Moje dcera a vliv širší společnosti

Anonymní
21.10.19 19:53

Mejo dcera a vliv širší společnosti

Ahoj všichni,
promiňte, ale potřebuju být anonymní. Mám 18letou dceru. Je v podstatě bezproblémová, nepije, nekouří, ve škole se snaží, má dobře známky a tu školu má (možná kupodivu) moc ráda (mají tam příjemný kolektiv i učitele). Co mě poslední dobou trápí je, že se neustále užírá, protože všichni kolem ní někoho mají, nebo někoho měli, ona přítele nikdy neměla, svoji první pusu taky ještě nedostala. Jediná její zkušenost s klukem byla ta, když se o ní snažil hoch od vedle, jenomže ji to k němu vůbec netáhlo - jsem za to strašně ráda, jelikož chlapec si libuje v cigaretách, chlastu, partách apod. Neustále se o ní snaží a ona se cítí tak, že prej už nikdo jiný nepřijde, že on je prostě asi ten s kým má být, ale za žádnou cenu nechce. Samozřejmě, že se jí snažím vysvětlit, že její domněnka je nadmíru nepravdivá. Je to ale pořád na stejný brdo, řekne, že mi rozumí, že uznává moji pravdu, ale pořád tam má to své „co když, ale možná“ a vracíme se tam, kde jsme byli.
Shrnutím lze říci, že dcera neustále řeší, že nikoho především neměla (protože všichni už mají zkušenost), některé její kamarádky už zažily to své poprvé a o ní má zájem stále ten jeden kluk, se kterým nechce nic mít (několikrát mu to vysvětlovala, ale nedá pokoj). I když jako matka můžu být nad věcí, mrzí mě, že se takhle sžírá, snažím se jí pochopit jako někdo jiný, než matka.
V jejím věku jsem už byla dva roky se svým tehdejším přítelem a když to zjistila, tak taky nepřekypovala radosti.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
688
21.10.19 20:06

Chápu, že jí musí být trapně, dnešní doba je na tohle ujetá a randí už 13,14 ti lete „děti“. Myslím, že se po ní musí ostatní holky docela vozit. Dobře to znám. Sama jsem si našla kluka jen kvůli tomu, abych nebyla divná a do 18 panna. No, vztah to byl na prd. Mamka se mi taky snažila pomoct, ale dneska se to vše bere jinak, dřív bylo normální začínat v 17,18, dneska je to dlouho. Proč má pocit, že musí být s tím klukem od vedle? Nějak nechápu, proč má pocit, že musí být s ním. Má strach, že nikdo jiný s ní nebude?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2415
21.10.19 20:08

A ve skole nebo na krouzcich se ji nikdo nelibi? na rande preci nemusi zvat jen holka, ja kdybych nepozvala svyho, tak nejsme nejspis manzele :) nebo je treba na holky, a nevi jak se s tim popsat, ma treba nejakyho idola mezi celebritou? lepila si v puberte plakaty s chlapama?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1746
21.10.19 20:14

Nojo, v 18 je to konec světa. Moc dobře si to pamatuji. Předpokládám, že slečna nebude nijak vyloženě odpudivá, takže se jedná spíš o introvertku, třeba je na svůj věk moc vyspělá, že si nelibuje v přeletavých pubertálních vztazích. Jediné, co pro ni můžeš udělat, je přesvědčit ji, že střední není konec světa, že život po střední (ať už VŠ nebo i práce) je mnohem hodnotnější a je hezké si nechat svoje poprvé až na tu dobu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.10.19 20:15

Anonym

@Mialina píše:
Chápu, že jí musí být trapně, dnešní doba je na tohle ujetá a randí už 13,14 ti lete „děti“. Myslím, že se po ní musí ostatní holky docela vozit. Dobře to znám. Sama jsem si našla kluka jen kvůli tomu, abych nebyla divná a do 18 panna. No, vztah to byl na prd. Mamka se mi taky snažila pomoct, ale dneska se to vše bere jinak, dřív bylo normální začínat v 17,18, dneska je to dlouho. Proč má pocit, že musí být s tím klukem od vedle? Nějak nechápu, proč má pocit, že musí být s ním. Má strach, že nikdo jiný s ní nebude?

