Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám problém s mámou, které se nechce nic
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.11.12 12:18
Ahoj, ja si myslim…neni trochu pozde na to vychovavat mamu? Nechce se ji? tak at nechce…neposloucha dobre minene rady? at neposloucha…Ja na vasem miste bych se odstehovala(a koupe cigaret mi teda fakt neprijde jako padny duvod) a at si mamka zkusi trosku „natriskat linou hubicku“.Ony valici se splatky pro ni jiste budou dostatecny duvod zacit neco delat. Dokud to budete splacet za ni, tak proc by se vlasne mela snazit-to je luxus a kdo by se ho dobrovolne vzdaval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.11.12 12:26
Já jí ani vychovávat nechci, ona mi sama řekla že se bojí mezi lidi, no aby ne když je zavřená stále doma, objednala se po celodenním hučení do ní k psychiatrovi a pokud ten jí neotevře oči tak už nevím co asi bude čekat do důchodu… To že jsem za ní platila splátky bylo vlastně tím že jsem se bála aby na nás nepřišli ale podle její snahy jsem se na ní vykašlala… už nevím co sní, celý život byla pracovitá a teď není schopná ničeho..
- Citovat
- Upravit
23.11.12 12:36
Já bych řekla, že má máma depresi a odborník je určitě na místě. Zažila jsem také (i když mi bylo ještě náct a ta neschopnost finančně vypomoct byla také zlá). Ona už přestala věřit - a to především sama sobě. Že to ještě jde, že není stará… Opravdu, ať se dostaví k odborníkovi. A na dotační fond (cigarety?? ) bych se za takévéto situace taky vybodla - a navíc bych se s ní dohodla, že pokud vy platíte vš za byt, stravu, splátky apod., tak ona se ujme veškerých pravidelných prací v domácnosti 
nastolí jí to řád k tomu NĚCO dělat pravidelně a trochu nakopne. Možná by bylo možné domluvit se se známými, zda by něchtěli třeba žehlit prádlo, poklidit od tvojí mamky,,, ale to závisí odkud jste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.12 12:41
V první řadě bych mamince oznámila, že je nutná změna trvalého pobytu. Dotáhla bych jí na obecní úřad a tam to s ní zařídila (aby ses nemusela bát exekucí).
Už to by jí mohlo trochu secvaknout, že se něco skutečně děje, a že za ní nehodláš dál platit její dluhy.
Rozhodně bych jí upozornila, že od tebe penízky už nepůjdou, protože miminko si na sebe vydělat nemůže, takže se musíš starat o něj - né o ní, která si na sebe vydělat může.
Na pracáku jistě nějaké prac. pozice nabízejí (chápu, že občas dosti podřadné a nevýhodné) a rozhodně máš pravdu s tou brigádou, či doplňování zboží.
Známá takhle dělá v Hypermarketu noční (doplňuje zboží)… a má za to dooost slušný peníze bych řekla… tuším kolem 12tis. čistého. 
Základem je nečekat až práce spadne do klína… ať vyplní ty dotazníky v těch marketech… jen ať se toho nebojí. Odejít může přeci kdykoli. Jde o to to zkusit.
