Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@KackaDoup
po šesti letech s depresí jsi psychiatr? Podle mě jsi člověk bez náznaku empatie. Já mít 6 let depresi, tak pochopím absolutně každého, kdo má problém… ![]()
A já to tady klidně na plnou hubu řeknu. Mně je líto toho manžela. Ráno vstává v sedm, vrací se domů v sedm večer a všichni tady na něj budou plivat, že si dovolí chtít odpočívat. Nezlobte se na mě, ale postarat se o domácnost a jedno jediné dítě, to snad není až takový problém. Od toho jsme kurník doma, ne?
Samozřejmě něco jiného je nemoc matky. A tady to nemocí zavání. A je potřeba to řešit, ale ne házením viny na člověka, co tráví 12 hodin denně prací. To má pak ještě do půlnoci luxovat a žehlit? Pomoc zakladatelce by teď v tom akutním stavu měl, ale dlouhodobě nevidím důvod. To by z toho za chvíli hráblo jemu.
By mě zajímalo kolik z vás je z těch domácích prací opravdu tak ztrhaných, jak to kolikrát tady vypadá
@NaimaCloudy to je sakra rozdil pozitivni nadhled a toto…ale jak myslis
a nestrkej me do nejake skatule pozitivnich nahledu, ja jej nenam…zrovna se nachazim v silenych srackach…takze prosim uz me nech, nebo me nikam nestrkej. Momentalne nadavam na cely svet ![]()
@KackaDoup víš, tebe asi dlouho nikdo neobejmul, jsi zahořklá víc, než zakladatelka a pak potápíš svými výroky typu, že by zakladatelka neměla mít děti…sorry, ale s Tebou už diskutovat nehodlám, stydím se za Tebe
(a to se mi stává jenom při sledování MR Beana - tak asi tak…)
@Antonie Bolavá
nejsi muž
možná chlap by raději vzal lux, než mít doma ženu s takovou náladou..
Ono půl hodinka sedění na pohodvce a hrkání dítěti nikoho nezabila.. a pokud to tak bere chlap jak ty, tak se nedivím, že se tak kk zakladatelce chová, když třeba ví, že je těhotná a někde problije den..
@KackaDoup
dobře, respektuji to. Jenom jsi mi v ostatních diskuzích přišla, že nechápeš, že někdo v těch sr…ách může taky být. Ale už nebudu rýpavá a nechám tě být. Nikdy nekopu do někoho, kdo je zrovna na zemi (pokud o tom vím). Promiň
@simona.b. píše:
@KackaDoup víš, tebe asi dlouho nikdo neobejmul, jsi zahořklá víc, než zakladatelka a pak potápíš svými výroky typu, že by zakladatelka neměla mít děti…sorry, ale s Tebou už diskutovat nehodlám, stydím se za Tebe(a to se mi stává jenom při sledování MR Beana - tak asi tak…)
coze? tak tohle uz je moc…
@Antonie Bolavá - já myslím, že největší „zabiják“ na mateřské je stereotyp. Ve fungujících vztahu ani tak nejde o tu pomoc ze strany partnera, jako o tu změnu, jít třeba nakoupit sama, dělat prostě něco jiného než jenom lítat kolem dětí.
Příspěvek upraven 16.04.14 v 13:49
@Lucciaaa píše:
Presne tak, tohle nebudou ani hormony z druheho tehu.. Ja bych vzivote nenapsala verejne, ze bych dceru uhodila atd..hruza, hlavne ted je to v tv neustale, jak zensky vrazdej svoje deti
skoda, ze tu neni smajl co by ti zatukal na hlavicku slunickova maminecko
![]()
ZAKLADATELKO osobně ti doporučuji psychologa, aby ti pomohl zvládnout to momentálně těžké období a věz, že bude líp. „Blicí“ začátky těhotenství jsou děs, zvlášť když máš za zadkem neustále nespokojené batole. Kdo nezažil, těžko pochopí. Už to samo o sobě dost vyčerpává. A možná by nějakou odbornou poradu měl vyhledat i tvůj manžel, protože opravdu mi nepřijde normální, aby tě nutil do dalšího dítěte, když se nestará ani o to první.
