Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tohle je teda fakt dost smutné a nejvíc to, že dcera, její vlastní dcera, nepřijede ani na pohřeb mámy a táty. A 7 let nemá potřebu maminku vidět. Kde se stane taková chyba? Ve výchově? ![]()
Kdybych byla babičkou, ještě za svého života bych to všecko darovala tobě, pokud by se dcera ke mně chovala takto.
Nejsem odborník, ale tuším, že právo máš. Bydlela jsi s ní ve společné domácnosti a starala se o ní. Je to podobné, jako když zemře někdo, kdo žil v dlouhodobém partnerství s někým ale nevzali se. Nebude se dělit asi na třetiny, ale tak čtvrtina, šestina by to být mohla.
Dědictví si musí rozdělit dědicové - tedy táta a teta. Ze své části dědictví ti pak táta může něco dát. Zdá se mi, že mícháš dvě věci dohromady - na jednu stranu píšeš ve smyslu, že si něco “zasloužíš”, protože ses o babičku starala, na druhou stranu píšeš, že chceš jen drobnost jako vzpomínku. Tak jak to tedy je?
Měli jsme v rodině případ, kdy si po smrti blízkého příbuzného jeho přítelkyně z jeho bytu odnesla velmi cenné věci a v hlavě si to ospravedlnila tak, že se o něj starala, tak si to zaslouží. Byly to věci, které byly silně spjaty s naší rodinou a velmi nás to mrzelo. Byla to krádež, bohužel policie řekla, že se nijak nedá dokázat, zda jí to příbuzný nedaroval před smrtí. Přitom ta přítelkyně od příbuzného dostala ještě před smrtí velkou částku peněz, takže toto opravdu nebylo nezbytné. A všichni jsme se o příbuzného starali celé jeho stáří, rozhodně to nebylo tak, že bychom ho viděli 1× za měsíc třeba. Tak jen chci říct, že ospravedlnit si v hlavě, že nějaká teta ani neví, jaké kde byly šperky nebo obrazy, a že já jsem se starala, je prostě krádež, pokud ti to babička sama nedarovala.
Požádala bych o to tátu být tebou.
Anonym prosím, osobní info.
@zrnko v létě jsem se vdávala a bydlíme ted s manželem už sami - chtěli jsme původně bydlet tam s babičkou, ale manžel zdědil zase byt po jeho rodičích, takže bydlíme spolu v tom byte ![]()
upřímnou soustrast.. babičku jsem měla jako jiní mámu, takže vím, jak to může bolet…
dala mi tedy prstýnky a nášnice už za života, byla dlouhověká, ale když vážně onemocněla, udělali v tom pořádek - ona a táta (byl jedináček, tak jiná jednodušší situace), ale třeba polo-ségra si mne odchytla a kouká mi na uši a říká sarkasticky - aha, to jsou ty její náušnice ![]()
přitom za ní nechodila, měla svou hodnou funkční mamku, tak pro ni naše babinka byla na vedlejší koleji..
je fakt smutné, jak někteří lidi se začnou zajímat AŽ PO SMRTI, je to k zblití…
u nás OK, nijak jsme se nerozhádali, za života se udělaly závěti, rozdělily domy, vinohrady, pole, byty, takže se nijak nehádáme.. jen s těmi náušnicemi to fakt byla i vzhledem k ostatnímu majetku úplně a naprosto zbytečná a nevhodná poznámka..
