Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel si pořád stěžuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.4.24 11:52
@Anonymní píše: Více
Něco podobného jsem tu dneska taky četla, a byl to mladej kluk.
A zkoušela jste si sním otom promluvit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.24 11:52
Řadu nemám, mám to doma dost podobně bohužel…Čím jsem starší, tím jsem víc nad věcí a vážím si věci, co mám…Manžel to má opačně…všechno je špatně, všichni se mají lépe než on, pořád ho neco bolí…je.mu 40 let a chová se tak na 105…bohužel se mnou a dětmi ani nechce trávit moc času, protože je údajně stále unaveny…posílám ho k lékaři, což neustále odmítá…
- Citovat
- Upravit
28.4.24 12:03
@Anonymní píše: Více
To se pak nedivím, že vás to přestává bavit. Hlavně pak to ovlivňuje takové chování i toho druhého si teda myslím.
Není jen Hypochondr??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.24 12:06
@Anonymní píše: Více
Ano, mám to stejně. Když vidím, jak on si pořád stěžuje, tak si říkám, že já taková být nechci a snažím se užívat si maličkostí. On teda nemá problém s námi trávit čas. Když má volno jezdíme na výlety, kvůli dětem vymýšlíme různé aktivity. Ale přes týden dojde z práce unavený, otrávený a tak já radši vezmu děti ven, ať si může odpočinout. Co se týče lékaře, tak já ho tam ani nemusím posílat. On tam chodí sám s čímkoliv, někdy mi to přijde až přehnané. Ale pokud on se bude cítit lépe, proč ne.
- Citovat
- Upravit
28.4.24 12:47
Jej, mám doma to samy v bledě modrý 
Docela jsem rada, že to je i jinde
Můj chlap je hodnej, vydelava peníze, doma pomaha, stará se.. ale těch kecu. Všechno je na houno, jen včely na med.. a ten je taky na houno 
Když s nim o tom mluvím, ze mě to štve, tak mi řekne “já mám takovou povahu”, nebo “ja jsem proste takový, i když jsem spokojený, musím si stěžovat”.
Někdy se tomu smeju, ale jindy bych ho vzala po hlavě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.24 12:51
Na tomhle je největší problém to, že se to bude zhoršovat a nejspíš velmi výrazně s věkem.
Podle mě to není neřešitelný problém, podle mě by to psycholog mohl vyřešit. Ale musí chtít na tom pracovat.
Nejde o to, že by neměl doma říct, co ho trápí, ale existuje nějaká únosná míra. Z mého poheldu v tom vztahu můžeš vyhořet a příznaky už mít začínáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.24 13:00
@Anonymní píše: Více
A není teda problém ta práce, není z ní vyhořelý, není nad jeho síly…když o víkendu je v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.24 13:07
@Erri93 Ano, to je úplně přesně jako u nás 😬 Manžel taky doma pomáhá, uvaří, já jsem zase ta která lítá kolem dětí, úklidu. Chápu, že z práce chodí unavený, ale kdyby si jen postěžoval a pak to přešel, ale to je od rána do večera něco. Pak se stane, že se na něj po práci těším, mám dobrou náladu, ale jakmile přijde a začne si stěžovat, tak mě to hned přejde 😏
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.4.24 13:11
@Sany80s
Z toho vyhoření mám právě strach. Když už teď radši utíkám z domu někam ven, protože mám někdy pocit, že se doma “udusím”. Ještě když máme malý byt, kde se nedá jen tak schovat. A to nejen před manželem, ale i před dětmi 😃
- Citovat
- Upravit
28.4.24 13:20
@Anonymní píše: Více
Nedávej mu energii posloucháním a odpovidanim, ignoruj to a jeho to přestane bavit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.24 13:20
@ivašot. Možné to je. Nemá nějak extrémně náročnou práci, ale skoro celou dobu stojí na nohách, takže já chápu, že chodí domů unavený. Proto i často beru děti ven, aby on si po práci odpočinul. Už jsme několikrát řešili změnu práce, ale tady má jistotu, může si kdykoliv, když je potřeba odjet, ale pak si to musí nadpracovat. Bojíme se, že když by si našel novou práci, nebude tam mít takovou jistotu, jako tady. A kdyby byl bez práce, tak to finančně nedáme, já jsem ještě na RD.
Jinak bývá unavený i o víkendu. Chodí spávat po obědě s mladší dcerou, tak pak je v pohodě. Ale stěžuje si víkend/nevíkend 😬
- Citovat
- Upravit
28.4.24 13:22
Aby nedostal Hoch lekci, v podobě třeba vážné nemoci, jak by pak byl rád na stěžování si na blbosti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.24 15:35
Tak když ho práce štve, je více než zřejmé, že ho nenaplňuje, evidentně nemá (nebo má?) nějaké koníčky, které by tu práci aspoň psychicky vyrovnaly, tak se holt v negativismus a hořkosti zacyklí a utápí.
Reálně bych uvažovala o změně práce ihned po tvé RD, nevěřím tomu, že by si nenašel stejně nebo i lépe placenou práci, i kdyby měl dojíždět a aspoň trochu ho to bavilo.
Ona ta práce je hlavní motor života, když jsi hlavní tahoun rodiny, práce tě nebaví, ještě celý dny stojíš, koníčky nula, život nuda, tak není divu, že zhořkneš, v ČR je to u lidí bohužel běžná realita, stačí se otočit kolem sebe, kolik takových je…
Ty ho můžeš v jiné práci třeba podpořit, podpořit ho, aby si našel nový koníček, který bude dělat na odreagování, ale to je tak všechno. Věřím, že kdyby našel něco, co ho v živote bude bavit (kromě vás),tak si i přestane stěžovat, co ho bolí - nebude mít čas se v tom pořád pitvat.
Udělat ty změny, vymanit se z toho cyklu a prvotně si to uvědomit musí už sám…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím. Jsem s mužem 10 let. Ze začátku to byla láska jako trám, začali jsme celkem rychle, nastěhovala jsem se k němu asi 2 měsíce od seznámení. Teď je to 10 let, mám ho pořád ráda, ale poslední třeba 2 roky si všímám, že si pořád na něco stěžuje, vše je na nic. Dojde z práce a už to začne. Já chápu, že se potřebuje vypovídat, vyslechnu ho, snažím se ho podporovat, ale už to na mě začíná být moc. Taky mu pořád něco je, to ho bolí, pak tamto, pořád na sobě něco hledá, co je špatně a dokáže o tom neustále mluvit. Podotýkám, že je mu 35 let. Další věc, často je unavený, ale jak má jít večer o sex, najednou mu nic není. Jenže mě vše tady to už tak odrazuje, že já tu chuť na sex s ním už nemám a vyspím se s ním jen proto, aby on byl spokojený, ale já z toho nic nemám. Jinak si rozumíme, máme děti, podnikáme výlety, ale co se týče toho stěžování, už to na mě začíná být moc. On ví, že mi to vadí, ale řekne, že už je takový. Neměl to v životě moc lehké, co se týče rodinných vztahů a je taky hodně citlivý. Nejradši vždy vezmu děti ven, i když jsem s nimi pořád já, pod záminkou, ať on si odpočine a já taky od toho stěžování si. Bydlíme na malém bytě, kde není kam utéct 😬 Tak nevím nějak co dělat, jestli je chyba ve mně. Jinak on mě pořád miluje, dokazuje mi to, pořád mi lichotí. Já už to bohužel tak nemám jak on, ale jak jsem psala, pořád ho mám ráda, je to moje rodina a tak jsem chtěla slyšet nějaké Vaše zkušenosti, jestli třeba máte nebo názory. Děkuji.