Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
jee, to je teda ale skoda…tezko uz najdes takovou motivaci, leda druhy ditko.
no tak jak to delas ublizujes jen sobe, maximalne tak sousedum, ze jim smrdi balkon, malymu ne, tak si nic nevycitej.
Tak to jsme dve
.Ja se priznam ze kdyz bylo teplo tak na lavicce
ale nebyla jsem vetsinou sama
.Myslim ze nejsi jedina ja mam v okoli hodne kamaradek co kouri.Ach jo.Ted me odsoudite
![]()
Ahoj,
poradit neumím, jen ti můžu říct, že tě naprosto chápu. Já jsem nikdy nekouřila, takže s tím problém nemám. Můj problém je jídlo. Večer dám holky spát a jdu se konečně v klidu najíst, dám si kafíčko s moučníčkem
, no děs. Mám kamarádku jako ty a taky začala znovu kouřit po odstavení.
Chce to hodně silnou vůli a vím, jak je to těžké.
Tak držím palce.
Halka
Když nekouříš malýmu pod nos (a myslím i venku), tak je to Tvoje věc. Ale je to hrozná škoda kvůli Tvýmu zdraví, když už jsi to tak dlouho vydržela. Kolega a jeden příbuzný přestali najednou po akupunktuře, tak zkus třeba něco takovýho, snahu máš, tak by Ti to mohlo pomoct. Hodně sil ![]()
Tak já tedy neporadím, ale spíš bych řekla, že nekouřím 4,5 roku. Chtěla jsem přestat dostatečně brzy před otěhotněním, aby se mi organismus vyčistil. Předtím jsem kouřila zhruba 9 let. Teď pořád kojím, takže bych si radši ruce zlomila, než si zapálila, ale jak píšeš, pořád člověk něco řeší (já teď totální únavu z nevyspání) a chuť na cigeretu, když projdu kolem kouřícího je strašná. Doufám, že to zvládnu a nesáhnu po cigáru. Občas mě „dráždí“ i to, že přítel kouří. Snad až se hodíš víc do klidu, tak se rozhodneš, znova „zabejčíš“ a přestaneš. Ale ta motivace už asi nebude tak suprová jako před otěhotněním
Anonymni, kattkko: Nechci vás nijak omlouvat (a rozhodně vás nebudu soudit, to nikomu nepřísluší!), ale považte, zda si pak už neškodíte tím stresem z toho, že děláte něco špatně. Buď nedělat nebo si pak pořád nevyčítat ![]()
No a jestli vás to uklidní, mám známé, co kouří (ne před dítětem, zavírají se na balkon) a že by si dělali výčitky, to se říct nedá. Moji rodiče taky kouří a i když koulím očima, tak holt už je tak beru.
A navíc díky vám je taky něco v té naší úchvatné státní kase;-)
Každopádně vám přeju, abyste třeba jednou našly vůli skončit a žít bez výčitek.
Ahoj kuřačky,
já jsem teda zarytý odpůrce kouření a kuřáky bych nejraději vystřelila na měsíc, ovšem Ty, co mě s tím obtěžují. To fakt nechápu. Jinak je to těžké. Každý řešíme ten stres po svém…někdo sladkým, někdo třeba hraje hry, někdo zase ono…jen škoda, že zrovna to kouření je tak nezdravé a nemůžeš ho provozovat v blízkosti dítěte (tedy můžeš, ale já bych o to teda nestála, vadí mi, když kolem někoho projdeme a kouř jde k nám). Zase na druhou stranu když kouříš tak málo, tak hlavně zkus nezačít kouřit víc a uvidíš časem, třeba zase zvládneš přestat. Hlavně zkus vydržet s tímto stylem, abys malého tím kouřem neobtěžovala. Co nesnáším, tak maminky, které vezmou maličké dětičky do zakouřené kavárny a ještě si samy zapálí
což ale asi není Tvůj případ, tak zkus vytrvat a třeba časem i přestat a kdyby ne, tak to alespoň udržet takto ![]()
Musím říct, že já přestala kouřit až když jsem přišla na to, že jsem těhotná. A na cigeretu jsem doteď nesáhla. Maličká má měsíc. Celé těhotenství jsem chuť na cigaretu neměla ani náhodou, ale teď. Teď už občas přijde. Hlavně když vidím, že někdo kouří. Kojím, takže to nepřipadá v úvahu, ale nevím, jestli to vydržím až kojit přestanu. Určitě bych ráda. Ale vím, že nemám silnou vůli. A k tomu přítel kouří. Sice minimálně a doma vůbec, ale když jdeme třeba na procházku, tak si občas někde venku zapálí a já bych si dala hned taky. Rozhodně si k těm stresům nepřidávej ještě to, že kouříš. Pokud opravdu ten kouř nefoukáš malému pod nos, kouříš venku, tak mu něják neubližuješ. Je to sice škoda, ale rozhodně bych si nepřidávala starosti s tím, že si občas zápálím.
