Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kvaček, koberec i TV si člověk musí koupit tak jako tak i do podnájmu
To nepovažuji za investici
Nicméně já spíš vidím problém ve vztahu k mamince, než že by byl problém v tom, kdo bude nemovitost vlastnit. Já vím, že můžu svým rodičlm věřit, na mou duši, na psí uši, zkrátka dům byl kupovaný pouze a jenom pro mě. Pokud mámě nevěříš, tak jí slušně poděkuj, řekni, že se zařídíte sami a hotovo. Pak bude opravdu vše napůl, přítel bude mít určitě super pocit, jaký je „pán domu“. Jen se zamysli, jestli vám třeba taková hypotéka na 20let stojí za ten pocit, že jste „ve svém“. Hrdost je pěkná věc, ale než přeplatit nemovitost o stovky tisíc až miliony, to ty peníze raději investuji jinak, než do banky, která se tím živí.
A ještě jednu děsně „moudrou“ radu na závěr. Píšeš, že přítel taky bude mít peníze. Tak z vlastní zkušenosti vím, že dokud člověk nemá peníze v ruce, tak žádný nemá a jakékoliv přísliby jsou jen přísliby. Můžou se rozplynout jak pára nad hrncem, stejně jako vztah dvou lidí, kteří se bezmezně milují a mají potřebu si tu lásku dokazovat tím, že bydlí „ve vlastním“.
Lowel píše:
mati když by se jim pak stalo to co nám je smlouva pouhý cár papíru , bohužel to není tak jednoduché
jo to beru to už je extrém a to muselo hodně mrzet..
proto jsem psala ať si vyjasní s rodiči i přítelem jak si to představují a jaké mají podmínky - já vím že tohle nic nezaručí, ale můžou se podle toho zařídit
a třeba ta smlouva o dlouhodobém pronájmu, pokud by to byla nemovitost v dobrém stavu (tj. malé investice) tak bych neviděla jako problém - to jsem podle popisu zakladatelky předpokládala, pokud bych to byla nemovitost na rekonstrukci tak už bych to chtěla vyřešit jinak. Můj otec to má také darovanou nemovitost od rodičů, ale ve svůj prospěch na ní oba s mamkou nic nedělali ani neinvestovali dokud nebyla vyplacená jeho sestra..naštestí (mám pocit že by se mu to teď taky vymstilo) a taky naštestí já mám tenhle přístup po nich.
S tím koberce a tv jsem to myslela tak, že i když se pak postaví na hlavu a nakoupí si hromadu věcí a vybavení, že pořád to bude byt maminky ![]()
Když žijí dva v podnájmu tak si řeknou že spolu vybudovali určitou domácnost, bohužel u zakladatelky by to bylo tak, že budovali rodiče s manželkou , pořád to vidím z té třetí pozice..
Ale jak říkám, život je těžký pořád se něco řeší, ale upřímně, kolik z vás by žilo nastálo v domě, který by patřil tchýni
![]()
Ještě jsem chtěla, vidím, že většina přikyvujet, kdyby se rozvedli, atd. ale zapomínáte na to, že kdyby tam došlo k rozporu, že by její maminka mohla pěkně manžela vyšoupnout?? Přece bydlí v majetku tchýně.. Ale říkám, proč toto řešit na začátku, co kdyby pak, nechápu… Říkám ošetřit smlouvami, ale prostě žít společně a ne na úkor maminky
kvaček píše: …bohužel u zakladatelky by to bylo tak, že budovali rodiče s manželkou , pořád to vidím z té třetí pozice..
Tenhle pocit mám už z názvu diskuze.
(a nemyslím to nijak zle vůči zakladatelce) Je to „akce“ rodičů a dcery, partner je mimo… ![]()
Že je to pomoc, v dnešní době, kdy je každá koruna dobrá, o tom žádná. Ale já bych tak asi žít nechtěla… Ani jako ten chlap, co přichází jen s kufrem, ani jako ta žena, co by musela před ostatními objahovat svýho chlapa, že se o mě museli postarat rodiče.
Někde tady zaznělo, že dědictví patří do SJM. Podle tohoto tomu tak není ![]()
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/…elu-sjm.html
jenny.fields píše:
Někde tady zaznělo, že dědictví patří do SJM. Podle tohoto tomu tak není
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/…elu-sjm.html
dědictví ani dar jednomu z manželů do SJM nepatří, už jsem v téhlé diskuzi četla oboje ![]()
To jsem asi plácla já. Jak je to s darem to netuším,ale známá zdědila po rodičích domek, nastěhovala se tam s manželem a při rozvodu domek dělila na půl, protože to připadlo ji ale v době když už byla vdaná ![]()
no já teda odborník nejsem, ale pokud to zdědila a napsala na katastru jen na sebe tak by to nemělo být předmětem vypořádání při rozvodu
mohla to přepsat na SJM, nebo do toho domu prokazatelně investoval její býv. manžel, možná se změnil zákon, možná se mýlím já
Společné jmění manželů bylo jako institut do občanského zákoníku vloženo v roce 1998 a nahradilo dřívější pojem bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Společné jmění manželů vzniká ze zákona spolu s manželstvím, a jeho předmět je upraven v občanském zákoníku. Institut je nedílně spojen s manželstvím. Není tedy možné, aby společného jmění vzniklo mezi druhem a družkou nebo mezi registrovanými partnery. Zánikem manželství zaniká i společné jmění mezi manželi. Společné jmění manželů tvoří nejen majetek jako aktiva, ale i závazky čili pasiva.
