Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám toho plné zuby a chci bydlet sama
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.3.12 08:37
já chápu co asi prožíváš, ale bohužel byla jsi to ty , která se vrátila zpátky k mámě, která bydlela s mladší dcerou, a zřejmě jsi jim narušila určitým způsobem jejich soužití, tvoje sestra to asi bere tak, jednou už jsi byla pryč, tak proč by se ona ted měla omezovat jenom proto, že ty máš dítě.Společné bydlení je vždy „něco za něco“. Pořád je asi pro tebe lepší tohle vydržet, než nemít kam jít, a svým způsobem by jsi měla být mámě vděčná, nebýt jí tak budeš bydlet kde? A jestli je sama, tak se nediv, že svoje problémy ventiluje před tebou, to je normální. Pokud ti to nevyhovuje, nezbývá ti nic jiného, než se odstěhovat, a postavit se na vlastní nohy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 08:41
Anonymní píše:Jde vidět,žes to nikdy nezažila. Přála bych ti tu strávit jediný den, pak bys to možná líp pochopila. Nemám jak a za co postavit se na vlastní nohy, jestlis to pořádně nečetla, jinak bych tu nebyla vůbec… A podle mě je to stěhování blbost i pro ní. Její život opravdu nestojí za nic, ale to, že v jejich odjede někam do prčic, kde nebude mít vůbec nic (ani práci ani přítele) a tím jsem si jistá, protože v dnešní době se práce těžko shání a mamka si nenašla přítele za posledních 12 let, protože je tichá, nespolečenská a s nikým se nechce kamarádit,takže nemá ani kamarádky, prostě nic a pořád si jenom stěžuje, že jí každý pomlouvá, což si nemyslím,ale i tak, tímhle se přece nic nevyřeší ani nezmění, to je o přístupu k životu a lidem a ne o tom, jestli bude bydlet tady nebo jinde.
No pořád si myslím, že jestli mámin život stojí za něco nebo nestojí za nic, nebo jestli se má stěhovat nebo ne, je jen a jen její věc a ty jí do toho nemáš co mluvit, pokud tě sama nepožádá a nebude chtít radu nebo znát tvůj názor…
Máš pravdu, tohle jsem fakt nezažila… já odešla v 18 letech po škole do svého prvního bytu, abych mohla být sama ve svém a nemusela nikomu viset na krku… na druhou stranu znám pár maminek na rodičáku, které žijí samy s dítětem, chodí na brigádu a jsou samostatné… základem je najít si nějaký levnější pronájem, třeba jen garsonku, dokud nebude mít člověk na větší, když budeš mít platnou nájemní smlouvu, máš nárok na trvalý pobyt a tím pádem na příspěvek na bydlení… jako samoživitelka budeš mít ještě i nárok na přídavky na dítě, což je sice pětikilo, ale i tak je každá koruna dobrá… a pokud máš dítě mladší dvou let, máš nárok chtít po jeho otci nejen výživné na dítě, ale i na sebe… a s tím už se dá nějak začít… jen se člověk musí uskrovnit a snažit se…
Já měla po rozvodu s dvěma dětmi a psem a dluhy po ex po zaplacení nájmu a inkasa na všechno 4 tisíce, počítala jsem sice každou kačku, bylo to velmi náročné a nikdy bych už to nechtěla zažít znovu, ale kdybych se měla znovu rozhodovat, jestli se rozvést nebo zůstat a trápit se s chlapem, tak bych se znovu rozvedla i za tuto cenu… takže o tom, jak je to bez peněz těžké, něco vím…
Jinak jestli máš přítele, tak se k němu nemusíš hned stěhovat, ale věřím, že tě bude aspoň trochu podporovat, abys přežila, než se tvá situace změní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 08:44
Ahoj zakladatelko,
chápu, že je to pro tebe těžké a nemáš tam soukromí. Na druhou stranu, z tvého popisu na mě působíš jako sobecká, rozmazlená a velmi nevděčná osoba. Chceš mluvit ostatní do života, jsi naštvaná, že neskáčou jak ty pískáš. Ale je to jejich život. Tvoje máma tě vzala zpátky domů, i když nemusela a místo abys byla vděčná, tak si jenom stěžuješ. Myslíš, že oni jsou štěstím bez sebe, že tam půl dne řve malé dítě a oni si pomale nesmí ani pozvat návštěvu, aby tě nerušili? Nejspíš ne a taky si říkají, že bys mohla zase jít. A to, že se chce máma stěhovat a prodat svůj byt je přece její věc, ty ji do toho nemáš co kecat.