Tak já jsem kuřačka…
v těhu a při kojení nekuřačka......stále kojím.....
ale večer,když je klid bych na ten balkon šla na cigeretu hned…
A už ted vím,že až kojit přestanu si udělám pořádnýho turka,naleju si dvojku vína a dám si tu cigeretu.
Doufám,že zůstanu u jedné-dvou denně…
Holky, je to je taková škoda… když jste to kolikrát vydržely a ted vás pronásleduje chut.. No každý máme nějakého toho kostlivce ve skříni a pokušení je veliké, ale.. Mohly jste být na sebe pyšně a věděly jste , že děláte správnou věc. Ano ted škodíte pouze samy sobě, ale co takhle si připustit, že půjdete jednou dítěti vzorem a možná ho tím tak trochu namotivujete na kouření. To už nebude jen vaše zdraví, a přestože kouříte vy, tak vaše dětátko jednou určitě nebudete chtít vidět se stejným zlozvykem. držím vám všem ( rozumným a trápícím se kuřačkám) palce a at najdete tu správnou motivaci k tomu přestat. ![]()
Tak ja se pridavam do klubu nekuracka behem tehu a kojeni a pak zase sem tam cigarko… ne 20 denne, ale obcas vecer s manzelem na balkone nebo kdyz je hlidani tak na pivu si taky dam.
Ted kojim tak se drzim, ale chute uz me chytaj, hlavne kdyz prijde manzel nacuchlej z hospody.
Jinak nikdy bych si nezapalila pred detma nebo doma… Maminy, ktere „vypusti“ dite na hristi a uz hledaji krabku a zapalovac teky nechapu… Udelat to ja tak nevim jak bych tem svym zvedavcum vysvetlovala, ze kourit se nema a neni to zdravy, ale ja presto kourim.
Az odstavim posledni rada bych vydrzela tak u 1-2 denne.
Ty co prestaly a uz nezacly obdivuju.
Ahojky!
Jsem nekuřačka, ale i když jste holky začly zase kouřit, tak máte můj obdiv, že jste to vydrželi a svoje děti kojili
Se mnou byla v porodnici mamina, která chodila kouřit už v té porodnici (přitom tam malou kojila) a doma měla už nachystané UM.
Ahoj holky, ja jsem zaryty nekurak, ale nesoudim, kazdyho vec, pokud me s tim neobtezuje
Ale dam vam pribeh k zamysleni. Byla jsem mala holka a nasi byli nekuraci (i kdyz tatka kouril tajne, ale nikdy jsem na to neprisla). Mamimka me kamaradky taky kourila tajne. Kamaradka na to ale prisla. Byla z toho opravdu hodne nestastna, plakala a vzdycky kdyz nasla ty cigarety, tak je sebrala a zakopala na zahrade nebo v lese. Kdyz to ted ctu, tak mi to prijde jako hloupost. Ale jeste ted citim ten prozitek. Byla jsem fakt mala holka a byl to hodne silny zazitek a vim, ze jsem to brala jako selhani. Byla jsem hrda na sve rodice, ze nekouri a na maminku me kamaradky jsem se divala skrz prsty. Ted si rikam, vzdyt o nic nejde, co jsme to tehdy vlastne resily, ale deti vsechno vnimaji uplne jinak. Mozna je cas popremyslet, jak se na vas bude jednou divat vase dite, jak bude resit, ze maminka kouri a muze mu jednou umrit na rakovinu, protoze to se kurakum stava, jsou toho plna media.. Mozna, ze to nebude resit vubec, ale mozna ze jo a bude se trapit a vy o tom ani nebudete vedet. Tak popremyslejte ![]()
ahoj,
já jsem zarytý nekuřák, kuřáci mě obtěžují (hlavně když kouří a já jdu kolem s malou
) ale pokud už nekojíš a koužíš MIMO dítě, tak si to prostě užij a netrap se. každý máme závislost (já na sladkém
máš můj obdiv, že jsi to vydržela v těhu a kojení a hlavně NE PŘED malým. jen tak dál, kdyby takových kuřáků bylo víc. když vidím maminu jak veze kočárek a má cigaretu v ruce, nejradši bych volala sociálku fakt ![]()
Ahoj, ani nevím, jestli potřebuju poradit, spíš mě tak nějak obecně zajímají vaše názory.
Přestala jsem kouřit, když jsme se začali snažit o miminko, kouřila jsem předtím skoro 10 let. Celé těhotenství jsem nevzala cigaretu do pusy, vyhýbala jsem se i pasívnímu kouření, a ten necelý půlrok, co jsem kojila, mě ani nenapadlo si zapálit.
Jenže s naším drobkem jsou pořád nějaký problémy a já asi hledám nějakou berličku na to nevyspání a nervy nebo co, prostě jsem zase začala. Chodím kouřit na balkón a jenom když malej usne, vždycky si pak umeju ruce a vyčistím zuby. Nikdy bych si nezapálila doma nebo když venku jedu s kočárkem, ale stejně… Mám děsný výčitky a mrzí mě, že jsem do toho zase spadla, a to jsem na sebe byla tak pyšná.
Jste na tom někdo stejně?