Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mohla jsem něco udělat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.7.22 13:23
@Anonymní píše:
Ahoj holky od včerejška mám depku. Přijela na návštěvu ségra se synem (4 roky), já mám taky děti (4 a 1 rok).Mělo to být příjemné odpoledne ale stal e z toho horor, aspoň z mého pohledu. Šli jsme na nedaleké vesnické, přírodní brouzdaliště, kde se většinou cachtají jenom nohy. Dcera se synovcem si tam tápali a já se ségrou a svým synem seděla na dece, hráli jsme si s ním a jedním okem jsme sledovali ty dva v brouzdališti.
Synovec cestou trochu zlobil a zlobil trošku i tam, nebo spíš se choval jako dítě, který je někde poprvé, všechno skoumal, běhal okolo atd. (ségra to brala tak že zlobí). Najednou se mu smekla noha v tom brouzdališti a zahučel tam skoro celý, namočil si tričko a trenky. Ségra měla sebou náhradní oblečení, tak jsem si říkala že je to v pohodě, já jsem vzala ručníky, protože u dcery je tohle normálka.
Ségry reakci jsem vůbec nepochopila, myslím že ani maminky ostatních dětí.
Ona se začala nejdřív smát, jakože je sranda že tam spadl a nevadí to. Synovce to oblečení studělo, tak se zeptal jestli mu může dát náhradní tričko.
Ona najednou jak kdyby jí přeskočilo, začala řvát, nadávat mu, že už toho jeho zlobení má dost, že to není normální, svlíkala ho dost hnusně, on začal brečet, ona po něm hodila ten ručník, ať se kouká utřít, ona se s brekem utřel a čekal až mu dá to náhradní oblečení. Stál tam úplně nahej, plakal a ona na něj ječela, že ho nechce, že se za něj akorát stydí, že jí je líp bez něj v práci.
On tak plakal, pak ho hodila na tvrdou lavičku, on řekl že ho to bolí, ona úplnej nezájem, začala ho oblíkat, stejně hnusným způsobem jako ho svlékala a pořád mu jen nadávala, to že ho nechce zopakovala ještě několikrát, když se k ní natahoval, že už bude hodnej ať ho obejme. Jak brečel tak mu řekl sopl, ona ho dala vysmrkat takovým způsobem div mu nezlomila nos. Nutila ho sedět na lavičce a zakázala mu si hrát, sama si tam chodila semtam.
Dělala ťuťuťu na moje děti ale když se jí na něco řekl synovec tak mu hnusně odsekla, že jí to nezajímá. Řekla jsem jí, že nikdy nemůže dítěti říct že ho nechce, že může být naštvaná sebevíc ale tohle co všechno říkala se prostě neříká nikdy. Začala řvát i na mě, že už neví co s ním blabla. Dcera se snažila synovce trochu utěšit, tak řekla že to nevadí, že ona někdy taky zlobí. K tomu se přidali ostatní maminky, že občas zlobí každej. Ségra jim odsekla, že její syn zlobí pořád.Pak šla za ním a říkala mu že ho má ráda, myslela jsem že bude klid, nechala ho jít na chvilku do toho brouzdaliště s tím že pak půjdeme domů. Po cestě domů ho zase sjela za to že mu spadl kamínek co si sebral, on celou cestu brečel a ona do něj jen hustila - počkej až to řeknu tátoj, ten si to s tebou vyřídí, za trest budeš spát sám v pokojíčku (normálně tam s ním spí ona). Nechala ho kus cesty za náma a chytla za ruku moji dceru, že půjde s ní. Já jí řekla, ať počká že synovec je daleko, ona mi řekla já vím a šla. Když jsme došli k nám sedli do auta a jeli domů.
Holky strašně ráda bych řekla že jsem troll a celé je to vymyšlené ale bohužel není. Já se nemůžu zbavit toho obrazu jak on tam stál nahý, bezradný a ona na něj křičela že ho nechce. Pořád si přemítám v hlavě různé scénáře, že jsem za ním měla jít a obejmout ho, že jsem měla ségru poslat pryč aby to šla někam rozdejchat, že jsem jí měla nějak uklidnit, prostě cokoliv. Mám z toho hrozné výčitky.
Já dceři, taky vynadám, dám jí někdy i na zadek ale nikdy bych neudělala takovou scénu, ještě ke všemu, kvůli takové blbosti, která se dala hravě vyřešit, tím náhradním oblečením.
Moje otázky z ní, mohla jsem udělat víc? A jak by jste se zachovali vy?
hm, tvá sestra je hysterka nebo psychopat, určitě se tak hnusně ke klukovi chová častěji, akorát to jindy nevidíš,
co s tím můžeš udělat ty? bohužel se obávám, že nic moc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.22 13:26
Zvládne sestra když si s ní promluvíš a nebo jen začne podobně vyvádět, aby si nemusela přiznat vlastní chyby?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sarah1618
23.7.22 13:27
Chudák chlapec
To je dost velké psycho
Tvoje sestra by se měla léčit!
