Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tady je na to téma diskuze https://www.emimino.cz/…hyne-102743/ ![]()
Já se budu snažit být tchýně jako je má máma pro švagrovou - nevnucující se
nebudu dávat nevyžádané rady, nebudu chodit neohlášeně, nebudu snaše přerovnávat skříně… ![]()
Ale jedno vím jistě - budu mít hoooodně velký problém nekecat jim do života
Já jsem na tohle hrozná, snažím se nikomu neplést do života, ale pak tak dlouho přešlapuju,říkám si dokola „mlč hubou“ ,až ten svůj názor stejnak vyplivnu ![]()
Je to asi kus od kusu. Já mám skvělou tchýni a se všema matkami svých známostí jsem skvěle vycházela i pod jednou střechou.
Občas si říkám, že vyjít s mámou partnera je mnohem jednodušší než s vlastní. U tchýně si dvakrát rozmyslím každou větu, což u té vlastní nemusím, že?
Jinak asi záleží na synovi. Mého drahouška je dost už teď, takže budoucí snacha bude potřebovat hodně trpělivosti. ![]()
xangel, díky, toho jsem si nevšimla
Nějak asi změnili porovnávání názvů založených diskuzí ![]()
Já asi budu tchýně megera ![]()
Sama se svou tchýni absolutně nevycházím, tak možná si z toho vezmu ponaučení a budu perfektní tchýně
Ale kdo ví?
ahoj, taky o tom přemýšlím a to má malý půl roku. No není to jednoduché, tak já si hlavně myslím, že základem všeho je s rodiči nebydlet i za cenu, že se budeme brát nebo mít děti později. My máme vlastní bydlení a stejně to ideální rozhodně není. Ona je většinou chyba na obou stranách a protože si to myslím, tak já se pořád snažím a snažím a snažím a vzhledem k tomu, že se to nelepší, mám pocit, že jsem si to, že mi tchýně přerovnává skříně (jak tu xangel hezky uvedla)asi zavinila sama. Dokonce mě napadlo, jestli ta dřina s výchovou synů stojí za to, když to vždycky skončí takhle. ![]()
mrsduck - někdy to tak je, moje mamka je živoucí důkaz, naše babi byla neskutečně otravná a moje mamka teď do ničeho nekecá (myslím u švagrové - protože tam je ten vztah snacha - tchýně;) u mě do ničeho nekafrá, protože ví, ža neposlechnu a když už dělá něco, co mi vadí, zázračně zafunguje věta: Nechovej se jako tchýně! ![]()
martinaaaaaaaaa7 píše:
ahoj, taky o tom přemýšlím a to má malý půl roku. No není to jednoduché, tak já si hlavně myslím, že základem všeho je s rodiči nebydlet i za cenu, že se budeme brát nebo mít děti později. My máme vlastní bydlení a stejně to ideální rozhodně není. Ona je většinou chyba na obou stranách a protože si to myslím, tak já se pořád snažím a snažím a snažím a vzhledem k tomu, že se to nelepší, mám pocit, že jsem si to, že mi tchýně přerovnává skříně (jak tu xangel hezky uvedla)asi zavinila sama. Dokonce mě napadlo, jestli ta dřina s výchovou synů stojí za to, když to vždycky skončí takhle.
s tím nesouhlasím. My bydlíme s mými rodiči - ale máme každý vlastní vchod, jen společnou zahradu. Vycházíma naprosto skvěle a´ani můj manžel nemá proti tomuhle bydlení vůbec nic. My máme hlídání kdykoli, rodiče zase dovoz nákupů, nemusí se starat o drobné opravy…
Moji dva synové budou mít až do konce života mamaservis a běda,jestli mi v tom bude chtít někdo zabránit
Přihlásím je do Mámo,ožeň mě,vyberu jim nevěsty,na svatbu nedám ani floka a v životě jim nepohlídám děcka,natož abych jim někdy něcou koupila
![]()
Ještě, že mám samé holky…Takže jejich ženichy neřeším..Základ je nenavštěvovat a neplést se do ničeho. ![]()
Tak to je těžko říct. Ale myslím, že je na našich dětech, koho si najdou a s kým chtějí žít
Takže proč s někým nevycházet, když beztak nejvíc času bude trávit se synem a ne se mnou ![]()
zásadní problém je společné bydlení. mezigenerační neshody. tak to bylo, je a bude. pokud chci pomoci synovi, asi jinak než navrhnout společné bydlení. ![]()
ynax - víš, zní to idylicky, ale zajímalo by mě, jestli by to stejné řekli i Vaši a Tvůj muž:-) Nad náma bydlí holka asi tak stará jako já u rodičů, mají byt 4+1, ona tam bydlí se svými dvěma dětmi a manželem ve svém dětském pokojíčku - manžel sem teda jezdí jednou za měsíc na víkend, jinak má práci a byt v Praze, myslím, že ona je z toho systému nadšená - on z toho musí být na špagát
Neříkám, že to nemůže fungovat, ale ve svém okolí těch případů, kdy to funguje moc neznám a když tomu budu hodně fandit tak, tak 20% těhle soužití bude funkčních ![]()
martinaaaaaaaaa7 píše:
ynax - víš, zní to idylicky, ale zajímalo by mě, jestli by to stejné řekli i Vaši a Tvůj muž:-) Nad náma bydlí holka asi tak stará jako já u rodičů, mají byt 4+1, ona tam bydlí se svými dvěma dětmi a manželem ve svém dětském pokojíčku - manžel sem teda jezdí jednou za měsíc na víkend, jinak má práci a byt v Praze, myslím, že ona je z toho systému nadšená - on z toho musí být na špagátNeříkám, že to nemůže fungovat, ale ve svém okolí těch případů, kdy to funguje moc neznám a když tomu budu hodně fandit tak, tak 20% těhle soužití bude funkčních
Přesně, souhlasím. My teď bydlíme s rodiči - půl roku. Za měsíc se stěhujeme do svého a upřímně? Oddechnu si. Podle mě, i když jsou vztahy sebelepší, to fungovat nikdy pořádně nemůže
Holt své je své ![]()
ynax píše:martinaaaaaaaaa7 píše:s tím nesouhlasím. My bydlíme s mými rodiči - ale máme každý vlastní vchod, jen společnou zahradu. Vycházíma naprosto skvěle a´ani můj manžel nemá proti tomuhle bydlení vůbec nic. My máme hlídání kdykoli, rodiče zase dovoz nákupů, nemusí se starat o drobné opravy…
ahoj, taky o tom přemýšlím a to má malý půl roku. No není to jednoduché, tak já si hlavně myslím, že základem všeho je s rodiči nebydlet i za cenu, že se budeme brát nebo mít děti později. My máme vlastní bydlení a stejně to ideální rozhodně není. Ona je většinou chyba na obou stranách a protože si to myslím, tak já se pořád snažím a snažím a snažím a vzhledem k tomu, že se to nelepší, mám pocit, že jsem si to, že mi tchýně přerovnává skříně (jak tu xangel hezky uvedla)asi zavinila sama. Dokonce mě napadlo, jestli ta dřina s výchovou synů stojí za to, když to vždycky skončí takhle.
