Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
myslím, že by to opravdu chtělo oraz - někam vypadnout s manželem a někam jen sama
Neboj, bude líp, máš pravdu, že jsou to blbost, i když chápu, že zamrzí.
a to že vypichuje to špatný, pouštěj to jedním uchem tam, druhým ven..a napadlo mě, ty ho chválíš? zkus ještě víc, a častěji, třeba ho to trkne
Spíš mu objasnit, že jeho pohled na svět není jedinej a správnej a že máš na uklid a výchovu jiný názor a je třeba se dobrat nějakého kompromisu. Ale pokud je to takovýhle věčný pedant, tak to nebude lehký…
Problém je v tom, že jednak jsi izolovaná doma, bez kontaktu s ostatními lidmi, „nomrálními činnostmi“, ve stereotypu okolo domácnosti a dítěte. A jednak v tom, že drtivá většina našich chlapů projevuje to, co my ženský potřebujeme slyšet, nikoli slovy, ale činy. A současně chlapi mají taky tendenci to, co považují vhodné řešit, říkat nahlas a bez obalu. Aniž by to vnímali jako nemístnou kritiku. je to tak, protože naopak mají problém pochopit to, co my jim často říkáme zaobaleně a dlouze v omáčkách - tak, jak to používáme my, jak nikoho neurazit.
je to jen v nepochopení ženské a chpapské komunikace. on tě má určitě moc rád a nemyslí to zle.
vyraž si mezi lidi, mezi přátelé, věnuj se svým zájmům. Aspoň chvilku.
A - bude líp! ![]()
@slavuska1 Právě si osobně myslím, že ho chválím až moc..Grilované maso mu dokážu pochválit 5× a těší ho to, on mě nikdy jídlo (jakékoli), nebo cokoliv jiného nepochválí skoro nikdy ![]()
On se všechny moje problémy snaží zesměšnit (abychom se zasmáli oba dva), abych si to tak nebrala, ale když něco potřebuju fakt řešit a nedá mě to, tak mě to pak štve a mrzí ještě víc ![]()
Počkej, až začneš chodit do práce a budeš jezdit domů 4× týdně před 22.hod. a doma budeš mít předškoláka. To je pak něco. Vidíš, jak ti dítě roste, nemáš možnost ho denně ukládat do postele a trávit s ním každé odpoledne.
Chlap taky v práci a denně boj o to, kdo kdy dítě vyzvedne. Bohužel ani kroužek letos dítě nenavštěvovalo, protože organizačně je to nemožné ![]()
@Anonymní píše:
Počkej, až začneš chodit do práce a budeš jezdit domů 4× týdně před 22.hod. a doma budeš mít předškoláka. To je pak něco. Vidíš, jak ti dítě roste, nemáš možnost ho denně ukládat do postele a trávit s ním každé odpoledne.
Chlap taky v práci a denně boj o to, kdo kdy dítě vyzvedne. Bohužel ani kroužek letos dítě nenavštěvovalo, protože organizačně je to nemožné
Ježiš, to mi ani neříkej, že bude hůř
![]()
Doufám že je to případ, kdy nemáte možnost hlídání a velkoměsta..My máme možnost hlídání od našich babiček (obě strany teprv 60 a čiperní) a vesnice, tak snad to nebude nejhorší.. ![]()
@Anonymní píše:
@slavuska1 Právě si osobně myslím, že ho chválím až moc..Grilované maso mu dokážu pochválit 5× a těší ho to, on mě nikdy jídlo (jakékoli), nebo cokoliv jiného nepochválí skoro nikdy
On se všechny moje problémy snaží zesměšnit (abychom se zasmáli oba dva), abych si to tak nebrala, ale když něco potřebuju fakt řešit a nedá mě to, tak mě to pak štve a mrzí ještě víc
tak mu zkus říct, že by tě taky pochvala potěšila..třeba to pomůže. a třeba taky ne, já mám doma to samý, taky je 1 pochvala na 100 kritik..ale už jsem si zvykla. a na svěřování se s podstatnými problémi si najdi nějakou fajn kamarádku…máš takovou? asi tě bude chápat líp…chlapi jsou někdy sloni v porcelánu ![]()
@slavuska1 No tak přesně to mám.. Já vím že mě miluje, prostě to poznám, ale několikrát jsem ho prosila, ať mi to řekne - já pak z toho žiju týden
, ale on mi na to řekne, to se neříká a usmívá se
![]()
Tak na toto už jsem si taky zvykla, prostě podle jeho výrazu je to jasný, ale kdyby mi to řekl, tak jsem spokojená týden a nemluvila bych o tom, ale to prostě né
![]()
No tak si do toho hlavně nepořizuj honem další dítě, počkej až půjde malá do školky a jdi do práce, mezi lidi. Když budeš další 3 roky doma tak ti to určitě nepomůže ale z kecek ti to přeroste přes hlavu.
@Emilie píše:
Problém je v tom, že jednak jsi izolovaná doma, bez kontaktu s ostatními lidmi, „nomrálními činnostmi“, ve stereotypu okolo domácnosti a dítěte. A jednak v tom, že drtivá většina našich chlapů projevuje to, co my ženský potřebujeme slyšet, nikoli slovy, ale činy. A současně chlapi mají taky tendenci to, co považují vhodné řešit, říkat nahlas a bez obalu. Aniž by to vnímali jako nemístnou kritiku. je to tak, protože naopak mají problém pochopit to, co my jim často říkáme zaobaleně a dlouze v omáčkách - tak, jak to používáme my, jak nikoho neurazit.je to jen v nepochopení ženské a chpapské komunikace. on tě má určitě moc rád a nemyslí to zle.
vyraž si mezi lidi, mezi přátelé, věnuj se svým zájmům. Aspoň chvilku.
A - bude líp!
s tímto naprosto souhlasím
chlapi to mají jinak. Jednou jsem četla článek od psychologa, psal že chlap ti možná neřekne že tě miluje, ale přinese ti čaj když je ti ouvej a to je v podstatě totéž. Můj se mě dneska ptal jestli mě ještě bolí ruka co mě včera chytla, tak mi srdce zaplesalo že mě má rád
![]()
Ano, mas toho plné kecky, zaslouzene, chtelo by to odpočinek, aspon volend, Nevim jestli ty sama s chlapem, bez male, nebo jeste lépe ty s nějakou kamarádkou, welness víkend, hýčkat se, odpočinout, at se tatínek postará o malou…drzim palce, bude to dobry…
@terien píše:
s tímto naprosto souhlasímchlapi to mají jinak. Jednou jsem četla článek od psychologa, psal že chlap ti možná neřekne že tě miluje, ale přinese ti čaj když je ti ouvej a to je v podstatě totéž. Můj se mě dneska ptal jestli mě ještě bolí ruka co mě včera chytla, tak mi srdce zaplesalo že mě má rád
![]()
To není psychologie, to je fakt. Chlapi jsou v tomhle - sorry chlapi - trochu jako pejsci. Udělají, co nám na očích vidí a s láskou - ale musí dostat ten správný povel. „Pejsánku, vídíš támhleten klacíček? Já ho tam zahodila, když jsem před chvilkou doufala, že tam pro něj zaněběhneš, a mě teď mrzí že tam neběžíš. Ano, je prabda, že jsem se mezitím zakecala se sousedkou, co se tu zastavila u plotu… Mě by se moc hodilo, abys pro něj doběhl.“ A nebo prostě zařvat „Aport“. Co bude fungovat, co myslíte? Jen holt nesmíme čekat, že poté, co donesou ten klacek zpět, vezmou do tlapišek loutnu a spustí nějakou baladu. Ne, budou čekat na další povel - a proč? Aby nám udělali radost. No a bu´dme upřímné, taky za to podrbání za ušima (a jinde) a za nějakej dlabanec, že jo.
Já jsem to asi blbě pochopila, ale manžel tě kritizuje, že je jídlo málo slané, kritizuje tvoji rodinu a vyčte ti, že jsi dceři neostříhala nehty? To by mi asi taky vadilo.
Pořád přemýšlím jestli založit nebo nezaložit diskuzi, během asi půl hodiny jsem to asi pětkrát vymazala
Jsem na MD, máme nádhernou 20 měsíční slečnu - která je už týden bez plínek, ale je to mazec
Celkově je to s ní celkem jiné než jsem si představovala. Kdo má děti, jistě to chápe..Prostě je to teď období, kdy bych jí chtěla dát nejvíc lásky, ale přitom si sjednat respekt, autoritu, je potřeba ji pořád upomínat, ale přitom si s ní hrát, všude utírat počůraná místa, přitom ji říkat, že to příště zvládne do záchodu, pořád vařit, pořád uklízet, vytírat a tak 
, všude se schválně počůrává, dělá jí štípance do obličeje - podle mě je to ale tchýnin problém
, atd.)





Myslím že jsem pohodovej člověk, všechno dokážu brát s rezervou, nad spoustu věcí se dokážu povznést, ALE..
Mám toho všeho plné kecky
Jsem ráda že jsem na MD, ale jak říkám, mám toho plné kecky..
Do toho všeho bydlíme v baráku s tchýní - má byt pod náma. Malá když je s ní (aspoň jednou denně), tak absolutně neposlouchá, dělá věci, co by nikdy nedělala přede mnou (např. stoupá na balkoně na židli
Další kapitola je manžel. Je to můj milující muž, já ho miluju nadevšechno, on mě taky, ale od počátku kdy jsme spolu začali být, byl prostě takový tajemný vůči mě a mě to začíná vadit..O rodinu se postará víc než můj otec za celý náš dosavadní život. Dokáže se nás zastat za všech okolností, vyřešil nespočet sporů s tchýní, máme úžasně zařízený byt, pojedeme na dovolenou, všechno co bych si mohla přát, ale nemám vůbec žádné uznání od něj..Prostě nikdy mi neřekne že mi to sluší, že je tady uklizeno, že je malá celkem vychovaná (bych řekla), že cokoliv. Prostě jenom poslouchám jak jsem neudělala to a to a jak je moje rodina taky taková, takže se není co divit a že jídlo není slané a že je to málo mastné a že malá má dlouhé nehty atd.
Prostě ať se to jedná čehokoliv, jsou to prostě blbosti co se dají řešit, se vším si vím rady, ale nějak to na mě dopadlo a mám toho fakt plné kecky
Dneska jsem po usnutí malé seděla na zahradě a nic jsem nedělala, jenom jsem se houpala v síti a bylo mě perfektně
Možná že bych potřebovala někam vypadnout, ale veškerý volný čas hrozně ráda trávím s manžele a samozřejmě malou, ale s manželem bych si ráda vyrazila někam sama, ale on zase dělá celý týden přesčasy, takže je rád že je s ní a říkal že i víkend je pro něho vším, aby s ní mohl být
Hrozně ráda bych si přála kvůli malé co nejdřím další mimino, aby měla parťáka, ale manžel se zase bojí (bojí se rozumně) finanční situace potom. I to jsou další důvody všech mých plných kecek
Ale ráda bych byla někdy i jenom s ním