Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mít nebo nemít 4. dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
20.4.26 07:20
- Citovat
- Upravit
20.4.26 07:43
@Anonymní píše: Více
Noo spočítala bych si to i po finanční stránce jak bude dětem o těch 5-6-8 let více… ty děti dráhnou a dráhnou… příjdou lyžáky, výlety do zahraničí (jasné není nic povinné), noo pak střední školy, vysoké případně… Mi přišlo že do tří nestálo skoro nic dítko. Do roka ani boty.. pak po jedněch botuů… od školky se to dost zvedlo… ale čím je starší tím je toho více a více.. přibude elektronika atd atd atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.26 08:05
Já už bych do tohohle světa (války, Covidy, drahý bydlení atd. ) žádný děti nechtěla… Chudáci (v budoucnu)
- Citovat
- Upravit
20.4.26 08:50
Určitě není pravda, že čtyři děti se nadají dostatečně zvládat a pořízením dalšího je nezodpovědnost.
Dítě s většími potřebami se může narodit jako druhé nebo i první. Je nezodpovědnost si pořídit i dvě děti a zodpovědné je mít pouze jedináčka, aby bobánek neměl ani tu nejmenší šanci na nepohodlí? A nebo si nepořídit žádné, aby nebyl náhodou omezen partner?
Znám dvě rodiny se čtyřmi dětmi a ve všech je o děti dostatečně postaráno. Faktem ale je, že v obou těch rodinách k tomuto stavu měli výchozí logistické předpoklady, u obou jsou velice rozumné rozestupy mezi dětmi (od 3 do 5 let). A přesně tahle věc těm rodinám umožní to zvládat velmi kvalitně. Ty logistické předpoklady zahrnují to, že bydlí v opravdu velkém městě, kde funguje kvalitní mhd, což znamená minimum času v autě a v zácpách a žádné taxikaření. Ve městě je prakticky veškerá šíře možností vzdělávání a v podstatě i veškeré možnosti v kroužcích, co člověka jen napadnou, takže si děti můžou vybírat dle svého zaměření a ne dle toho, co je zrovna logisticky možné.
Ano, je pravda, že kdyby byl jedináček, tak může mít sport za 10 tisíc měsíčně a jít na vysokou do zahraničí. To ve čtyřech dětech opravdu nepůjde.
Ale opravdu jsme se jako společnost dostali tam, že pokládáme za správné dítě v ničem neomezovat? To je opravdu něčím závadné poskytovat dětem hezký stadnard s tím, že jsou si děti vědomy, že prostě určité věci možné jsou a určité ne?
Zakladatelko, já bych sem do určité míry rozhodovala i dle financí a logistiky. Máte ty děti blíž sebe, než ty rodiny, které znám. Tím nemyslím, že máte čekat třeba ještě 5 let. Ale klidně rok bych tomu ještě dala i kdyby odpověď byla ano.
Finanční nároky Vám budou růst mnohonásobně, tak to s věkem je.
Teď je otázka, kde bydlíte a jak moc budou růst ty logistické nároky. Protože je rozdíl, když musíš dítě všude vozit, protože to, co jede, nejede v tu správnou dobu a nebo když se dítě ve dvanácti dopraví mhd dvě nebo tři zastávky do Zušky a ty ho jdeš s jedním školkovým dítětem procházkou doprovodit zpátky a u toho si povídáte, místo abys s jazykem na vestě dovezla dítě do Zušky, pak s jazykem na vestě tak tak stíhala vyzvednout mladší ze školky, protože samozřejmě všichni jedou z práce a zácpa a poté rychle jela zpátky pro dítě do Zušky, aby tam zbytečně nečekalo. Ta Zuška je jen příklad. Dá se tam dosadit cokoli.
