Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, prosím o radu nebo názor. Už jsem zde kdysi před pár měsíci založil téma vyhořelá manželka, takže toto může být jako pokračování jak to aktuálně vypadá. Po 7 letech vztahu 3 let manželství (pro oba první) a 5 leté dceři přišla velká krize. Vím, že jsem ji zapříčinil hlavně svým sníženým zájmem o potřeby manželky i dcery, prostě jsem byl sobec a jel si hodně všechno na sebe. To se mi prostě vymstilo a manželka si asi před rokem našla milence - kolegu z práce. Začala se ke mě chovat jinak, ale dlouho mě ani nenapadlo, co by za tím mohlo být. Začal jsem si uvědomovat, že se něco děje a snažil se změnit mé chování k ní i dceři, být mnohem pozornější a oboum se mnohem více věnovat, chodil jsem i do poradny. Na její vztah jsem přišel asi před 5 měsíci. Dlouho to zapírala, ale já měl jasno a nevěřil jí. Na dva měsíce jsem se pak na její žádost odstěhoval z domu, s tím ať si do té doby vyjasní co vlastně chce. Po několika svých návštěvách psychologa mi oznámila, že se rozhodla mi dát šanci a zůstat se mnou. První 2 týdny po mém návratu, kdy mi ještě oznámila, že svůj vztah ukončila, byly moc fajn. Snažila se ona i já, po půl roce jsme se asi třikrát spolu vyspali a všechno vypadalo dobře. I když jsem byl více aktivnější já. Myslel jsem si, že se vše vrací do normálu a krizi zvládneme.
Těsně před vánoci ale jela místo do práce za svým milencem a byla tam skoro celý den (se 100% jistotou) Když jsem se na to ptal, popírala to a vymýšlela si několik různých verzí, které neměly logiku. V jejím mobilu ještě byla konverzace - jeho poslední odpověď - „I já tebe…“ Jiná věta, než „miluju tě, nebo líbám tě“ mě nenapadla, a to tvrdila, že ho poslala do háje.
Dost mě to vzalo, protože jsem jí prostě chtěl věřit. Na štědrý den její zasněné pohledy, z dárků ode mě ani neměla moc radost a to jsem si dal záležet, aby to byly dárky podle jejího gusta. Opět máme bezdotykové manželství a mě řekla, že se mnou je jen kvůli dceři a že jí bylo líto když viděla „jak vypadám“ Také, že má ke mně fyzický blok.
A že bych na ni neměl tlačit na nechtít všechno hned…
Já se snažim být pozorný, pomáhat se vším, ale také se nedokážu vyhnout pohledům když má mobil a smskuje atd, které vnímá.
Jsem z toho zoufalý, situace je stejná jako před půl rokem, i když jsem se změnil a i ona to ocenila.
Ukončovat se mi to definitivně stále nechce, protože vím, že ona za to stojí a také chci zůstat s malou. Bydlíme v mém bytě. Chybí mi ale vedle mě někdo, kdo by mi dával na jevo lásku…
Zajímal by mě názor hlavně žen, které si něco podobného prošly, co by mohlo fungovat a jak podobná situace může nakonec dopadnout. Já mám pocit, že jsme ve slepé ulici…
Kontaktu s milencem nemám šanci nějak zabránit, oba pracují jako obchodní zástupci, tak když budou chtít mohou se inkognito vidět kde a kdy budou chtít.
Příspěvek upraven 31.12.12 v 10:02
Je to smutne, ale obavam se, ze manzelka se jiz rozhodla, jak dal chce zit svuj zivot:-(.Snad to nejak setrne a v klidu vyresite kompromisem. Myslete na dceru i jako mala vztahy v rodine vyciti.Ja razim „heslo“,ze drzet rodinu kvuli dceri, ale byt nestastny nema proste smysl,,,Drz se a dej vedet, jak jste dopadli. ![]()
Já sice neporadím, nezažila jsem to ale jako názor ženy bych řekla že je to konec, patrně ho niky neopustila a je s Tebou jak psala kvůli malé, což není dobré, je to dobré pro dítě ale stejně časem vycítí že je něco jinak.
Patrně si se jí „zprotivil“ svým bývalým chováním a to nejde napravit jen ze dne na den, možná jde ale kdy si jí dlouho zanedbával a milenec si jí hýčkal tak to nebude jednoduché pokud ho už miluje.. Tam by pomohl jedině rozhovor, a asi odchod pokud nepomůže jinak, Třeba po delším odloučení zjistí že tě má pořád ráda ![]()
Držím palce aby to dopadlo dobře tak či onak ![]()
Já bych už teda nebojovala, akorát se podle mě ponižuješ..