Držím palce… rozhodně bych si s ní sedla ke kafi a vážně si promluvila o tom, že čekáte nového člena rodiny a to situaci zááásadně mění. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.12 12:45
Víš, nechci se tvojí mámy zastávat, ale ono není jednoduché si najít práci, a pro lidi, kteří už nejsou mladí už obzvlášť. Vidím to sama na sobě, jsem po mateřské a hledám práci, nedaří se mi najít nic. Už jsem začala hledat i tam, kde jsem si myslela, že nikdy hledat nebudu muset, mám maturitu a hledám už i na dělnických profesích a úklid, a stejně nic. A ono to na psychice nepřidá, taky mám kolikrát stavy docela beznaděje. A kolem sebe vidím, že i VŠ mají problém, prostě matky po mateřské a ženské nad padesát nejsou dost perspektivní. Jakýkoliv neúspěch je deprimující a pokud tvoje máma už hledá tak dlouho bezúspěšně, tak možná už rezignuje. Třeba by potřebovala spíš povzbudit a podpořit, pomoct a pochválit. Prostě trošku pozitivně nakopnout. Když vidí, jak je neúspěšná a ještě je jí to skoro vyčítáno, tak se musí cítit dost hrozně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.12 12:49
Píšeš, že byla celý život pracovitá, čili tohle vypadá spíš na psychické problémy z nezvládnutí určité situace, (nezaměstnanost, stáří, zbytečnost, ztráta kontaktu s lidma..no, toho může být…) než že je máma „líná“. Dobře, že hledáte odbornou pomoc, jen jsem chtěla napsat, že psychiatr jí pravděpodobně napíše antidepresiva, což je taková akutní první pomoc. Nicméně pak by měl následovat nějaký psycholog-terapeut, který jí (v ideálním případě) pomůže si to v sobě „vyřešit“ a jít dál. Držím palce, věřím, že to dopadne a budete „volní“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.11.12 12:53
Anonymní2
Moje máma také nemá práci už víc než čtyři roky (u nás ale nemají práci často ani mladí). Pracovala od maturity pro stejného zaměstnavatele, prošla několika funkcemi. Před pěti lety nastoupil nový ředitel a propustil pro nadbytečnost několik lidí, mámu mezi nima. Od té doby marně hledá práci. Táta vydělává dost na to, aby uživil je oba, ale i jejich majetek (byt a dům, oboje rekonstruují - aby se dal byt pronajmout a oni byli na baráku), ale nic jim nezbývá našetřit. Mámě chybí do důchodu věkem deset let a na to, aby dostala starobní důchod, čtyři roky. Vždycky je nadšená, když má možnost se o práci ucházet, ale čím větší je pravděpodobnost úspěchu, tím víc se „hroutí“. Podle mého je to tím, že si připadá stará, zbytečná a neschopná. Jinak by ji přeci nevyhodili z práce. A před každým pohovorem pochybuje, že na to má. Odchází tam s tím, že tam jde zbytečně. Nevím, jak s ní pracovat, aby se jí posílilo sebevědomí. Žádné nemá. Je v depresích, už ani mezi své kamarádky nechodí, radši sedí doma, aby se nemusela ztrapnit, že stále nemá práci. Na své okolí tím ale působí opačně, tedy že má nosánek nahoru. Začíná v ní být hodně zloby na okolní svět. Mám strach, že to můj táta neunese, tu její proměnu, opustí ji a ona zůstane sama, bez peněz, bez sebeúcty, a že to neustojí a něco si udělá. Udělala si živnost, ale neumí shánět klienty. Tak ji zase pozastavila. Na podnikání buňky nemáme.
Ani nevím, proč to píšu, když radu nemám, snad jen, že nejsi sama a mě tohle vážně trápí. Ale neumím dát mámě práci.
- Citovat
- Upravit
23.11.12 13:04
@Anonymní píše:
Moje máma také nemá práci už víc než čtyři roky (u nás ale nemají práci často ani mladí). Pracovala od maturity pro stejného zaměstnavatele, prošla několika funkcemi. Před pěti lety nastoupil nový ředitel a propustil pro nadbytečnost několik lidí, mámu mezi nima. Od té doby marně hledá práci. Táta vydělává dost na to, aby uživil je oba, ale i jejich majetek (byt a dům, oboje rekonstruují - aby se dal byt pronajmout a oni byli na baráku), ale nic jim nezbývá našetřit. Mámě chybí do důchodu věkem deset let a na to, aby dostala starobní důchod, čtyři roky. Vždycky je nadšená, když má možnost se o práci ucházet, ale čím větší je pravděpodobnost úspěchu, tím víc se „hroutí“. Podle mého je to tím, že si připadá stará, zbytečná a neschopná. Jinak by ji přeci nevyhodili z práce. A před každým pohovorem pochybuje, že na to má. Odchází tam s tím, že tam jde zbytečně. Nevím, jak s ní pracovat, aby se jí posílilo sebevědomí. Žádné nemá. Je v depresích, už ani mezi své kamarádky nechodí, radši sedí doma, aby se nemusela ztrapnit, že stále nemá práci. Na své okolí tím ale působí opačně, tedy že má nosánek nahoru. Začíná v ní být hodně zloby na okolní svět. Mám strach, že to můj táta neunese, tu její proměnu, opustí ji a ona zůstane sama, bez peněz, bez sebeúcty, a že to neustojí a něco si udělá. Udělala si živnost, ale neumí shánět klienty. Tak ji zase pozastavila. Na podnikání buňky nemáme.
