Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Miminko nechce být u tchýně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.13 09:53
Myslím, že si musíte s manželem ujasnit, co ještě lze a co ne. Samozřejmě vy jste ji zavázáni museli být, půjčila vám peníze. Jestli je to splacené, tak udělejte tlustou čáru. Nastavte si pravidla, kdy tchýni půjčit a kdy ne. Plače, že nemá na jídlo? Nakupte jí tašku jídla!
A peníze za to, že vám pomáhá s malou? Tak to už by byl fakt špatný vtip.
Já se například od začátku snažila rozdělit to, že přijedou na návštěvu a podívat se na malou a to, že jí jde tchýně hlídat, abych mohla pracovat. Protože po porodu to vypadalo tak, že obden přijeli, že nám jako pomůžou. Byla tu tchýně i tchán, sedli si do obýváku na sedačku, dali si kafíčko, občerstvení a nešli ani s kočárkem a nic…Takže místo pomoci pro mě ještě starost. Manžel se jim opatrně snažil říct, že tímto nám moc nepomůžou, že bysme spíš potřebovali, aby se věnovali malé a my měli čas si odpočinout nebo udělat vše, co je ve skluzu. No a jak to dopadlo? Natažený fucky, tchán přestal jezdit úplně, tchýně jezdila jako že hlídat a prosím vozila si s sebou i pet flašku s vodou, aby mě prý neobtěžovala 
Ani jednou tchýni nenapadlo mi pomoct s něčím v domácnosti, aby se zeptala, jestli nemá vyžehlit apod. Když malá někdy spala, tak dřepěla v obýváku a četla si, bordel kolem ji nezajímal 
Já nechci samozřejmě z ní dělat služku, ale co je to za pomoc, když mi někdo hlídá dítě v době, kdy zrovna spí? Já ho potřebuju hlídat, když nespí, že jo.
Při té akci na té sedačce se psem…my v místnosti byli všichni, ale oni zrovna přijeli, já dělala kafe, manžel taky něco, prostě jsme se moc nevěnovali. Pak to byla vteřina. Ale mě to zarazilo, říkala jsem si, že když nastane nějaký nebezpečný okamžik, bude zachraňovat sebe místo vnučky? 
Ona je tchýně na všechno strašně opatrná, vše hrozně okecává. Ta než mi dá 6 vajíček, co posílá babička, tak je to půl hodina, každé jednlitvě vezme, ukáže mi, že je v pořádku…něco strašnýho! 
Malé vytrhává vše z ruky. Hrála si s ní stylem, že si vzala do ruky hračku, půl metru od malé a ta na to jako měla čumět (upozorňuju, že jí k tomu nic neříkala, prostě jí to jen ukázala). Malá natahovala ručičky a ona, že ne, že by to strkala do pusinky, že to nemůže. Takže začala řvát, jak jinak. Hračka zavěšená na stříšce kočárku je nebezpečná, takže taky strhnout, schovat…
Lezoucí dítě se nesmí pohybovat po plovoucí podlaze. Dítě nesmí pít studené pití (vychladlý čaj například, nemyslím něco z ledničky…).
Nemluví na ní i tchán jí musí říkat, aby na ní něco udělala. Ona si jí i teď (skoro rok) vezme a prostě na ní nemluví, neudělá pacipaci nebo tak něco. Když jí na to člověk upozorní, přiblble se usměje a stejně nic. Prostě nemá to v sobě ta ženská. Já to nechápu, když měla tři děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.13 11:45
A ptala ses manžela, jak se k nim chovala? Mně třeba manžel řekl, že jako máma se jim, respektive jemu až tak moc nevěnovala, spíš babička. A když měl brigádu, tak si to nechala posílat na svůj účet a nic mu z toho nedala 
Ale ajko když vychovala tři děti, je to divný..že by se jako před váma styděla? Nebo to s ní takhle dělala její maminka…
Každopádně mi přijde, že asi nikdy neslyšela o orálním období dítěte. je naprosto přirozené, že strkají věci do pusy…mně tam malá rve naprosto všechno 
A u nás by zešílela..máme koberce a dva kocoury Pořád tepuju a vysávám, ale to u nás by ji nenechala lézt už tuplem Náhodou, zlatáááá plovoučka:)
S tou pomocí, to máme podobně. Je fakt, že ted jsem doma, tak jako to máme tak, že tchýně jde na návštěvu, udělám ji čajík a dáme něco zakousnout (většinou si teda vezme i trochu obědu, e ochutná) a nejlepší mě, když mi říká - Hele, ona se už otáčí, vidělas to? No samozžejmě, že jsem to viděla, proboha, když se malé věnuju a jsem s ní doma
Ale když jsem byla těhotná, zrovna jsme se stěhovali, už jsem byla začátek devátého. No a tchýně vždycky došla, že nám pomůže a nakonec to dopadlo tak, že jsem uvařila, všichni se najedli, tchýně si sedla vedle mě, protože viděla, že odpočívám a něco mi povídala. A pak už bylo hodně hodin, tak mi říká - ježiš, to jsme zase nic nestihli…my se tady vždycky najíme a zapomeneme udělat to ostatní Ta asi tak Takže já s tím pupkem jsem si všechno dělala sama, něco mi pomohla sousedka, to je zlato, tu jsem si adoptovala a zbytek udělali naši, když jsem byla v porodnici. Manželovi pomohli nachystat ten zbytek, byli fakt úžasní
A přitom já bych tak ráda měla s tchýní super vztah, takových znám spoustu…takže nakonec, jak říkáš. Budu muset zkusit udělat tlustou čáru a dát jí šanci, tak jak to zkoušíš ty pořád dokola…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.13 16:06
Nemusím se ptát, vím to. Nedokáže se ani postarat o domácnost, je strašně nepraktická. Ale přesto, myslela jsem, že ten vztah k dítěti má snad v sobě každá ženská a tuplem ta, co porodila tři děti
Ona má Emičku ráda, to každopádněm ale překvapilo mě, že dospělá ženská neví, jak promluvit na dítě. Že je to studem přede mnou jsem vyloučila. Když jí manžel přivezl k nim domu a já tam nebyla, bylo to totéž.