Nikdy nikoho nenávádím k ničemu nezákonnému, ALE tvá hamižná vypečená tetička, které vlastní máma nestála ani za účast na pohřbu, opravdu nepozná, když si vemeš oblíbenou knížku a obraz jako památku na babičku
taky mám doma po ní originál obraz Vlčí máky, ale dohodly jsme se tak už dávno, dala mi ho, když jsem se od ní stěhovala… visel mi celé dětství u ní v pokojíčku (mém pokojíčku- kde jsem u ní měla azyl), tak dodnes na něj ráda koukám ![]()
Příspěvek upraven 30.09.22 v 12:35
@Anonymní píše:
Dědictví si musí rozdělit dědicové - tedy táta a teta. Ze své části dědictví ti pak táta může něco dát. Zdá se mi, že mícháš dvě věci dohromady - na jednu stranu píšeš ve smyslu, že si něco “zasloužíš”, protože ses o babičku starala, na druhou stranu píšeš, že chceš jen drobnost jako vzpomínku. Tak jak to tedy je?
Měli jsme v rodině případ, kdy si po smrti blízkého příbuzného jeho přítelkyně z jeho bytu odnesla velmi cenné věci a v hlavě si to ospravedlnila tak, že se o něj starala, tak si to zaslouží. Byly to věci, které byly silně spjaty s naší rodinou a velmi nás to mrzelo. Byla to krádež, bohužel policie řekla, že se nijak nedá dokázat, zda jí to příbuzný nedaroval před smrtí. Přitom ta přítelkyně od příbuzného dostala ještě před smrtí velkou částku peněz, takže toto opravdu nebylo nezbytné. A všichni jsme se o příbuzného starali celé jeho stáří, rozhodně to nebylo tak, že bychom ho viděli 1× za měsíc třeba. Tak jen chci říct, že ospravedlnit si v hlavě, že nějaká teta ani neví, jaké kde byly šperky nebo obrazy, a že já jsem se starala, je prostě krádež, pokud ti to babička sama nedarovala.
Požádala bych o to tátu být tebou.
Anonym prosím, osobní info.
Jako nechci míchat dvě věci dohromady, tím zasloužit myslím i jlidne nějakou drobnost, spíše me mrzí, že prostě teta je úplně naštvaná, že prostě ne, nic nesmím vzít atd…ale tak toho si asi nevšimne no, když tam nějaká knížka nebo náušnice a tak ubydou
@Anonymní píše:
Dědictví si musí rozdělit dědicové - tedy táta a teta. Ze své části dědictví ti pak táta může něco dát. Zdá se mi, že mícháš dvě věci dohromady - na jednu stranu píšeš ve smyslu, že si něco “zasloužíš”, protože ses o babičku starala, na druhou stranu píšeš, že chceš jen drobnost jako vzpomínku. Tak jak to tedy je?
Měli jsme v rodině případ, kdy si po smrti blízkého příbuzného jeho přítelkyně z jeho bytu odnesla velmi cenné věci a v hlavě si to ospravedlnila tak, že se o něj starala, tak si to zaslouží. Byly to věci, které byly silně spjaty s naší rodinou a velmi nás to mrzelo. Byla to krádež, bohužel policie řekla, že se nijak nedá dokázat, zda jí to příbuzný nedaroval před smrtí. Přitom ta přítelkyně od příbuzného dostala ještě před smrtí velkou částku peněz, takže toto opravdu nebylo nezbytné. A všichni jsme se o příbuzného starali celé jeho stáří, rozhodně to nebylo tak, že bychom ho viděli 1× za měsíc třeba. Tak jen chci říct, že ospravedlnit si v hlavě, že nějaká teta ani neví, jaké kde byly šperky nebo obrazy, a že já jsem se starala, je prostě krádež, pokud ti to babička sama nedarovala.
Požádala bych o to tátu být tebou.
Anonym prosím, osobní info.
Dcera, která bydlí ve Vídni, což je pár hodin autem a nevidí maminku 7 let, ani jí nepřijede na pohřeb, by z morálního hlediska neměla dostat vůbec nic. Právo je možná na její straně, ale čistě morálně bych jí nedala ani židli z toho baráku.
@Anonymní píše:
Jako nechci míchat dvě věci dohromady, tím zasloužit myslím i jlidne nějakou drobnost, spíše me mrzí, že prostě teta je úplně naštvaná, že prostě ne, nic nesmím vzít atd…ale tak toho si asi nevšimne no, když tam nějaká knížka nebo náušnice a tak ubydou
nepozná to,
ale dávej si pozor…
před vypořádáním dědictví se to opravdu nesmí…
navíc od domu máš klíče nebo jak??
určitě tam neber hodně věcí, to by vážně bylo trestné… vzala bych si něco, co je mému srdci nejbližší… chápu tě
@Anonymní píše:
Jako nechci míchat dvě věci dohromady, tím zasloužit myslím i jlidne nějakou drobnost, spíše me mrzí, že prostě teta je úplně naštvaná, že prostě ne, nic nesmím vzít atd…ale tak toho si asi nevšimne no, když tam nějaká knížka nebo náušnice a tak ubydou
Joo já to chápu, teta se choval hrozně, lidé jsou často vypočítaví. na památku si něco vezmi, a určitě si zasloužíš i něco z dědictví
tak snad bude tvůj táta rozumný.
@bigl píše:
Dcera, která bydlí ve Vídni, což je pár hodin autem a nevidí maminku 7 let, ani jí nepřijede na pohřeb, by z morálního hlediska neměla dostat vůbec nic. Právo je možná na její straně, ale čistě morálně bych jí nedala ani židli z toho baráku.
Já tomu 100% rozumím a souhlasím, nicméně nemorální chování se má oplácet zase nemorálním chováním? To bych od slušného člověka neočekávala
nelze rozlišovat, zda v obchodě ukradnu alkohol, protože jsem závislák, nebo zda ukradnu jídlo, protože na něj nemám peníze a mám hlad a bez něj umřu hlady. To jídlo člověk z lidského hlediska samozřejmě pochopí, ale obojí by to byla krádež na stejné úrovni.
Na obrazy bacha. Pokud se delší dobu nemalovalo nebo jsou tam tapety, nechávají otisky na zdech….
@Anonymní píše:
Já tomu 100% rozumím a souhlasím, nicméně nemorální chování se má oplácet zase nemorálním chováním? To bych od slušného člověka neočekávalanelze rozlišovat, zda v obchodě ukradnu alkohol, protože jsem závislák, nebo zda ukradnu jídlo, protože na něj nemám peníze a mám hlad a bez něj umřu hlady. To jídlo člověk z lidského hlediska samozřejmě pochopí, ale obojí by to byla krádež na stejné úrovni.
Záleží na úhlu tvého pohledu co je a není morální. Z mého pohledu je morální, aby dědil ten, kdo se stará a pečuje.
Jinak ze zákonného hlediska máš pravdu, půlka patří té mrše z Vídně. ![]()
Pro mě ta, které vlastní rodiče nestojí ani za to, přijet jim na pohřeb, je mrcha a to volím ještě slabé slova.
@bigl píše:
Záleží na úhlu tvého pohledu co je a není morální. Z mého pohledu je morální, aby dědil ten, kdo se stará a pečuje.
Jinak ze zákonného hlediska máš pravdu, půlka patří té mrše z Vídně.
Morální by v tomto případě měl být zakladatelčin tatínek a své dceři dát to, co si zaslouží.
@Janli nechtěla jsem to tímto poznatkem „zabít“, ale máš samozřejmě pravdu.. zrovna tohle jde strašně moc vidět, kdyby někdo echt chtěl a koukal po stěnách, jakože vídeňská tetička asi koukat po stěnách bude..
kdyby radši dojela na pohřeb ![]()
vnučka navíc zcela evidentně nebyla vypočítavá, protože jinak by si v rámci péče o babi, se kterou byla dva roky, spoustu věcí „odklonila“ s jejím souhlasem a nikdo nikdy by to nemohl zpochybnit… takhle holka jen dojela na to, že je „hodná“…
tohle přesně jsou situace, kdy Právo a Morálka jsou v přímém rozporu ![]()