Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A navíc mi mamka zase volala, jestli se může stavit a muž se opět na to moc netvářil (naposledy byla u nás v pondělí). Mamka mi pak řekla, ať přijedu já k ní, říkala jsem jí, že nevím co má můj muž v plánu, jestli někam nepojedeme apod., a ona mi na to řekla, že ho tam stejně moc ani nechce, ať přijedu sama s dítkem ![]()
No tak já osobně bych držela se svým mužem. Jestli je u vás tvoje mamča 1-2× týdně tak mi to příjde fakt často (nedovedu si představit, že bych každý týden viděla svoji skorotchyňku
)Co se týče třeba příkladu se zmrzlinou - tak jasně, prarodiče bývají ti kteří více rozmazlují, ale zase vocamcaď pocamcaď. Aby pak jediná hodná nebyla babička, která všechno dovolí a rodiče ti, kteří zakazují…
Příspěvek působí tak, že s mamkou máš dobrý vztah, tak myslím, že by nemusel být problém jí taktně naznačit, že jste založili vlastní rodinu a že ji rádi uvidíte, jen s menší frekvencí ![]()
Postavit se za muže, mámu usměrnit, co se týká jídla a když u vás je v týdnu, tak by mohla odjet dřív, než muž přijede, ne? Jo a víkend trávit s manželem a ne maminkou.
No, popravdě, kdybych tu měla mít 2× týdně na celé odpoledne mamku nebo tchýni, taky by mi to nešmakovalo. Naučili jsme si takový odstup, vídáme se rozhodně méněkrát, asi 1-2× do 14dnů, máme stejně dost práce, takže není na častější návštěvy kdy. Mamku vídávám pouze častěji, pokud chci při práci pohlídat malou, ale využívám ji vzácně.
Anonymní píše:
Jednou si muž nepřál, aby našemu dítku mamka nedávala sladkou zmrzlinu, sám jí to řekl a ona v zápětí za rohem baráku mu tu zmrzlinu dala, aby to muž neviděl. Pak jí to bylo moc líto.
Anonymní píše:Babičky jsou od rozmazlování, ale tohle je už moc. Jak staré máš dítě? Jak se chová, když babička odejde, nebo když se vrátí z hlídání? Jak dlouho si ho dáváš zas do normálu?
Také mému muži vadí, že např. moje mamka nechce dělat nic proti vůli našeho dítka jen proto, aby se vnoučeti nezprotivila, aby se jí prý nebálo. To dítko raději nechá dělat cokoliv. Zdá se mu to divné.
Anonymní píše:
Protože když muž přijde z práce domů a mamka je u nás, nedá dítko z ruky a muž by si tak chtěl hrát, ale je spíše zalezlý nebo si něco dělá v garáži. Vím, že mu je to docela líto, že by raději byl v tu chvíli s našim dítkem.
U nás i tchýně odjíždí, když se chlap (její vlastní syn) vrátí z práce. Nechce nás jako rodinu rušit.
Chápu, že máš mámu ráda, máte pravděpodobně úžasný vztah, ale tvoje rodina je manžel, za ním bys měla stát. A upřímně, ve všem s ním souhlasím.
rozhodně stůj za svým mužem, s ním tvoříte rodinu, né s maminkou.
Ono zkus si jen představit, kdybys měla tchýni 2× týdne nastěhovanou u vás doma a chovala se podobně, jako Tvá maminka…
Navíc bych určitě maminku usměrňovala, neměla by podkopávat autoritu rodičů.
Já taky svého muže nenutím, aby nutně muset za mojí mamčou. Když mám chuť, zajdu si k ní s dětma během dopoledne a když se vrací můj muž z práce, tak jsme už zase doma. Víkendy trávíme jedině s tatínkem.
Má mamča i tchýně bydlí asi 300m od nás, ale kolikrát je nevidíme i víc jak 14 dní ![]()
Ywett píše:Anonymní píše:
Jednou si muž nepřál, aby našemu dítku mamka nedávala sladkou zmrzlinu, sám jí to řekl a ona v zápětí za rohem baráku mu tu zmrzlinu dala, aby to muž neviděl. Pak jí to bylo moc líto.Jak bylo jí to líto??? To nechápu. Dělá něco proti manželově vůli a je jí to líto??? Řádila bych jak pichlá sviňka.
Anonymní píše:Babičky jsou od rozmazlování, ale tohle je už moc. Jak staré máš dítě? Jak se chová, když babička odejde, nebo když se vrátí z hlídání? Jak dlouho si ho dáváš zas do normálu?
