Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Po tomhle příspěvku.
Má sebevědomí hodně dole. Začala si pracovat, jsi skoro nezávislá. Nemá kontrolu po celou dobu co děláš. Vidí, že jsi atraktivní a ztrácí půdu pod nohama. Už není ten macho rodiny, co byl i kvůli penězům a to chlapům hodně vadí.
Může třeba pomoci tím, že pro malou zajde sám a nakoupí podle seznamu a pak by jste měli více času pro sebe.Nebo se střídat ve vaření. Jeden týden on, druhý týden ty. Možná by pochopil, že už nemáš energii ani na toho milence.Za dva měsíce jdu po mateřské do práce a jsem hodně zvědavá, jak to bude u nás vypadat.
Přeji hodně sil, aby jsi vyřešila svůj problém hodně brzy. ![]()
@Anonymní píše:
zakl
Máš určitě pravdu, blbý právě je, že jsem dost utahaná z práce (prcek má teprve 2 roky), po nocích vařím, uklízím, dělám ještě nějaké přípravy do práce, manžel mi v domácnosti moc nepomáhá, navíc má jiný denní režim, chodí do práce brzičko ráno, takže většinou jde spát v 8 večer s prckem a pak už se nevzbudí, kdežto já naopak chodím spát hodně pozdě v noci. Ono pořádně ani není kdy si to vínko dátJenže do práce musím, v našem rozpočtu je můj příjem celkem podstatný. Je fakt, že se v poslední době dost hádáme i kvůli tomu, že si myslím, že když taky pracuju, mohl by mi doma víc pomáhat, celkově je to teď divný, ale to žárlení je ze všeho nejhorší, to poslední na co mám náladu je hledat si milence. I když by se mi ty jeho scény asi snášely líp
No tak chápu, že peníze v rozpočtu jsou potřeba, ale co víkendy? Trávíte čas spolu, my se na sebe s manželem vždycky hezky usmějeme a dáme si pusu, taky máme spousty práce, děláme si svoje, ale nikdy nezapomene se na mě usmát, poslat mi pusu. Zkus přemýšlet o tom, kdy by jste spolu mohli být. Takhle to přeci nejde donekonečna. No já bych se utrápila, my spolu spíme pod jednou peřinou celou noc. Radši by jsme jedli suchej chleba.
Proč vaříš? Tak ber někde obědy, já dělám strašně náročnou práci, ale nejdůležitější v našem vztahu není mít teplej oběd, ale udělat si na sebe čas. Taky uklidím o víkendu a přes týden toho už moc není. Ale mě manžel pomáhá se vším, to je pravda, ale kdybych byla napučená, tak se na mě vysere. To já mu uvařím klidně i v erotickým kostýmku. ![]()
Smoulinka71 ja te obdivuji ze se dokazes takhle drzet nic ve zlem ale prece clovek nema furt naladu posilat pusinky tulit se atd. ja bych takhle zit nemohla abych mohla ven jen s manzelem… a hazet na nej zamilovane pohledy a furt dokazovat ze je nej a miluji jen jeho.
@smoulinka71 píše:
Proč vaříš? Tak ber někde obědy, já dělám strašně náročnou práci, ale nejdůležitější v našem vztahu není mít teplej oběd, ale udělat si na sebe čas. Taky uklidím o víkendu a přes týden toho už moc není. Ale mě manžel pomáhá se vším, to je pravda, ale kdybych byla napučená, tak se na mě vysere. To já mu uvařím klidně i v erotickým kostýmku.
To je hezke…skoro jako v pohadce…to bych taky chtela. Muzu se zetat, jak dlouho spolu jste?
Ve všech chytrých knížkách o vztazích píší, že žárlivost je nevyléčitelná, že se časem stupňuje i teror od partnera, že v tom nejde žít, protože neustálým kontrolováním, nedůvěrou, podezříváním a osočováním všechno hezké zadusí a že je často provázena i násilím fyzickým. A že jediným řešením vztahu je od žárlivého partnera utíkat, co nohy stačí.
