Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja měla prvního syna po tak krátké známosti, byli jsme spolu lehce přes půl roku, vztah to nakonec nevydržel, ale mám skvělého syna, takže mě to ani netrápí, jenom to chvíli bylo náročné, když sem s ním zůstala sama. Ex ho tehdy nechtěl a posílal mě na potrat, to sem odmítla, dítě pro mě má větší váhu než vztah, i za předpokladu, že na něj budu sama. Pak se s tím smířil, ale otec roku to zrovna nebyl no.
Příspěvek upraven 11.09.21 v 10:09
Tak už se stalo. Uvidíš co život přinese. Dítě je velká zkouška i pro dlouhodobý vztah.
Ano otěhotněla jsem po půl roce vztahu. Už jsme spolu bydleli. A jsme spolu pořád. Malé budou tři roky. Ikdyz občas je to náročnější. Ale jde to. ![]()
@Kriss Tina píše:
Ja měla prvního syna po tak krátké známosti, byli jsme spolu lehce přes půl roku, vztah to nakonec nevydržel, ale mám skvělého syna, takže mě to ani netrápí, jenom to chvíli bylo náročné, když sem a ním zůstala sama. Ex ho tehdy nechtěl a posílal mě na potrat, to sem odmítla, dítě pro mě má větší váhu než vztah, i a předpokladu, že na něj budu sama. Pak se s tím smířil, ale otec roku to zrovna nebyl no.
Já mám strach z toho, že na něj zůstanu sama, přítel mě ve všem podpořil, o potratu se vůbec nezmínil, ale taky to pro něj byl šok, může to i předstírat a ukáže se to až dolehnou starosti ![]()
@Anonymní píše:
Já mám strach z toho, že na něj zůstanu sama, přítel mě ve všem podpořil, o potratu se vůbec nezmínil, ale taky to pro něj byl šok, může to i předstírat a ukáže se to až dolehnou starosti
No v první řadě je na tobě, jestli dítě chceš, ty ho odnosis, ty se budeš starat, tebe to omezí na další roky dopředu. Chlapum se toho až tolik nemění, většinou dál chodí do prace, mají své koníčky, když to neklape, tak se seberou a jdou a platí akorát alimenty. Každopádně ten začátek je šok i pro dlouhodobé vztahy, kde se dítě plánuje, já i u třetího dítěte měla po nalezení dvou čárek strach. Co bude ukáže jen čas, třeba vás to stmeli a budete super rodina a třeba to nezvladnete a půjdete kazdy svou cestou. Ono i ten případný potrat ten vztah poznamená.
Já neplánovaně otěhotněla (ano, byli jsme blbí) po 6 měsících od seznámení.. V tu dobu jsme řešili další důležité věci, objektivně byl nesmysl si dítě nechat, my do toho ale šli a nelitujeme, jsme spolu 6 let, z toho 4 roky manželé.. Ale my tehdy byli už “v letech”, oba rozvedení a děti z předchozího manželství.
Tak uvidíš, jak se k tomu postaví partner, i to prověří, jaký je váš vztah… Jsou horší katastrofy než prcek
Já se hodně řídím tím, že nic v životě není náhoda
třeba to tak má být,…
Jsem pocata tak 5-6 tydnu po tom co se nasi seznamili… segru meli rok a pul po me… jako nasi jsou spolu porad, ale neni to stastny manzelstvi a svym zpusobem si rikam, ze kdyby se meli cas vic poznat tak proste spolu ted nejsou. Nevim no treba to zvladnete a treba aspon z toho vztahu bude dite a je jen na vas jak to ukocirujete do budoucna no.
@Leenvecka píše:
Jsem pocata tak 5-6 tydnu po tom co se nasi seznamili... segru meli rok a pul po me… jako nasi jsou spolu porad, ale neni to stastny manzelstvi a svym zpusobem si rikam, ze kdyby se meli cas vic poznat tak proste spolu ted nejsou. Nevim no treba to zvladnete a treba aspon z toho vztahu bude dite a je jen na vas jak to ukocirujete do budoucna no.
Ja taky, zvláštní doba
naši se poznali na silvestra a v říjnu sem byla na světě
ale nejsou spolu, vydrželi 15 let a půlka z toho byla trapeni pro oba, hlavne pro mamku a ve finále i nás děti, nebylo to šťastné manželství a dětství jsme měli na houby, to už je pak lepší ten rozchod a být s dětmi sama, než držet zuby nehty vztah, kde není nikdo šťastný.
Jsem hloupá, že jsem sem dala tu diskuzi, špatné zkušenosti teď asi slyšet nepotřebuju, ale děkuji všem, požádám o smazání
Začali jsme spolu v březnu a v červenci jsem otěhotněla. Máme děti dvě. Jsme spokojen a obě plánované, okolí tomu nemohlo uvěřit, ale ano
i to první jsme plánovali. Znali jsme se před tím pár let, byli jsme kolegové. Děti jsme už oba chtěli.
@Anonymní píše:
Jsem hloupá, že jsem sem dala tu diskuzi, špatné zkušenosti teď asi slyšet nepotřebuju, ale děkuji všem, požádám o smazání
heled treba budete ten stastny pripad a nebo proste treba budete mit jeste jedno, treba to nezvladnete, ale aspon budes mit dite… me je 33 a jsem bez deti a bez chlapa neb ten posledni rozchod byl hodne bolavej… mit aspon to dite tak by ten zivot byl ted taky o necem jinem.
Nějak to mám podobné…S mužem jsme se dali dohromady loni v březnu, v červnu sem se nastěhovala, v červenci mě požádal o ruku, v říjnu sme začali vyřizovat koupi bytu, v listopadu jsem otěhotněla a v prosinci jsme se brali,
ale znali jsme se před tím 8 let vídali jsme se víceméně v přátelském duchu po té co nám vztah na 3× nevyšel (asi smenproste nebyli tehdy připraveni) ale nějak to prostě teď přišlo no
zatím je všechno sluníčkový uvidíme co přinese budoucnost
my sme ale o dítěti mluvili uz v tom létě..že tak za rok bysme mohli…ale nějak přišlo dřív no taky to byl krapet šok…
Příspěvek upraven 11.09.21 v 11:18
Měly jste někdo miminko takhle brzo? Jak váš přítel zareagoval? Vztah vznikl z dlouholetého kamarádství, ale miminko je neplanované, připravení na něj určitě nejsme (materiálně ano), děkuji za zkušenosti