Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ano, nejspíš s ním jsi proto abys nebyla sama, nic moc z toho navíc nemáš a jen ti to podkopává sebeúctu, že tedy takhle to má vypadat.
A propříště -pokud ti někdo na začátku řekne, že vztah nechce a ty ho chceš, tak se nepouštěj do podobných volovin, že teda budeš předstírat, že nic, ale doufat, že z toho něco bude. Je pak z toho taovéhle bláto, které ti stejně ubližuje.
@Anonymní píše:
Ahoj, již rok a půl se vídám/chodím ani nevím jestli se to tak vlastně může nazvat s chlapem. na začátku mi řekl, že vztah nechce tak jsme tomu nechali volný průběh ale časem jsme se dopracovali k hezčímu vztahu ale pořád je tam ta nejistota a řekl mi, že mě nemiluje. Že mě má víc než rád, ale že mě nemiluje. Jednou řekne, že máme vztah, všude mě prezentuje jako svoji přítelkyni, všichni jeho přátele mě znají, jeho rodina, všude mě bere, ale pak zase říká, že vztah nechce, že to jeho psychické zdraví nedovolí, dává se dohromady po hrozném vztahu a navštěvuje psycholožku. Snažím se mu dávat prostor, chápat to, jsem tam pro něj.. Ale mám stále pocit nejistoty a nevím jestli zvládnu takhle fungovat dál, je mi 28 a myslela jsem, že už budu touhle dobou mít minimálně partnera se kterým budu budovat budoucnost, navíc mi občas přijde že se ke mě chová jak ke kamarádce. Pořádně mě neobejme, pusu mi nedá, sex taky jednou za týden.. Nemiluji ho tak jak bych měla a on mě vůbec. Tak si říkám, jestli s ním nejsem jen protože se bojím toho, že budu zase sama. Nevím co mám dělat, jestli čekat že se to zlepší nebo se na to vykašlat.
Vykašlat. Ztrácíš s ní m čas.
On te nemiluje, ty jeho taky ne tolik, jak by jsi mela…
Rekla bych, ze jste pro sebe takovi lepsi kamaradi, prevoznici pred tim pravym vztahem, ktery teprve prijde. Jestli te to moc trapi, tak to ukonci, jestli ne, nech to v klidu dobehnout…
Další téma od smutné holky, kterou ON prostě nemiluje
a opět musím říct, NE..
nebyla bych s ním..
myslím, že každý člověk si zaslouží zažít Lásku…
není nutné setrvávat v provizoriu a různých KSV…
Možná budeš sama, možná máš jiný osud, ale pokud setrváš ve vztahu. který cítíš, že není správně
co ti to přinese?
Ztracené roky, pocity nejistoty, strach, doprošování se změn… nebo to necháš plavat a pujdeš vstříc něčemu novému. Rozhodně to bude zajímavější cesta, než ta kde jsi teď.
@Anonymní píše:
Ahoj, již rok a půl se vídám/chodím ani nevím jestli se to tak vlastně může nazvat s chlapem. na začátku mi řekl, že vztah nechce tak jsme tomu nechali volný průběh ale časem jsme se dopracovali k hezčímu vztahu ale pořád je tam ta nejistota a řekl mi, že mě nemiluje. Že mě má víc než rád, ale že mě nemiluje. Jednou řekne, že máme vztah, všude mě prezentuje jako svoji přítelkyni, všichni jeho přátele mě znají, jeho rodina, všude mě bere, ale pak zase říká, že vztah nechce, že to jeho psychické zdraví nedovolí, dává se dohromady po hrozném vztahu a navštěvuje psycholožku. Snažím se mu dávat prostor, chápat to, jsem tam pro něj.. Ale mám stále pocit nejistoty a nevím jestli zvládnu takhle fungovat dál,je mi 28 a myslela jsem, že už budu touhle dobou mít minimálně partnera se kterým budu budovat budoucnost, navíc mi občas přijde že se ke mě chová jak ke kamarádce. Pořádně mě neobejme, pusu mi nedá, sex taky jednou za týden.. Nemiluji ho tak jak bych měla a on mě vůbec. Tak si říkám, jestli s ním nejsem jen protože se bojím toho, že budu zase sama. Nevím co mám dělat, jestli čekat že se to zlepší nebo se na to vykašlat.
Dokud budeš s tímhle, tak žádného partnera mít nebudeš. Čekat není na co.
Taky bych od toho zdrhla. Já ve vztahu, kde bylo vše kolem důležitější než já zůstala tři roky a znovu bych to neudělala. Kdyby byl alespoň ten sex dobrej, tak si ho nech do zásoby na horší časy, ale takto tam žádnej benefit pro tebe není. To je lepší být sama.
Rozejít se. Oba se nemilujete, ty chceš někoho s kým budeš plánovat budoucnost - sama víš, že tenhle to není, tak nechápu na co čekáš
když se nerozejdete tak si nenajdeš nikoho nového ![]()
Prostě budeš nějakou dobu sama, neboj se, je hodně lidí, co je single a žijou ![]()
Ahoj, již rok a půl se vídám/chodím ani nevím jestli se to tak vlastně může nazvat s chlapem. na začátku mi řekl, že vztah nechce tak jsme tomu nechali volný průběh ale časem jsme se dopracovali k hezčímu vztahu ale pořád je tam ta nejistota a řekl mi, že mě nemiluje. Že mě má víc než rád, ale že mě nemiluje. Jednou řekne, že máme vztah, všude mě prezentuje jako svoji přítelkyni, všichni jeho přátele mě znají, jeho rodina, všude mě bere, ale pak zase říká, že vztah nechce, že to jeho psychické zdraví nedovolí, dává se dohromady po hrozném vztahu a navštěvuje psycholožku. Snažím se mu dávat prostor, chápat to, jsem tam pro něj.. Ale mám stále pocit nejistoty a nevím jestli zvládnu takhle fungovat dál, je mi 28 a myslela jsem, že už budu touhle dobou mít minimálně partnera se kterým budu budovat budoucnost, navíc mi občas přijde že se ke mě chová jak ke kamarádce. Pořádně mě neobejme, pusu mi nedá, sex taky jednou za týden.. Nemiluji ho tak jak bych měla a on mě vůbec. Tak si říkám, jestli s ním nejsem jen protože se bojím toho, že budu zase sama. Nevím co mám dělat, jestli čekat že se to zlepší nebo se na to vykašlat.