Také mému muži vadí, že např. moje mamka nechce dělat nic proti vůli našeho dítka jen proto, aby se vnoučeti nezprotivila, aby se jí prý nebálo. To dítko raději nechá dělat cokoliv. Zdá se mu to divné.Anonymní píše:
Protože když muž přijde z práce domů a mamka je u nás, nedá dítko z ruky a muž by si tak chtěl hrát, ale je spíše zalezlý nebo si něco dělá v garáži. Vím, že mu je to docela líto, že by raději byl v tu chvíli s našim dítkem.U nás i tchýně odjíždí, když se chlap (její vlastní syn) vrátí z práce. Nechce nás jako rodinu rušit.
Chápu, že máš mámu ráda, máte pravděpodobně úžasný vztah, ale tvoje rodina je manžel, za ním bys měla stát. A upřímně, ve všem s ním souhlasím.
Našemu dítku je 15 měsíců. No do normálu se zase nějak zatím nevrací, ještě z toho nemá moc rozum. Jinak naše dítko je na nás dost upnuté, sice se návštěv nebojí, ale samo by být někde ještě nemohlo.
mi máme podobnej problém akorát že to co píšeš dělá tchýně a přítel stojí při mě a je proti svojí mamce…
prostě je to naše dítě a mi ho budeme vychovávat..vadí nám spousta věcí a vůbec nás nerespektovali jeho rodiče, udělali jsme krátkej proces a nastavily jsme si pravidla /pro ně/
vychováváme malou mi, oni si svoje děti už vychovali…měla by jsi stát při něm..je to vaše dítě a vaše společná výchova…!
mě by tvoje mamča taky lezla těma věcma na nervy, to musím stát při tvým chlapovi
![]()
Jitulinek26 píše:
rozhodně stůj za svým mužem, s ním tvoříte rodinu, né s maminkou.
Ono zkus si jen představit, kdybys měla tchýni 2× týdne nastěhovanou u vás doma a chovala se podobně, jako Tvá maminka…
Navíc bych určitě maminku usměrňovala, neměla by podkopávat autoritu rodičů.
Já taky svého muže nenutím, aby nutně muset za mojí mamčou. Když mám chuť, zajdu si k ní s dětma během dopoledne a když se vrací můj muž z práce, tak jsme už zase doma. Víkendy trávíme jedině s tatínkem.
Má mamča i tchýně bydlí asi 300m od nás, ale kolikrát je nevidíme i víc jak 14 dní
Jak jsem psala, moje mamka chodí ještě do práce, takže do 15 hodin to moc nejde. Proto přijíždí k nám po 15 hodině a je třeba až do 20 hod. Muž přichází kolem 16 hod. Jako nikdy jí nic neřekl, jenom mě naznačil, že my jsme jeho rodina a že by rád byl s námi a nemusí tady mít mojí mamču. Je tedy pravda, že jeho mamka u nás takhle není, přijíždí tak jednou za měsíc, což se mi zase zdá málo, že třeba měsíc nevidí své vnouče. Můj muž ale říká, že nás chce nechat žít ![]()
jinak mamka naše taky chodí většinou když je přítel na cestách..jak přijde, tak jede pryč, nechce nás rušit a ví, že chceme být s malou dohromady..
Mě nevadí jezdit za mojí mamkou častěji, ráda bych. Muži to zase nevadí, řekl mi, ať si klidně za svou mamčou jezdím jak často chci, to musím říct. Ale když jedu za svojí mamkou, chce abych nechala dítko doma, že si ho chce užívat. No ale moje mamka se na něj taky moc těší, nechci ji zklamat. A když mojí mamce řeknu, že přijedu sama, řekne mi, ať přijedu jindy s dítkem. ![]()
Taky bych stála za manželem.Já mám mámu 40
km od nás a jezdíme tam tak 1× za měsíc, nebo když má někdo narozky.Takováhle frekvence návštěv by se mi nelíbila, ani od vlastního rodiče.
Paťka08 píše:
Taky bych stála za manželem.Já mám mámu 40
km od nás a jezdíme tam tak 1× za měsíc, nebo když má někdo narozky.Takováhle frekvence návštěv by se mi nelíbila, ani od vlastního rodiče.
To přesně říká i můj muž. Stačilo by mu vidět moje rodiče i jeho rodiče tak 1× za měsíc buď oni u nás, nebo mi u nich.
