Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel je na nervy ze 1,5letého syna. A já z manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
9.5.14 12:51
Manžel je na nervy ze syna (1,5 roku) a já z manžela
Máte to tak taky někdo? Manžel mám pocit nyní nezvládá svoji otcovskou roli. Syn je věku (1,5r), kdy všude lítá, nikde neposedí, na vycházkách vše zkoumá a chce to hodně pevných nervů a trpělivost. Však to znáte, co tady budu povídat. Jenže manžel je z toho úplně nesvůj, roztěkaný, naštvaný na něho, i na mě, protože na sebe nemáme čas, nejraději by ho přivázal na vodítko a měl pokoj. Mrzí mě to, protože se sobě oddalujeme a hádky přibývají. Velice negativně to ovlivňuje náš vztah. Pokud to tak taky někdo má, určitě budu ráda za zkušenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.5.14 12:58
Je potřeba to vydržet a přežít, než bude synek starší. Ne každý je stavěný na malé děti. Pokud ty jsi v pohodě, snažila bych se být nárazník mezi synem a manželem. 1,5 je pro „nedětské“ typy snad nejhorší doba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.14 13:00
@EINNER s malým to bude už jen lepší a chche to hlídání a udělat si čas i na manžela a sami pro sebe…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.14 13:00
Přejde to, musíte to nějak překlenout.. ale pak zase přijdou další a další obdobíčka, který chtěkj pevný nervy.. malý děti malý starosti, velký děti.. však to znáte…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.14 13:06
Důležité je vědět že toto chování je naprosto normální. V roce a půl já měla panické stavy při představě že s dcerou půjdu ven bez kočárku. Neposlouchala, na všechno sahala a přímo zlobila. Po půl roce se to trochu srovnalo a už můžu i za ručičku do obchodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
9.5.14 13:13
@EINNER Jo jo, zrovna to mám doma taky. Záleží, jakou má muž i syn náladu. Někdy je malý ukňouraný od božího rána a to už manželovi tečou nervy. Naučil si ho na nošení a docela ho rozmazluje a teď sklízí plody své „výchovy“. Když je krize, tak uvařím dobré jídlo a večer, když děti spí, řeknu manželovi, že ho chápu, že je to s malým těžké a že moc oceňuj, co pro nás dělá. A pošlu ho o víkendu si zacvičit a projet se na motorce.
- Citovat
- Upravit
9.5.14 13:28
No a nemůžete na vycházky, aby nevadilo, že všechno zkoumá? A manžel je přes den v práci? Nebo mu vadí víkendy? Tak až prcek usne dejte si spolu víno, večeři, masáž třeba a udělejte si každý večer něčím pěkný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.14 13:37
Tohle všechno je normální, musíte také počítat s tím, že dojde ještě jedno takové období a druhé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sanlitun
9.5.14 13:41
@EINNER manzel v tom holt nezije 24 hodin denne, tak mu to leze na nervy.. Vysvetli mu, ze je to normalni a dej mu par tipu, jak syna primet k tomu, aby obcas poslechl. Jsi mama a urcite vis jak prcka zmaknout 
- Citovat
- Upravit
9.5.14 13:43
Holky, ani nevíte, jak jste mě tady napsali slova, která mě potěšila, utěšila, inspirovala i nakopla.
Děkuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.14 13:53
@Sanlitun píše:
@EINNER manzel v tom holt nezije 24 hodin denne, tak mu to leze na nervy.. Vysvetli mu, ze je to normalni a dej mu par tipu, jak syna primet k tomu, aby obcas poslechl. Jsi mama a urcite vis jak prcka zmaknout
To je i povahou. Ne každý je naladěný na malé děti, jejich šprajcy atd. Jsou i ženské, kterým tečou nervy a chlapi, co děti zvládají v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.14 14:13
Jak dobře to znám 
tatínek vyloženě do práce utíká a na děti si udělá čas tak jednou do měsíce..děsně mě to mrzí, ale nemá na ně trpělivost, u menšího mu vadí, že vyžaduje pozornost skoro neustále..u staršího mu vadí, že neposlechne hned napoprvé..jsem už radši s dětmi sama doma, protože když je tedy zázrakem tatínek doma, je to den o nervech, stresu a neklidu..své děti má rád, ale sám přiznal, že za pár let to bude jiné..tak snad 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.14 14:36
Bohužel se přidávám do klubu těch, jejichž partneři nemají moc trpělivosti 
. A jak psala Krijona, jsem s dětmi už skoro radši sama, jenže to je mi pak zase líto, když potkávám rodinky s tatínkama, tak se v tom tak nějak plácám…ale období mezi 1. a 2. rokem bylo procházkově opravdu náročné, v kočáru být nechtěl, bez kočáru jsme nikam nedošli. V podstatě jsem se smířila s tím, že rok života se budeme jenom plácat kolem baráku, sbírat lístky, dřívka, pozorovat brouky a hlídat aby nesnědl vajgl . Hodně se to zlepšilo s odrážedlem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
