Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželská krize šestinedělí, co dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.5.12 16:19
@Anonymní píše:
S manželem jsme devět let a po dlouhé době snažení se nám narodil vytoužený chlapeček. Manžel už během těhotenství dost obrátil, zřejmě těžce nesl, že není středem pozornosti a také se bál sdělit onu radostnou novinu dětem z prvního manželství. Jelikož měl strach, aby jim to nebylo líto (19 a 15 let). V té době mi vyčítal, že nemá čas ani na své děti, natož se starat o mě a moje dítěTo, když jsem se ho zeptala jestli se mnou půjde na utz, nebo jestli si nechce sáhnout jak malý kope. To mi bylo dost líto, ale vzhledem k tomu, že jsem věděla, jak hezký vztah má k dětem z předchozího manželství, doufala jsem, že se to po porodu upraví. Druhá polovina těhu už byla o něco klidnější, jen začal čím dál tím víc chodit domů opilý. Tak 2× až 3× týdně přijde domů totálně na šrot, okolo 4. hodiny ranní, následující den celý prospí. Podniká, takže si to může dovolit, má firmu a zaměstnace, kteří za něho ledacos vyřídí, on je jen kontroluje. Já se starám o domácnost, jeho nemocné rodiče, novorozeně + chodím do práce, vzhledem k tomu, že mám nasmlouvané zakázky nemohu si dovolit zůstat doma. Snažím se maximum dělat z domova, ale přeci je občas do kanceláře musím. Takže toho je na mě taky dost
on mi vyčítá, že má práce nad hlavu, že nás živí (vydělává opravdu hodně peněz a žijeme dost nad poměry) a tudíž od něj nemám nic očekávat, domů chodí okolo 21 hodiny, kdy už malý většinou spinká, do práce odchází sice v poledne, ale většinou vstává tak hodinu před odchodem
Malému je 14 dní a co je na světě byl 5× celou noc v hospoděMinulý týden už mi vytekly nervya od plic jsem mu řekla, že mi to takto nevyhovuje, omluvil se a slíbil, že s tím něco udělá. Dnes ráno přišel opět totál na šrot ve 3,30 a ráno 7 jel 100km na pracovní schůzku, ještě opilý. Když jsem mu řekla a celkem v klidu, že si myslím, že už to nemá pod kontrolou, začal mi sprostě nadávat, že jsem pí.., že jsem mu zničila život, že bez tak takhle pije kvůli mě, protože se se mnou nedá žít.
Je mi strašně smutno, mám tu malý miminečko, na který jsem se léta těšila a mám výčitky, že nemá veselou a spokojenou maminku. A vůbec milující rodinu. Jsem na manžela strašně naštvaná a zvažuju, že od něj odejdu. Nechápu jak si může dovolit, takhle se chovat ke své ženě pár dní po porodu. Za tři měsíce se máme stěhovat na druhý konec republiky, kde nikoho neznám a nevím jestli jsem ochotná po tom vše tady všechno opustit a odejít s ním. Tady mám rodinu, přátele, koníčky. Tam nebudu mít krom manžela nikoho
Nevadí mi, že jsem na všechno sama, jsem hodně aktivní a zvládnu toho opravdu hodně, spíš mi chybí láska, pochopení a hřejivá náruč
Omlouvám se za anonymitu, ale jistě chápete, že není čím se chlubit
Ahoj,z vlastní zkušenosti vím ,že už to jiné nebude,já jsem odešla ještě včas než se úplně upil.Pokud si finančně nezávislá máš to o polovinu lehčí,ale nenech zkazit život sobě ani prckovi.Držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
30.5.12 16:22
to je mi moc líto, co prožíváš 
Určitě bych se nikam nestěhovala. Když v chlapovi nemáš oporu, tak měj nablízku alespoň rodinu a kamarády.
Přijde mi, že alkohol nemá pod kontrolou. Ale dokud mu to samotnému nedojde,tak s tím bohužel nic neudělaš a budeš se ty a děcko trápit.
- Citovat
- Upravit
30.5.12 16:26
No, tak po tak dlouhém snažení a koukám, že happyend se nekoná, ach jo, moc mě to mrzí. Mě se v těhotenství muž zbláznil, bohužel se mimo jiné zbláznil do jiné
Doma byl v druhé půlce mého těhotenství tak 2×týdně, ještě dával ostentativně najevo, jak se se mnou strašně otravuje a jak šíleně trpí že „musí dřepět doma“.
