Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Udržovat vztahy s nevlastní matkou? Nevím, jestli dělám dobře
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.11.12 10:25
Já bych s ní v kontaktu byla, rodina je prostě naštvaná a myslí si že na to mají právo, postupně bych to dávkovala na obě strany a ono se to utřepe, věřím tomu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:26
Podle mě dobře děláš. To, co udělala nebyl zlý čin, ale zoufalý čin - z toho co píšeš nechtěla nikomu ublížit. Nezaslouží si být sama. A otec? Otec začal pít sám od sebe - ona do něj trychtýřem alkohol lít nezačala 
Lidem se stávají horší věci a přesto se z nich alkoholici a trosky nestanou - tohle bych na ní rozhodně nesváděla. Takže já bych za ní určitě jela - je otázkou jaká po těch letech bude - lidé se mění. Za pokus ale nic nedáš a když zjistíš že je úplně jiná, že si s ní nemáš co říct a že o tvou společnost třeba nestojí, tak aspoň budeš mít jasno. Tobě nic zlého neudělala ani nikomu jinému neudělala něco co by bylo odsouzeníhodné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:26
Osobně si myslím, že člověk by měl dělat to, co on uzná za vhodné a co obhájí sám před sebou a nikomu dalšímu do toho nic není. Takže pokud ty necítíš vnitřně, že ona může za smrt tvého otce, máš ji ráda a jsi jí vděčná, že se o tebe starala jako máma atd., tak bych do toho kontaktu šla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
21.11.12 10:26
Tvoje mama udelala blbost pod vlivem okolnosti, nikomu se nic nestalo, svuj trest si odpykala a tobe dala domov, i kdyz nejsi vlastni dcera. Ja bych mela jasno, byt tu na oplatku pro ni. Nenech se tlacit do kouta.
- Citovat
- Upravit
21.11.12 10:27
Já bych se řídila jenom svými pocity. Podle mě už byla dost potrestaná za všechno, co se stalo, evidentně prostě nezvládla situaci.. jestli jí máš ráda, jestli Ti na ní záleží, tak se s ní scházej. Na okolí se vydlábni, dokud tohle člověk nezažije, tak vůbec netuší, co by sám udělal, odsoudit dokáže každý… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:29
Divím se, že když se to stalo před deseti lety, teprve teď ji pustili… byla totiž po porodu, nemohla tohle udělat zcela při smyslech, kór když píšeš o léčbě… tohle jsi asi napsala moc rychle a zmateně, proto to moc nechápu… 
Ale jinak - když se ženě něco takového stane, nikdo neví, pokud není v péči odborníka, co to s ní udělá… tvoje maminka to bohužel řešila opravdu špatně, své si odpykala a bude pykat do konce života, ale nevidím důvod se s ní nestýkat. Pokud byla jako máma jinak taková, jaká má být, prostě jí z toho takříkajíc hráblo… a to se stát může. Člověk, který se kvůli nějaké události vlastně zblázní, naopak potřebuje podporu…
Asi bych jí nepadla do náruče, ale chtěla bych jí vidět, promluvit si atd. Každopádně nevím, nejsem v tvé kůži, ale potřebu kontaktu s maminkou chápu a minimálně jednou bych jí chtěla vidět. Podle toho zjistíš, jak moc se změnila či nikoli a jestli se s ní chceš stýkat dál…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:29
Tohle zni jak z nejakeho sileneho filmu 
Na tvem miste bych nesoudila a poslechla srdce. Mamu bych navstivila, nezaslouzi si trest do konce zivota, svoje si uz odtrpela…
Nemusis hned pribuznym vykladat, ze jsi u ni byla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:29
Ahoj, to je strašně smutný, co tady čtu. Co na to říct, nevím. Záleží už jen na tobě, jak se rozhodneš. Ač tak, či jinak, bude to pro tebe strašně těžký. Píšeš, že se o tebe starala a z toho, co jsem přečetla, tak mám dojem, že by si jí moc ráda zase viděla, ale bojíš se reakce ostatních. A co se s ní sejít třeba tak, aby o tom nikdo nevěděl?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.11.12 10:40
@mirink tohle mám taky v plánu… Nechci aby o našem setkání věděl někdo z mé rodiny… Jenže zároveň mám o to věští obavy, že když nás někdo někde uvidí tak to bude o to horší, že na mě moje máma ještě vyrukuje s tím, že jsem jí lhala a dělala to za jejími zády 
