Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Nenech se do ničeho tlačit jen proto, že mamka chce být babička. Starat se budeš ty. A jestli dobře počítám, tak máma tě měla až ve 28 letech, tak ať tě nechá žít svůj život.
Mamka si má najít svůj koníček a své záliby, kde se může realizovat a ne tě nutit do dítěte, aby se babička nenudila nebo aby dohnala kámošky. Prostě to razantně utni a udělej si dítě, až budeš chtít.
Prostě jedním uchem dovnitř a druhým ven
Kamarádky mamky naopak furt hlásila, že ještě babička být nechce, že je mladá. Asi měla tu HA, bze se něco chystá. A jak měly se ségrou každá děti, tak uznala, že mít vnoučata až později, už by si je hůř užívala. Roky plynou, nemoce a problémy chodí o to častěji…
V zadnem pripase bych si do toho nenechala mluvit a reci razne utnula! Ta neter asi neni od tveho sourozence? Mela jsem dite ve 33 a v zivote jsem neslysela zadnou poznamku…uprimne, nechapu. Mamka snad chodi do prace, je relativne mlada.
V tom případě bych začala rezolutně před mamkou tvrdit, že děti mít nebudu a že žádné mimino s přítelem neplánujeme. Ani teď, ani za 10 let ani nikdy ![]()
Udělejte si dítě až se na to budete cítit vy…máme pořiďte kotě nebo štěně ať má o koho pečovat…i kočárek si může na to štěně pořídit a vozit 🤭
Vždyť to je jen vaše věc, kdy se rozhodnete mít mimčo…
Do toho rodiče nemají vůbec co mluvit. ![]()
Každý to má přece úplně jinak.
Až se na to budete oba cítit, tak pak směle do toho. ![]()
Protože, je to opravdu docela velký závazek a zodpovědnost a nemá žádný význam se do toho nutit… ![]()
Mamka by potřebovala vytížit nějakým koníčkem. Zájmem o sebe. Naučit se žít svůj život. Dokud sama necítíš, že už dítě chceš. Tak se do ničeho tlačit nenech.
@Erinne píše: Více
Ale tohle by ji „omlatit o hlavu“ slo
At neprudí, ze do jejiho veku na dite ma zakladatelka jeste času dost…
@Tayen píše: Více
No teda? Tohle bys ji udělala, jo? ![]()
Vždyť by z toho pak mohla mít i doživotní deprese nebo infarkt. ![]()
Zase samé kecání do života druhých. Jasně
a zřetelně…a pokud to nezabere…omezím návštěvy.
@Černá Madonna
Ale jakou by pak měla obří radost, když bych jí po pár letech oznámila, že miminko bude ![]()
Ahojky, zažila jste některá něco podobného?

Moje mamka by si strašně přála být babičkou a kolem sebe má spoustu vrstevnic, kterým se už poštěstilo, tak z toho má depky. Mamce je 51 let. Hodně mi to předhazuje, kolikrát se i štěkneme na toto téma. Je mi 23, přítelovi 22. Žijeme spolu skoro 4 roky. Oba chceme děti, ale prostě ne teď a ani do dvou let to moc nevidíme. Pracuji teprve druhým rokem, přítel asi čtvrtým. Peníze máme, bydlení taky, ale oba chceme zatím žít tak nějak spolu, pracovně se rozvíjet (získávat zkušenosti), cítíme, že chceme ještě psychicky vyzrát, chceme se vídat s kamarády (kteří jsou zatím také bezdětní až na výjimky), bavit se, poznávat.
Moc rádi si půjčujeme na hlídání roční neteř, ale na svoje dítě se ještě necítíme.
Moje práce je práce s dětmi, takže vím, že jsou úžasný a že to jednou bude krásný, ale zatím mně děti v mém životě stačí v té práci
Mamka je ale čím dál horší, neustále nám to podsouvá, přijde mi jakoby emočně vydírala (napr. Nikdy nevíš, jak dlouho tady budu. Vždyť já už mám na babičku věk, pak ti s dětmi už nepomůžu.)
No mazec. Vážně si prijdu na dítě ještě mladá (jasné že už je to věk na dítě, ale na mě prostě moc brzy), natož přítel