Takhle se s malými dětmi nenachází. Takhle se nezachazí s nikým
A ano, asi jsi měla něco udělat pro toho malého chlapce, který z toho vůbec nemá rozum a neví, která bije. Stojí tam sám nahatý ponížený, máma na něj křičí..
Ach jo
Tak zkus třeba si se sestrou promluvit..
- Citovat
- Upravit
lejla105
23.7.22 13:32
Segry bych se zeptala, zda je u nich doma vse v pohode a zda ji s necim nemuzes pomoci… pokud je segra jinak normalni, tohle jsi u ni zazila poprve, bude jeji chovani mit urcite v necem pricinu…
- Citovat
- Upravit
23.7.22 13:33
Příšerný, je mi z toho smutno, jestli se takhle chová před lidma vůbec ale vůbec nechci vědět co se děje za zavřenými dveřmi… nejdřív bych si promluvila se ségrou, choďte večer ven bez dětí… něco se za tak velkou frustrací skrývá, řekni jí jak tě to strašne trápi…a poté byste si měli sednou všichni co jste tam byli a promluvit si o tom…jestli to ale není blbý segre, obávám se.. neuděláš nic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.22 13:33
To má tedy kluk docela blbé, s takovou matkou a nejspíš i s otcem. Ono nešlo o tuto jednotlivou scénu, to už je tam takto dávno rozjeté. Tvoje sestra si na něm vybíjí svoje napětí. Na kom jiném, než na něm. Zatím je malý, bezbranný. Brzy z toho bude psychicky narušený.
Co bys mohla pro to udělat, aby se to změnilo?
Promluvit si o samotě se sestrou, vyptat se jí, co má za problémy. Evidentně je v dlouhodobém silném přepjetí., je strašně nešťastná. Možná syna z něčeho viní, za co dítě samozřejmě vůbec absolutně nemůže. Rozhodně mu už dlouho dělá komplexy.
Ještě mě v popisu situace zaujalo, že sestra normálně spí se synem v pokojíčku. Ona normálně nespí v pokoji se svým partnerem?
Zakladatelko, proběhl ti před očima film o domácím násilí na dítěti v rodině tvé sestry. To proto, abys jim všem pomohla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.7.22 13:37
Moje mamam mne tyrala takovym odmitanim. Treba tyden v kuse se mnou nemluvila. Dnes jsem dospela a stoji to hodne hodin v terapii, abych byla schopna zmenit sve sebevedomi, vztah k lidem, diteti.. nevycitej jsi, co jsi neudelala a zkus vymyslet, co bys udelat mohla. Promluvit s ni, se svagrem.. proste neco delat ted. Ale, samozrejme, nejsi spasitel sveta, nekdy se veci nezmeni. Ale muzes to zkusit. 
- Citovat
- Upravit
23.7.22 13:43
Fuj, je mi z toho úplně špatně.
Ségře evidentně ruply nervy, může se stát. Ale proboha, proč jsi něco neudělala? Já bych takhle nedokázala přihlížet, jak to dítě trpí. Nejdál u toho převlékání bych převzala iniciativu a řekla ségře, ať se jde projít, že to vyřeším.
Takže ano, mohla jsi udělat víc. Selhala sestra a ty hned po ní. Je to tvůj synovec, měla jsi ho bránit, měla jsi tu situaci zahrát do koutu a nenechat to tak vygradovat. A ano, zkušenosti mám. Taky už jsem bráchovi říkala, ať se uklidní, když řval na svoje dítě a bylo to moc..Chudák kluk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.22 13:51
Jasně nepřiměřená reakce ze strany mámy. Jestli v tomhle je denně a několikrát za den řeší nějaké věci s ním, tak je prostě vyčerpaná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.22 13:54
Souhlasim s poučená: „Ono nešlo o tuto jednotlivou scénu, to už je tam takto dávno rozjeté. Tvoje sestra si na něm vybíjí svoje napětí.“
Navíc to vypadá, že je osobnostně něco v sestře narušené.
V tu chvíli jsi byla ty sama v šoku. Neobviňuj se.
Důležité je, že teď už víš a můžeš pozorovat, zjisťovat, promýšlet, co dál a podle toko konat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.7.22 13:55
Takhle se chovala naše máma k nám. Chodila jsem po narození dcery k psycholožce, protože do té doby mi to nepřišlo tak hrozné, dokud jsem neměla vlastní dítě. Ta mě chválila, že jsem mamku začala vnímat jako odstrašující příklad, to co pro svoje děti rozhodně nechci. Že se často stává, že tyto vzory chování si neseme celý život a přenášíme je z generaci na generaci, obávám se, že se to stalo ségře.