Ani nevím, proč to píšu, když radu nemám, snad jen, že nejsi sama a mě tohle vážně trápí. Ale neumím dát mámě práci.
Já si myslím, že jediná možnost je skutečně dát jim pravidelnou práci (domácí práce, práce na zahradě, pokud žijí na domku) a tím i zodpovědnost. Když byla nezaměstnaná moje mamka (a to byl ještě věk před krizí), tak se taky totálně zhroutila. (Ani se nemyla, neuklidila, jen vypila víno a lehla do rohu no hrůza… a ve čtrnácti si s tím rady nevíte). Teď jsme měli „krásný“ rok, kdy byl nezaměstnaný manžel. Taky nuzlové sebevědomí, přestával věřit (takže vím, jak to člověka změní, ta zloba, zlomenost), nebavilo ho nic… je to pro partnera vyčerpávající, to ano, ale neustále jsem ho nutila pravidelně něco dělat (zahrada - výkopy = viděl za sebou výsledek a byl spokojen; domácí práce - úklid = viděl výsledky a byl spokojen atd. atd. atd.). To byla jediná cesta, která ho nakonec vynesla k zaměstnání. Ten člověk nesmí zapomenout, jaké to je. I tvoje mamka by měla třeba radost z výpěstků (ty může třeba prodávat na agroinzertu apod.) - no a šla by se pochlubit mezi lidi, že má největší dýni
Jen to vy, jakožto „parťáci“ nesmíte vzdát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.12 13:07
tusim ze jsem nezvazila moznosti…ono ja neziju v cr tak nevim jak je to tam s tou nabidka-poptavka, tak se omlouvam za nalepku „lina“…mozna pomuze ten psycholog a snad i vlidne slovo. A co nejake zamestnane kamaradky mamky, ty by nepomohli? Kolikrat se stane, ze sef vezme nekoho uz kvuli primluve…Drzim pesti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ArankaC.
23.11.12 13:13
@Anonymní píše:
Ahoj, mám takový problém, moje máma celý život pracovala v pohostinství kde si vydělávala i dobré peníze, takže nám jako dcerám nic nechybělo. Před 3 lety ale z důvodů že zaměstnavatel hledal mladší zaměstnance jí vyhodil pak nastoupila do hospody kde byla spokojená ale známí jí z ničeho nic vyhodil, chtěl si tam zaměstnat svého kamaráda. Takže šla na pracák a od té doby je tam což bude na jaře už dva roky. Žijeme v jedné domácnosti což mi ani tak nevadilo, protože jsem věděla že byt je velký a ona sama by to z přídavku z Úřadu práce nezaplatila. Jenže letos v létě jsem s přítelem nečekaně otěhotněla a mimčo jsme i tak chtěli. Mámá si na konci léta udělala rekvalifikační kurz ale o té doby opět nic, jsme s ní celá rodina na nervy. Říká, že si musí něco najít ale žádná snaha s její strany není!!! Co jsme se do ní nahučeli ať se sebere a jde se někde poptat podle toho kurzu ale bud nestíhá nebo si něco najde, je před vánocemi kde všude hledají do obchodů na výpomoc a i kdyby měla dělat zatím jenom to tak alespoň něco. No a co je nejhorší že má samozřejmě s doby kdy ještě pracovala půjčky na kterých se dohodla na splátkovém kalendáři který jsme jí i ze začátku platili ale nejde to pořád pokud máme platit nájem, elektřinu a ještě jídlo a výbavu pro malé když já mám nemocenskou. Poštu si raději nevybírá a telefony nebere což se bojím, že nakonec dopadne exekucí. Mámu mám ráda ale poslední dobou se mi opravdu protiví a jsem na ní i nepříjemná protože jsem na neschopence a začínám být alergická že se ani nesnaží!! Její mamka ta je sní na zhroucení. Potřebovala bych radu jak ji sakra dokopat ať jde třeba jenom doplňovat zboží ať nějak začne, protože takhle to dál nejde, chtěli jsme se odstěhovat ale jak takhle ani sami neušetříme protože to chce ještě kupovat cigarety a ono se to sečte, sama jsem byla kuřák a vím že nejde nekouřit když je někdo závislí. Už si sní prostě nevím rady!!!
