Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě fascinuje, jak se tu všechny shodujete, jak manžela vykopnout. A co když se jí takový „kamarádství“ vyvrbí i z toho vztahu s přítelem? Jak tu někdo psal, problém byl zřejmě v komunikaci a manžel nic tak zlýho nedělá - proč si myslíte, že je dobře spálit mosty a zahodit svazek, potvrzenej notabene na úřadě? Že se muž „nemůže změnit“?
Já bych teda rozhodně vztah s manželem nezahazovala. Měli byste jít spolu do poradny, aby sis vyposlechla, co se od psychologa dozvěděl on a jak s tím pracuje - a třeba se dozvíš, že problém je v Tobě, že se nudíš a nový partner je „zábavnější“, ale že tím svoje problémy nevyřešíš. A nebo samozřejmě ne… Ale to, že nemá cenu dávat druhou šanci a lidi „zůstanou stejní“, z těchhle názorů je mi trochu na
. Notabene když ten manžel fakt nic tak zlýho nedělá - nebo jsme se o tom zatím nedozvěděli.
Těhotenství s přítelem je samozřejmě komplikace, ale papírově bude stejně otcem manžel, a řešit popření otcovství, když nebude spolupracovat, je docela věc na delší lokte - čili už z toho důvodu by sis měla zkusit případnej rozchod s ním co nejvíc uhladit (např. s ním jít do poradny a dát mu najevo, že je snaha, a podobně). I kdyby to nakonec nevyšlo, třeba bude i on vstřícnější.
Příspěvek upraven 15.04.14 v 21:28
@Slečna Ferka píše:
Mě fascinuje, jak se tu všechny shodujete, jak manžela vykopnout. A co když se jí takový „kamarádství“ vyvrbí i z toho vztahu s přítelem? Jak tu někdo psal, problém byl zřejmě v komunikaci a manžel nic tak zlýho nedělá - proč si myslíte, že je dobře spálit mosty a zahodit svězek, potvrzenej notabene na úřadě? Že se muž „nemůže změnit“?Já bych teda rozhodně vztah s manželem nezahazovala. Měli byste jít spolu do poradny, aby sis vyposlechla, co se od psychologa dozvěděl on a jak s tím pracuje - a třeba se dozvíš, že problém je v Tobě, že se nudíš a nový partner je „zábavnější“, ale že tím svoje problémy nevyřešíš. A nebo samozřejmě ne…
Těhotenství s přítelem je samozřejmě komplikace, ale papírově bude stejně otcem manžel, a řešit popření otcovství, když nebude spolupracovat, je docela věc na dělší lokte - čili už z toho důvodu by sis měla zkusit případnej rozchod s ním co nejvíc uhladit (např. s ním jít do poradny a dát mu najevo, že je snaha, a podobně). I kdyby to nakonec nevyšlo, třeba bude i on vstřícnější.
@klepetka taky by manžel měl platit výživné na dítě které není bio jeho a měl právo se s ním vídat jako s vlastním, otěhotnět před rozvodem není úplně ideální stav
@Slečna Ferka píše:
Mě fascinuje, jak se tu všechny shodujete, jak manžela vykopnout. A co když se jí takový „kamarádství“ vyvrbí i z toho vztahu s přítelem? Jak tu někdo psal, problém byl zřejmě v komunikaci a manžel nic tak zlýho nedělá - proč si myslíte, že je dobře spálit mosty a zahodit svazek, potvrzenej notabene na úřadě? Že se muž „nemůže změnit“?Já bych teda rozhodně vztah s manželem nezahazovala. Měli byste jít spolu do poradny, aby sis vyposlechla, co se od psychologa dozvěděl on a jak s tím pracuje - a třeba se dozvíš, že problém je v Tobě, že se nudíš a nový partner je „zábavnější“, ale že tím svoje problémy nevyřešíš. A nebo samozřejmě ne… Ale to, že nemá cenu dávat druhou šanci a lidi „zůstanou stejní“, z těchhle názorů je mi trochu na
. Notabene když ten manžel fakt nic tak zlýho nedělá - nebo jsme se o tom zatím nedozvěděli.
Těhotenství s přítelem je samozřejmě komplikace, ale papírově bude stejně otcem manžel, a řešit popření otcovství, když nebude spolupracovat, je docela věc na delší lokte - čili už z toho důvodu by sis měla zkusit případnej rozchod s ním co nejvíc uhladit (např. s ním jít do poradny a dát mu najevo, že je snaha, a podobně). I kdyby to nakonec nevyšlo, třeba bude i on vstřícnější.
Příspěvek upraven 15.04.14 v 21:28
přesně ![]()
@Slečna Ferka píše:
Mě fascinuje, jak se tu všechny shodujete, jak manžela vykopnout. A co když se jí takový „kamarádství“ vyvrbí i z toho vztahu s přítelem? Jak tu někdo psal, problém byl zřejmě v komunikaci a manžel nic tak zlýho nedělá - proč si myslíte, že je dobře spálit mosty a zahodit svazek, potvrzenej notabene na úřadě? Že se muž „nemůže změnit“?Já bych teda rozhodně vztah s manželem nezahazovala. Měli byste jít spolu do poradny, aby sis vyposlechla, co se od psychologa dozvěděl on a jak s tím pracuje - a třeba se dozvíš, že problém je v Tobě, že se nudíš a nový partner je „zábavnější“, ale že tím svoje problémy nevyřešíš. A nebo samozřejmě ne… Ale to, že nemá cenu dávat druhou šanci a lidi „zůstanou stejní“, z těchhle názorů je mi trochu na
. Notabene když ten manžel fakt nic tak zlýho nedělá - nebo jsme se o tom zatím nedozvěděli.
