Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Může a nemusí, může, pokud si toho panáka na nervy začneš dávat každý den, pak dva a tak, pokud si dáš panáka na nervy jednou za několik měsíců, tak jsi vlastně abstinent
Tak si ho dej. Jestli nekecáš a je to jednou za čas, tak klidně. A třeba i dva.
Alkoholismus to určitě není.
@azaleila píše:
Bohužel ano ☹️ a bohužel přesně takhle…
Ale jednou za dva měsíce??
@Betty MacDonald píše:
Tak si ho dej. Jestli nekecáš a je to jednou za čas, tak klidně. A třeba i dva.
Alkoholismus to určitě není.
Chuť už přešla a ano, nepiju tvrdé, vůbec (možná i proto máme doma zásobu jak blázen darovaných flašek atd), jednou za pár měsíců jedna láhev bílého s kamarádkou, ale to stejně je tak 2 sklenky poloprázdné, jinak vůbec právě.
@Betty MacDonald píše:
Ale jednou za dva měsíce??
No… když je to za “normálních okolností” je to ok… pokud je to “na nervy” je to vždy šikmá plocha…
Jde spíš o ty okolnosti, než o množství a frekvenci…
Veškerý chlast vylejt do hajzlu a uvědomit si, že ta jedna sklenička je rozdíl mezi normálním životem a životem ve srač. kách.
Jo, ty začátky jsou různé. Ale obecně chutí si dát cokoli (je fuk, jestli heroin, nebo whisky) závislost prostě pozvolna začíná - můžeš i sledovat, jestli se ti zvyšuje frekvence… Jsou lidi, co to ukočírují, aniž by ti zasahovalo do jejich života, a jsou lidi, které to semele…
Mohla bys to třeba brát paralelně s nezdravým jídlem - pokud má někdo jednou za měsíc děsnou chuť na hranolky, asi nikdo neřekne, že je závislý, že jo… Většinou to značí nedostatek nějakých živin… Jenže alkohol je z chemického hlediska toxický, takže chuť na něj chuť většinou značí nějaký problém…
Já teda moc nepiju (jen společensky, víno při vernisážích, přípitky apod.), neláká mě to, ani třeba vaječňák, nikdy jsem na alkohol chuť nepocítila, a to jsem toho taky zažila dost.
Takže mně to „je mi blbě - napiju se“ moc smysl nedává…
@Betty MacDonald píše:
Ale jednou za dva měsíce??
Jakmile si clovek má chuť dat chlast na špatnou naladu nebo splín s vidinou, aby se zlepsila, tak za me jo, je to zacatek průšvihu…
Zakladatelko, kdyz si uvaris trezalkovy caj, zklidni tě to taky a neposune te to do průšvihu. Mas toho dost na ramenou, nepotrebujes jeste tohle. Nehlede na to, ze jeden panák te nezklidní a flaska te sejme. A taky to leze do peněz.
Mě to na nervy nepomůže
. Fubec na to nemám chuť/sílu. Pokud je někde nějakej jo průšvih pořád čekám, že budu muset já někam jet a já to řešit. Podobně na mě působí když někdo ze skupiny hodně pije. Taky pořád čekám, tě pak budu tu situaci hachraňovat. To jde jen za střízlivá. Nejspis bych byla velice špatný závislák na všem. Buď jsem moc srab nebo moc zodpovědná za ostatní.
Zkus si zaběhat, zaplavat, najít něco co by hlavu zaměstnalo jinak ![]()
Tady je problém ta motivace - „na nervy“.
Pak člověk zjistí, že to pomohlo, a nebude z toho jeden panák za dva měsíce, ale tři panáky jednou za dva měsíce, tři panáky jednou za měsíc, čtyři panáky jednou za dva týdny atd.
Samozřejmě to tak být nemusí, ale úplně bez rizika to není.
Nutne nemusi jit hned o alkoholismus. Ale je dobre si na to dat bacha, aby se to nestalo pravidlem a nezvysovala jsi davky. Ja mela jednou 4mesicni fakt narocne obdobi a nekdy v prostredku jsem si uvedomila, ze si davam kazdy den uz asi mesic panaka kvalitniho rumu, ktery pred spanim ucucavam, protoze se mi pak lip usina a spi. Tak jsem toho nechala a presedlala na cokoladu… a na konci tech 4 mesicu jsem mela 5 kilo nahore ![]()
Zapíjení stresu a uzkosti je cesta do pekel. Fakt.
Radši se běž proběhnout nebo si uvař bylinkový caj.
Zdravím,
snad pochopíte anonym. Probíhá u mě celkem složité období. Insolvence, nejistota v práci a rodiče řeší majetek… Nechci to moc rozvádět, ale je to náročnější, zvládám vydělávat na vše, Insolvence se pomalu krátí, k dluhům jsem se postavila čelem a daří se mi je řešit s vidinou, že za 2 roky už konečně bude konec (vše bude zaplaceno, bez odpuštění dluhů), doma je to trochu na pytel, manžel má nějaké nevnímavé období a moc času spolu nejsme, no přijdu si na všechno sama a občas na mě přijde takový pocit sevření, nervozita, asi to je stres, ale opravte mě, protože sem nikdy stres neměla, tak nevím, jestli tohle by mohl být on. Ale občas to na mě padne. A teď k tomu hlavnímu. už jednou jsem si dala panáka na uklidnění, je to tak dva měsíce, ale dnes mám zase chuť si jednoho dát, tolik se chci napít, protože věřím, že mě to uklidní. Ale mám strach, já nepiju, jsem řidič, alkohol, krom mého dospívání a diskoték na střední jde úplně mimo mě. Chci se zeptat, začíná i takto alkoholismus?
Děkuji