Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A nemyslí ty řeči,že už tu dávno neměl být,kvůli tomu,že to má v rodině a chlapi umírali mladí?Z tvého popisu to nevypadá,že by trpěl depresemi,má z věcí radost i zájmy.Z mých zkušeností většinou člověk který o tom mluví,to neudělá.Já si nemyslím,že by to udělal,ale podceňovat by se to nemělo.Buď bych po něm požadovala vysvětlení,chtěla bych slyšet jeho důvody pro sebevraždu nebo ať si ty řeči nechá(pokud má rád černý humor,třeba to nemyslí vážně a jen to prostě plácá).Každopádně si s ním vážně promluv a řekn mu,že tě ty řeči bolí a bojíš se.
Podle statistik 60% lidí mluvících o sebevraždě sebevraždu dokoná. Je to vysoké číslo. Nic bych nepodceňovala a šla se poradit s jeho obvodním lékařem a případně i psychologem. Sama s tím nic neuděláš. Moc držím pěsti, at to dopadne dobře a táta se o nic nepokusí. Je vidět, že ho máte rádi a že vám stojí za něj bojovat.
taky znám jednoho kdo si vše naplánoval dopředu a udělal to ,bylo mu nedožitých 33let ,nikdo tomu nevěřil
Ahoj,nejsi v tom sama.Muj bratr take casto mluvi o sebevrazde,ale ma velike dluhy jsme se dozvedeli a timto vydira i svoji partnerku,ktera je z toho dost na nervy.Ona ale do neho uz vrazila 2miliony korun a stale mu je to malo.Praci ted pres zimu nema,je OSVC,na smlouvu on jit delat nechce a sanci na novou praci ma,ale nejde.Takze nevim,co bude a co on vlastne vubec chce.K psychiatrovi ho nikdo nedostane ani heverem,ten mu pry dluhy nezaplati.
Anonym snad pochopite.
Ten kdo o sebevraždě mluví jí může i nemusí nakonec spáchat. Není to tak, že to udělá spíš ten, kdo o tom nemluví.
Spíš proč se chce zabít a/nebo proč o tom pořád mluví? Buď je nespokojený se životem a uvažuje o tom, nebo mě napadlo, že třeba si tím získává vaši pozornost, protože jinak to neumí
.
Radila bych si s ním o tom opravdu vážně promluvit, protože ani jedna možnost není úplně dobrá. Mně by tedy začalo neustálé mluvení o sebevraždě za chvíli vadit - přijde mi to jako nemístné citové vydírání.
Pokud má depresi, ať se léčí nebo udělá něco, aby ho život více bavil. Pokud si z vás jenom tak střílí, tak je to dost nešťastná sranda
.
mně to přijde jako takové hysterické chování… jako když chlap opouští ženskou a ona mu vyhrožuje, že si něco udělá… prostě chce na sebe strhnout pozornost. nemá náhodou s tímto tvůj otec problém? někteří chlapi s přibývajícími roky těžko nesou, že už nejsou ti „nej“ (v práci, u partnerky, dětí, ve společnosti…) a upozorňují na sebe za každou cenu ![]()
Ahoj, raději anonymně…já bych to nepodceňovala ani náhodou, jelikož v mém případě se zabili sebevraždou oba moji rodiče. Napřed můj táta, , pořád o tom luvil, že se oběsí, my ho nijak nebrali vážně a nakonec se tak stalo. Našli ho oběšeného ve sklepě, vypil celou flašku vodky, vzal židli, lano a to než se to stalo, nic jsem netušila, mi pár minut před tím telefonoval a říkal, že nás má rád všechny, vyptával se jak se máme apod…tehdy mi nic nebylo podezřelé, naopak, zaradovala jsem se, že je asi v pohodě, že nám volá, vzpoměl si na nás, vyptával se na vnuky, jak se jim daří apod…bylyi jsme od sebe 160 km. Kdybych to jenom tušila, co v zápětí po telefonátu zamyšlí, asi bych zavolala akutně nějakou pomoc, psychiatričku, policii, prostě cokoliv, aby mu v tom zabránili
Pokecali jsme si všichni( hlavně manžel), střídal si nás do telefonu a zdál se nám úplně normálně v pohodě. A pak to udělal. Ráno přišli od policie a už to vyšetřovali. Strašné, strašný pocit, vědět, že jste před chvílí s ním mluvili a pak tohle.