O to právě jde, když holka bydlí se svou maminkou, tak pokud ona maminka není vysloveně megera (například není nostop opilá či rozkazující), tak je to prostě „něco jiného“ než ta vlezlá baba od manžela. Hodně často to tu v diskuzích zaznívá - moje maminka sem může kdykoliv, ale jeho ať to ani nezkouší, to prostě není MOJE maminka.
Proč maminka od ženské může kdykoliv na návštěvu a od chlapa je nežádaná?
Občas tu zazní že ten samý přístup má chlap (jeho maminka může kdykoliv a její ne, ani na návštěvu za ní holka nesmí), tak doufám že nebudu mít naopak takového vola za syna.
My bydlíme s mou matkou a až na pár drobných neshod to vcelku jde. Bez ní by to samozřejmě bylo asi tak 100× lepší
Ale není to nesnesitelné.
Tchyni jsem měla naopak takovou, že „jsem jí ukradla benjamínka“ (bylo mu tou dobou 28 a neustále ho ponižovala jak je neschopný, 3 roky mi trvalo dostat ho jakžtakž do normálu) a ještě pak považovala za nehoráznou drzost když jsem jí tam chtěla vozit na návštěvu vnoučata 1-2× do měsíce (bydlela 100km od nás). Ne hodit jí je na krk, jen prostě přijet na návštěvu, aby si kluci užili babičky a naopak… Dopadlo to tak, že po jejím posledním výstupu jsme tam přestali jezdit (manžel odmítal) a ona půl roku na to umřela na rakovinu žaludku
Její vlastní dcera (bydlely spolu v domě a babička jí dělala chůvu a služku) nebyla schopna ji dostat včas k doktorovi, přitom jsem už na té poslední návštěvě říkala muži že by měla jít k doktorovi, že to není normální jak je vychrtlá a neustále nachřapaná a unavená
Tchyně na ránu, ale babička byla výborná
K doktorovi šla až dva měsíce před smrtí, to už bylo pozdě.
Když to tak vezmu, tak u nás jsem zrovna chytila tu tchyni megeru, kde čímkoliv jsem se snažila přiblížit - bylo použito proti mně
A švagrovou ještě lepší, tam nemusím ani mluvit ![]()
Poslední dobou pročítám diskuze kde si ženské stěžují na to, že jim tchánovci dovolili bydlet pod jejich střechou a ještě si dovolují chtít, aby se v tom domě dodržovala jejich pravidla… Tak mne tak napadla otázka - jaké myslíte že budete tchyně?
Já si dřív myslela, že budu tchyně kamarádka pro snachu. Ale vždy když narazím na nějakou takovou diskuzi, tak si tak říkám že holka poletí svinským krokem a když se jí nelíbí žít se mnou, tak ať jde do vlastního
Protože - jak to například vidím - když jako tchyně dovolím aby bydlela v MÉM domě, tak budu zlá, protože chci aby přispívala na SIPO a opravy, nesušila prádlo v domě a nedovolím ani sušičku na prádlo (je tu problém s plísněmi a sušička není kam dát), když tu mladé naopak bydlet nenechám, tak budu zlá že jsem držgrešle a vys*ala jsem se na syna… Když budu chtít pomáhat a vozit děti = budu vlezlá, když pomáhat nebudu = budu necita co nepomáhá.
Kluky mám ještě malinké, ale opravdu se strašně bojím že chytím nějakou takovou „krasavici“ co bude říkat - ta tvá máma je hrozná, už zas chce půjčit dítě a pomáhat/přijít na návštěvu, řekni jí něco (i kdyby to bylo 1× za měsíc) a jedním dechem dodá, že její máma = to je přece něco úplně jiného, ta to může každý den (i kdyby to bylo do baráku matky muže).
Vím že je blbost řešit to 20 let předem, ale občas z toho mám opravdu strach, protože dle zde zakládaných diskuzí to vypadá, že se takto chová většina snach