Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám řidičák, ale neřídím a mám mimino
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.10.11 20:09
j.a.n.i1 píše:
Tak já jsem asi moc nepatřím, jsem aktivní řidič už od 18, co jsem dostala řidičák, takže se nebojím nicméně se to pokusím shrnout:
- pro zakladatelku i když jezdím aktivně, provoz mi problém celkem nedělá, tak autem do centra stejně nejezdím, tam zaparkovat je hrůza, takže tam stejně jezdím MHD, maximálně se přiblížím od nás z okraje Prahy někam, kde lze rozumně nechat auto a pokračuju jinak.
- metro využívám, nevím proč by to mělo být rizikovější na bacily, mě se na něm líbí, že nastoupím a vystoupím sama a nemusím nikoho žádat ani řešit kdy jede nízkopodlažní bus či tramvaj
- pokud si nevěříte, určitě si pořiďte automat, odpadnou stresy z toho, že se nerozjedete do kopce a že to chcípne… a taky máte víc času na sledování značek a situace
- ideální auto je s rovným zadkem, starší kombík, působí sice jako velké auto, ale je z něj perfektně vidět a dobře se tam skládá kočár
- jezdit sama, nebude vám do toho nikdo kecat a znervozňovat vás
- ohledně dětí neporadím, já se nebojím, takže jezdím kam to jde s malým autem, každopádně vždy pečlivě připoutat autosedačku a při jejím nákupu nešetřit, i to člověku přidá na klidu…
Mám to stejně jako ty 
Jezdím autem prakticky denně a skoro vždy s malým synem, je to pro mě praktičtější i pohodlnější. Nejvíc si užívám jízdu po okruhu nebo po dálnici, když předjíždím kamiony. Akorát nesnáším ty hovada, co se na mě lepí a ohrožují ostatní lidi. Asi si myslí, že když si veze prdel v BMW, že se z něj ostatní poserou 
Holky, chce to cvik, tzn. jezdit, jezdit, jezdit…dle přísloví cvičení dělá mistra 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 20:20
holky tady se rozjela diskuse, koukám, že v tom fakt nejsem sama. Je to peklo, jak je člověk závislý na ostatních. Jenže, u našich má táta starého peguota a s tím si dojedu na nákup atd.., ale svojí vyjetou trasu a jsem vyřízená, stačí mi nějaká překážka, že třeba stojí v pravém pruhu nepojízdný kamion a musím do druhého pruhu nebo tak a jsem vyděšená jak blázen, je to těžký no 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 20:37
Kdysi byla bezva starší diskuze řídíš, řídím, já se bojím. Mně v začátcích dost pomohlo, že ostatní to měli taky tak. Teď už nechápu proč mi to pořád chcípalo 
. Rozjedu se i do kopce bez ruční brzdy 
Mně ale hodně pomohlo, že jsem zezačátku nejezdila sama. Asi bych nezvládla sledovat vše okolo a řídit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 20:38
mě hodně rozjezdilo po praze, když měl manžel měsíc po svatbě nehodu na fotbale a na měsíc nohu v sádře. vozila jsem ho několikrát do týdne v dopravní špičce po jižní spojce a to byla chuťovka. a to samé já na nákupy. ale hodně mi to pomohlo. nejhorší je asi to první odhodlání se 
pravda je, že u nás doma řídíme všichni, myslím tím i moje rodiče a sestru. a ani z manželovy strany není model, že chlap jezdí a ženská se pouze vozí. fakt je potřeba být v tomhle soběstačná. nikdy člověk neví, kdy bude muset s dítětem k lékaři atd…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 20:41
nozu píše:
mě hodně rozjezdilo po praze, když měl manžel měsíc po svatbě nehodu na fotbale a na měsíc nohu v sádře. vozila jsem ho několikrát do týdne v dopravní špičce po jižní spojce a to byla chuťovka. a to samé já na nákupy. ale hodně mi to pomohlo. nejhorší je asi to první odhodlání se
Vím, že to myslíš v dobrém, ale tahle rada mi opravdu vůbec nepomůže, mozek to chápe a fakt se tím trápím, že jsem závislá na manželovi nebo někom, ale já se za volantem bojím, jezdila jsem docela dost ale vždy s někým, sama jsem to nedávala, nezvládla jsem sledovat cestu… Mam blbou orientaci, takže mě dělá problém se i zařadit do dalšího pruhu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:01
Já se taky bojím… Ne ani tak řídit, jako těch ostatních 
Řidičák v 18, pak jsem asi dva roky celkem řídila, pak skoro vůbec. Po svatbě jsme tři roky neměli auto, tak nebylo co řešit. Teď jsme zdědili po tchánech starou feldu a nechala jsem se slyšet, že ten krám teda řídit nebudu (blbne tomu řazení, nemá to posilovač a hlavně je to už hodně ojetý auto) No tak uvidíme jak to bude dál 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:03
pomeranca píše:
Já se taky bojím… Ne ani tak řídit, jako těch ostatních
oznam doma, že holky z eMimina říkaj, že potřebuješ auto s automatem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:04
Etcetera78 píše:pomeranca píše:oznam doma, že holky z eMimina říkaj, že potřebuješ auto s automatem
Já se taky bojím… Ne ani tak řídit, jako těch ostatních
Já už jsem to nahlásila, ale musím si prý ještě počkat 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:12
Etcetera78 píše:pomeranca píše:oznam doma, že holky z eMimina říkaj, že potřebuješ auto s automatem
Já se taky bojím… Ne ani tak řídit, jako těch ostatních
Joooo holky z emimina
Automat je super, řídila jsem dodge a bylo to super, ale asi si nemůžu moc vyskakovat… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:13
Mě teda taky donutila až nouze. Po řidičáku jsem začala sama jezdit asi po dvou letech. Bylo třeba k dr a asi pomohlo i to, že jsem prostě líná Naložit dítě do kočáru, pospíchat na bus, který jsme zpravidla nestihli, pak případně mít smůlu, když v busu už kočár byl a nevešli jsme se, navíc leckdy neochota lidí pomoct… Takže jsem začala.
Souhlasím, že podpora chlapa je moc potřeba. Kdo ji nemá a chlap má potřebu jen kritizovat, tak musí být ženská fakt silná osobnost, aby to dala. Můj muž je ideální spolujezdec, občas diplomaticky zmíní, ať to tak neženu nebo že bych mohla přeřadit, ale v dobrým.
Na dálnici bych taky nezačínala. Je tam volnějc (většinou), ale zareagovat v té rychlosti na nepředvídanou situaci je často problém i pro vyježděného řidiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:15
Navíc mám fobii z policajtů a to i když nic špatnýho nedělám Jednou jsem jela z tábora se dvěma dětmi do nemocnice, bylo to hodně daleko a vraceli jsme se až po půlnoci. No a zastavili nás policajti, úplně běžná kontrola, akorát jsem s sebou neměla doklady… zůstaly v táboře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:15
Eliška píše:
Mě teda taky donutila až nouze. Po řidičáku jsem začala sama jezdit asi po dvou letech. Bylo třeba k dr a asi pomohlo i to, že jsem prostě líná
Souhlasím, že podpora chlapa je moc potřeba. Kdo ji nemá a chlap má potřebu jen kritizovat, tak musí být ženská fakt silná osobnost, aby to dala. Můj muž je ideální spolujezdec, občas diplomaticky zmíní, ať to tak neženu nebo že bych mohla přeřadit, ale v dobrým.Na dálnici bych taky nezačínala. Je tam volnějc (většinou), ale zareagovat v té rychlosti na nepředvídanou situaci je často problém i pro vyježděného řidiče.
Souhlasím, nejlepší je začít někde na vesnici a jezdit po silnicích 2. a 3. třídy, tam většinou moc lidí nejezdí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:17
Eliška píše: … zareagovat v té rychlosti na nepředvídanou situaci je často problém i pro vyježděného řidiče.
No a to je právě to, silnice jsou plné nepředvídaných situací a to mě děsí 
… a pak mě děsí to parkování, ale to se už opakuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.11 21:19
Etcetera78 píše:Eliška píše: … zareagovat v té rychlosti na nepředvídanou situaci je často problém i pro vyježděného řidiče.No a to je právě to, silnice jsou plné nepředvídaných situací a to mě děsí
Zkus si zaparkovat u nějakého supermarketu, tam je dost parkovacích míst a jsou široká
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
