Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Není jen vyděšený? Je to mrně, velká zodpovědnost. Když je to ošklivé stvořeníčko konečně vidět tak to na někoho může takto dolehnout. Já když viděl první mimino taky jsem na něj nechtěl ani sáhnout.
@Lexter On se o tom se mnou dřív nechtěl vůbec bavit, jen teď z něho vypadlo to co jsem psala. Těžko můžu vědět co s ním je a jaké má pocity, když mi to sam neřekne
.
@Anonymní píše:
@Lexter On se o tom se mnou dřív nechtěl vůbec bavit, jen teď z něho vypadlo to co jsem psala. Těžko můžu vědět co s ním je a jaké má pocity, když mi to sam neřekne.
Když je bedna zamčená, musí se vypáčit. Riskuješ však že ji poškodíš. Myslím, že jen sám sobě příliš nerozumí. Že by ho fakt neměl rád mi nepřijde jako skutečný důvod.
To je mi líto, možná pochopil, jak velká je to starost a do toho se mu nechce; tak radši řekne, že ho nemá rád, aby nic nemusel. Je to smutný.
Vem malého a vypadni na pár dní někam, kde budeš mít klid. Vyvětrej emoce a pak se pokus s mužem pobavit jak to myslí a vidí a co chce dělat, bez toho aby si ječela, vyčítala a obviňovalal ho. Pokud budeš útočit, ať už přímo, nebo pasivní agresí, tak se setkáš jen s obranou, nedozvíš se co opravdu prožívá.
Pak teprve hledejte řešení.
jinak máte ve svém okolí nějakého muže, který má děti, má je ráda a funguje s nimi a tvůj manžel mu věří? No tak ať spolu začnou chodit na pivo/čaj/sport/cokoliv.
@Lexter Já si bohužel myslím že ho vážně nemá rád… Jinak by snad přišel a řekl že to tak nemyslel.
Jak dlouho jste spolu jak dlouho jste plánovali dítě kolik je róbě a kolik je tvému muzi roku? Má nějaké jiné děti?
Buď na něj dolehla tíha rodičovství s uvědomil si že vlastně rodinu nechce a nebo je v tom nějaká jiná žena a dítě to vše stěžuje protože zodpovědnost. Nebo třeba i to že holčina je bezdětná a nechte mít chlapa co už dítě má a navíc je ženatý. Tudíž dítě rovná se překážka a ještě k němu nemá utvořen citový vztah.
Jakože, zamrzí to hodně, ale na druhou stranu, muži těžko vyjadřují své pocity. V jakém kontextu to bylo? Byla před tím nějak vypjatá situace, nevyspání, hodně špatný den? Mimino je velká změna a že své zkušenosti můžu říct, že ač přítel syna miluje bezmezně, také už jsem slyšela věci, že jsem si myslela, že snad špatně slyším. Ale bylo to právě v hodně vypjaté situaci a jinak cítím, že malého rád má a často to i říká
@Anonymní píše:
@Lexter Já si bohužel myslím že ho vážně nemá rád… Jinak by snad přišel a řekl že to tak nemyslel.
Jak bylo řečeno výš. Vypadnout na chvilku někam s mrnětem a vychladnout. Pak si zcela vážně s přítelem promluvit. Co se děje. že pokud se bojí tak to spolu zvládnete. Po kouskách.
@Anonymní píše:
@Lexter Já si bohužel myslím že ho vážně nemá rád… Jinak by snad přišel a řekl že to tak nemyslel.
Jste oba chycení v emocích, vyvozovat z toho něco fatálního je předčasné.
Zároveń spoustu mužů se učí mít mimino rádi, opravdu to nefunguje hned a na povel. Ostatně má to tak i spousta matek.
@Mariambiska Kdyby mi řekl že se nechce starat, tak bych to nějak tolerovala a myslím že to i ví. On je jinak opravdu rozumný a starostlivý, umí nebo spíš uměl převzít za svoje rozhodnutí zodpovědnost, svěřoval se mi. Ale prostě od porodu je z něj úplně jiný člověk.
Přijde mi to až děsivé, je spousta mužů, co jsou jako malé děti, mají sami sebe rádi mnohem víc a pro ty děti toho nejsou ochotni reálně moc udělat.
A přesto lásku k dítěti cítí.
Tohle mi přijde natolik zvláštní, že bych neodcházela a chtěla to řešit s nějakým terapeutem společně.
Chlapi nemaji po porodu prival hormonu jako zeny, nemuzes cekat, ze z nej bude hned poprdeny… jo, nekdo to tak ma, ale nekdo ne, a rozhodne bych v tom nehledala zadny duvod k rozchodu. Dej chlapivi cas, on si k nemu cestu najde, obzvlast, kdyz je to syn. Jen mu ti musis umoznit. Nechavej je nekdy chvilku spolu. Necekej, ze bude hned prebalovat pokadene mimino, zacni s tim, ze mu ho das, kdyz bude mimi uplne v pohode. Ono se to podda.
Chlapi si tvoří to pouto delší dobu než ženy. Že ho teď k malému nepustíš tomu moc nepomůžeš, to se odcizi ještě víc. Dej tomu trochu čas, jste vykuleni oba dva. Ze všech stran člověk slyší, že s narozením dítěte přijde bezbřehá láska a když to tak není, tak je člověk zmatený a ještě vic na to tlačí silou. Vypadni na pár dní, vydychej se a pak zapoj muže do péče a uvidíš, jak se to bude vyvíjet
Hezky večer, když tohle píšu tak mě to ještě víc bolí, přijde mi to celé reálnější. Ale nechci se o tom teď bavít s kamarádkou nebo s někým rodiny, jen zvažují že si o tom v brzké době promluvím s mamkou aby nebyla překvapená z našeho případného rozvodu… S manželem máme úžasného čtyřměsíčního synka. Byl plánovaný, snažili jsme se o něj necelý rok, během těhotenství mě manžel podporoval a na miminko se moc těšil. Ale po porodu byl jako vyměněný, o malého se nezajímal, nechtěl s ničím pomocí. Já byla úplně hotová, před pár dny jsem se ho už musela zeptat co se s ním děje, že ho nepoznávám a že snad nemá naše miminko rád a na to mi jednoduše bez emocí odpověděl že nemá malého rád 😭 💔… Začala jsem křičet že to nemůže myslet vážně, nechtěl se mnou o tom mluvit ať se nejdřív uklidním. Zatím jsme o tom spolu víc nemluvili, já ho teď nechci k miminku vůbec pouštět. Holky jsem tak moc zoufalá, dívám se na toho našeho drobečka a nechápu jak ho může mít manžel nerad. Slyšela jsem že nějací otcové dokonce matky takové jsou. Ale nechci si připustit že má takového otce moje malá láska. Strašně si teď vyčítám, že jsem mu nevybrala dobrého otce… Na manžela se teď nedokážu ani podívat, hnusí se mi. On se chová jako by se nic nestalo a tím strašně rozčiluje.