A taky je diametrální rozdíl život dítě na vysoké doma nebo v jiném městě na koleji nebo spolubydlení, zvlášť, když tam máte takové odstupy, že těch kolejí by najednou bylo hodně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.26 09:12
Myslím si, že ty děti máte ještě natolik malé, že v podstatě ty pravé starosti a náklady teprve přijdou. Rozjede se škola, peníze budou jenom lítat, logistika šílená. Teď je to brnkačka. Navíc manžel je už 40+, širší rodinné zázemí mizerné. Nechala bych si ještě cca rok, a pak do toho buď šla nebo to definitivně uzavřela. Taky si myslím, že zažíváš takovou tu lítost, že už tohle nikdy nepřijde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.26 09:14
Mame 2 deti a jak rostou tak si s manzelem rikame, ze je skoda ze uz nemame. to miminko/batole doma, jak nam to obdobi chybi. Ale u toho to zustane, dalsi urcite neplanujeme. Uvazujeme racionalne, starsi ma adhd/pas, bylo by potreba vetsi auto, bydleni, mozna byt oba o 10 let mladsi tak bychom do toho sli 
- Citovat
- Upravit
20.4.26 09:17
U nás to byla touha po třetím dítku. Finančně bychom to dali, manžel začal kariéře hidne stoupat v té době. Ale prostorove jsme na tom špatně…máme být 3kk s tím že pokojík je pro 2 děti tak akorát…odložili jsme to s tím že ještě uvidime…na podzim šel mladší do školky, já do prace…hned mě povýšili a naše příjmy jsou teď takové že se chceme přesunout z bytu do domu…a vzhledem k cenám nemovitosti by pak už bylo finančně extrémně náročné kdybych na mateřskou. Jako jo, dali bysme to, zvlášť vzhledem k tomu že jak tchýně tak muj taťka jsou už v důchodu a moje mamka jde do důchodu napodzim…a už teď si berou děti tak často že u nich napůl bydlí🤣 navíc by teda ani děti nemusely jezdit k nim ale oni by se přesunuli k nám…mista je dost…takže by nebyl problém třeba v roce dítěte se do práce vrátit…ale asi by mi zas vadilo že si to s tím mimčem tolik neuziju…a znamenalo by to teda že další třeba 3 roky se budeme muset hodně uskromnovat od čehož si právě po 5 letech už chceme odpočinout…takže i když bych třetí dítko chtěla (manžel teď spíš už ne) tak jsme se nakonec rozhodli že 2 stačí a že si radši dopřejeme nějaké ty výlety, wellness a dovolené…nemluvě o tom že u dcery se projevuje porucha pozornosti, syn má některé projevy PAS takže pak nástup do školy s nimi bude nejspíš hodně náročný…no uvidíme…každopádně kdybychom se rozmysleli tak nám ještě není ani jednomu 40, takže ještě nějaký ten čas na promýšlení máme..uvidíme jak se teď popereme s tou hypotékou (stěhovat bychom se měli v létě)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.26 09:31
@Sany80s logistiku vnímám jako důležitý aspekt pri vyberu bydlení, to souhlasím. My bydlíme na dokonalém místě, mame tu proste vsechno, od lékařů, pres skoly a skolky az po ty krouzky, sportoviště a hriste. Zaroven je to male mesto, priroda vsude kolem, zadne davy, zadni bezdomovci… Ale pak se ti narodi deti se speciálními potřebami a nejaka kavárna nebo kroužek fotbalu je ti uplne jedno. Jezdíme s detmi na rehabilitace, psychologii, nefrologii, gastroenterologii, nacviky sociálních dovedností… ja aktuálně sedím v čekárně na neurochirurgii… to proste dopředu nevymyslis. To by pak vsichni museli bydlet v Praze nebo Brně, aby meli vsechno, co hypoteticky mohou potrebovat. Narodi se ti dite, co nebude chtit zadny krouzek. K čemu ti pak je, ze je mas v okoli? Narodi se ti dite, co nebude studijní typ, k cemu ti bude gympl vedle baráku? Chápu, ze neni vhodne bydlet v zapadakove, kde neni fakt nic. Ale neberu jako tragédii vozit dite na krouzky autem nebo dojíždět do lepsi skoly. Mamka jezdi mhd do prace po velkem meste delsi dobu nez ja autem do vedlejsi vesnice… Mne je milejší pekne misto k žití s občasným dojížděním nez velkoměsto a zivot v betonu a v MHD. Ale to ma kazdy jinak, chápu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.26 09:43
@Gita17 píše: Více
Muj prvni sel v 15m a ja na polovicni. Chodil do skupinky 2× tydne s tim, ze prichazel pred 9 mezi poslednima a vyzvedavala jsem hned po spani v 15. Proc myslis, ze je to kvuli tomu, ze by me nebavil a chtela bych jen mimina? Naopak, ja ty mimina zrovna dvakrat nemusim. Bavi me moje prace, financne jsme si taky mohli dovolit vic. U druheho jsem sla az ve 2 a ctvrt. protoze to byl maly zavislacek. Kdyz jsem citila, ze je ditko v pohode, tak jsem se zas vratila na polovicni uvazek. Potrebuji kontakt s dospelymi a dospela temata, coz obrazeni miminkovskeho cviceni a hernicek uplne nesplnuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.26 10:50
Znám několik rodin, kde 4 a nebo i více dětí mají a troufám si tvrdit, že je to velmi individuální. Jako může to být mazec, náročné. Ale taky situace, která se dá zvládnout.