Ano, přesně, má pocit, že musí rychle čapnout prvního, aby se po ní popřípadě nevozili (jsou tu 2 holčiny který si to vozeni se po ostatních dost užívají, sami to střídají jeden kluk za druhým), jak si napsala.

  • Citovat
  • Nahlásit
17352
21.10.19 20:17

Zkušenosti kamarádek si můžeš vydělit třema.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14463
21.10.19 20:17

Naše 17 taky kluka nemá a nějak to neřeší :jazyk: je nad věcí a říká, ze občas má pocit jako k dyby spolužačky byly nesvéprávné, protože veškerý program “musí” odsouhlasit přítel… :lol: docela se tím baví, i když by nějakým fešným a příjemným společníkem jistě taky nepohrdla ;) Nějaké své idoly má, a myslím, ze si spíš říká, ze když to přijde, tak ti bude :mrgreen: to má ode mne :jazyk:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
688
21.10.19 20:23
@MartinaIrena píše:
Zkušenosti kamarádek si můžeš vydělit třema.

To možná platilo ještě před deseti lety, ale dnešní tricatnice by se mohly od osmnactek učit

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4443
21.10.19 20:26

Možná by mohla změnit prostředí, najít si koníček s úplně cizími lidmi. Já to tehdy teda udělala dřív, v patnácti, ale hodně mi to pomohlo. Na základce mě šikanovali, cítila jsem se méněcenná a odpudivá. Pak jsem se dala k šermířům (no jo, mladická nerozvážnost :lol: ) a najednou jsem zjistila, že jsem měla zbytečnou nálepku. Kluci se předháněli, jak mě zaujmout, lichotili, já získala sebevědomí a úplně jiný náhled na sebe a okolí. I když jsem s nimi nikdy nic neměla a o panenství přišla téměř v devatenácti :lol:, bylo to pro mě důležitý období.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
688
21.10.19 20:26
@Anonymní píše:
Ano, přesně, má pocit, že musí rychle čapnout prvního, aby se po ní popřípadě nevozili (jsou tu 2 holčiny který si to vozeni se po ostatních dost užívají, sami to střídají jeden kluk za druhým), jak si napsala.

A v okolí není nikdo, kdo by se jí líbil? Nemáte nějaké známé, kteří by ji mohli s někým seznámit? Podle mě prostě bude mít mindraky, dokud si někoho nenajde, sama jsem to tak měla. Naopak si myslím, že se bude cítit spíš hůř, protože čím bude starší, tím se bude cítit trapnejsi… Pomohlo by jí, kdyby si našla kluka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.10.19 20:28

Taky je mi 18, a jsem na tom úplně, ale úplně stejně. Bezproblémová, nekouřím, neflákám se, se všemi mám hezký vztah, s učiteli, ve škole, s rodiči. Hodně lidí má pochvaly na můj vzhled, i když já to tak neberu, ale prostě nikdy jsem nikoho neměla, natož abych někdy s někým něco měla. Navíc ani nepoznám, jestli o mě má někdo zájem, možná ano, ale nevím o tom. Taky jsem z toho nešťastná. A jsem spíš introvert, i když poslední dobou začínám být dost komunikativní, navazuju rozhovory, atd…
Prosím o anonym, není mi to příjemné.

  • Citovat
  • Nahlásit
17352
21.10.19 20:52
@Mialina píše:
To možná platilo ještě před deseti lety, ale dnešní tricatnice by se mohly od osmnactek učit

Nevím, v jakém se pohybujes prostředí, ale já tedy vidím spíš opačný trend. Zejména s rozvojem Facebooku, Instagramu atd. Mladí se nechodí bavit, ale vysedávaji doma. Ukázkový příklad jsou dva dospělí synové mojí kamarádky. Do noci paří hry, ráno nevychrapani. Ještě když k tomu mají mama hotel s full servisem. To už je vůbec nic nenutí opustit hnízdečko. Na dovolené ten jeden ani skoro nevylezal z pokoje. My ostatní durch u moře nebo prostě venku. A to nejsou zdaleka ojedinělé případy. Prý podle odhadů psychologů je až 20% náctiletých na antidepresivech. Fakt divná doba…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.10.19 11:18