Těhotenství s přítelem je samozřejmě komplikace, ale papírově bude stejně otcem manžel, a řešit popření otcovství, když nebude spolupracovat, je docela věc na delší lokte - čili už z toho důvodu by sis měla zkusit případnej rozchod s ním co nejvíc uhladit (např. s ním jít do poradny a dát mu najevo, že je snaha, a podobně). I kdyby to nakonec nevyšlo, třeba bude i on vstřícnější.
Příspěvek upraven 15.04.14 v 21:28
@Anonymní píše:
ano jsou tam pak problemy ze by nynejsi manzel nemusel souhlasit se jmenem atd. a mohl delat problemy
Nynější manžel bude v rodném listu uvedený jako otec dítětě, bez ohledu na to, co chce matka. Po rozvodu existuje ještě lhůta 180 dní, kdy tohle taky platí. Pokud se teda nestihne do porodu rozvést a hned vdát.
Tak já myslím, že dávala manželovi dost najevo, že je nešťastná. podle toho, co píše, se nesnažil, když ji měl jistou. tak nevím, jestli bych mu chtěla dát další šanci..to si musíš rozhodnout jen ty, bohužel.
myslím, že jsi mezi právě kvůli tomu, že furt vídáš manžela a „ohlížíš“ se na něj, je ti ho líto.
osobně bych žádost podala, aby se vyřešilo to otcovství. a jestli máte být s manželem spolu, budete i rozvedení, ne?
zkus teď opravdu myslet jen za sebe, co je pro tebe nejlepší. dcera i miminko budou spokojení, když ty budeš ok. rodina to přijme, i když to bude asi trvat. ´držím palce
Je vidět, jaký je manžel zoufalec, když by tě bral zpět použitou a s cizím harantem. Navíc tvůj přítel by ti ze života nezmizel, dítě by chtěl vídat. Tohle nemůže dělat dobrotu.
A když se rozvedeš a zůstaneš s přítelem, zřejmě upadneš po nějaké době do stejného stereotypu a najdeš si třetího kamioňáka, aspoň už budeš vědět co a jak.
Bejvává, že třeba manžel si odskočí k milence a manželka o něj bohuje, chlap se vrátí a jede vše ve straých kolejích. kecám, už nikdy to není jako dřív, něco je hůř, ale i něco je líp. Je tu jistá zkušenost a minimálně důvod k tomu zkusit ten rozbitý vztah nějak slepit a držet. Ale jestli se to podaří, to nikdo nikomu nemůže zarčit, ani manželská poradna, a už vůbec se nedá zaručit, že ten nový vztah bude fungovat a že se třeba taky nerozpadne.
Být na tvém místě, snažím sis tanovit priority, co je důležité a neodkladné. Může se ale lehce stát, že stejně budeš muset udělat větší či menší kompromis - řada podmínek je prostě neslučitelná. Včetně té žít s jedním a přitom nebrat dítěti biologického otce. (Což ostatně zařídit lze - holt to bude řešeno třeba častějšími návštěvami dítěte u otce.)
@vendulka72 píše:
Je mně líto těch chlapů. Obou.
mě těch dětí
@Anonymní píše:
Taky si to porad rikam ze se mi muze stat ze by se to s manzelem vratilo do starych koleji a co potom. Pritel si pral silene rodinu a ted bych mu utekla..holky ja jsem uplne v pr… fakt uz nevim co..mam ztrach cokoliv udelat
Nejsi v prdeli, když máš vedle sebe přítele, s kterým Ti život funguje a rozumíte si. svůj život nemá právo řídit Tvá rodina, radši s nimi nic nekonzultuj mám obavy, že je to právě to, co Tě dost rozlaďuje. Oni nežili s Tvým manželem, takže ať do toho nekrafou, je to Tvá soukromá záležitost.
Pokud čekáš rodinu a cítíš se báječně utni manžela úředně. Uleví se Ti a rodina ať se stará o své problémy. Ty žij jak uznáš za vhodné.
Manžel má co chtěl, kdo chce kam…, že?
![]()
Milá neznámá
.
S jakým z těch dvou mužů si dokážeš představit život, když si odmyslíš nátlak ze strany tvého muže a rodiny a pocit zodpovědnosti, který tě nutí být u současného přítele? Kterého z těch dvou opravdu miluješ a respektuješ ho, tak že se s ním nebojíš žít aniž bys strádala? V mém slovníku znamená milovat to, že jsem vděčná za každý den se svým přítelem, protože vím, že se na něj mohu kdykoliv a s čímkoliv obrátit, je mojí vrbou a ví, jak mě namotivovat a udělat šťastnou, dává mi najevo, že jsem v jeho životě na prvním místě a tak ke mne přistupuje… Dal mi domov a pocit jistoty a postupně začínám cítit, že s každým problémem, který přijde, ho mám ještě raději, protože vím, za co si ho vážím! Chtěla jsem tím říci, že jsi to ty, kdo se musí rozhodnout, ale žongluješ s několika míčky ve vzduchu a ať už se rozhodneš, jak uznáš za vhodné, v každém případě někomu ublížíš. A jak tu psali holky, tvůj muž dostal tisíc šancí se změnit a nevyužil toho, tak proč nedat jednu šanci tvému příteli, s kterým to podle tvého příspěvku alespoň prozatím klape? Kde byly ty ohledy, když jsi žila se svým mužem, kde byla snaha o to udělat tě spokojenou?
Samozřejmě, dostala ses do pořádného bludiště, ale i z toho vede cesta ven, jen dávej pozor až nenarazíš na slepou cestičku. V první řadě musíš udělat pevné rozhodnutí, které budeš myslet opravdu vážně a budeš to ostatním dávat najevo, musíš se vyhranit vůči okolí, který nechce chápat tvé rozhodnutí. Přeji ti mnoho štěstí a síly ![]()