Spíš začni přemýšlet, jak se co nejdřív osamostatnit. Najít si práci přes noc a poprosit doma o hlídání nebo něco podobného.
Nemáš to lehké, ale tvoje máma a sestra taky ne, zkus být víc tolerantní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenkaamimi
15.3.12 08:50
Anonymní píše:Regina Hero píše:Jde vidět,žes to nikdy nezažila. Přála bych ti tu strávit jediný den, pak bys to možná líp pochopila. Nemám jak a za co postavit se na vlastní nohy, jestlis to pořádně nečetla, jinak bych tu nebyla vůbec… A podle mě je to stěhování blbost i pro ní. Její život opravdu nestojí za nic, ale to, že v jejich odjede někam do prčic, kde nebude mít vůbec nic (ani práci ani přítele) a tím jsem si jistá, protože v dnešní době se práce těžko shání a mamka si nenašla přítele za posledních 12 let, protože je tichá, nespolečenská a s nikým se nechce kamarádit,takže nemá ani kamarádky, prostě nic a pořád si jenom stěžuje, že jí každý pomlouvá, což si nemyslím,ale i tak, tímhle se přece nic nevyřeší ani nezmění, to je o přístupu k životu a lidem a ne o tom, jestli bude bydlet tady nebo jinde.Anonymní píše:Tak pak ti nezbude, než se postavit na vlastní nohy, když tedy nechceš být závislá na mamince, která není povinna skákat podle toho, jak ty pískáš… stejně tak to platí i naopak… ale komu se to nelíbí, ten si prostě musí najít jiné řešení… zkus si to představit sama na sobě… budeš bydlet se synem ve svém bytě a po nějaké době se ti domů nastěhuje dcera s dítětem… ty budeš z nějakého důvodu chtít bydlet jinde (třeba proto, že tam budeš mít přítele, práci atd.) a tak se rozhodneš prodat byt a odstěhovat se za hlasem svého srdce… u syna to bude jasné, buď půjde s tebou nebo si najde jiné bydlení po škole, ale dcera se začne vzpínat, že to teda ne, ona chce zůstat tady a matko, sedni na prdel a poslechni… a ještě tě třeba ta dcera bude okřikovat, že si doma nesmíš ani pustit hudbu, ani se hlasitě bavit, ani se večer u kafe smát nahlas, protože jsi jí pomohla a nechala ji u sebe bydlet… tomu se říká pro dobrotu na žebrotu… máš pořád ještě pocit, že ten, kdo hýbe drátky, musí být dcera?me2dova píše:No, tak to vidím asi na toho přítele. S tím mojím zlobivcem je přivýdělek nemyslitelný a kdybys mě znala, tak já uši neklopím, pokud to není bezpodmínečně nutné a účelové…V tomto případě to zásadně odmítám.
Tak tvoje máma je také dospělá a může si vybrat v jaké lokalitě chce bydlet… takže pokud nebudeš chtít jít s ní, máš plné právo se postavit na své a za své. Pokud nemáš za co a jsi na mamce finančně závislá, tak holt asi budeš muset sklopit uši a držet pusu a krok. Mně to přijde jako poměrně jednoduchá matematika- svoboda je luxus na který člověk musí mít finance. Ty je nemáš, takže možnost a) najdeš si přivýdělek, možnost b) zajistí tě přítel a pak se nebudeš muset přizpůsobovat mamce, ale jemu, za c) zůstaneš dál finančně závislá na mamce, ale v tom případě si nemůžeš moc vyskakovat. Ono je takové pěkné přísloví- koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Ne že bych tě nechápala, já se také stěhovala od rodičů v 19, protože už se mi nechtělo zpívat jejich píseň a kdybych musela zpátky, tak bych to nesla dost těžce. Ale zase na to zkus nahlédnout z mamčiny a sestřiny stránky, ony ti prokázaly službu a jejich sen tento druh soužití asi nebyl…
ahoj, být Tvou matkou, nenechala bych Tě u sebe bydlet, když bych si přečetla, co tu o nich píšeš. o matce a sestře.
vzpamatuj se.
o mě nemůžeš říct, že jsem si to nezažila, protože já si to zažila. proběhlo to tak, že jsem půl roku bydlela v bytě matky 2+1. byt matka nerozdělila na dva pokoje, abych se synem mohla bydlet v jedné místnosti, např, v mém bývalém dětském pokoji, spala jsem na gauči, malý měl postýlku vedle mě. dopadlo to tak, že jsem se na čas vrátila k manželovi, a pak frnkla k sestře, kde jsem malého přihlásila do školky, chodila jsem do práce a vzala si hypotéku na vlastní byt. takže u mě happy end.