Držím palce, aby ti to vyšlo. U nás to na to moc nevypadá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.10.15 19:36
Oživuji diskuzi a z pochopitelných důvodů anonym. máme 18měsíčního bystrého chlapečka, přijde mi dost společenský, venku pořád komentuje co kolem sebe vidí, samozřejmě ne ve větách, ale hlásí každý kanál, pejska, kytičky, když jede autobus volá „bus“a prostě celkově pusinku nezavře Ale v čem je problém…Když jsme třeba v obchodě, nebo někde na úřadě prostě kde je víc lidí, kolikrát si někoho vyhlídne, třeba prodavačku za kasou a usmívá se na ní říká ahoj, když pak odcházíme udělá pápá, bez problémů. To samé když jsme venku třeba s nějakou kamarádkou, chodí jí do náruče, nechá se v klidu pochovat, prostě bez problémů. Jen u babičky, mojí mámy je hodně velký problém 
Naši jsou dlouho rozvedení a nežijou spolu, máma bydlí v malém 1+1 sama. když jsme u táty na baráku na návštěvě, děda si ho chová a úplně v pohodě. Ale u babičky je to teda sakra velký problém. na úvod musím říct, že s mojí mámou jsem nikdy neměla nějaký extra vztah, ve smyslu toho, že s mojí o tři roky mladší sestrou jsme vždycky měly dostatek jídla, hračky, prostě jsme nestrádaly, takový průměr, ale nikdy si nepamatuju že by se se mnou moje mamka mazlila a tak, prostě chladná až hrůza. To jí vydrželo dodnes, ale když jsme u ní na návštěvě, v rámci klidu se snažím chovat tak, aby zbytečně nebyly konflikty, ne že jí vše odkývu, ale zbytečně se s ní o ničem nedohaduju.je sice pravda že malý babičku nevidí zas tak často, asi jednou až dvakrát měsíčně, ale to co se děje, když jenom vejdem k ní do bytu, to je něco. Malýho nese většinou přítel na rukách a tváříme se normálně v pohodě, a malý sotva babičku uvidí, začne tak moc plakat a kolikrát se i třást, že takhle se nebojí ani odsávačky na vysavač a že tu moc nemusí. je mi ho v tu chvíli úplně líto 
Pak se trochu uklidní když je od něj babička dál, ale sotva je u něj nebo nedejbože si ho chce brát na ruce, tak šílenej řev a pláč, takhle to je asi od jeho půl roka cca až dote´d a teda vůbec se to nezlepšuje. Nejsem zastáncem něco dělat násilím, ale teda opravdu mi nepomáhá, když máma aby třeba řekla „to nevadí“nebo tak něco, začne rýpat stylem to takhle řve u všech lidí? a měl by si zvykat na lidi, nebo že je rozmazlenej a prostě odměřená až běda. Dokonce mi začíná připadat, že mu ani moc nic nekupuje, svátky narozeniny odbývá kravinama…neříkám, že potřebuju pro něj drahý dárky, ale ještě mám 10letou dceru a ta dostává mnohem víc, i babička jí dává náklonnost najevo a zdůrazňuje jak ona je v pohodě 
Dcera když byla malá u ní jako mimčo taky brečívala ale ne tak dlouho. A mě už prostě vytáčí, jak ona to hází na něj a pomalu z něj dělá nějakýho asociála! jak říkám, s jinýma lidma nemá žádnej problém, třeba můj strýc, takovej typ s vousy, vypadá pomalu jak čert, malý ho viděl asi dvakrát v životě a neměl žádný problém, i se na něj smál. nevím, jak vysvětlit babičce že malej to prostě schválně nedělá a co s tím dělat, kdyby aspoň neměla ty její řeči!!!když se ptala, jestli to dělá i u ostatních, tak jsem jí odpověděla že vůbec že ještě na sebe kolikrát sám upozorňuje. Ale přece já nemám zapotřebí jí něco dokazovat. Omlouvám se za zmatený příspěvěk, ale fakt už jsme dost bezradná
- Citovat
- Upravit
Kamikadze
28.10.15 20:05
Ten prcek to citi, oni ty deti nejsou hlupackove. Citi, ze babicka je odtazita atd.
