Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já nesjem na místě kamarádky, ale já bych to asi NIKDY netajila.
Já to pochopila u našich kluků, kterým jsme nikdy nic nezatajovali, natvrdo pravda - ikdyž pravda řečená úměrně věku a stavu mysli. Včetně mrtvých domácích mazlíčků, zesulých příbuzných a podobně. berou to jako fakt, nepitvají s ev tom jako my dospělí. Těžko by se jim teda vysvětlovaly biologicé rozdíly mezi tím, kdo je doma a skutečně má rád a mezi tím, kdo doma není a vlastně táta to je taky… to uznávám… ale myslím si, že ve věku, kdy by to pochopila, t. j. u holky si myslím okolo těch desei let, by to prostě věděla, přišla si na to. Čím déle to budou odkládat, tím ta řacha bude větší. Si myslím. Zvláště, když to někdo puškne cizí. ![]()
Příspěvek upraven 17.06.14 v 13:09
Ahoj, taky se připojuji s názorem, že říct, co nejdříve, ale jak, musíte nějak vymyslet vy, pokud máte s dcerou dobré vztahy a hodně si povídáte, chce to si sednout, třeba nějak se k tomu postupně propracovat (hlavně to na ní nebafnout
), už je ho velká holka, rodinné vztahy určitě zná, stejně jak se dělají děti a tohle všechno, na vesnici určitě nebude jediná, která má „nevlastního tátu“ nebrat to, jako že se jí celou dobu lhalo, ale prostě jste čekali na příležitost, kdy si s ní o tom promluvit. Jen bych asi počítala i s variantou, že bude chtít svého otce poznat, že se bude ptát, bude hodně zvědavá a když ne teď, tak časem se jí to v hlavě určitě rozleží… Udělat si obrázek bude muset stejně sama, třeba to tak nějak už tuší, i když nic neřekne, ale tajnůstkaření není dobrý nápad
tak hodně štěstí ![]()
Vůvec nechápu, proč už jí to nevysvětlili v té školce. Navíc dostává alimenty, takže otec je zapsaný. Nejhorší je pro dítě se to dozvědět od cizích. Jednoznačně říct co nejdříve.
Řekla bych jí to. Teď, dokud není v té nejhorší fázi puberty. Šla bych na to nejdřív zeširoka, že některé děti mají maminku a tatínka, některé děti mají maminku a dva tatínky, tatínka a dvě maminky, jen dvě maminky, jen dva tatínky, některé mají jen maminku, nebo jen tatínka.. Třeba má někoho takového i ve třídě ve škole. Pak bych jí řekla, že když byla v bříšku, měla nejdřív jednoho tatínka a potom přišel druhý tatínek, který měl maminku a její bříško moc rád a od té doby je tatínek on. Nevím, jak moc je informovaná o tom, jak se dělají děti, na tom taky záleží. Tuším, že my jsme se v 5. třídě, když mi bylo 10 let, učili, že dítě je ze spermie a vajíčka. Pokud toto ví, řekla bych jí, že ta spermie byla jiného pána, ale že na tom vůbec nezáleží, protože tatínek je ten, který s ní bydlí, který i vychovává a který ji má rád. A taky bych ji ujistila, že to takhle má hodně dětí a nemá se za co stydět, ale že se někdy může stát, že cizí člověk na to upozorní. V tom případě bych o tom chtěla vědět a dceřiny otázky a obavy vysvětlit a ujistit ji, že tatínek je ten, co je s ní doma.
Na psychologa se vykašlete, tady by každý všechno řešil přes psychology
Já bych jí nic nevysvětlovala, protože on je její otec. Otec přece není o tom kdo jí zplodil a pak zdrhnul. Otec je ten kdo vychovává. Řekla bych jí že je někde jeden pán, který jí opustil, než se narodila, ale její jediný a pravý otec je ten co s ní od miminka žije. 10 leté dítě by to mělo bez problémů pochopit.
Řekla bych jí to
radši teď než později. Můj synovec, taky nežije s vlastním otcem, ale ví to od malička a bere to tak nějak normálně nevlastního otce bere jako tátu vlastního
teď se i začal stýkat s biologickým otcem. Tím, že už to ví od malička to pro něho není šok jako by to bylo teď je mu 13let. A tak to beru i podle sebe, kdybych byla ve stejně situaci
neodpustila, bych to mamce, kdyby mi to tajila a vlastně mi tím lhala
![]()
@Anonymní píše:
ne ona je ta paní učitelak celkově sama o sobě taková falešná mrška. Dělá takhle zlo vícero dětem. Teďkom je na ní podaná nějaká stížnost. Jeden chlapeček kvůli ní začal navštěvovat dětského psychologa. Normálěn bych do některých školek nasadila kamery. Ale my jsme na vesnici vůbec rádi za školku. Školak suprovní jen jedna učitelka je na kulku mezi bulvy
Tak jak je na tom paní učitelka charakterově, to nemůžu soudit, samozřejmě je to možné že to byl úmysl, ale na principu to nic nemění, takových potká spoustu, je to jen otázka času a kolikrát je to fakt jen nedorozumění.