Jo a moc se omlouvám na anonym ale není to pro mě zrovna lehká situace a navíc tu mám spousty známých.
Vím, že je ti jí líto, že jste jedna rodina, a jistě pro ní jako pro staršího člověka není jednoduché práci sehnat, ale ona v tomhle případě podle mě zneužívá vaší dobré vůle. Vy jí živíte, kupujete jí cigarety, ještě jste jí i pomáhali s půjčkami, to už byste tuplem nemuseli a jí se nechce? Tak jí normálně řekni, ať si něco najde, jinak jí vyhodíte na ubytovnu, kde si může zkusit hospodařit ze socky, a hned to půjde. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.11.12 14:59
Já jsem dlouhodobé shánění práce zažila. A zhroutila jsem se z toho.
Nejdříve jsem byla aktivní, byla se ptát všude(call centra, obchody, továrny…), někde se mnou sepsali dotazník, ale většinou byli velmi nepříjemní a odkazovali mě na své stránky na internet. Obcházet to osobně, to byl největší očistec, z 80% byli hrubí a nepříjemní, vysmívali se, byli ironičtí, že jsem na pracáku.
Do toho si okolí myslelo, že nic nehledám, když nemůžu najít práci. Ve velkém městě si přece práci najde každý, že.
Jediný, kdo mě podpořil, byl manžel. Dost možná bych tu dnes nebyla, protože jsem s dostala do stavu, kdy už jsem nebyla ani schopná vylézt z baráku, bavit se se známými, kteří se budou divit, že takhle to přece dál nejde, že se musím jen snažit a chtít.
Podle mě je na tom tvoje maminka podobně, pokud je na tom tak špatně, že se bojí mezi lidi, tak nejprve lékař, a pak bych zkusila obvolat známé, jestli by ji někam neprotlačili. Protože jestli si msylíš, že třeba na doplňování vezmou každého, tak to není pravda a staršího člověka dost možná ani náhodou.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.11.12 15:22
@Cmochy píše:
V první řadě bych mamince oznámila, že je nutná změna trvalého pobytu. Dotáhla bych jí na obecní úřad a tam to s ní zařídila (aby ses nemusela bát exekucí).
Jako že bys matku vykopla z baráku, protože dokud v bytě bude bydlet, tak jí úřad trvalý pobyt neodhlásí a i kdyby si sama našla někoho, ke komu by se mohla přihlásit, nicméně dál bydlela v jedné domácnosti s tebou, tak by stejně exekutor v bytě mohl zabavovat.
Jinak situace určitě není lehká, ale maminka zakladatelky je nejspíš v depresi a z té sama nevyhrabe a taky dost těžko v takovém stavu sežene práci 
A i ty dobré rady zaměstnat ji pravidelnými pracemi v domácnosti, protože u úklidu uvidí výsledky… no, nevím, já sama mírnou depresí procházela, byl pro mne problém i jen vstát z postele a úklid, to byl nikdy nekončící kolotoč, který mě dokázal spíš rozbrečet a zahnat zpátky pod peřinu než povzbudit 
Inko ABC
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.11.12 15:28
A ještě moje máma sháněla práci asi rok, rozhodně se nevyhýbala manuální nepříliš dobře placené práci a navíc jsme z Prahy, takže tady těch možností je docela dost. Jenže co naplat, už není nejmladší a navíc nemá ani maturitu po padesátce si ji dodělávat těžko bude Vyučení, kurzy, rekvalifikace nikoho až tak moc nezajímaly.