To mi připomíná mě před 15 lety, když mi bylo 18. Bezproblémová, nekouřila, nepila, s okolím hezké vztahy, ale ještě jsem nikoho neměla. Za prvé ve škole jsme byla samá děvčata, druhak jsem měla spíš své introvertní zájmy ( klavír, četba, přiroda). Začala jsem to řešit seznamkama na internetu. Nebyl to moc dobrý nápad. Vždycky se teda někdo objevil, ale po roce to přestalo fungovat nebo to byl nějaký exot. Na druhou stranu ale té zkušenosti nelituju, čímž ale nechci radit, aby dcera nebo tady slečna, co tu taky psala, že je sama, chodili na seznamky. Nejprve je nutno, aby pochopila, že nesmí chtít partnera za každou cenu, měla by pochopit, že nesmí chtít partnera kvůli tomu, že ostatní už dávno mají, že partnera si hledáme hlavně proto, abychom měli s kým sdílet svůj svět, své zájmy, starosti a radosti, že by to měl být někdo, o koho se může opřít a ne hned ten první od vedle, kdo o ni projeví zájem, ale není na něj spoleh, musí to být vzájemné, nejdřív se musí naučit mít ráda sama sebe, pěstovat nějaké koníčky, chodit někam do společnosti, kde bude své zájmy sdílet. Když jsem pochopila, že seznamka je na nic, vykašlala jsem se na hledání partnera a začala se věnovat hlavně sama sobě a svým zájmům, začla jsem chodit do jednoho eko spolku a tam se objevil i současný partner, se kterým jsme už 4 roky. Sice jsme kolem sebe obcházeli pár let, než nám to docvaklo, ale pěstování zálib přináší své plody. A jsou dívky, které si našly přítele i později než v 18 letech.,

  • Citovat
  • Nahlásit
6664
22.10.19 23:59

Jé to znám, taky jsem si v pubertě myslela, že dožiji jako stará pana, jen bez těch koček (alergie). V necelých osmnácti se mě zeptala kamarádka že její přítel má kamaráda, který má problém narazit na holku, se kterou by si rozuměl. Už s tím kamarádem jsem 13 let, jsme manželé a máme dvě malé děti. V podstatě jsme nemohli na sebe narazit normálně protože jsme se pohybovali v úplně jiných světěch. Jinak předtím jsem měla pár pozvání na rande od kluků, co se mi nelíbili (já jsem vždycky byla na slušňáky) a tak jsem rande vždycky domluvila v knihovně a když mě tam viděli s hromadou knih v náručí (nejlepší je oddení ruských klasiků, to jsou správné bichle) tak rychle zařadili zpátečku. Manžela knihovna neodradila, naopak mi pomohl tu hromadu knih odnést domů, žádnou z nich jsem tenkrát nestihla přečíst :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.10.19 06:56
@Heivka píše:
Jé to znám, taky jsem si v pubertě myslela, že dožiji jako stará pana, jen bez těch koček (alergie). V necelých osmnácti se mě zeptala kamarádka že její přítel má kamaráda, který má problém narazit na holku, se kterou by si rozuměl. Už s tím kamarádem jsem 13 let, jsme manželé a máme dvě malé děti. V podstatě jsme nemohli na sebe narazit normálně protože jsme se pohybovali v úplně jiných světěch. Jinak předtím jsem měla pár pozvání na rande od kluků, co se mi nelíbili (já jsem vždycky byla na slušňáky) a tak jsem rande vždycky domluvila v knihovně a když mě tam viděli s hromadou knih v náručí (nejlepší je oddení ruských klasiků, to jsou správné bichle) tak rychle zařadili zpátečku. Manžela knihovna neodradila, naopak mi pomohl tu hromadu knih odnést domů, žádnou z nich jsem tenkrát nestihla přečíst :srdce:

To je moc krásný příběh… :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat