Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky, ani nevíte, jak jste mě tady napsali slova, která mě potěšila, utěšila, inspirovala i nakopla.
Děkuji.
@Sanlitun píše:
@EINNER manzel v tom holt nezije 24 hodin denne, tak mu to leze na nervy.. Vysvetli mu, ze je to normalni a dej mu par tipu, jak syna primet k tomu, aby obcas poslechl. Jsi mama a urcite vis jak prcka zmaknout
To je i povahou. Ne každý je naladěný na malé děti, jejich šprajcy atd. Jsou i ženské, kterým tečou nervy a chlapi, co děti zvládají v pohodě ![]()
Jak dobře to znám
tatínek vyloženě do práce utíká a na děti si udělá čas tak jednou do měsíce..děsně mě to mrzí, ale nemá na ně trpělivost, u menšího mu vadí, že vyžaduje pozornost skoro neustále..u staršího mu vadí, že neposlechne hned napoprvé..jsem už radši s dětmi sama doma, protože když je tedy zázrakem tatínek doma, je to den o nervech, stresu a neklidu..své děti má rád, ale sám přiznal, že za pár let to bude jiné..tak snad ![]()
Bohužel se přidávám do klubu těch, jejichž partneři nemají moc trpělivosti
. A jak psala Krijona, jsem s dětmi už skoro radši sama, jenže to je mi pak zase líto, když potkávám rodinky s tatínkama, tak se v tom tak nějak plácám…ale období mezi 1. a 2. rokem bylo procházkově opravdu náročné, v kočáru být nechtěl, bez kočáru jsme nikam nedošli. V podstatě jsem se smířila s tím, že rok života se budeme jenom plácat kolem baráku, sbírat lístky, dřívka, pozorovat brouky a hlídat aby nesnědl vajgl
. Hodně se to zlepšilo s odrážedlem.
Chce to jinýho tatínka s podobným dítětem, aby si pokecali… Znám to a vždycky, když je manžel z něčeho paf nebo nervní, tak třeba za týden přijde a řekne „mluvil jsem s… a říkal, že to mají doma taky tak…“ a je v klidu ![]()
Asi takhle, vidět, že naší 2letté dá po ruce „pěknou ránu“ tak by něco viděl vzápětí manžel, takto tedy rozhodně ne.
Nejsem zastáncem výchovy „budeme objímat až do zblbnutí než to pochopí“ ale vše má své meze, je ještě malý..
Dcera má téměř 3, ráno vozí manžel, vyzvedává odpoledne tak 3× v týdnu. Jsou spolu ale tak cca 40minut než přijedu já. Nikdy jsem neviděla manžela, že by malou hodně plácl, občas jedna na zadek nebo přes ruku je ale nikdy velkou silou.
Taťka asi nepochopil, že dítě není robot.
On sám byl asi jako dítě už od peřinky velmi disciplinovaný, ve škole měl samé jedničky, v pokojíčku trávil 24 hodin denně a nikdy nebyl nemocný. Taťka je prostě debil. Když musíš chránit vaše společné dítě před otcem, je něco špatně. Myslím si, že i celkové s ním nemáš lehký život, protože podle toho co píšeš, ten chlap kliďas opravdu není. ![]()
Podobně. Kluky máme dva, a řev je xkrát za den. Může být choť rád že máte jen jedno dítě. Někdy je to fakt o nervy, a je těžké se udržet, zvlášť když je člověk unavený. Je potřeba to vědět a snažit se udržet. Na výchovu byste měli mít podobný názor, jinak je to fakt blbý. Promluvte si jak se budete oba snažit reagovat na situace které vás iritují, naštvou. Mám 2letého syna taky, a že by poslouchal nebo si hrál sám..no, občas jo, ale žiju s tím, že prostě většinou ne, musím se mu věnovat a zároveń dělat jiné věci. Myslet dopředu. Ženská se to naučí průběžně, chlap pak kouká když je to najednou na něm, ale taky by se měl naučit.
Náš kluk je ve školce od roka a půl a já v práci, ale když je nemocnej nebo já služebně mimo, tak mají kluci pánskou jízdu. Jezdívám i do zahraničí a to jsou spolu pak třeba i 5 dní (přes den ve školce). Zvládají to s přehledem, užívají si to. Jen vám nepřeju vidět náš byt po návratu ![]()
Můj muž s Emičkou nemá absolutně žádné potíže, postará se i několik dní sám. DOkáže se o ni postarat, aby měla komfort jako s maminkou.
@Nina Filipi píše:
Si měl koupit křečka ve zveráku a né si pořizovat dítě…
Souhlasím ![]()
@Anonymní píše:
@andelka83no máme stejný pohled na výchovu, jenže já mu můžu 100× říkat, že bití je kontraproduktivní. On to v tom vzteku prostě nevidí, myslí si, že z něj tu poslušnost vymlátí, „Roztrhneš jeden list v knížce, protože se vztekáš, dostaneš na prdel, nic tady ničit nebudeš“, prostě nechce rozcapeného spratka. To ani já ne, ale já mu za roztrženou knížku vyčiním, schovám jí a pak jí zalepím, protože na knížce život nestojí.
jenže pohled na výchovu zahrnuje i to, jak se zachováte když dítě něco provede, jak když to bude nechtěně a jak když to bude úmyslně. Já ho naprosto chápu, každý by chtěl mít takové dítě, ale jak toho docílit to je oříšek pro všechny. Ale i tresty by měly mít své meze.
@EINNER manzel v tom holt nezije 24 hodin denne, tak mu to leze na nervy.. Vysvetli mu, ze je to normalni a dej mu par tipu, jak syna primet k tomu, aby obcas poslechl. Jsi mama a urcite vis jak prcka zmaknout