co se týče Tvé situace, myslím, že matka se chce odstěhovat možná i proto, abys jí nezůstala na krku. přečti si po sobě, co jsi o mamce napsal, jak si jí charakterizovala. hnus. a co se týče sestry, ona je v telecím věku a má plné právo na to, aby jí řvala hudba a tahala s klukem a smála se do noci. je to zdravé pro její vývin stejně tak, jako je zdravé pro vývin Tvého syna, aby se dobře vyspal. jenže Ty nejsi ve svém vlastním bytě, abys sestru mohla okřikovat.
jsi ve velmi špatné situaci a to je to, co si musíš připustit. máš holý zadek, matka se odstěhuje, našla sis přítele, který je dle mého názoru úplně na h***o, protože bydlí někde u otce, či co a příjem má nula nula prd. takže co chceš dělat ?
jediná normální cesta je vydržet u matky, dokud se nepřestěhuje, potom dát syna do školky a najít si co nejlépe placenou pozici a vzít si hypotéku a koupit si byt. to je jediná Tvoje jistota, žádný podnájem s nemajetným přítelem.
další varianta, pokud nemáš vzdělání, nebo praxi pro dobře placenou pozici je hodit se do pucu ( zhubnout, zpevnit, opálení, vlasy, zuby, nehty ), kopnout nemajetného přítele někam a najít si pořádnýho chlapa s penězi, který Ti bude oporou a založit s ním rodinu.
taková je realita
- Citovat
- Upravit
marra
15.3.12 08:54
Zakladatelko,tak ja te samozrejme chapu,spolecne souziti dvou generaci nedela nikdy dobre,v dome,natoz v byte,Jsem taky sama se dvema detma,bydlim v dome rodicu,a nekdy je to taky na pest.,Ale nicmene jsem dosla nazoru,ze jsem stastna ze mam strechu nad hlavou,a proste vsechny negativa se snazim hazet za hlavu.Sama vim,ze bych momentalne byt neutahla,a taky to mohlo skoncit tak,ze by mi deti odebrali,Buid stastna,ze ti mamka nabidla azyl,a sklop usi a drz krok.V opacnem pripade,si najdi pronajem,,a zkus si zit tedy na vlastni pest, 
- Citovat
- Upravit
15.3.12 08:57
Tak překvapil mě příspěvek Lenkaamimi, většinou se tady nesetkávám s tak přímočarými radami/odpověďmi, ale jako jo, taková je realita.
Ono, když si to vezmeš, tak kdybys neměla mámu, kde bys byla? V azyláku? Pokud si myslíš, že v azyláku by bylo líp než u mámy, tak není co řešit. Některé holky, žádnou takovou mámu nemají A co by daly za to, aby měly s dítětem vlastní pokoj…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Breuovi
15.3.12 09:01
Zakladatelko,přečetla jsem celý tvůj text až do konce.Není to můj případ,ale chápu tě.Jak nejsou peníze,tak je to na houby.
- Citovat
- Upravit
Breuovi
15.3.12 09:03
A co se týče mámy,jsi u ní,tak je jasné že se jede podle ní.
- Citovat
- Upravit
15.3.12 09:05
Nechci se do teba jakkoliv navážet,ale svůj názor napíšu a to jenom stručně.