Sama zakladatelka píše, že o ně se matka postarala tak, že se měly dobře a nestrádaly. No, tak teď by se zas pro změnu mohly postarat ony o matku, ať se připojí i její sestra, netřeba, aby zakladatelka táhla všechno sama.
Inko ABC
- Citovat
- Upravit
23.11.12 15:43
@Anonymní píše:
Jako že bys matku vykopla z baráku, protože dokud v bytě bude bydlet, tak jí úřad trvalý pobyt neodhlásí a i kdyby si sama našla někoho, ke komu by se mohla přihlásit, nicméně dál bydlela v jedné domácnosti s tebou, tak by stejně exekutor v bytě mohl zabavovat.Jinak situace určitě není lehká, ale maminka zakladatelky je nejspíš v depresi a z té sama nevyhrabe a taky dost těžko v takovém stavu sežene práci
Inko ABC
Jen jsem psala vlastní zkušenost. S mamkmou byl ten problém v odbě, kdy jsem se k němu nedokázala mentálně postavit a došel tak daleko. Ale ona se musí chtít snažit i druhá strana, nejen se topit v sebelítosti (a o depresích vím DOST). U manžela jsem to tak daleko zajít nenechala, naopak to náš vztah o hodně zlepšilo. Sama píšeš, že tě podpořil manžel, ale každý je trochu jiný materiál - a kdybych muži říkala jen dokola, že „to bude dobrý“ tak jsme stále v hnoji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, mám takový problém, moje máma celý život pracovala v pohostinství kde si vydělávala i dobré peníze, takže nám jako dcerám nic nechybělo. Před 3 lety ale z důvodů že zaměstnavatel hledal mladší zaměstnance jí vyhodil pak nastoupila do hospody kde byla spokojená ale známí jí z ničeho nic vyhodil, chtěl si tam zaměstnat svého kamaráda. Takže šla na pracák a od té doby je tam což bude na jaře už dva roky. Žijeme v jedné domácnosti což mi ani tak nevadilo, protože jsem věděla že byt je velký a ona sama by to z přídavku z Úřadu práce nezaplatila. Jenže letos v létě jsem s přítelem nečekaně otěhotněla a mimčo jsme i tak chtěli. Mámá si na konci léta udělala rekvalifikační kurz ale o té doby opět nic, jsme s ní celá rodina na nervy. Říká, že si musí něco najít ale žádná snaha s její strany není!!! Co jsme se do ní nahučeli ať se sebere a jde se někde poptat podle toho kurzu ale bud nestíhá nebo si něco najde, je před vánocemi kde všude hledají do obchodů na výpomoc a i kdyby měla dělat zatím jenom to tak alespoň něco. No a co je nejhorší že má samozřejmě s doby kdy ještě pracovala půjčky na kterých se dohodla na splátkovém kalendáři který jsme jí i ze začátku platili ale nejde to pořád pokud máme platit nájem, elektřinu a ještě jídlo a výbavu pro malé když já mám nemocenskou. Poštu si raději nevybírá a telefony nebere což se bojím, že nakonec dopadne exekucí. Mámu mám ráda ale poslední dobou se mi opravdu protiví a jsem na ní i nepříjemná protože jsem na neschopence a začínám být alergická že se ani nesnaží!! Její mamka ta je sní na zhroucení. Potřebovala bych radu jak ji sakra dokopat ať jde třeba jenom doplňovat zboží ať nějak začne, protože takhle to dál nejde, chtěli jsme se odstěhovat ale jak takhle ani sami neušetříme protože to chce ještě kupovat cigarety a ono se to sečte, sama jsem byla kuřák a vím že nejde nekouřit když je někdo závislí. Už si sní prostě nevím rady!!!
Jo a moc se omlouvám na anonym ale není to pro mě zrovna lehká situace a navíc tu mám spousty známých.