Vetsinou tu byvaji diskuze opacne..maminy tu resi stejny problem,ale s tchyni.Spatne jidlo,nerespektujici vychova..
Tvuj muz ma pravdu.Tobe nevadi,ze tva mama dite necha delat vse,jen aby byla za hodnou?Ani to,ze dava nevhodne jidlo?Chovala by jsi se stejne,kdyby takova byla tchyne?
Jako predstava,ze prijdu domu,kde je az do osmi tchyne je dost hrozna a dvakrat tydne??
Ano,je to tva matka,tobe to nevadi,ale zkus se vic vcitit do toho chlapa.Dvakrat tydne musi byt nekde zalezlej,misto aby si udelal pohodli doma s rodinou.Docela se mu divim,ze se tak drzi a snazi se to nejak vydrzet..Taky by ten cas mohl travit treba v hospode.
Ahojky maminačky,
předem se omlouvám za anonymní příspěvek, ale docela za za určité věci stydím.
Mám takový menší problémek mezi mou mamkou a mým mužem. Moje máma je taková zvláštní, má moc ráda děti a na naše dítko se vždycky klepe jak ratlík. Je sice pravda, že moje mamka je někdy až moc… ale je to pořád má mamka. Můj muž je super chlap a moc ho miluju. Muž jí celkem bere, i když občas mu uteče nějaké to slovíčko, menší nechtěná urážka či menší nadávka (když už to nevydrží), ale spíše se snaží.
Vadí mu totiž, že moje mamka je prý až příliš „vlezlá“, že se chová jako by naše dítko bylo její a ne naše, že nás vůbec nerespektuje o tom jak vychováváme a co chceme dávat baštit a mě má snahu do všeho jen klábosit. Má pocit, že moje mamka nám dítko tak trochu bere. Mě tedy taky občas leze na nervy, ale s mamkou jsem si už několikrát promlouvala a snaží se, ale muži se to moc nezdá. Myslí si, že se přetvařuje a že je pořád stejná a že stejně jednou to opět nevydrží. Jednou si muž nepřál, aby našemu dítku mamka nedávala sladkou zmrzlinu, sám jí to řekl a ona v zápětí za rohem baráku mu tu zmrzlinu dala, aby to muž neviděl. Pak jí to bylo moc líto.
Cítím, že jí můj muž nemůže moc vystát, nechce moc se mnou za ní jezdit a netváří se moc nadšeně, když má moje mamka přijet za námi (bydlí totiž ve vedleší vesnici a tak se snaží být u nás co nejčastěji, řekněme tak 1 - 2 týdně na celé odpoledne, ale kdyby bylo po jejím, tak je u nás skoro každý den
).
Také mému muži vadí, že např. moje mamka nechce dělat nic proti vůli našeho dítka jen proto, aby se vnoučeti nezprotivila, aby se jí prý nebálo. To dítko raději nechá dělat cokoliv. Zdá se mu to divné.
Moje tchýě k nám jezdí tak jednou za měsíc a to mi bohatě stačí, ale moji mamku ráda vidím. Snažila jsem se vcítit se do mého muže, ale nějak mi to nejde. Říká, že by mu také stačilo, aby k nám moje mamka jezdila méně, klidně i tak jednou za měsíc a jednou mi za ní. Můj muž říká, že my jsme teď rodina a že bychom měli být více spolu sami a ne aby u nás byli pořád prarodiče! Můj muž přes den pracuje, a když chci jet třeba já za mamkou, tak říká, že rád pojede s námi, ale ne tak často. Spíše by chtěl být on s námi a ne abychom často jezdili my za mojí mamkou nebo moje mamka k nám. Protože když muž přijde z práce domů a mamka je u nás, nedá dítko z ruky a muž by si tak chtěl hrát, ale je spíše zalezlý nebo si něco dělá v garáži. Vím, že mu je to docela líto, že by raději byl v tu chvíli s našim dítkem.
Možná je tento příspěvek tak trochu zmatený, ale já vážně nevím přesně jak se k tomu postavit. Jestli spíše k mojí mamce, nebo spíše držet s mužem. Rozhodně se můj muž nesnaží mě nějak držet od mojí mamky, to ne, jen chce aby to nebylo tak časté, že bychom měli trávit čas spíše spolu. Dopolko k mamce jezdit nemůžu, chodí totiž do práce. Ach jo, co dělat?