On v té době začal víc vydělávat, pan podnikatel, k tomu ta milenka, plus si sestavil svůj „tým“, se kterým trávil i volný čas hospodami, hulením. V podstatě nechápu, jak jsem to tenkrát mohla vydržet, ale zkrátka jsem měla na starost jedno dítě, druhé na cestě ě soustředila jsem se na jiné věci…
Být tebou, tak mu dám nůž na krk, buď se začneš chovat jako normální člověk a táta od rodiny, nebo teda konec, nikam se nestěhuju a ty si můžeš žít dál svým životem.
Bude mít 3m na to, aby ti dokázal, že je ještě pořád ten, s kým jsi to dítě počala a ne nějaký nastrčený mimozemšťan z planety nabubřelých idiotů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.12 16:29
ahojky, třeba když se odmítneš s ním přestěhovat tak se mu rozsvítí a on svoje chování změní…uřčitě bych se nestěhovala, ne hned, zůstan nějakou dobu u rodiny a pak za ním třeba jed, když se změní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.12 16:30
Určitě si s ním promluv, ať zjistíš, co ho k tomu vede, když o miminko jste stáli oba a dlouho o něj usilovali… nejlepší by bylo mít jasno do těch třech měsíců než se budete stěhovat. A pokud z toho nevyplyne nic přívětivého (hlavně se teda nezlepší to chlastání), tak by asi bylo lepší se nikam nestěhovat 
Držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.12 16:31
Ahoj. Ach jo, zase ten chlast… lidi tak moc mění Určitě se s manželem hlavně nikam nestěhuj! Asi bys mu měla říct, že uvažuješ o odchodu a uvidíš, co on na to… Můj bývalý se choval podobně (na štěstí jsme teda neměli mimi, ale když s tím začal, bylo dceři už 5 let) a šla jsem…nezměnil se doteď, naopak, je to s ním a chlastem ještě horší - už je i zadlužený kam se podívá a to býval taky úspěšný majitel velké společnosti. A i přes to, že jsem se s ním měla finančně hodně dobře, nedalo se to…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
30.5.12 16:59
Ahoj, jak ti radí holky, řekla bych mu, že zvažuji odchod a pokud by do těch tří měsíců radikálně nezměnil svoje chování k Tobě, odešla bych - rozhodně bych se nikam nestěhovala. Vůbec si nedokážu představit, že člověk, který si váží svého partnera, na něj může křičet, že je pí… 
- Citovat
- Upravit
30.5.12 17:07
Tak to me moc mrzi,ze ti manzel takhle nadaval a jeste hnusne vycitky.Me jen napadlo holky,tak mimco si prali oba,ale tak neoslavuje jen narozeni dalsiho potomka.Nekdo slavi s chlapama1den no a nekdo ma zaludek na to slavit 1mesic.Nevim,nezastavam se ho.Ja bych to s nim jeste zkusila a doufala,ze bude vse zase dobre a bude z neho mulujici otec I minimise vas dvou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.12 17:12
Ty jo. 14ti denní miminko. Tak to je celá situace hodně smutná. Nevím, co ti poradit. Jediné, co vím, že když už ti nadává takhle sprostě, tak k tobě nechová vůbec žádnou úctu. Chová se k tobě jako ke kusu hadru.
Zřejmě bych to udělala, jak radí holky. Určitě se nikam nestehovat a počkat, jak to bude vypadat další měsíce. Musí to být ale síla, tohleto.
Je mi to moc líto
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.12 17:18
ono teda těžko takhle soudit po internetu, asi to každá známe, že buď my samy, nebo náš partner se někdy chová jako k.okot a kdybychom to napsaly na emimino, tak nám všichni poradí, ať okamžitě prchnem a co to je za vola.
je jasné, že manžel má nějaký problém a pod kontrolou to evidentně nemá, proto se tak zlobil, když jsi byla schopna na to poukázat. a sebrat se bude muset sám, jestli vydržíš čekat, to je otázka.
je mi moc líto, že máš takový blbý start s miminkem, musí to být hrozně náročné a hodně oceňuju, žes to sem přišla sdílet, protože je to opravdu těžké, být na to sám a přemýšlet pořád dokola, kde se stala chyba.
taky máme doma někdy hodně velké ródeo, ale pořád naštěstí převládají chvilky, kdy jsme schopni sebereflexe.
držím ti palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.5.12 17:28
holky díky mě je fakt tak mizerně Já s ním o tom mluvila minulý týden, slíbil, že to napraví, v sobotu jsme měli rodinnou oslavu, to se ožral tak, že nebyl schopen vstát z postele, říkala jsem si, oslava, sjela se celá rodina, budiž. Jenže včerejší noc strávil opět celou v hospodě
Tak jsem se s ním ráno snažila promluvit, fakt po dobrém, žádné vyčitky, jen jsem se snažila mu vysvětlit, jak se cítím, dokonce jsem měla o něj i strach, když odjížděl ještě ne zcela střízlivý. Tak na me začal ječet, že za to stejně můžu já, že nebýt mě tak by se ožírat nemusel.