- Citovat
- Upravit
21.11.12 10:41
Ty jo, je je fakt síla…první, co mě napadlo, když jsem si to přečetla. Jaké osudy život může připravit. Všechno bylo zalité sluncem, pak jedno neštěstí a už to jede. Já bych maminku asi nezavrhla. A v tobě se to dost pere. Snažila bych se to pochopit. Přece jen Ti byla blízká, něco jste spolu prožili, spojuje Vás osoba otce, společné vzpomínky. Na druhou stranu, to co udělala (únos miminka) je prostě STRAŠNÝ, STRAŠNÝ, k tomu vůbec nemám slov…Je to fakt těžká situace. Snažila bych se na to zapomenout, ona si trest odpykala. Ostatní příbuzní nemusí vědět, že se s ní stýkáš, nebo jo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:43
@Anonymní píše:
@mirink tohle mám taky v plánu… Nechci aby o našem setkání věděl někdo z mé rodiny… Jenže zároveň mám o to věští obavy, že když nás někdo někde uvidí tak to bude o to horší, že na mě moje máma ještě vyrukuje s tím, že jsem jí lhala a dělala to za jejími zády
Jsi dospělá ženská, nemusíš se nikomu ospravedlňovat. Dělej co sama uznáš za vhodné a jestli se to někomu nelíbí tak ať si… Nejsi už malé dítě a jestli se někomu tvé rozhodnutí nelíbí tak je to jen jeho problém, né tvůj. Nevidím důvod proč bys měla skákat tak jak rodina píská.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:52
Příběh je to teda fakt jako z filmu. 
Ale pokud sama cítíš, že se s ní chceš setkat, tak to udělej. Je to jen Tvoje věc a Tvoje rozhodnutí. Ona už potrestaná byla dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.12 10:56
Me teda prijde divne, ze by byla plus minus 10 let ve vezeni kvuli tomuhle. A ze se tata kvuli tomu upil, vzdyt nikoho nezabila, sice je to je silene, ale evidentne to nemela v hlave v poradku, predstirat po potratu ze je stale tehotna a pak unos ditete. Nezlob se na me, me to cele prijde vymyslene.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojky holky, předem se omlouvám za anonymitu, ale určitě pochopíte…
jenže ona to nikomu neřekla… Stále dál po tom co se vrátila domů z porodnice (tvrdila že je u kamarádky) předstírala těhotenství.. Bála se, že by jí můj otec opustil, nebo snad toho, že by jim to zničilo vztah či já vlastně nevím co se jí honilo hlavou. Jenže když měl přijít osudný den D (TP) tak ona unesla miminko 
prostě byla někde ve městě a úplně zazmatkovala či jak to nazvat vlastně nevím. Otec byl v té době na služební cestě a tak se snažil co nejrychleji dostat domů když se mu narodil syn, když dorazil byla už doma i s mým „bratrem“… za dva dny už u nich doma byla policie.. a byl z toho ohromný malér… Jí zavřeli, i když dle psychologů to díky smrti syna neměla v hlavě v pořádku, a byla jí nařízena psychologická léčba…Miminko se vrátilo zpátky, ke své vyděšené mamince, bylo naprosto v pořádku starala se o něj… Pocity matky jako sama matka si vůbec nedokážu představit ani v těch nejhorších snech 
Můj otec se úplně složil, prostě to nezvládl, začal pít, daleko více než kdy předtím, nechodil do práce… a není to tak dlouho co zemřel… No a teď k jádru věci, přemýšlím jestli mám s ní udržovat dále nějaký kontakt.. Nedávno jí pustili z vězení a dnes mi volala.. Moc bych jí chtěla vidět byla pro mě vždy máma, kamarádka, starala se o mě… Jenže všichni okolo z mé rodiny jí naprosto nenávidí, pro ně táta umřel kvůli ní, a mě bylo řečeno, že jakmile s ní budu v kontaktu tak u nich končím… Jenže ona už nemá prostě nikoho 
je mi to všechno tak líto a nevím jestli dělám dobře či ne, ale dneska za ní mám jet.. Je to moc zmatené a vím, že asi budu číst hodně zajímavé reakce, ale asi víc jak radu jsem to ze sebe potřebovala dostat.. tahle událost zasáhla celou naší rodinu. Jenže teď jako starší a jako matka vím, že zoufalí lidé dělají zoufalé činy 
Má nevlastní matka, která se o mě starala skvěle když jsem byla malá, před deseti lety otěhotněla, její syn se bohužel narodil v 7měsíci mrtvý