Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, hledám na popovídání maminky, které jsou věřící, abychom si mohli popovídat o mateřství, manželství, víře, vychovávání dětí k víře, apod. ![]()
Ja uz nejsem uplne mlada, tak se radeji nezapojim
No spis nevim, jestli jsem dostatecne horliva, abych vedla nejake debaty. No tak zacni.
@Pudloslava
tys sem přišla říct, aby s tebou nepočítali, co?
Vedení k víře by mě zajímalo, jsem krtena v dospělosti, vzor nemam, představu taky moc ne a jako bonus nevericiho chlapa ![]()
S tím věkem jsem to nemyslela nějak striktně nebo zle… spíš, že ve svém okolí mám spíš starší věřící, jakože spíš babičky.
také nejsem nějak horlivá. ale třeba by mě zajímalo (nevím, jak staré máš děti), ale jak se víra promítá do výchovy dětí? Já mám teprve roční holčičku, takže vůbec nevím kdy a čím začít.
@Knihomyš já jsem sice křtěná jako miminko, ale rodiče mě k víře nevedli, takže vzor také nemám… a zase bych to nerada přeháněla…
No tak já teda taky nejsem nějaká mladice, ale stará páka taky snad ne. Taky mám nevěřícího manžela. U nás se víra do výchovy promítá tak, že se večer modlíme-ne pravidelně, chodíme do kostela-dost často všude jinde jen né spádově, dětem čtu příběhy z Bible- samozřejmě různě upravené, úměrně věku dětí (7,4 a 1rok) a vysílám je na křesťanský tábory a víkendovky.
Tady v tom mám super výhodu, že jako mladá sem ty tábory pořádala a nevědomky si tak vychovala pokračovatele v mladší sestře, takže je to prima. Mám představu, jak to asi probíhá a hlavně vím, s kým ty děcka vysílám.
No, babička nejsem, tak se přidám
Máme pět dětí, dost rychle za sebou, první půjde teprve do školy. Příští měsíc nás čeká křest nejmenší ratolesti a jinak se těšíme na léto, kdy se dá pořád lítat venku. Těším se, jak se tahle diskuze rozvine, zatím nevím, co napsat ![]()
Jo, u ročního dítka jsme se tak maximálně modlili a chodili v neděli na mši, víc asi nemá smysl, tohle mu postačí hooodně dlouho ![]()
My jsme právě s manželem nováčci, ale rádi bychom dceru k víře vedli. malé čteme z dětské Bible, i když z toho asi nic nemá, ale určitě to ničemu nevadí a chodíme do kostela. Ne úplně pravidelně, ale málo také ne. v kostele si malá spíš pobíhá a hraje s ostatníma dětma. pak se tedy říkám, že má kolem sebe lásku věřících. nic víc ale v tomhle věku asi nejde udělat, že?
Dceru zatím křtěnou nemám. Často se teď setkávám s názorem, že to rodiče nechávají na později, aby si děti křest pamatovali a mohli se na něj připravovat, takže s manželem pořád váháme…
@Raverinka píše:
Dceru zatím křtěnou nemám. Často se teď setkávám s názorem, že to rodiče nechávají na později, aby si děti křest pamatovali a mohli se na něj připravovat, takže s manželem pořád váháme…
Náš pan farář říkal, že nejhorší je křtít děti rok a půl až dva a půl. Zpravidla jsou z toho vedle a lezou maminkám, nebo kmotrům až na hlavu. Ale o tom tuším nemluvíš
.
Jenom jsem ještě chtěla napsat, že nechci, aby tady byly diskuze nějaké strojené. Prostě pojďme postupně pokecat o všem možné. Poradit si a vyslechnout. Nemusíme tady vést intelektuální hovory. ![]()
@Raverinka U nás v rodině se křtí v miminkovském věku. Ale má to jistě svá pro a proti.
Ročnímu dítku stačí to, co vidí doma. Jestliže vidí mámu, že se modlí, tak je to asi ta největší evangelizace, kterou mu můžeš teď nabídnout. Ono někdy míň je víc, takové ty vycepované děti, které melou Otčenáš a všechny ty modlitby nazpaměť kolikrát ani nevědí, o čem to vlastně je… Nám se osvědčila svoboda, modlíme se společně, kdo chce, něco řekne, když ne, tak ne. Do kostela chodíme pravidelně, máme svou farnost a tam kupu přátel, děti se znají, výletují spolu, mají tábory… Nic dětem extra necpeme, u každého přijde čas, kdy se začne ptát a pak je ten dobrý okamžik jim dát svou zkušenost s Bohem…no tak je to u nás ![]()