Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
teda mezi nama, nas soused topi laminem, zrovna tedka se nas dum nachazi ve stiplavem oblaku … bezohledni kuraci (a podotykam, ze to nejsou vsichni) jsou jen jedna subkategorie bezohlednych spoluobcanu
Rušení nočního klidu je možná trestné, ale zase neohrožuje nikoho na zdraví (většinou)…kdežto důsledky pasivního kouření známe, že…
Příspěvek upraven 06.12.09 v 15:58
Mišeno, já vidím hlavní problém v tom, že tebe nikdo kouřit nenutí, kdežto ty (teď to neber blbě, myslím to obecně) mě nutíš kouřit pasivně.
Já jsem to už psala o té svobodě - když budeš kouřit tam, kde to nikoho neobtěžuje, tak je to naprosto v pořádku. Jde jenom o to dívat se kolem sebe a přemýšlet, jestli svým chováním někoho neobtěžuju - ať jde o kouření, poslouchání písniček z mobilu nahlas, hlasitý hovor např. v knihovně… Víc mě teď honem nenapadá… A protože cigaretový kouř mi, na rozdíl od hlasitého hovoru v knihovně, může poškodit zdraví, přijde mi celkem přiměřené, že se lidi ozvou.
Jé to je fakt dobrá diskuze
cha.
Ano i mě vadí moji kuřáčtí sousedé. Vlevo bydlí kuřáci - mají jendo dítě, te´d se jim narodilo o 3 měsíce dříve miminko
chudáček, důvody nejasné.. ale kdykoliv od nich odchází návštěva, nebo oni, tak to chodbu „prosmradí kouřem“. Je zakázáno kouřit ve společných prostorách našeho bytového domu,
i přesto se ti „tolerantní“ kuřáci nemohou dočkat prvního šluku na vzduchu a proto si zapalují - ve výtahu, na chodbě, u schránek, ve sklepě a v garáži.
A my nekuřáci a naše děti to musíme snášet! jako fakt by mě zajímalo kdy kuřáci pochopí že na ten smrad z jejich cigarety nejsme zvědaví… hm… A ještě sousedi pod námi - jako je super že si nehulí doma, fakt jim tleskám, ale sakra proč moje dítě, spící na balkoně v kočárku musí čuchat to co oni nechtějí mít doma pro svoje dítě.
Já bych řekla, že zatím nikdo neodsoudil to kouření v kuřácké restauraci…to pro ty, co se ptají, kde teda kouřit.Já osobně kouřím jen tam a zatím jsem se do konfliktu s nikým nedostala (když dorazí těhule nebo někdo s dětmi, tak nekouřím, ale většinou s kamarádkou chodím posedět večer a děti se okolo nevyskytují). Nebo samozřejmě si každý může svobodně kouřit doma v obýváku. ![]()
Jasně! U nás se kouří na balkóně. Ale když přijde návštěva, tak kór v zimě je na balkón neženeme, kouří se v kuchyni ![]()
Me vzdycky stvalo, ze mama kourila v kuchyni. V loznici si nekourila nikdy, jak rikala, prece si nebude kourit, kde spi … tohle asi pripada kurakum samozrejme a nekurakum nepochopitelne.
RyBANA píše:
Jasně! U nás se kouří na balkóně. Ale když přijde návštěva, tak kór v zimě je na balkón neženeme, kouří se v kuchyni
jsem stastna, ze uz nebydlim v panelaku.
Opravdu nemám ráda „militantní“ kuřáky. Tak nějak to typuju na špatné svědomí, které si nechcou připustit. Jsem na tom podobně jako Judycum. Mám to ráda, voní mi to, ale moje dítě mě nikdy kouřit neuvidí. Tož asi tak.
Pudlo: to buď, jak jsem psala o nějakých pár příspěvku dříve - chápu nekuřáky a jejich odpor dýchat ten odpornej dým, kterej stoupá do oken (nejlépe do ložnice, jak je to v našem případě). Naštěstí pro nás i pro sousedy - kuřáci jsou i ti nad náma ![]()
Abych nevypadala zase tak moc „militantně“ .- dříve jsme kouřila, i bych řekla že hodně.. byla jsem maldší, bavilo mě to, chutnalo mě to, všechno okolo… pak jsem poznala manžela, hnusilo se mu to, nenápadně mi říkal že by s někým takovým ani nechodil. Nicméně jsem kouřila tehdy když jsem s ním nebyla.. nebylo to tehdy ještě „vážné“. Pak jsme se časem sestěhovali, kouřila jsem tajně. Pak za dlouho jsme chtěli děti, tak jsem přestala.. při nepovedených pokusech vytahovala cigaretu zas, nebo v hospodě. Pak jsem otěhotněla, a přestala úplně.
Ale to víte, svrbí mě pusa, dala bych si.. zkusila jsem to jednou, nechutnalo mi to. Ale hlavně, přijde mi to strašně sobecké k dětem. I tak se každý den bojím že se mi něco stane a nebudu tu pro ně.. takže ještě si přidávat další rizikový faktor tím že si dobrovolně budu huntovat zdraví cigárama, hm to se mi nechce.
Každej ať si ničí svoje zdraví, ale bohužel kuřáci ničí zdraví i všem okolo nich no ![]()
Tak naši v paneláku vždycky kouřili na balkoně (sousedi kuřáci nad, pod i vedle), když byla návštěva, tak v kuchyni - ale vždycky hořela nějaká svíčka nebo aromalampa, větralo se, stříkalo antitabákem… Kdysi mamka dokonce pořídila nějakou rostlinu, která by to snad měla pohlcovat či co ![]()
Teď v baráku kouří ve sklepě, což mě štve víc, páč mám hned vedle kočár, ale cítit tím není, kdyby byl někdy jenom trošku, tak bude világoš
![]()
Taky se mamka s oblibou chodila mazlit za Samíkem, když šla z „kuřácké“, ale stačilo naznačení a chodí před. Jenom fakt výjimečně přijde po… A to patří k těm militantním kuřákům, s holkama ze sousední diskuze by si rozuměla
Podařilo se mi ji třeba nučit, že sleduje, na koho jde kouř (hlavně když se jedná o mě, páč jsem furt remcala
) a sedá si podle větru
![]()
Já jsem na balkoně kouřila jsen párkrát kdysi v létě, když jsem ještě neměla Dorku a Véna spal u babičky, udělaly jsme si někdy s kamarádkou „mejdan“. Sousedi okolo vesměs taky kouří, ale mě to nevadí, není to cítit k nám do bytu.Doma nekouřím, nikdy jsem nekouřila, jsem příležitostný kuřák, takže mi vadí ten smrad potom.
Děti mě s cigaretou taky nikdy nevidí a neuvidí, pokud se zeptají, tak se ale asi přiznám…jak jsem psala výš, myslím, že jen osobní příklad sám o sobě dítě na kouření nenaláká ani ho neodradí.
Co se týče toho, že si tím zkracuju život a tudíž je to sobecké vůči mým dětem, to bych asi řešila kdybych kouřila pravidelně a víc.Chápu že to zní alibisticky, ale to bych zase třeba mohla říkat matkám, co porodily dobrovolně třeba ve 35 letech, že kdyby porodily ve dvaceti, mohli být pro svoje děti k dispozici o 15 let déle…přitom je evidentní, že to je demagogie, nicméně se stejnou logikou.