Já tohle zažila jednou před x lety a chlap se mi pak vysloveně zhnusil, jak mě pořád nutil atd..takže to mělo opačný efekt.. Tobě nevadí, že je s tebou jen kvůli dceři a ne kvůli tomu, že tě miluje??? Prostě ti nezbývá nic jiného než se s tím smířit, řekla bych jí, že tě mrzí jak to dopadlo, ale že takhle žít nechceš a ať se odstěhuje..Určitě tě to bude nějaký čas bolet, ale víš kolik je žen okolo, co za to opravdu stojí! Ona za to nestojí, když tě podvedla a podvádí a do očí ti lže… Ty bys jí mohl ještě někdy věřit, žít s ní, milovat se s ní??? A ještě, když oni oba spolu vlastně pracují??
Věř mi, že jinou ženskou určitě najdeš, budeš šťastný a pak se tomuhle budeš jen smát
![]()
To je mi líto. V tomhle ti neporadím. Snad jen bych tomu dala čas a čekala, co se ukáže - zda máš pravdu ty nebo ona.
Myslím, že je to ztracené…
Udělal jsi maximum co jsi mohl. I z její strany proběhla snaha a u obou to byla snaha nemalá ![]()
Bohužel není co víc dělat. Jsou dvě možnosti… podle mě ale obě skončí stejně, jen ta druhá později.
Evidentně jste schopní se stále normálně domluvit a komunikovat tak bych toho využila k domluvě o péči o dítě a rozvodu.
Po rozvodu můžete být oba zase šťastní s jinými partnery ![]()
Udržování tohoto vztahu „kvůli dítěti“ (jelikož kvůli vám to skutečně nemá smysl) je podle mě blbost. Ona bude chodit za jiným, ty se tím budeš trápit, zanedlouho jí to začneš vyčítat nahlas ahádky jsou na světě. A to dítě neni slepé ani hluché. Dokonce vnímá i to, že spolu „nejste“. Že se mamka s tátou neobejmou, že výlety nejsou tak veselé, že se rodiče na sebe neusmějí, že jiné tety a strejdové se mají radši než naši… a tak podobně = taky špatně ![]()
A čím později, tím už se i hůř komunikuje a řeší péče o dítě pro rozvod, který je stejně nevyhnutelný…
Tak držím palce spíš už jen v tom smyslu aby se vše vyřešilo co nejdříve a vy jste mohli být oba (všichni tři) zase šťastní…
I když už každý někde jinde
![]()
Jenom se neunáhli. Nějakou dobu trvalo, než krize došla k nevěře, nějakou dobu bude zase trvat, než se to srovná. Nejsem pro definitivní řešení dokud „nezlegální“ svůj mimomanželský vztah. Pro tebe to jsou jistě muka, nevíš na čem jsi. Rozhodně bych jí řekla, že nejsi na její vlně a nebudeš ve vztahu jenom kvůli dítěti, pokud ona bude mít současně milence a tebe bude citově ignorovat. V manželství máš své povinnosti, ale i práva. Tak za ně bojuj. Jediné, čeho bych se obávala, že ona nebude mít jistotu u tebe, protože sama zjistila, jak jednoduché je mít milence, tj. může žít v nepříjemné obavě, že ty to můžeš přeci udělat také, když je to tak snadné. Pokud o ni opravdu stojíš, dej ji v této rovině pocit jistoty. Což ale nebude trvat pár dnů, ale spíš měsíců.
Díky všem na dosavadní názory. Jsou pro mě ze života a nezávislé. Byli jsme na společné terapii dvakrát v poradně, naposled předevčírem, ale tam se samozřejmě snaži nás nějakým způsobem spojit bez ohledu na reálnou situaci. Manželka šla, ale vůbec se jí nechtělo. Po návštěvě o tom ani nechtěla mluvit, jak prý byla z toho vyčerpaná. Cítim, že to tlačím hlavně já, jí to nějak vyhovuje - Snažím se jí nevyčítat, i když ne vždycky se to povede, má zázemí, pomáhám s malou atd. Stěhovat se jí asi nechce, nemá ani kam, i když podnájem by ze svého v pohodě utáhla…
Je to tezke. Ackoliv mi prijde skoro ztracene tohle udrzovat, i kdyby s nim opravdu skoncila, nevim jestli bys mel tolik sily to ustat a prejit a delat jakoby se nic nestalo..
