Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mám postižené dítě...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
8.2.17 19:24
- Citovat
- Upravit
8.2.17 19:51
@Anonymní píše:
Je pravda, že si to stále davam za vinu, porad si říkám, co jsem mohla udělat jinak atd. To me uzira asi nejvíce
to neovlivníš 
Opakujou i běžný děti… a mašinka… o takovým slovu se mi ve věku tvýho prcka jen zdálo - „tady si sedni a seď“ nerespektujou i starší a obyčejný děti. Musíš se odpíchnout od pozitiv. Co ho baví, co má rád, a na tom pracujte. Na mýho v tom věku fungovala muzika. Óčko jsme měli puštěný dost často, v afektu ho uklidnilo. Byly písničky, kterým jsem říkala „přebalovací“ - držel a koukal, pár teda nesnášel - zalízal pod stůl. Rád listoval, čímkoli, čím tlustší knížka, tím lepší.
A s tím mazlením… dej mu prostor. Využij, když přijde, ale neber ho násilím.
Zkoušej různý podněty, vodu, kamínky, písek,…
A uklidni se. To je podle mně hodně důležitý. Oni maj děti radar 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.17 20:18
@Anonymní píše:Šéfový je šest a ani neopakuje. Ono už jenom to, že vůbec mluví a dokáže slova spojit s realitou, i když je to třeba jenom ta mašinka na obrázku, je docela slušnej základ, na kterém se dá stavět.
Je pravda, že si to stále davam za vinu, porad si říkám, co jsem mohla udělat jinak atd. To me uzira asi nejvíce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.17 21:06
@Anonymní píše:
Je pravda, že si to stále davam za vinu, porad si říkám, co jsem mohla udělat jinak atd. To me uzira asi nejvíce
neni co si dávat za vinu, za tohle nemůžeš 
Je super že mluví a je ještě malinkej takže když tě poradí jak s ním pracovat bude se zlepšovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.17 21:50
@Anonymní píše:
@Bábrdl nemluvi, že by spontanne něco řekl, opakuje po mě, co říkám, a pak to říká porad dokola - jde vidět, že nechápe smysl… třeba mu řeknu „seď a nikam nechoď“ a on jde stejne pryc a říká „seď a nikam nechoď ". Takových situaci je spousta. Jinak mluví svou řečí. V knížce vidi třeba mašinku a 20× po sobě řekne "mašinka“. Jako gramofon.
A já ti říkám, že i echolálie jsou dobré znamení, zvláště v tomhle věku.
Navíc bych se skoro vsadila, že nějakou aktivní slovní zásobu má. Pokud někdo vidí mašinku a řekne mašinka, tak prostě mluví.
Určitě to máš těžké, to je jasné. Nebudeme si tu hrát na to, že tvůj syn se chová jako normální dítě. Ale… Podle toho, co píšeš, je fakt velká naděje na zlepšení. Opravdu velká. Zkus mi věřit. Mezi třetím a pátým rokem tě nejspíš velmi překvapí, pokud s ním budeš správně pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.17 21:54
@Anonymní píše:
Manžel zije s námi, ale moc nám to neklape, v podstatě se hádáme jen kvůli synovi. Ikdyž Máme diagnózu na papíře, manžel to porad bagatelizuje
Dej manželovi čas. Chlapi to často popírají.
Kolikrát mnohem raději přijdou diagnózu „vývojová dysfázie“, protože k ní se dává dovětek „on to všechno dožene“. Autík bude „jinej“ vždycky, ale ten vás podle mě bude spíš takový ten svérázný týpek, co normálně funguje, občas s pomocí, než těžce postižený obyvatel ústavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.2.17 21:57
@Bábrdl píše:
A já ti říkám, že i echolálie jsou dobré znamení, zvláště v tomhle věku.Navíc bych se skoro vsadila, že nějakou aktivní slovní zásobu má. Pokud někdo vidí mašinku a řekne mašinka, tak prostě mluví.
Určitě to máš těžké, to je jasné.
To je varianta jedna - zlepšení před nástupem do školy. Pak může přijít varianta dva a to je regres s nástupem do školy, v první třídě - máme bohužel osobní zkušenost, kdy jsme dávali do první třídy docela fungující dítko s asistentkou a v dubnu jsme si brali do domácího vzdělávání uzlíček nervů, který byl neustále v záchvatu. U autistických dětí je to leckdy tak, že nikdo není schopný stanovit prognózu, protože ji nikdo neví, mohou se skokově zlepšovat, jako i skokově v regresu přicházet o hromadu těžce vydřených schopností. Ale jasně, vyplatí se být optimistická, s dítkem pracovat a věřit…i když, někdy je to na palici - doslova.
- Citovat
- Upravit
8.2.17 22:02
@Anonymní píše:
To je varianta jedna - zlepšení před nástupem do školy. Pak může přijít varianta dva a to je regres s nástupem do školy, v první třídě - máme bohužel osobní zkušenost, kdy jsme dávali do první třídy docela fungující dítko s asistentkou a v dubnu jsme si brali do domácího vzdělávání uzlíček nervů, který byl neustále v záchvatu. U autistických dětí je to leckdy tak, že nikdo není schopný stanovit prognózu, protože ji nikdo neví, mohou se skokově zlepšovat, jako i skokově v regresu přicházet o hromadu těžce vydřených schopností. Ale jasně, vyplatí se být optimistická, s dítkem pracovat a věřit…i když, někdy je to na palici - doslova.
Jo, osobní zkušenost je nepřenosná, to je jasné.
My máme autíka v rodině a já se mezi ně občas dostanu v práci. Vím, že jsou velmi individuální.