Pokud se jedná o majetek ve smyslu aktiv, společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku, který patří do výlučného majetku jednoho z manželů nebo do spoluvlastnictví obou manželů (například majetek, který manželé jako svobodní nabyli společně ještě před uzavřením manželství).
Výlučným majetkem tvoří majetek, který nepatří do společného jmění manželů. Výlučným majetkem je:
Do majetku spadají věci, práva a jiné majetkové hodnoty za předpokladu, že to jejich povaha připouští. Zajímavostí je, že s „peněžními prostředky na účtu mohou nakládat jen osoby uvedené v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Jiné osoby tak mohou činit pouze za podmínek stanovených ve smlouvě o běžném účtu. Pouhá skutečnost, že na účtu u peněžního ústavu jsou uloženy i prostředky ve společném jmění manželů, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu."1
Mezi závazky neboli pasiva patří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou:
To, co přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, se posuzuje individuálně vzhledem k okolnostem a majetkovým poměrům manželů. K úkonům, které převyšují míru přiměřenou poměrům manželů, je třeba souhlas druhého z manželů. Jestliže druhý z manželů závazek, který míru přesahuje, schválil (byť nepřímo) dodatečně, závazek bude spadat pod společné jmění manželů. Pakliže nedošlo ani k dodatečnému schválení, závazek do společného jmění nepatří.
Co se týče vztahu k podnikání, je třeba zmínit, že platí speciální úprava. Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, pak získání podílu ani nabytí členských práv a povinnosti nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo v družstvu, s výjimkou bytových družstev.2 Ačkoli nabytí podílu či práv nezakládá účast, stále platí, že získaný majetek se stává součástí společného jmění manželů.3
Závěrem bych dodal, že příspěvek vychází z úpravy, která je stanovená v občanském zákoníku. Sama úprava je v mnohém dispozitivní, a tak jsou možné i určité modifikace vymezení a trvání společného jmění manželů.
Petr Sprinz, autor je studentem Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci
..možná se jen mamka bojí, že pokud to hned napíše na dceru, tak ta po nějakém hnutí mysli přepíše majetek i na manžela..Možná si nechává nějakou časovou rezervu..
Nejlepší bude, když zakladatelka zjistí, jak to maminka do budoucna chce řešit, zda připíše - nepřepíše atd..
No, vlastní bydlení je opravdu vlastní…
Já jsem se snažil patnáct let „spolupracovat“ s naší rodinou, to jest s matkou a dvěma sestrami. Bydlel jsem v bytě, který patřil mojí matce, co bylo potřeba jsem opravil (nic velkého, nic zásadního…) a celou tu dobu jsem jí argumentoval tím, že bych rád ten byt od ní získal - koupí, převodem, případně jinak… Nechtěla ani slyšet. Jiné bydlení jsem neměl, tak jsem bydlel a staral se. Pak začalo skřípat její druhé manželství (bydlela 200 km daleko),párkrát jsme se pohádali a dostal jsem nůž na krk, abych se vystěhoval. Hned jak jsem to udělal, tak byt 3+1 prodala a koupila si jakousi garsonku (prý ještě čtvrt mega doplácela
). Se svým současným manželem nežije, rozvést se s ním nechce a co jsem slyšel, tak ani nezaplatila daň z prodeje bytu.
Opravdu je potřeba dobře zvážit, s kým z příbuzenstva se dáte „do spolku“…
![]()
asha píše:
Vidim v tom prave ten jeden problem. Pokud ti to daruje ted, tvoje to zustane i po pripadnym rozvodu. Pokud ne a ty jednou budes dedit, uz to spadne do spolecnyho jmeni, ktery se rozvodem deli mezi manzele… Takze to az tak rozmysleny asi nema
Jenže ona to pak může poskytnout ve slabé chvilce třeba jako zástavu pro partnerovu půjčku…, může na něj půlku přepsat… a to je asi to, čeho jí rodiče chtějí ušetřit.
Naprosto chápu, že mu rodiče na 100% nevěří, že spolu mají dítě nic neznamená. SPousta rodin měla svatbu, několik dětí, spokojené manželství a stejně se rozvedli a dost často opravdu ve zlém.
Mí rodiče bydlí už 30let v domku, který je psaný na babičku a nejsou s tím žádné problémy. Takže pokud máš s rodiči dobré vztahy, tak bych to brala všemi 10.
Nevidím na postoji rodičů nic závadného. Že tobě (příteli) nechtějí dát majetek za dva miliony? Ty bys to někomu dala? ![]()
Lidé se bohužel scházejí a rozcházejí a tví rodiče jsou rozumní, když berou v úvahu i nepříjemné varianty. Asi už taky ledacos zažili.
Monny89 píše:
Poklona takovym rodicum - takovych je opravdu malo..![]()
![]()
Ono by takových rodičů bylo víc, kdyby na to měli ty prachy
. Jinak mně by se asi moc nezamlouvalo cpát peníze někam, co nebude nikdy moje, to je jako by měli bydlet v nájmu, taky nebude tvoje. Může to do vztahu zasít sváry a nedůvěru a chlapi jsou na tohle dost háklivý. Po pravdě z vlastní zkušenosti, dostali jsme nějaké peníze od manželovi matky z dědictví po švagrovi na umoření hypotéky. Ale pak bylo období, kdy jsem si říkala, že by bylo lepší, kdybysme žádný radši nedostali, prostě pak měla pocit, že nám může pak zasahovat do všeho a z manželem jsme se pak akorát kvůli ní pořád dohadovali. Teď jsme si od ní peníze na další byt půjčili a poctivě je splácíme a i s úroky, už raději žádné dárečky, pro klid v rodině je to lepší. Za mně radši si půjčit a zadlužit se, ale mít pocit, že jste na tom oba stejně.