- Citovat
- Upravit
30.5.12 17:31
no je to hnus teda, ale přijde mi to jako klasika, svalit to na druhého,když nevím kudy kam. moc zralé to teda není. hlavně teda to s ním přežít. já jsem hodně vznětlivá, takže by už byl mrtvý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.5.12 17:39
@kajda123 no on už to takhle neúnosně zapíjí cca půl roku, před tím chodïl tak jednou někdy 2× za týden, ale teď už je fakt moc, navíc mě vadí, že jde do tý hospody úplně sám opije se a pak jde domů, kdyby ho tam táhla parta nebo tak něco, ale on se tam fakt chodí jen ožrat
- Citovat
- Upravit
30.5.12 17:44
pokud je to takhle, tak je to už alkoholismus a docela rozjetý, vyhlídky jsou poměrně špatné, ale to jistě víš. důležité je, kvůli čemu se to děje, co vnímá jako problém, v čem je nespokojený. nějak bych neřekla, že to je tebou. je možné, že když zmizí příčina, tak zvládne návrat zase do normálu, ale taky může ujet tak, že už to neuhlídá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
S manželem jsme devět let a po dlouhé době snažení se nám narodil vytoužený chlapeček. Manžel už během těhotenství dost obrátil, zřejmě těžce nesl, že není středem pozornosti a také se bál sdělit onu radostnou novinu dětem z prvního manželství. Jelikož měl strach, aby jim to nebylo líto (19 a 15 let). V té době mi vyčítal, že nemá čas ani na své děti, natož se starat o mě a moje dítě
To, když jsem se ho zeptala jestli se mnou půjde na utz, nebo jestli si nechce sáhnout jak malý kope. To mi bylo dost líto, ale vzhledem k tomu, že jsem věděla, jak hezký vztah má k dětem z předchozího manželství, doufala jsem, že se to po porodu upraví. Druhá polovina těhu už byla o něco klidnější, jen začal čím dál tím víc chodit domů opilý. Tak 2× až 3× týdně přijde domů totálně na šrot, okolo 4. hodiny ranní, následující den celý prospí. Podniká, takže si to může dovolit, má firmu a zaměstnace, kteří za něho ledacos vyřídí, on je jen kontroluje. Já se starám o domácnost, jeho nemocné rodiče, novorozeně + chodím do práce, vzhledem k tomu, že mám nasmlouvané zakázky nemohu si dovolit zůstat doma. Snažím se maximum dělat z domova, ale přeci je občas do kanceláře musím. Takže toho je na mě taky dost 
on mi vyčítá, že má práce nad hlavu, že nás živí (vydělává opravdu hodně peněz a žijeme dost nad poměry) a tudíž od něj nemám nic očekávat, domů chodí okolo 21 hodiny, kdy už malý většinou spinká, do práce odchází sice v poledne, ale většinou vstává tak hodinu před odchodem 
Minulý týden už mi vytekly nervya od plic jsem mu řekla, že mi to takto nevyhovuje, omluvil se a slíbil, že s tím něco udělá. Dnes ráno přišel opět totál na šrot ve 3,30 a ráno 7 jel 100km na pracovní schůzku, ještě opilý. Když jsem mu řekla a celkem v klidu, že si myslím, že už to nemá pod kontrolou, začal mi sprostě nadávat, že jsem pí.., že jsem mu zničila život, že bez tak takhle pije kvůli mě, protože se se mnou nedá žít.
a také to, že tu radost z vytouženého miminka nemám s kým prožívat 
Malému je 14 dní a co je na světě byl 5× celou noc v hospodě
Je mi strašně smutno, mám tu malý miminečko, na který jsem se léta těšila a mám výčitky, že nemá veselou a spokojenou maminku. A vůbec milující rodinu. Jsem na manžela strašně naštvaná a zvažuju, že od něj odejdu. Nechápu jak si může dovolit, takhle se chovat ke své ženě pár dní po porodu. Za tři měsíce se máme stěhovat na druhý konec republiky, kde nikoho neznám a nevím jestli jsem ochotná po tom vše tady všechno opustit a odejít s ním. Tady mám rodinu, přátele, koníčky. Tam nebudu mít krom manžela nikoho
Nevadí mi, že jsem na všechno sama, jsem hodně aktivní a zvládnu toho opravdu hodně, spíš mi chybí láska, pochopení a hřejivá náruč
Omlouvám se za anonymitu, ale jistě chápete, že není čím se chlubit