Já někdy ve 13 zjistila, že tedy mám oba rodiče pravé to jo, ale našla jsem papíry, že máma byla na potratu. Jo, je to její věc, ale můžu vám říct, že zrovna v těch 13 to s emnou teda zle zamávalo. Vůbec jsem to totiž v tu chvíli nepovažovala za její věc, ale spíš… že mi zabila sourozence nebo tak něco. A máma to dorazila, když mi papíry vytrhla z ruky a načtvaná, že si je dost dobře neuklila, na mě zařvala „kdes to vzala?“. Takže ikdyž nesjem o stejný obsah, jde o princip. nejhorší je to fakt tajit a tajit a nedejbože když se to pak potomek nkde dozví sám a deospělí dál pokskakují okolo tématu jak po žhavém uhlí…
No jestli měli žaludek na to jí 10 let lhát, tak teď musí mít i koule na to jí to říct. A jak? To je asi jedno, průšvih to bude tak jako tak. Holt existují věci, které nejde říct hezky. Jak někomu hezky a šetrně řeknete, že mu někdo milovaný zemřel? To je jedno jak se to podá, beztak to bude pořádná darda.
Měla to vědět od narození. Mělo se o tom s ní normálně běžně mluvit. Moje děti taky vědí, že jejich děda není jejich děda, ale babičky manžel. A že ten pravý děda zemřel. Ono je jim to putna, ale prostě vědí pravdu. Já vím že se to nedá srovnat, ale právě v případě toho otce je ještě důležitější, aby to to dítě vědělo
@krtek7489 píše:
Na psychologa se vykašlete, tady by každý všechno řešil přes psychologyJá bych jí nic nevysvětlovala, protože on je její otec. Otec přece není o tom kdo jí zplodil a pak zdrhnul. Otec je ten kdo vychovává. Řekla bych jí že je někde jeden pán, který jí opustil, než se narodila, ale její jediný a pravý otec je ten co s ní od miminka žije. 10 leté dítě by to mělo bez problémů pochopit.
tak pochopí to určitě, jestli není pitomá. Otázka je co to s ní udělá. Kdyby mi dneska naši přišli vykládat, že nejsem tátova, ale nějakého cizího chlapa, tak bych to taky pochopila, ale nejspíš bych se z toho zhroutila. Ani si to nedokážu představit jak bych se cítila a péči psychologa bych potřebovala určitě. Na tátu jsem dost fixovaná. A to je mi 30
Ucitelka to vi z rl ktery jsem davala ve skolce kdyz jsem.ji tam hlasila. a odkud to vi ostatni ja nevim… u psych.jsem byla kvuli tomu jiz 3× rikal at ji to reknu formou pohadky pfoto chci vedet jak byste to rekli vy.sme domluveni ze o velkych prazdninach ji to rekneme at ji mame pod dozorem kdyby nahodou. diky vsem za odpovedi
@krtek7489 píše:
Na psychologa se vykašlete, tady by každý všechno řešil přes psychologyJá bych jí nic nevysvětlovala, protože on je její otec. Otec přece není o tom kdo jí zplodil a pak zdrhnul. Otec je ten kdo vychovává. Řekla bych jí že je někde jeden pán, který jí opustil, než se narodila, ale její jediný a pravý otec je ten co s ní od miminka žije. 10 leté dítě by to mělo bez problémů pochopit.
Dekuji moc za vasi odpoved.
@Anonymní píše:
Netušili, že jí to někdy budou říkat, protože její biologický otec na ní posílá pouze alimenty, ale o dítě nemá vůbec zájem a vůbec ho dívčina nezajímá má svůj život a svou rodinu a dceru odepsal v momentě, kdy zjistil, že kamarádka je těhotná.
To je jako myšleno vážně, že chtěli tý holčině zatajit biologickýho otce?! Že chtěli, aby pokud možno celý život žila ve lži? ![]()
Ať to té holčičce určitě řeknou. A pojednání o tom, že tak měli udělat už před delším časem nechávám stranou.
@Antonie Bolavá píše:. Kdyby jeji notricky otec ji vidal tak je to jine ale ne nema zajem nesnasi ji atd uz mel 2deti z predchoziho manzelstvi dite sme chteli oba ale bohuzel jak zjistil ze jsem tehotna tak v te dobe cekal dite s jinou s kterou me podvadel.ja ji to povim sama v klidu.ale horsi bude kdyz ho bude chtit videt on ji totiz ne hce ani videt co ji na to mam rict?
No jestli měli žaludek na to jí 10 let lhát, tak teď musí mít i koule na to jí to říct. A jak? To je asi jedno, průšvih to bude tak jako tak. Holt existují věci, které nejde říct hezky. Jak někomu hezky a šetrně řeknete, že mu někdo milovaný zemřel? To je jedno jak se to podá, beztak to bude pořádná darda.
Měla to vědět od narození. Mělo se o tom s ní normálně běžně mluvit. Moje děti taky vědí, že jejich děda není jejich děda, ale babičky manžel. A že ten pravý děda zemřel. Ono je jim to putna, ale prostě vědí pravdu. Já vím že se to nedá srovnat, ale právě v případě toho otce je ještě důležitější, aby to to dítě vědělo
@Zenyatta píše:
To je jako myšleno vážně, že chtěli tý holčině zatajit biologickýho otce?! Že chtěli, aby pokud možno celý život žila ve lži?
Ať to té holčičce určitě řeknou. A pojednání o tom, že tak měli udělat už před delším časem nechávám stranou.
Ja bych ho netajila ale on nechce aby o nem vedela. a ja bych taky byla radsi. Nez takoveho tak zadneho