Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No já bych se pokusila slavit vánoce sama pouze s manželem…klidně bych odjela třeba na hory, nebo někam jinam… a pokud by to nešlo, tak bych asi trvala na tom, že to budeme střídat, aby to bylo spravedlivé, asi bych na toto téma i promluvila s tchýní, aby pochopila, že rodiče máte oba dva a nezáleží na tom kolik má kdo z vás sourozenců
Tak my to máme jednoduše. Štědrý den doma sami, jeden svátek naši, druhej svátek manželovo rodiče. Myslím, že i pro Vás ideální řešení, a příští rok s mimčem mi příjde uplně nejlepší být doma.
Já mám na Štědrý den nejradši tu klidnou atmosféru v kruhu nejužší rodiny. Zmatků a kraválu si užijem ty další dny ![]()
No a u nás jsou oboje rodiče ještě rozvedení, a vidět nás chtějí taky všichni, je to vždycky blázinec
Jinak mi připadá spravedlivé buď střídat, nebo slavit sami, a všechny příbuzné pak objet o svátkách…
Přijde mi že manžel je teda tak trochu sobec a spravedlivé to není. Buď bych tedy byla u vašich nebo jen spolu a k nikomu nechodila
Letos to nemůžeme slavit jinde
není kde, to spíš až příští rok. Jak je tak všechny znám, tak mi přijde, že prostě je nenapadlo, že moji rodiče by to mohli cítit podobně. Sice mám tři sourozence, ale k našim mám nejblíže a mám tendence se jich taky držet a neopouštět je.
Nejradši bych to příští rok udělala tak, že budeme sami na chalupě s mimi a další den objedeme ostatní.
Bydlíme s tchýní, oddělené byty.
Večeři máme samy s dětmi, pak si rozsvítíme stromeček, rozbalíme dárky(večeříme tak v pět) a tak v sedm jdeme k nim ke stromečku. K našim jezdíme většinou předem oředat si dárky a pak na oběd v jeden svátek.
Manžel je taky jedináček.
Kdyby tchýně byla sama, tak by samozřejmě večeřela s námi, ale takto jsou s tchánem ve dvou.
Ach ty Vanoce, zdroj rodinnych svaru a jinych nepokoju
![]()
No my to delavali takhle (dokud zili manzel. rodice) -
Stedry vecer jsme byli vzdycky s nima, ale na stridacku bud u nich, nebo u nas (vzdalenost bytů 5 stanice metrem) - abychom si to ja a tchyne vzdycky po roce vymenily s tim vsim varenim atd
K nasim jsme chodili 26/12 na obed (ale nasi jsou v klidu a nic nevyzaduji, meli doma jeste segru, a pak uz byli klidne sami, je jim to jedno, u nas se to zas tak neproziva - pokud byli sami, no tak se tesili na toho 26/12
)
25/12 jsme byli taktez u manzel. rodicu, tentokrate na obede, coz uz me trochu stvalo, se porad nekde vlacet, ale skousla jsem to.
Od doby, co manzel uz rodice nema, jsme 24 i 25/12 doma sami, a toho 26/12 chodime nadale na Jeziska k nasim na obed.
Stedry vecer se svyma rodicema jsem za dobu manzelstvi uz nikdy nemela (ale je mi to nejak jedno)
U nás je to jednoduché - manžel má rozvedené rodiče, takže k nim jezdíme až po Štědrém dnu a moji rodiče (u kterých jsem letos plánovala být) nás zase „vyhnali“
že prý, když se teď „snažíme“, taky bychom měli být spolu sami dva doma ![]()
Ale jinak bych si o tom ještě jednou s manželem promluvila, nebo navrhla nějakou dovolenou v době Vánoc ![]()
Štědrý den jsme sami, jen my a děti a rodinu obcházíme až o svátcích ![]()
U nas v rodine, dokud nejsou deti, tak kazdy slavi Vanoce u svych rodicu a pak na 1. a 2. svatek vanocni jsme byli spolecne nejprve u jednech a pak u druchych rodicu.
Jinak pokud chcete opravdu slavit Stedry vecer spolecne, tak bych tento rok byla u pritelovych rodicu a pristi rok u Tvych. ![]()
My jsme byli psoledni 3 roky s manzelovymi rodici, ale letos jsme si vydupala, ze chci byt sama s nim. K mym rodicum nechceme, jednak je to daleko a navic maji svoje trable, takze kdo vi jak to u nich bude…Takze ja ted jen doufam, ze nas nebudou manzelovi rodice presvedcovat, at jsme s nimi. Ale snad nas pochopi.
V tve situaci bych bud byla s manzelem sama, anebo byla s jeho rodici a na sve rodice si vyhradila dalsi den. Vanoce neni je 24/12, je to o tom se sejit, stravit spolecny cas…vsichni strasne baziruji na stedrem dnu, ale ja to vidim tak, ze pokud je potreba cas podelit mezi rodinu, tak neresim kolikateho je, ale aby to vyhovovalo vsem a byla jsem se vsemi. My se letos dohadujeme se sestrama na tom, kdy se sejdeme u rodicu…to je nekonecna pohadka. Kazda mame svuj zivot a nove rodiny a je to dost komplikovany, ale vzdycky se nakonec dohodneme ![]()
@Scarlett2011 U manželových jsme byli právě loni a naši počítají s tím, že letos budeme zase u našich. Se z toho fakt zblázním. Přitom manžel pořád prohlašuje, jak jsou Vánoce bez dětí „zbytečný“, že by to neslavil a když dojde na lámání chleba, tak se nechce hnout. Myslím, že by to normálně šlo udělat tak, že u našich budeme na véču a dárky a stejně sem pojedeme bydlet, tak bychom poseděli ještě tady s jeho rodiči a rozbalili i dárky tady.
Těžce nesli, že se stěhoval pryč do podnájmu, ale to skousli. Mě mají docela rádi, ale s mojí rodinou si nějak nesedli, ale to je nikde nenutí trávit Vánoce dohromady. Když si vzpomenu na tátu (naši jsou rozvedení), který je roky sám a já ho v podstatě nemám, kam vzít na Vánoce, jedeme tam až 25. tak je mi smutno dvojnásob.
Bydlíme s tchánovci v dvougeneračním domě. Moji rodiče jsou rozvedení, taťka bydlí pár kroků odsud, mamka na sídlišti asi 3 km.
Na štědrý den večeříme sami s malou, rozbalíme dárečky u nás, pak procházka k taťkovi (a babičce), pobudeme chvíli tam a vracíme se zpátky domů a jdeme ještě tady k tchánům nahoru.
Kvůli malé večeříme brzo a takhle to vyhovuje nejvíc.
O svátkách pak objedeme mamku a další případné návštěvy.
Takže určitě bych chtěla večeři jen sami a pak je to už na domluvě… Jestli navštívíte obije rodiče ten jeden den, nebo jak…
Ahoj všem
tak stojím před docela ožehavým tématem. Abych nastínila situaci, tak…
Bydlíme u manželových rodičů v patře. Manžel je jedináček, žijí tu jeho rodiče a babička, další příbuzné nemají tak blízko, aby s nimi něco slavili. Bydlíme tu, protože jsme koupili chalupu, kterou rekonstruujeme tak, abychom ušetřili a měli na to. Jelikož mají jen jeho, tak se čeká, že i tenhle dům bude náš. Vycházíme celkem dobře.
Jenže: Když jsme začali bydlet sami v podnájmu, tak první Vánoce jsme ještě byli každý u svých rodičů, druhý rok nastal mezi námi rozbroj.
Jeho rodiče automaticky čekali, že budeme u nich. Moji rodiče chtěli, abychom byli taky u nich. Byla z toho diskuze jako blázen a manžel argumentoval tím, že my jsme 4 sourozenci a ačkoli u našich bydlí již jen nejmladší sestra, ostatní taky u nich netráví svátky. Zastaví se jen na návštěvu a ten večer jsou stejně ve třech. Ale že jeho rodiče mají jen jeho a kdyby tu nebyl, byli by úplně sami.
Za slzavýho údolí jsem se nechala přesvědčit a byli jsme odpo na návštěvě u našich a večer šli k manželovo rodičům. Bylo mi to neskutečně líto, protože mně jejich styl Vánoc neoslovil
Nicméně, moje máma to taky těžce nesla a prý jsem jim loni řekla, že to budeme střídat, což jsem si myslela, jenže manžel letos počítá s tím, že budeme tady, když tu bydlíme. Nepřijde mi to fér a asi mě nečeká příjemné vysvětlování, ale říkala jsem si, že kdyby šlo do tuhýho, tak půjdu k našim sama.
Nemůžeme se na to úplně vykašlat a odjet na chalupu, protože je stále v rekonstrukci a neobyvatelná. Navíc teď čekáme mimčo a já netuším, jak to bude příští rok. Manžel si sice v běžných věcech od oridčů nenechá do života kecat, ale jak jde o Vánoce, tak je neoblomný.
Nevím, jak z toho ven, ale zajímal by mě váš názor, jestli je to spravedlivé nebo není, popř. jak byste tuhle situaci řešily vy.
Díky moc