Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel se bojí mít dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
21.12.12 17:19
Manžel se bojí mít dítě
Ahoj holky..potřebovala bych nějakou radu od vás. Již nějakou dobu toužím po miminku, občas jsem se o tom i s manželem bavila, ale on pořád říká že se bojí. Že neví jak to bude s prací - neplatí mu přesčasy ani odměny atd…bojí se že to nebudeme zvládat, ale myslim že se bojí mít dítě i jako takové podle mě není připravenej..je mu 32 ale dle toho co vždy říká vim 100% že nikdy připravenej nebude. Ale problém je, že už nějaký ten rok chodít do Motola do nemocnice na kontrolu děložního čípku, mám tam nějaké změny, hrozí mi zaříznutí děložního čípku a ted se mi začaly oběvovat hemoragické cysty na vaječníku pravém jenom, takže mi pokaždé hrozí operace kdyby mi to prasklo. Vysvětlení : Hemoragická cysta je naplněná sraženou krví, takže kdyby to prasklo, dostanu zánět podbřišnice..což je dost nebezpečné, v nejhorších možných případech se musí i odebrat děloha. Takže opravdu nějaká ta zrdravotní rizika se mi ted oběvují. Na základě tohoto manžel mi řekl, že nám stejně asi nic jiného nezbývá než mít dítě…ale z této věty jsou naprosto zdrcená. Vůbec z toho není cítit nic jako že dítě chce…bojim se aby kdyby se nám povedlo mít miminko, aby to nebylo nechtěné dítě jen z donucení kvůli zdravotním problémům atd..možná to trochu až moc řeším, ale nemám to ted jednoduché. Vůbec nevím co mám dělat. Jestli teda čekat, jestli nám to až bude možná připravenej někdy a doufat, že ze zdravotního hlediska budu ještě moct, nebo raději co nejdříve mít miminko dokud to ještě jde. Aby pak nebylo pozdě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Judi
21.12.12 17:23
Můj manžel taky nebyl pořád dost připravený, u obou plánovaných těhotenství jsem byla iniciátorkou já (a budu uričtě i u třetího) a jak je teď ze svých holčiček poprděný 
. Vzhledem k tvým zdravotní problémům není na co čekat. Neboj se, bude vaše dítě milovat stejně jako ty, jen si to neumí představit, protože muži nemají mateřské pudy, jako my. Jo a bylo mu při narození prvního dítěte 35. Taky myslím, že kdyby to bylo jen na něm samotném, tak by čekal a čekal a čekal…
- Citovat
- Upravit
21.12.12 17:27
@Ges Ahoj, chápu Tě.
Zkuste si s chlapem sednout a v klidu probrat to, zda je reálné se o dítě (za 9 měsíců nejdříve, to není zas tak krátká doba na přizpůsobení případných „překážek“) postarat, zda mu můžete dát to základní a něco k tomu a hlavně jestli on vůbec o dětech v budoucnu uvažuje. Pokud ano, tak proberte to, že se bojíš, že by pak mohlo být pozdě a že to spolu zvládnete. Také zdůrazni, že se stejně nemusí zadařit hned, takové věci se špatně plánují a ještě hůře přímo ovlivňují.
Pověz mu, že ho chápeš, že se bojí, zda bude dobrým tátou a podobně, ale že je to normální a pokud jinak vše klape a i ta práce se dá nějak zvládnout, tak se není čeho bát a je lepší to zkoušet teď, než se užírat strachy a čekat a čekat a čekat.
Chlapi se k velkým krokům odhodlávají mnohem obtížněji. Je ta touha po miminku popadne většinou později, a hlavně si to všechno připouštějí a dítě začnou milovat prakticky až v okamžiku porodu, kdy je najednou vše „reálnější“.
Držím palce, ať jste oba spokojeni. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 17:30
Mě to právě příjde docela strašný jak to jde jen z jedné strany to chtění miminka. U své sestry vidim že její manžel chce miminko hrozně moc sice už 4 roky jim to nejde, ale to je druhá věc. Ale vidim tam jak on chce, a můj manžel tam vidim takové to že neví, že se bojí, takové ty pochyby a prostě mám z toho špatný pocit, jako kdybych ho k tomu násilím nutila. Samozřejmě to tak není, nenutím ho, ale moc o tom nemluví. max řekne jako co od něj chci slyšet..že mi to pořád říká…že se bojí jak to budeme zvládat atd…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 17:32
Nečekej od chlapa, že bude skákat štěstím nad těhotenstvím, oni to mají jinak, v současné době jich připravených není většina. Dítě pro některé začne být reálné až když vyleze hotový z břicha a zajímavé až začne dělat něco jinýho než spát, jíst a řvát 
Já bych řekla, že opravdu i ze zdravotního hlediska byste dítě mít měli, pokud jsou podmínky a ty po dítěti toužíš, tak bych chlapa vzala za slovo. Na těhotnění, těhotenství a první měsíce života miminka si najdi kamarádky na pokec, protože chlapa to zřejmě tankovat nebude, tak ať máš komu říct všechno a nevalíš to na něj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tarfinka
21.12.12 17:32
Můj manžel si taky nebyl furt jistý a říkal, že ještě počkáme a to byl starší než ten tvůj!!! Když jsem mu řekla, že jsem těhotná, tak z toho 2× nadšený nebyl a teď je to miliónový táta a hrozně se těší na druhé miminko. Někteří chlapi nato podle řečí prostě nejsou připraveni nikdy 