O pár let později, zase měla psychické problémy moje máma, pila, odvrácela se od normálně žijících rodin, nás dětí, trpěla velkými depresema, léčila se několikrát na psychiatrické léčebně k vůlu alkoholu a psychice, porušovala to, stále se vrácela ke svým zvyklostem, nespolupracovala, odmítala naši pomoc nás , jejich dětí…To by bylo na dlouho. Ta o sebevraždě nemluvila, jenom si pořád stěžovala, že ji nebaví život atd…atd… a jednoho dne si na ten život sáhla ![]()
Zakladatelko, buď tátovi pořád na blízku a pokud je to možné, pomůže mu hodně si s ním povídat, aby se necítil sám a pokud neustále o tom luví, že se chce zabít, vyhledej odbornou pomoc, nebo snaž se ho přesvědčit, že na takovéto stavy pomáhají psychologové a léky. Hodně šěstí přeji a doufám, že si svého tatínka zachováte a nestane se žádné něštěstí
Ahoj, tohle bych rozhodně nepodceňovala, jak už tu holky psaly. Mám s tím osobní zkušenost - tatínek. Snažila bych se tatínka nějak podpořit, dávat mu najevo, že ho potřebujete a že ho máte rádi.
Zrovna včera jsem se o tom bavila se svojí kamarádkou (psycholožkou), která se také bojí o svého tatínka, který relativně mladý prodělal mrtvičku, teď má důchod a připadá si strašně neužitečný. Takže se ho snaží všemožně zaúkolovat, třeba úplnýma kravinama, ale jeho to zabaví a oni mu tím dají najevo, jak moc ho potřebují a jak moc jsou mu vděční. Teď prý třeba žije sháněním autosedačky pro vnučku ![]()
Jak sama píšeš…nezbude vám nic jiného než čekat, zda to udělá nebo ne…on je totiž dospělej člověk a o sobě si rozhoduje jen on sám a vy i kdyby jste se všichni tisíckrát snažili, tak nezmůžete nic - když bude chtít, oběsí se… Každopádně by měl znát tvůj/vaše pocity, to že vás takovýhle řeči nebavěj poslouchat a normálně bych mu narovinu řekla, jestli chce, tak ať se už oběsí, ale ať už o tom pořád jen nemluví - mluvím z vlastní zkušenosti, můj otec měl ve svém životě těžké období (za které si ale mohl sám) a takhle se věšel cca 2 roky (zatím to neudělal). Jednou jsem mu ale upřímně řekla, že mě už nebaví poslouchat takovýhle řeči a ať se už buď oběsí nebo ať už o tom nemluví. Zabralo to - od té doby ani slovo ![]()
Anonymní píše:
Sourozenci si klepou na čelo, řekli mu že to nehodlají poslouchat takový blbý řeči, nelíbí se jim to a mě taky ne. Když to říká, nemluví ironicky-spíš to zdělí tak mimochodemJe řeč třeba o pořadu v televizi a on najednou pronese, že se oběsí a bude mít pokoj, ale od čeho nikdy neřekl
Zároveň má rád černý humor jak tady někdo psal, ale že by o tom mluvil tak často jen tak? To se mě nezdá. Každopádně my s ním nehneme, asi budeme muset čekat až to udělá, protože k psychologovi určitě nepůjde.
Jestli jsem to dobře pochopila, zabil se už jeho tatínek. Deprese to klidně být může a to dědičná.