Sestra nespí se svým přítelem v jedné místnosti cca od 4 měsíců jejich syna. Snažila jsem se jí říct, že tohle nemůže, ale vyjela i na mě a já se nechtěla hádat před mýma dětma, syn je malej a dcera by to asi taky špatně snášela, jsem sobec, v tu chvíli jsem myslela na to aby moje děti byli v pohodě ale synovec…
Bohužel to není poprvé, podobnou scénu jsem s ní zažila, když děckám byli 2 roky, pak už byl klid, tak jsem si říkala že jí akorát ujeli nervy, ano strašným způsobem ale byla jsem ráda že se to neopakovalo až do včerejška.
Sestra bydlí půl hodiny od nás, na nějaké večerní setkávání nemá čas, chodí na do práce i na noční a já s ročním dítětem, kterýmu rostou stoličky, taky moc ne, můj přítel chodí ráno do práce a ségra volné víkendy nemá. Stejně se mi vůbec nesvěřuje, když jsem se jí tenkrát zeptala proč nespí v jedné postely s tím svým přítelem, tak řekla že chrápe a změnila rychle téma. Tohle udělala víckrát, tak už jsem se pak ani nesnažila načínat nějaké soukromější téma.
Křičela na mě, ikdyž jsem jí řekla že malýmu nesmí nikdy říkat, že ho nechce.
Jinak její přítel není žádný tyran, jak mohlo vyznít z původního příspěvku, jen má u jejich syna větší autoritu, ale to si ségra dělá taky sama, když si nedokáže aktuální problém se svým vlastním synem vyřešit, sama v klidu v tu danou chvíli a nechá to vyřešit až přítele doma a ještě tim malýmu vyhrožuje.
A ano nejspíš svého syna viní z toho že nemá dostatek svobody jako bezdětná, občas mi přijde že ho mají jen kvůli tomu, že děti prostě,,musí mít každý ''
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.7.22 13:59
@Lil Kitkatt píše:
Fuj, je mi z toho úplně špatně.
Ségře evidentně ruply nervy, může se stát. Ale proboha, proč jsi něco neudělala? Já bych takhle nedokázala přihlížet, jak to dítě trpí. Nejdál u toho převlékání bych převzala iniciativu a řekla ségře, ať se jde projít, že to vyřeším.
Takže ano, mohla jsi udělat víc. Selhala sestra a ty hned po ní. Je to tvůj synovec, měla jsi ho bránit, měla jsi tu situaci zahrát do koutu a nenechat to tak vygradovat. A ano, zkušenosti mám. Taky už jsem bráchovi říkala, ať se uklidní, když řval na svoje dítě a bylo to moc..Chudák kluk.
A měla si u toho na sobě nalepené roční dítě, které bylo z toho křiku vyděšené a na starost další 4 leté dítě co chodilo ve vodě? Neříkám, že jsme se neměla zachovat jinak ale selháním bych to nenazvala, v tu chvíli jsem měla jako prioritu chránit svoje děti a nestresovat ještě je, tím že se, se ségrou začnu hádat.
Ano bylo to špatně ale po bitvě je každý generál.
- Citovat
- Upravit
23.7.22 13:59
Hele mohla nemohla, s tim uz nic neudelas, ja chapu, ze v tom momente je clovek nekdy v soku. Navic segra stejn nejspis nebyla ve stavu vnimat, kdyz mela takovy amok. Pokud mate dobre vztahy, promluvila bych s ni nekdy v klidu, protoze se vsichni shodnem, ze normalni takove chovani neni.
Ja nekdy bouchnu, kdyz jsem unavena, ono to obcas vypada jako blbost, ale kdyz uz je ten den ctyristapadesata, a ja nevim, clovek ma za sebou blbou noc a je nevyspaly, tak to nekdy ujede. Ale tak za 2 minuty si uvedomim, ze jsem prestrelila, a s ditetem si promluvim atd. Jestli tohle jela delsi dobu, tak bude mit hlubsi problem, mozna v tom klidnem stavu ti to bude schopna rict spis 
Edit : docitam dodatecne info…jo tak vlastne asi o zdrojech problemu vis, segra by nejspis potrebovala taky odbornou pomoc, ale na to musi prijit asi sama 
Ae proc s ni resis blbosti typu, s kym spi v posteli, to uplne nechapu, to je snad jeji vec O to hur pak bude od tebe vnimat nejaky konstruktivnejsi feedback
Příspěvek upraven 23.07.22 v 14:06
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.7.22 14:00
@lleennttiillkkaa píše:
Jasně nepřiměřená reakce ze strany mámy. Jestli v tomhle je denně a několikrát za den řeší nějaké věci s ním, tak je prostě vyčerpaná.