- Citovat
- Upravit
Kamikadze
28.10.15 20:13
Kdyz ho nechces stresovat tak k babicce nechodte. A at ona chodi k Vam. Z prispevku to vyznelo tak, ze ona k Vam nezajde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.10.15 20:16
Babička k nám jezdí, ale je pravda že fakt ojediněle, spíš jezdíme my k ní v rámci toho, když k ní starší dcera jede třeba na víkend a my jí tam vezeme. Jinak třeba zkusit si s ní v klidu o tom promluvit určitě nevyjde, hned startuje, je uražená a dotčená, svojí případnou vinnu by nikdy nepřiznala 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.10.15 20:18
A nedejbože, kdybych jí třeba jen vzdáleně naznačila něco ve stylu, že malý z ní asi cítí něco co se mu nelíbí
- Citovat
- Upravit
Kamikadze
28.10.15 20:20
NO tak proste natvrdo, odvezes k ni holku, predas a nebudes se zdrzovat a hned pojedete zpet. A uvidis jak bude reagovat. I kdyz je to tvoje mama, ale ty jsi taky a ty udelas pro svoje dite prednostne to nejlepsi co muzes. At ona se vzteka jak chce.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.10.15 20:28
Upřímně, takhle bych to já nejradši udělala, ale jakási taktnost mi to zatím nedovolila, pořád si říkám a co když se zeptá proč nejdete ani dál, mám se vymlouvat že chvátáme, nebo prostě co říct? nevím, ale je pravda že blaho mýho dítěte má být na prvním místě. Poslední dobou už jsme to i dělali tak, že dám příklad v pátek jsme dceru dovezli, jeli jsme všichni a v neděli jí jel vyzvednout už jenom přítel, já neřídím a moc se mi teda ulevilo že tam nemusím.
- Citovat
- Upravit
28.10.15 20:30
Ja mam teda zatim jen rocni dceru, se vsema je v pohode, upovidana atd.ale tak od pul roka nesnasi meho dedu, jejiho pradedu. Nesmi se na ni ani podivat, to hned jeci a boji se. Ale je to tim ze ma bryle. Kdyz prijedem hned je sundava a pak je k nemu odtazita a le nebreci, kdyz si je nasadi tak se zacne klepat a rvat. Ale teda v obchodech atd se brylatych lidi neboji jen proste meho dedy jo. Asi i u vas maly proste neco vidi nebo citi co se mu nelibi. Jo a je mi to taky docela blbe ze tam dela sceny a jinak ne, a jak to mam asi dedovi vysvetlit ze si ji chudak ani nemuze pochovat i kdyz by moc chtel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.10.15 20:38
Naše babička bych řekla, se vzhledově ničím nevymyká, snad jen od pohledu je taková přísná, má černé krátké vlasy, úplný opak mě, modrooká blondýna. Ale jiných lidí se nebojí, ať mají vlasy jaké chtějí, dokonce i na jednu hodně vrásčitou babičku se usmíval, nebo ve frontě u pokladny, před námi stál kluk, všude piercingy, potetovaný krk i obličej a on z něj nemohl spustit oči, pořád na něj dorážel a pak už se i chechtal 
maximálně třeba u někoho nejdřív se jakoby trochu stydí a pak až se osmělí, ale žádný strach v očích natož brek.
- Citovat
- Upravit
28.10.15 21:24
Tak asi citi tu odtazitost a ze i vy rodice k ni nechodite asi nejradeji. Ja bych tam maleho nevodila na vasem miste, kdyz se tak moc boji. Ted bych mu dala klid a zkusila pomalinku jak bude reagovat treba za mesic, za dva pul roku… Zatim bych se vymlouvqla jako ze spechame, ze vas to mrzi ale musite hned jet atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.15 21:41
Jste blízko? Zvýšila bych paradoxně frekvence návštěv, ale ne stylem oficiálně na návštěvu, ale jen tak-čau, jdeme kolem, mas se? Občas na kafe, občas jen něco dat mezi dveře a jít pryč. Aby jste babičku zařadili do vašeho harmonogramu. Má máma je taky odtazita a chladná. Vaše má k tomu důvod, neměla jednoduchý život. Třeba vnitřně taky touží to napravit a neumí nalézt cestu a styl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.10.15 21:47
Bydlíme od sebe asi 30km.Ale styl jako jdem kolem a na chvíli zajít nebo tak, to je těžký, ona chodí do práce, vždycky taky nemusí být doma a abysme jeli zbytečně 30km nevím no.No nedovoluji si soudit, ale že by měla těžký život to bych neřekla, to vypadá asi jinak.Co se týče že je rozvedená, naši se rozvedli v klidu, dodnes se občas navštěvují, ale přesný důvod rozvodu nevím, nikdy se mi s ničím nesvěřovala. Myslím, že kdyby chtěla něco napravit, byla by vidět aspoň minimální snaha, ale mně přijde, že je to čím dál horší
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