- Citovat
- Upravit
21.12.12 17:45
No, můj chlap taky furt nevěděl - ale on je holt nerozhodnej, tak jsem mu oznámila, že jsem vysadila antiko (byly tam i zdravotní důvody) takže pokud mimčo nechce, je ochrana na něm. No a už spolu máme druhé a je nadšenej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 18:05
Ve svém okolí znám asi dva „tatínky“ co fakt dítě chtěli a ani jeden není ideální v dalších ohledech.. Jinak je taková ta nepřipravenost a strach asi normání 
Můj muž měl nepředstíranou radost nad těhotenstvím a má radost, že ej zatím vše v pořádku ale kdyby jsme nemuseli na IVF tak by třeba taky do stropu neskákal.. IVF nám dalo čas pořádně si vše ozmyslet a psychicky se připravit - ale jinak by jsme do toho šli taky s mírným strachem „zvládneme to?“.. Myslím, že strach je přirozený a kor u mužů.. Žena spíš myslí jestli to zvládne psychicky, jestli zvládne dítě vychovávat ale chlap uvažuje zřejmě víc ekonomicky a prakticky, když je žena zblázněná hormony 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 18:06
Tak mi ted manžel řekl, že bysme se teda začali snažit ted od prosince Teda ještě uvidim co mi řeknou kvůli té cystě..jestli budu muset na operaci nebo ne…ale to je zase další věc 
děkuju moc za rady trochu jsem si to přerovnala a popovídala takhle s ním a už o tom mluvil jinak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.12.12 18:09
@Ges u nás taky furt chtěl odkládat až to a tamto a toto a už nám bylo přes 30 a nadšený nebyl, řekla jsem mu, že já teda už čekat nemůžu skrz věk, tak jestli jako počítá s rodinou, tak teď nebo třeba taky nikdy, tak nějak jako nakonec, že jo teda a v těhu taky nedával najevo nějakou radost nebo něco, pak první rok to bral tak nějak, že mimino existuje a fajn… a teď je celej poprděnej když už má dítě přes 2 roky… ale jinak se vždy staral a zajistil rodinu, prostě akorát je to ten typ chlapa co si uvědomí pořádně dítko až když začne chodit a dá se s ním něco dělat, stal se z něho super otec!
naopak znám dost případů kdy tatínci byli dopředu celí natěšení, těhotné manželky nosili na rukou a pak ejhle po porodu si klidně našli bokovku a rozvod… nechápala jsem, ale asi je to nadšení přešlo nebo nevím…
- Citovat
- Upravit
21.12.12 18:34
Chlapa dite zacne zajimat az kolem druhyho roku vetsinou …kdy je s nim uz nejaka zabava…predtim radosti nebude skakat zadnej..nebo jen vyjimecne…neznam jedinyho chlapa co by si pral mit dite v okoli 
pak je prvni zlom u porodu..az ho uvidi..a pak kdyz jsou pysni ze uz dite neco umi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 18:36
Zakladatelko, mám takový pocit, že chlap nebude na dítě připravený nikdy. Vlastně, častokrát ani žena neví, do čeho jde, má strach z neznámého. Prostě, využij toho „že vám teď nic jiného nezbyde“ a začněte se snažit o mimčo. On to třeba ani takhle blbě nemyslel, jen se blbě vyjádřil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 19:15
Někteří chlapi to tak mají, že na dítě nejsou nikdy připravení. Já toho mého postavila taky před hotovou věc, že bych chtěla dítě - bylo mi 31 roků a že to může trvat i rok než otěhotním a i kdyby se to podařilo hned, tak se narodí za 9 měsíců. Podařilo se nám to za 3 a vyděšení jsme nakonec byli oba .
Ale teď, když má Julča 8 měsíců a je už pro něho akčnější, tak je z ní úplně paf 
Důležité je, že s dítětem souhlasí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 19:52
Můj muž taky dítě nechtěl. Pak když viděl, že já už ho hodně chci a věk taky trochu tlačil, tak souhlasil. Je teda fakt, že času jsem mu dala hodně a nikdy ho do ničeho netlačila a jak je teď rád 
Jestli máš zdravotní problémy, jdi do toho, určitě jste se brali napořád a s prckem počítali, tak 1 nebo 2 roky už nehrajou roli. Jinak úplně souhlasim s Gladys.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.12 20:43
Hele, neřeš to, vůbec na to nemysli a nezaobírej se tím, když řekne, že tedy mimi jo, je fuk, z jakýho důvodu, můj manžel je naprosto skvělý táta, teď s tou druhou úplně perfektní a to ji extra nechtěl, tomu těhotenství předcházelo spoustu komplkikací, nakonec mimoděložní, kdy mu doktor řekl, že už nevěřil, že to na sále zvládnu, to se úplně zařekl, nakonec jsme se tedy snažili znovu, ale jen protože já byla šílená po mimču, on to dělal jen z donucení kvůli mně, když jsem běžela se dvěma čárkama na testu, tak jeho reakce byla, ježiš, co nás zase čeká, prostě v hormonální bouři bych ho nakopala a je skvělý, miluje ty naše holky, dýchal by za ně, už na sále byl skvělý při porodu, pak když ji hladil tou svou obrovskou medvědí rukou po tvářičce a koukal na ní, věděla jsem, že je šťastný, tak na to nemysli, nech si udělat dítě, až ho bude mít v náručí, tak uvidíš ten obrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