Nevím,kolik ti je,ale chováš se jak nějaký malý fakan.Místo aby jsi byla ráda,že ti dají rodiče bydlení a střechu nad hlavou si ještě nespokojená?Každý má právo si přivíst nějakou určitou návštěvu a pokud se baví nahlas moc toho nezmůžeš,chápu ruší to miminko,ale když miminko,zabere,tak ho moc toho neprobudí. 2)Tvoje maminka může odjet třeba do prčic to není tvoje věc,kam odjedou. 3)pOKUD JSI NESPOKOJENÁ U NNICH,NAJDI SI SVOJE BYDLENÍ A BYDLI SI TAM.Já jsem totaky tam musela vyřešit už dříve,úřad mi dával dohromady 12000(mateřská 3600(měla jsem už větší dítě),na bydlení a dál,ted si nevzpomenu),měla jsem to jen tak tak utáhnout,ale utáhla,po zaplacení všho mi zbylo 1500,takže jídlo jsem dávala dítěti a jsem dojídala jen,co zbylo,15 roční dcera o moc líp nebyla,ale byla na první místě jako první dítě,ale pak mi půjčovali rodiče aspon na každý mšsíc 2000,protože jsem já byla jak vyžle,ale dítě krásně prospívalo,dá se to zládnout,ale je to těžký.KDYBYCH MĚLA MMOŽNOST ŽIT U RODIČŮ,BUDU TAM ŽÍT,ALE NEMĚLA JSEM TAKOVOU MOŽNOST,TAKŽE JSEM SI VYBRALA TOTO.A ted to budu řešit asi zase 
,nějako mi to s mám přítelem neklape 
Příspěvek upraven 15.03.12 v 09:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 09:07
Je mi z toho, co se tady píše, docela smutno
Chápu, že je těžké bydlet v bytě s jinými osobami a skloubit několik různých povah a životů, ale na druhou stranu co bys dělala, kdyby si maminku neměla? kkam bys šla? z čeho bys žila? Já sem v podobný situaci. Přišla jsem svému teď už ex na nevěru a musim se s tim poprat. Jsem nemocná a do toho těhotná (5. měsíc). Jelikož sme s přítelem pracovali na miminku 2 roky, tak mě to o to víc mrzí. Skončila sem v práci, takže jsem do porodu ÚPLNĚ bez peněz. Moje maminka žije s přítelem ve 2+1 a táta bydlí cca 150 km daleko. Takže půjdu k dědovi a babičce. A jak myslíš, že to bude vypadat? mají 3+1 a bůh ví jak dlouho ta budu než se osamostatním. Bude to boj, ale musim být vděčná, že jsou ochotní mě k sobě vzít… A sem zvědavá jak bude probíhat soužití 2 důchodců a mladý maminy s novorozencem?? Sama bych skončila asi pod mostem nebo nevím. Rozumím ti, že toho máš asi dost, ale kde bys byla bez mamky… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 09:09
Sisi90 píše:
Je mi z toho, co se tady píše, docela smutno
Chápu, že je těžké bydlet v bytě s jinými osobami a skloubit několik různých povah a životů, ale na druhou stranu co bys dělala, kdyby si maminku neměla? kkam bys šla? z čeho bys žila? Já sem v podobný situaci. Přišla jsem svému teď už ex na nevěru a musim se s tim poprat. Jsem nemocná a do toho těhotná (5. měsíc). Jelikož sme s přítelem pracovali na miminku 2 roky, tak mě to o to víc mrzí. Skončila sem v práci, takže jsem do porodu ÚPLNĚ bez peněz. Moje maminka žije s přítelem ve 2+1 a táta bydlí cca 150 km daleko. Takže půjdu k dědovi a babičce. A jak myslíš, že to bude vypadat? mají 3+1 a bůh ví jak dlouho ta budu než se osamostatním. Bude to boj, ale musim být vděčná, že jsou ochotní mě k sobě vzít… A sem zvědavá jak bude probíhat soužití 2 důchodců a mladý maminy s novorozencem??
přesně tak,já jsem taky odešla,nelituji,ale k rodičů,jak jsem psala víš,nemohla,jo a ješě na krku 13roční dítě..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 09:10
nevím kolik je malému…ale jediné co ty můžeš dělat pokud s nima nechceš bydlet je odejít do nějakého levného pronájmu třeba do garsonky nebo 1kk a zařídit si tam TP a pobírat přídavek na bydlení.Bereš alimenty na malého?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 09:15
kolik píše:Sisi90 píše:Skončila sem v práci, takže jsem do porodu ÚPLNĚ bez peněz.Pocitam, ze tady se jedna o chybu, ale samozrejme uplne bez penez nebudes, budes dostavat materskou.
Pokud dala výpověď a nevejde se do ochranné doby, tak nemá nárok na mateřskou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 09:21
nemyslím si že je dobrý nápad se do tebe navážet jako ostatní holky tady,protože chápu tvoji momentální naštvanost..ono to přejde.Tento stav mysli vyplívá z toho strachu co bude a co nebude.Zklidni se a napiš si na papír co chceš a co ne 
určitě bych radila najít si garsonku a brát ten přídavek na byt,pak bys měla mít alíky,přídavek na dítě…
není to moc ale na přežití ano.
Také jsem sama s dcerkou v pronájmu od miminka a zvládám to.Někdy je to těžké a nemáme skoro ani na jídlo ale jsme samostatné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenkaamimi
15.3.12 09:44
já taky chápu, že jsi naštvaná zakladatelko. je toho na Tebe hodně.
ale musíš přemýšlet.
řeknu Ti, že když jsem bydlela u mamky, tak jsem taky na ní nadávala, dělala mi naschvály, ale teď je zase jako dřív když už u ní nebydlím.
přemýšlej nad každým krokem, který uděláš a na toho přítele se moc neupínej, musíš chtít to nejlepší. fakt, dej se do kupy a hledej dál. pořádnýho chlapa.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