@Jani85 my si to nedokazujem my to tak cítíme a to je rozdíl. Mě to takhle vyhovuje, manžel jde kolem mě a dá mi pusu, já se na něj usměju a třeba tři hodiny si jdem po svým. Ale já jsem skoro pořád pozitivně naladěná a manžel měl vždycky samé histerky, tak je asi rád, že si konečně našel tu pravou. A to neznamená, že se nepohádáme, taky se umí vzteknout, ale já už ho znám, chvíli ho nechám a pak si dáme kafčo, proberem to a zase je to dobrý. Mě to taky někdy vadí, že nejdu ven, jenže on si to nepřeje a já už to neřeším, mě je už přes čtyřicet, tak už mám lecos za sebou. ![]()
@Bami My jsme spolu tři roky, ale před tím jsem byla vdaná 20 let a bylo to to samý. Sedmnáct let jsme byli zamilovaní, pak se něco stalo a já už s ním nechtěla být a tak jsem si našla někoho jiného. Vždycky jsem měla hodnýho chlapa, to o mě spíš říkají že jsem temperamentní. Asi to s těma chlapama umím, říká to moje okolí.
@poučená píše:
Ve všech chytrých knížkách o vztazích píší, že žárlivost je nevyléčitelná, že se časem stupňuje i teror od partnera, že v tom nejde žít, protože neustálým kontrolováním, nedůvěrou, podezříváním a osočováním všechno hezké zadusí a že je často provázena i násilím fyzickým. A že jediným řešením vztahu je od žárlivého partnera utíkat, co nohy stačí.
zakl
No, tohle není zrovna to, co jsem chtěla slyšet, ale bohužel si začínám myslet, že tak nějak to může dopadnout ![]()
@smoulinka71 píše:
Proč vaříš? Tak ber někde obědy, já dělám strašně náročnou práci, ale nejdůležitější v našem vztahu není mít teplej oběd, ale udělat si na sebe čas. Taky uklidím o víkendu a přes týden toho už moc není. Ale mě manžel pomáhá se vším, to je pravda, ale kdybych byla napučená, tak se na mě vysere. To já mu uvařím klidně i v erotickým kostýmku.
Vařím, protože pro malý dítě mi připadá na meníčka ještě brzo, navíc manžel nemá v práci obědy. My spolu trávíme času poměrně dost, akorát že je s náma pořád prcek, protože nemáme žádné hlídání (když jsem v práci je v soukromé školce), takže spíš na intimní chvilky nám nezbývá čas. Já bych mu klidně taky uvařila v erotickém kostýmku, ale když on v tu dobu spí a přes den nevím, jak by na to prcek koukal.
@Anonymní píše:
Vařím, protože pro malý dítě mi připadá na meníčka ještě brzo, navíc manžel nemá v práci obědy. My spolu trávíme času poměrně dost, akorát že je s náma pořád prcek, protože nemáme žádné hlídání (když jsem v práci je v soukromé školce), takže spíš na intimní chvilky nám nezbývá čas. Já bych mu klidně taky uvařila v erotickém kostýmku, ale když on v tu dobu spí a přes den nevím, jak by na to prcek koukal.
Snažit se holka, snažit, pro mě neexistuje slovo nejde a já když byli děti malé chodila pro obědy do školy, všechno jde, když se chce.
@smoulinka71 píše:
Snažit se holka, snažit, pro mě neexistuje slovo nejde a já když byli děti malé chodila pro obědy do školy, všechno jde, když se chce.
Existuje knížka: „Ženy, které se příliš snaží“. Koupila jsem si jí, protože jsem se také snažila a snažila a snažila a… Všechno má mít správnou míru. Se svou nadstandardní snahou jsem došla - no to je dlouhé vyprávění.
Ono jde opravdu všechno, když se chce, ale musí tak nějak chtít oba. Dneska už vím, že součástí lásky -která je za snažením- jsou hranice. Naučit se dávat hranice našim partnerům, to je přesně to, co my snažilky máme dohnat se naučit. Jinak jsou z nás snažilek služky, slouhové, otrokyně.
@poučená No já jsem spíš myslela snažit se, abych měla čas na svého milého. ![]()
@smoulinka71 píše:
@poučená No já jsem spíš myslela snažit se, abych měla čas na svého milého.
Já vím
, myslela jsi, vztah pěstovat.
Smoulinko71, z tvého povídání mě až mrazí. Jseš přece osobnost a pokud se mi chce na kafe s kámoškou, zasportovat si, lítat po nákupech atd. (př, nechytej mě za slovo), tak jdu a pokud by se mi z toho chlap hroutil no tak potěš koště. To asi není v pořádku. Kvalitní vztah není přece o tom, že tajtrdlíkuji chlapovi, jsem mu vždy po ruce. Nedávno mi vyprávěla švagrové máma, měli to podobně od úklidu, vaření, dovolených, vycházek, vše spolu a jen spolu. Děti (dospělé)hodila na druhou kolej. To jí nedovolil. Když se vdávala dcera, musela si naplánovat doslova útěk. Samozřejmě měla za sebou i nějaký pobyt v nemocnici, když nebyla poslušná.