Ale pokud to opravdu skonci tim, ze pujdete od sebe, budete to zase nefer vuci chlapovi. On neodesel za milenkou, pritom o to dite z vetsi casti prijde, predpokladam, ze dite zustane u matky a v nejake stridave peci chjo ![]()
Příspěvek upraven 31.12.12 v 10:07
@vc
Snad ti není zatěžko, že se vás snaží v poradně spojit. Proto tam přeci chodíte.
Ano, ona pádlovala ve vztahu 5 let, respektive do doby než si našla milence, a ty ses vezl. Teď je řada na tobě a věřím, že to pádlo je zatraceně těžké.
Buďa Tebou, tak přestanu tlačit, začla bych zas ignorovat, třeba bych jí řekla nech jde bydlet za milencem,
Patrně využívá to zázemí, ví, že ji nevyhodíš, toleruješ jí nevěru, staráš se o ní. co víc si může přát no ![]()
Já bych jí tak vytrestala a pak by se viddělo co dál, tady pomůže odloučení kde se ukáže či tě má ráda nebo né…
@vc píše:
Ahoj, prosím o radu nebo názor. Už jsem zde kdysi před pár měsíci založil téma vyhořelá manželka, takže toto může být jako pokračování jak to aktuálně vypadá. Po 7 letech vztahu 3 let manželství (pro oba první) a 5 leté dceři přišla velká krize. Vím, že jsem ji zapříčinil hlavně svým sníženým zájmem o potřeby manželky i dcery, prostě jsem byl sobec a jel si hodně všechno na sebe. To se mi prostě vymstilo a manželka si asi před rokem našla milence - kolegu z práce. Začala se ke mě chovat jinak, ale dlouho mě ani nenapadlo, co by za tím mohlo být. Začal jsem si uvědomovat, že se něco děje a snažil se změnit mé chování k ní i dceři, být mnohem pozornější a oboum se mnohem více věnovat, chodil jsem i do poradny. Na její vztah jsem přišel asi před 5 měsíci. Dlouho to zapírala, ale já měl jasno a nevěřil jí. Na dva měsíce jsem se pak na její žádost odstěhoval z domu, s tím ať si do té doby vyjasní co vlastně chce. Po několika svých návštěvách psychologa mi oznámila, že se rozhodla mi dát šanci a zůstat se mnou. První 2 týdny po mém návratu, kdy mi ještě oznámila, že svůj vztah ukončila, byly moc fajn. Snažila se ona i já, po půl roce jsme se asi třikrát spolu vyspali a všechno vypadalo dobře. I když jsem byl více aktivnější já. Myslel jsem si, že se vše vrací do normálu a krizi zvládneme.Těsně před vánoci ale jela místo do práce za svým milencem a byla tam skoro celý den (se 100% jistotou) Když jsem se na to ptal, popírala to a vymýšlela si několik různých verzí, které neměly logiku. V jejím mobilu ještě byla konverzace - jeho poslední odpověď - „I já tebe…“ Jiná věta, než „miluju tě, nebo líbám tě“ mě nenapadla, a to tvrdila, že ho poslala do háje.
Dost mě to vzalo, protože jsem jí prostě chtěl věřit. Na štědrý den její zasněné pohledy, z dárků ode mě ani neměla moc radost a to jsem si dal záležet, aby to byly dárky podle jejího gusta. Opět máme bezdotykové manželství a mě řekla, že se mnou je jen kvůli dceři a že jí bylo líto když viděla „jak vypadám“ Také, že má ke mně fyzický blok.
A že bych na ni neměl tlačit na nechtít všechno hned…Já se snažim být pozorný, pomáhat se vším, ale také se nedokážu vyhnout pohledům když má mobil a smskuje atd, které vnímá.
Jsem z toho zoufalý, situace je stejná jako před půl rokem, i když jsem se změnil a i ona to ocenila.
Ukončovat se mi to definitivně stále nechce, protože vím, že ona za to stojí a také chci zůstat s malou. Bydlíme v mém bytě. Chybí mi ale vedle mě někdo, kdo by mi dával na jevo lásku…
Zajímal by mě názor hlavně žen, které si něco podobného prošly, co by mohlo fungovat a jak podobná situace může nakonec dopadnout. Já mám pocit, že jsme ve slepé ulici…
Kontaktu s milencem nemám šanci nějak zabránit, oba pracují jako obchodní zástupci, tak když budou chtít mohou se inkognito vidět kde a kdy budou chtít.