@NaimaCloudy píše:
@KackaDoup
dobře, respektuji to. Jenom jsi mi v ostatních diskuzích přišla, že nechápeš, že někdo v těch sr…ách může taky být. Ale už nebudu rýpavá a nechám tě být. Nikdy nekopu do někoho, kdo je zrovna na zemi (pokud o tom vím). Promiň
to je totalni nesmysl
jen jsme proste mely kazda jiny nazor na nektere veci…problemu ja mam milion, a cely zivot…od detstvi…pro priklad,3ZP, tyrana zena…odesla jsem od manzela…ted mam lepsi obdobi.,milovaneho muze uazsneho, raubire…ale deji se me zase i osklive veci…zdravi
nekdy si rikam, jestli mam pravo vubec na stastny alepson chvilkov yklid ![]()
@Anonymní píše:
Mám doma 9 měsíční mimino. Problém je, že už asi od 6.měsíce dceřina věku jsem absolutně nespokojená se životem, jaký vedu. Do této doby jsem byla vyloženě šťastná. Pak ale začal jeden problém za druhým. Dcera je co chvíli nemocná, já to od ní vždy dostanu, takže momentálně prodělávám asi 8. nemoc od porodu. Nechce v noci spát, nechce přes den jíst, furt jen to svoje pitomé mlíko, nevypije ani vodu nebo čaj, nedá se s ní nikam jít / jet, protože nesnáší autosedačku i kočár. Takže jsem neustále zavřená doma, odstěhovaná od přátel i rodiny, tady žádné nemám (ani je není jak získat, s tímhle problémovým večně nemocným děckem se nedá ani na žádné cvičení nebo plavání). Někdy mám pocit, že bych se nejraději sbalila a šla si žít vlastní život a manžel ať si tu dělá s děckem co chce, aspoňn konečně pochopí, co to je péče o mimino. Do toho všeho jsem zjistila, že jsem těhotná. Děs. Samozřejmě neplánovaně. Řekla jsem manželovi, že chci potrat, že mám po krk jednoho děcka, natož durhé, ale jeho reakce byla šílená, ve zkratce se se mnou málem rozvedl ( i když mě každou chvíli napadá, že by to bylo lepší, nechal by si dceru a já měla pokoj a žila si vlastní život). Nevím, co to se mnou je, ale co jsem otěhotněla, prostě nesnáším tohle strašné mateřství. Už to trvá 2-3 měsíce. Někdy, když se dcera začne projevovat tím svým rozmazleneckým způsobem, že nic nechce a řve, bych jí nejradši takovou střelila, až by se jí hlava otočila. A mám strach, že to fakt jednou udělám. Uplně stejný vztek mám na manžel, ale to je zas proto, že si prd váží toho, co dělám, nikdy s dcerou nebyl ani chvíli sám, zajímá ho jenom jeho zas*aná práce. Měly jste někdy podobné období? Přešlo to, nebo je tenhle stav už trvalý?
Nevím odkud jsi, ale doporučuji vyhledat odbornou pomoc. Jsi opravdu vyšťavená a potřebuješ trošku podpořit a přehodnotit svůj postoj a myšlenky. Máš možnost požádat svoji obvodní dr o doporučení k psychiatrovi, nebo můžeš sama zkusit najít pracoviště, které se tě ujme. Nevím odkud jsi, ale dá se sehnat i dobrý terapeut tzv. „na pojišťovnu“ takže zadarmo, nebo nějakého placeného, to jde pak jak po drátkách.
Neodkládej to, protože se do toho zahrabeš a co hlavně za pár měsíců a let si to budeš vyčítat, že ses k dcerce takhle chovala, že jsi byla sobecká atd. A opravdu z pocitu únavy a nepochopení můžeš ztratit nervy a udělat nějakou hloupost. Už te´d je z tvých slov strašně cítit napětí a vztek. Ta malá za to ale nemůže, dokonce na ní ten straes můžeš přenášet a jste v začarovaném kruhu.
Jinak jeden postřeh od matky tří dětí. Děti strašně rychle rostou. Za pár let je to pryč. Tohle není stav trvalý a práce a života si ještě užiješ, neboj
Pokud to ale není pro tebe být matka celé dny, není nic strašného si to přiznat, pořídit chůvu a vrátit se do práce, nevidím v tom problém ![]()
@kvaček píše:
@Antonie Bolavánejsi muž
možná chlap by raději vzal lux, než mít doma ženu s takovou náladou..
Ono půl hodinka sedění na pohodvce a hrkání dítěti nikoho nezabila.. a pokud to tak bere chlap jak ty, tak se nedivím, že se tak kk zakladatelce chová, když třeba ví, že je těhotná a někde problije den..
já si jen představuju, že se vracím večer domů z práce, vorvaná jak lípa, a tam mě čeká další šichta s dítětem, protože partner, který je doma a má na starost jen to jedno dítě, si potřebuje odpočinout. Já mám na odpočinek čas i se třemi dětmi, barákem a třemi psy. A kdo tady říká, že ten čas nemá, tak kecá
@Antonie Bolavá
Antonie, většinou mě bavíš, ale řeknu ti jedno. Můj muž byl v práci 12 hodin denně 5 dní v týdnu. Já jsem lítala okolo dítěte 24hodin 7 dní v týdnu - nepřeháním. Měli jsme náročné dítě a já neměla na rozdíl od manžela chvíli klidu - naše dítě nespalo - nikdy. Takže nemůžeš srovnávat. Ano, teď mám klídeček, manžel má denně navařeno, naklizeno, nemusí nic dělat, v podstatě jsem vysmátá, ale jsou v životě některých dětí období, že se žena nezastaví a nevidím jediný důvod, proč by otec dítěte neměl pomoct.