Musím ale říct, že jsem fakt nikdy neviděla případ, kdy by dítě takhle brzo mluvilo a pak se ukázalo, že je těžce postižené (nízkofunkční, nekomunikující).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.2.17 22:09
@Bábrdl píše:
Jo, osobní zkušenost je nepřenosná, to je jasné.My máme autíka v rodině a já se mezi ně občas dostanu v práci. Vím, že jsou velmi individuální.
Musím ale říct, že jsem fakt nikdy neviděla případ, kdy by dítě takhle brzo mluvilo a pak se ukázalo, že je těžce postižené (nízkofunkční, nekomunikující).
Já mám nízkofunkční, ale mluvící, bez MR - lahůdková kombinace, ale je fakt, že se dá domluvit a prognóza je sice nejistá, ale není rozhodně nulová - na psychiku je to obrovská vzpruha. Kamarádka má nízkofunkční holčičku, která mluví, ale jen echolalie nebo naučené věty, ale příliš neodpovídá na otázky, jen monolog, takže to moc o domluvení není. Ono je každé to dítko jiné, proto to chce věřit odborníkům a nechat se navést, jak s dítětem pracovat, alespoň mně se to vyplatilo 
- Citovat
- Upravit
8.2.17 22:18
@Markéta80 Přečetla jsem vše, co jsi tady napsala a musím říct, že je z tebe cítit ohromná láska a síla ke svým dětem A úplně se stydím, že já matka dvou zdravých dětí, jsem někdy s nervama v koncích a mám chuť se jim někam schovat…protože mladší 3leťák je neskutečnej agent a já s něj kvetu jak jarní višeň 
Moc tě obdivuji, tohle je těžká cesta a kdo po ní nejde si neuvědomí, o čem to je a často si ani neváží zdraví a normálního vývoje svých dětí. 
Věřím, že vaše malá je pěkná kukačka pokušitelka 
náš malej je robotické torpédo na maléry.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.17 22:21
@Sova Klára děkuji za tip na knížku 
Zakladatelko mému synovi též diagnostikovali autismus. Nevím, jakou diagnozu má ten tvůj, ale můj je vysokofunkční. Jo, je trochu jiný, ale nikdy mě ani nenapadlo pochybovat o tom, jak moc ho miluju též to na něm pozoruju od miminka, prostě byl jiný od začátku. Ale díky tomu mě ta diagnoza nepřekvapila. Je to jen pojmenování pro jeho jinakost, výjimečnost. Proč z toho dělat nějaké stigma? Když se člověk podívá na členy menzy, tak je to jeden autista vedle druhého, to samé studenti matfyzu
Každý autík není jako rainman.
I Bill Gates má poruchu autistického spektra. Netrap se tím tolik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.2.17 22:24
@Any83 píše:
@Sova Klára děkuji za tip na knížku
Každý autík není jako rainman.
I Bill Gates má poruchu autistického spektra. Netrap se tím tolik
Jo, jenže musíš vidět i tu jinou část spektra, ne jen Aspergery a VFA, ale třeba iagresivního puberťáka na plenách, protože i to je autismus.
- Citovat
- Upravit
8.2.17 22:28
Pro ty, co chtějí vědět, jak to dopadá s dospělými autisty jeden článek přímo od zdroje nejfundovanějšího
Vysokofunkční autisté žijí úplně normální život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.2.17 22:34
@Any83 píše:
Pro ty, co chtějí vědět, jak to dopadá s dospělými autisty jeden článek přímo od zdroje nejfundovanějšího
Ano, ale oni jsou i středněfunkční a nízkofunkční, pak ti, kteří mají k diagnoze deprese, mutismus, sociální fóbie…ti pak normální život většinou nežijí. Zrzavá není nejfundovanější zdroj, zrzavá je autistická holka s vysokofunkčním autismem, která je schopná psát blog. Nejfundovanější zdroj je odborník, který zná celé spektrum.
- Citovat
- Upravit
8.2.17 22:42
@Anonymní píše:
Jo, jenže musíš vidět i tu jinou část spektra, ne jen Aspergery a VFA, ale třeba iagresivního puberťáka na plenách, protože i to je autismus.
To je. Ale já si myslím to, co @Bábrdl, podle toho, co zakladatelka o synovi píše. Mně to zní opravdu dobře. Syn komunikuje totiž stejným stylem, jsou mu tři a čtvrt roku. Hodně mu pomohlo logopedické cvičení zaměřené na receptivní dysfázii (porucha porozumění řeči). Do té doby uměl jen odříkávat naučené fráze, pochopení řeči nebylo vůbec žádné. Pochopení jednotlivých slov ano, takže také opakoval stále stejné slovo pořád dokola. Ale hodně se to zlepšilo.
Myslím, že v necelých třech letech je brzy na to říkat si, že z kluka bude agresivní puberťák na plenách. Dávám přednost pozitivnímu přístupu.
Co se týče projevů lásky, nám hodně, ale opravdu hodně pomohlo kontaktní rodičovství. Spaní v jedné posteli, nošení, atd.
A moc doporučuju pročíst toto http://www.srp-terapeut.cz/…dni-principy protože u Lukáška je to přesně o tom. On touží po tom, abychom my vstoupili do jeho světa, nechce vstupovat do toho našeho. Vše se odvíjí od toho, nakolik se cítí „bezpečně“ a nakolik pociťuje naše napojení na něj a jeho svět, bezpodmínečné přijetí jeho samého a sdílení jeho formy zábavy, i když je to někdy opravdu těžké, protože to jsou přesně ty věci, které člověka děsí tím, že jsou „jiné“. Ale je pak o tolik ochotnější ke spolupráci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Je pravda, že si to stále davam za vinu, porad si říkám, co jsem mohla udělat jinak atd. To me uzira asi nejvíce