Není v tom denně, chodí normálně do práce, syn do školky 2 víkendy v měsíci je u naší mámy. 1 víkend u rodičů ségry přítele.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky od včerejška mám depku. Přijela na návštěvu ségra se synem (4 roky), já mám taky děti (4 a 1 rok).
Mělo to být příjemné odpoledne ale stal e z toho horor, aspoň z mého pohledu. Šli jsme na nedaleké vesnické, přírodní brouzdaliště, kde se většinou cachtají jenom nohy. Dcera se synovcem si tam tápali a já se ségrou a svým synem seděla na dece, hráli jsme si s ním a jedním okem jsme sledovali ty dva v brouzdališti.
Synovec cestou trochu zlobil a zlobil trošku i tam, nebo spíš se choval jako dítě, který je někde poprvé, všechno skoumal, běhal okolo atd. (ségra to brala tak že zlobí). Najednou se mu smekla noha v tom brouzdališti a zahučel tam skoro celý, namočil si tričko a trenky. Ségra měla sebou náhradní oblečení, tak jsem si říkala že je to v pohodě, já jsem vzala ručníky, protože u dcery je tohle normálka.
Ségry reakci jsem vůbec nepochopila, myslím že ani maminky ostatních dětí.
Ona se začala nejdřív smát, jakože je sranda že tam spadl a nevadí to. Synovce to oblečení studělo, tak se zeptal jestli mu může dát náhradní tričko.
Ona najednou jak kdyby jí přeskočilo, začala řvát, nadávat mu, že už toho jeho zlobení má dost, že to není normální, svlíkala ho dost hnusně, on začal brečet, ona po něm hodila ten ručník, ať se kouká utřít, ona se s brekem utřel a čekal až mu dá to náhradní oblečení. Stál tam úplně nahej, plakal a ona na něj ječela, že ho nechce, že se za něj akorát stydí, že jí je líp bez něj v práci.
On tak plakal, pak ho hodila na tvrdou lavičku, on řekl že ho to bolí, ona úplnej nezájem, začala ho oblíkat, stejně hnusným způsobem jako ho svlékala a pořád mu jen nadávala, to že ho nechce zopakovala ještě několikrát, když se k ní natahoval, že už bude hodnej ať ho obejme. Jak brečel tak mu řekl sopl, ona ho dala vysmrkat takovým způsobem div mu nezlomila nos. Nutila ho sedět na lavičce a zakázala mu si hrát, sama si tam chodila semtam.
Dělala ťuťuťu na moje děti ale když se jí na něco řekl synovec tak mu hnusně odsekla, že jí to nezajímá. Řekla jsem jí, že nikdy nemůže dítěti říct že ho nechce, že může být naštvaná sebevíc ale tohle co všechno říkala se prostě neříká nikdy. Začala řvát i na mě, že už neví co s ním blabla. Dcera se snažila synovce trochu utěšit, tak řekla že to nevadí, že ona někdy taky zlobí. K tomu se přidali ostatní maminky, že občas zlobí každej. Ségra jim odsekla, že její syn zlobí pořád.
Pak šla za ním a říkala mu že ho má ráda, myslela jsem že bude klid, nechala ho jít na chvilku do toho brouzdaliště s tím že pak půjdeme domů. Po cestě domů ho zase sjela za to že mu spadl kamínek co si sebral, on celou cestu brečel a ona do něj jen hustila - počkej až to řeknu tátoj, ten si to s tebou vyřídí, za trest budeš spát sám v pokojíčku (normálně tam s ním spí ona). Nechala ho kus cesty za náma a chytla za ruku moji dceru, že půjde s ní. Já jí řekla, ať počká že synovec je daleko, ona mi řekla já vím a šla. Když jsme došli k nám sedli do auta a jeli domů.
Holky strašně ráda bych řekla že jsem troll a celé je to vymyšlené ale bohužel není. Já se nemůžu zbavit toho obrazu jak on tam stál nahý, bezradný a ona na něj křičela že ho nechce. Pořád si přemítám v hlavě různé scénáře, že jsem za ním měla jít a obejmout ho, že jsem měla ségru poslat pryč aby to šla někam rozdejchat, že jsem jí měla nějak uklidnit, prostě cokoliv. Mám z toho hrozné výčitky.
Já dceři, taky vynadám, dám jí někdy i na zadek ale nikdy bych neudělala takovou scénu, ještě ke všemu, kvůli takové blbosti, která se dala hravě vyřešit, tím náhradním oblečením.
Moje otázky z ní, mohla jsem udělat víc? A jak by jste se zachovali vy?