Příspěvek upraven 31.12.12 v 10:02
Nejsi náhodou ty ten manžel, co ho manželka ponižovala a byla k němu hnusná, když mu byla nevěrná a tys ji pak s otevřenou náručí vzal zpět?
@vc Já jsem tuhle situaci tedy osobně nezažila, ale moje kamarádka ano a nejlepe fungujeléčba šokem. Uvědom si, že ona si je s tebou tak jistá, že ví, že ji prostě neopustíš i když o milenci víš.. to je hrozný.. tak proč by to ukončovala? Kort když nemá kam jít tak bych jí dala nůž na krk a zachovej se jako chlap!! Řekni jí, že ze sebe nebudeš dělat blbce a paroháče k tomu a at se sebere a jde. Holku at nechá u tebe když nemá kam jít a uvidíš jak se k tomu postaví. Ale dej jí jasný datum do kdy se má zbalit a stuj si za tím at idí, že to myslíš vážně. A pokud to nezabere a ona se opravdu zbalí a odejde, tak bud jí brzy dojde že udělal obrovskou chybu, nebo ty zjistíš že jsi vlastně nic neztratil, protože by to tak později stejně dopadlo a ušetřil jsi pouze čas. Uvědom si, že jsi na koni když je byt tvuj nebo na tebe. A už jí nepozdlejzej. Představ si to obráceně… kdyby jsi měl milenku ty, byl do ní zamilovanej a žena by takhle podlejzala tobě.. taky by se ti zprotivila. ![]()
Napíšu Ti svůj příběh.
Asi po pěti letech manželství jsem náhodou narazila na něho…prince…
Doma chlapa, dvě malé děti, stereotyp…
Zamilovala jsem se až po uši. Pravdou je, že jsem nikdy manželovi nezahnula.
Ale milovala jsem toho nového celým svým srdcem. Trvalo to asi půl roku. Štítila jsem se svého manžela, viděla jsem na něm to špatné…najednou mi vadilo i jeho chrápání…
Jednou jsem ale přišla domů a viděla ho, jak si hraje s dětma. A na něm bylo vidět tolik lásky, že mně došlo, že mu je nemůžu vzít.
Zakázala jsem si jakýkoli kontakt s NÍM. A jeho jsem poprosila o totéž.
Akceptoval to a já jsem ještě další půlrok brečela do polštáře.
Ale přešlo to.
Přiznávám, že možná, kdyby mě přece jenom kontaktoval, tak možná manžela opustím…ale byl čestný.
Ustála jsem to. Ale trvalo to celé asi rok.
Manžel nic netušil.
Jestli Ti na manželce opravdu záleží, snaž se jako nikdy předtím. Ať vidí, o co by přišla.
Nevím, jestli uspěješ, ale jestli chceš bojovat…
Držím palce. ![]()
@Denis11 píše:
@vc Já jsem tuhle situaci tedy osobně nezažila, ale moje kamarádka ano a nejlepe fungujeléčba šokem. Uvědom si, že ona si je s tebou tak jistá, že ví, že ji prostě neopustíš i když o milenci víš.. to je hrozný.. tak proč by to ukončovala? Kort když nemá kam jít tak bych jí dala nůž na krk a zachovej se jako chlap!! Řekni jí, že ze sebe nebudeš dělat blbce a paroháče k tomu a at se sebere a jde. Holku at nechá u tebe když nemá kam jít a uvidíš jak se k tomu postaví. Ale dej jí jasný datum do kdy se má zbalit a stuj si za tím at idí, že to myslíš vážně. A pokud to nezabere a ona se opravdu zbalí a odejde, tak bud jí brzy dojde že udělal obrovskou chybu, nebo ty zjistíš že jsi vlastně nic neztratil, protože by to tak později stejně dopadlo a ušetřil jsi pouze čas. Uvědom si, že jsi na koni když je byt tvuj nebo na tebe. A už jí nepozdlejzej. Představ si to obráceně… kdyby jsi měl milenku ty, byl do ní zamilovanej a žena by takhle podlejzala tobě.. taky by se ti zprotivila.
Tak tady souhlasím se vším od samého začátku až po poslední slovo
![]()