Jestli jste ta rodina ale musíš vědět ty a manžel. :kytka
Já nelituji. Vše co tady zaznělo si myslím jsme zvládli. Včetně velkých psů, baráku a studia nás obou.
Ale nebylo to a někdy není jednoduché stále, to vůbec. 
Ale upřímně na to jestli si mám pořídit další dítě bych se neptala na emiminu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.26 11:52
@Anonymní píše: Více
A kde je „záruka“, že po 4. dítěti nebudeš cítít zase lítost, že už to nezažiješ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.26 12:33
@884135 píše: Více
Ale houby. Tak to není. Až autistka nám ukázala, že není potřeba se tolik hnát za všemi těmi činnostmi, sporty, úspěchy, být všude a za všech okolností… Že je vhodné naopak trochu zvolnit. Všechno je to pomíjivé.
Nicméně to, že po několika zdravých dětech přijde na svět dítě jiné, se může stát. A dětský autismus je pořád ještě ten lepší los..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.26 13:50
@Anonymní píše: Více
Přestaň řešit, co chceš teď hormonálně a emocionálně, a začni řešit, co bude za pár let reálně. Máš tři děti 7, 6 a 3 roky, tedy přesně věk, kdy se teprve rozjíždí skutečná rodičovská dřina škola, učení, domácí úkoly, kroužky, logistika, nemoci, přijímačky, puberta, psychická podpora, peníze. To nejlepší, ale i nejtěžší tě teprve čeká. Dnes tě dojímá představa miminka, ale za tři roky budeš řešit tři různé režimy, tři potřeby, tři kalendáře a možná čtvrté malé dítě do toho. Sama píšeš, že tě baví práce, že už konečně máte čas na sebe, že hlídání skoro není a že už teď jen koukáš na výdaje. Rozumnější varianta je investovat energii do těch tří, které už máš, dát jim maximum času, klidu, podpory a sobě neodpálit zdraví snahou zvládnout všechno. Nemysli jen na roztomilé miminko dneska, mysli na realitu celé rodiny za pár let.
A pokud ti chybí péče, radost nebo nový impuls, nemusí se hned vyrábět další člověk, pořiďte psa nebo jiné zvíře, které dětem taky něco dá a rodinu spojí. Nebo konečně začni řešit sama sebe. Řeš sport, vlastní cíle, čas pro sebe, především vztah s manželem. Ne každá touha po miminu je touha po dítěti, někdy je to jen potřeba zaplnit prostor, který má patřit tobě samotné.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.4.26 14:01
@Sany80s bydlíme v místě, kde je všechno v dochozí vzdálenosti. Široká nabídka kroužků, gympl, SŠ, VŠ autobusem do půl hoďky.
Určitě tomu plánuji dát ještě nějaký čas rozmýšlení, abych to neuhnala. Jak tady bylo řečeno, děti jsou ještě relativně malé.
Já vlastně sama pořádně nevím. Jsem šťastná, jako máma, na drubou stranu mi vyhovuje, že se máme finančně dobře, nemusíme řešit, kdo bude s miminem, kdo se staršími dětmi a že se můžu realizovat v práci. Jenže pak vidim mimino a jsem v pytli a říkám si, že to vůbec ještě nemám uzavřené.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
@hanka.br. jo to si vystihla úplně přesně. Cítím strašnou lítost z toho, že už to nezažiju. Že už mám v tomhle směru „vybráno“. A pak si říkám, že riskuju. Že 3 zdravý děti jsou dar a co když to další už nebude.