Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za anonymitu, kdyby to byl problém, prosím raději smazat.Mám problém se svojí matkou a mým chlapem. Abych uvedla situaci: jsem od malinka odstrkované, nechtěné dítě. Matka mi to dává dost často znát od dětství až dodnes, někdy méně, někdy dost bolestivě. Můj bratr byl dítě vymodlené, rodiče ho měli skoro na stará kolena. Je mezi námi velký věkový rozdíl. Žijeme 300 km od rodičů, tj. vídáme se jednou za 2-3 měsíce. Jde o to, že když jsme spolu (nedej bože u nás v bytě), moje matka má na mě strašně zlých řečí. Rýpe, šťourá, všechno dělám špatně, úklid, jídlo, děti, moje postava, vlasy, oblečení… Můj muž mě ale brání a mojí matku se snaží usměrnit, občas jí něco smečuje (rádoby v legraci zpátky). A moje máma se smrtelně urazila. Pracuje ve vysoké manažerské pozici, je to vzdělaná (i když chladná) dáma, ale je zvyklá na to, že jak se pohybuje celý život v šéfovské pozici, všichni jí lezou do zadku. Neuvěřitelné je, že fakt žije v jakési bublině, není v realitě. Moje máma je tak pitomá, že to nepozná a vážně si myslí, jak je úžasná a všem zaměstnancům to žere a bere je za kamarády (všichni jsou podřízení). Já neumím lhát, podlézat. Můj bratr to umí bezvadně. Do očí jí říká, jak zhubla, jak jí to sluší atd.
Připadám si jako mezi mlýnskými koly. Má někdo zkušenost?Za rohem normálně řekne opak a připojí, že jen mámu potřeboval pumpnout o prachy. Je mi z toho na zvracení. To, že jsem odrstrkovaná není můj pocit. Všímá si toho každý, kdo nás zná. Řešily to dokonce i bývalé přítelkyně bratra, ptaly se, proč matka tak moc prosazuje bratra, že si toho zkrátka všímají. Můj muž zase říká, že já jsem pro mámu odpad a bratr je bůh.
Matka mě v dětství surově bila, velmi surově, každý den. Nadávky, vyhrožování děcákem na denním pořádku, přitom navenek je to vzdělaná dáma na úrovni. Dodnes mám jizvy, nemyslím tím na duši. Já žiju spořádaně, mám vzdělání, stálou práci, žiju si dobře, cestovala jsem po světě, s mužem jsme 10 let, máme děti, žijeme slušně a spořádaně.
A teď k věci, moje matka se hrozně naštvala na mého muže, protože ona měla na mě z ničeho nic zase šílené řeči typu, že jsem zlý člověk, že jí neumím pochválit a že jí závidímTak jí můj muž ve srandě něco odpověděl a máma s ním od té doby nepromluví slovo. A teď, co mám dělat? Co je správné? Když utnu vztahy, moje děti přijdou o jediné prarodiče, když je budu udržovat, budeme spolu diplomaticky mluvit o počasí a s mužem nic? Mám jezdi k rodičům jen já sama? Nepřijde mi správné, aby máma po mě pořád šlapala a chápu muže, že se mě zastal. Má tedy propříště mlčet? Mojí matce se nedá absolutně nic říct, naštve se a urazí při sebemenší hlouposti, někdy ani sami nevíte, co to bylo. Minové pole hadr. Nechci dětem brát babičku, ale nelíbí se mi její přístup k manželovi.
omg, obvykle se vyhybam zkratkam, ale tady se to hodí… proč by někdo chtěl udržovat vztahy s takovým člověkem?
ty bys chtěla, aby tvé děti viděly, co je babička zač, nedejlojza, aby to převzaly jako normu? kašli na ni a žij svůj hezký život. je mi moc líto, že jsou lidé, kteří tohle dokáží a levitují si ve své bublině jalendu…
![]()
Nemas to lehke, v urcitych bodech poznavam i svou mati
ale tva je vyssi level
taky se vidame parkrat do roka a vzdy je konflikt. U nas pomohla poradna hadka a moje obrovska davka klidu pri argumentaci. Pak jsem ji v klidu oznamila ze jestli se takhle bude chovat dal, proste nebudu mit zapotrebi tam jezdit. Byly sceny ale srovnala se, snad to vydrzi ![]()
A ještě jedna věc Zakladatelko, z toho, co jsi napsala mi Tvá matka přijde jako velký manipulant s psychopatickými prvky. Pokud nechceš situaci řešit s psychologem, přečti si alespoň knížku Nenechte sebou manipulovat (Isabelle Nazare-Aga). Mohlo by Ti to hodně pomoct - mně tedy pomohla. Lze si ji stáhnout i v pdf verzi na internetu. Tvoje matka nesnáší Tvého muže nejspíš proto, že ji prokoukl.
Příspěvek upraven 22.04.16 v 13:20
Tvoje máma je normální psychopat. Všechno uż tu zaznělo, tak jen dodávám-zlatá střední cesta neexistuje, tvoje máti je prostě magor, je to povahovej rys-nezmění se. Takže jí udělej ![]()
@pannda Jo, asi to bude lepší vzít muže s sebou. S tátou se bavil normálně a může mi pomoct s dětmi. Pokud by tam nejel, bylo by to takový moc definitivní. Zakladatelka
K těm dotazům, proč udržuju vztah s mámou: jak jsem psala, nechtěla jsem opakovat historii, kdy máma nemluvila se svými rodiči a já neměla babičku a dědu. To samý nechci dělat svým dětem (minimálně kvůli dědečkovi). Táta k nám sám nepojede, takže zbývá jen cesta tam. A kdyby můj muž nepřijel, ještě by se to otočilo proti němu, takže asi fakt bude lepší, když pojede a bude se bavit jen s tátou, Psaly jste správně, že on nic špatného neudělal. mimochodem, moje matka je přesvědčena, že to ona je chudák a pomalu oběď násilí, protože to říkala v práci „kamarádům“ (=podřízeným) a všichni jí odsouhlasili, jak jsme k ní hrozní a že to teda už je opravdu moc.
Takže oni ten její obláček přiživují a ona žije malinko mimo realitu.
Já věřím, že moje děti samy prokouknou, co je a není v chování normální. My se o tom doma bavíme, takže slyší i náš názor. Jak jsem psala, moje matka je typ babičky, že chvilku se dětem věnuje, něco i koupí, to je pravda, ale za chvilku už dítě posílá za mnou a nebaví jí to. Ale fotek na FB si dá hafo je podle toho je to milionová babička. Je to pozér. Ale to je mi fuk. Děti jí mají moc rádi a zase by tam jeli. Já si říkám, že to jednou za čas přetrpím. Trápí mě však ten vztah matka-manžel. Tady primárně nejde o mě. Můj muž říkal, že je ochoten tam jet, i když minule odpočítával minuty, jak si tam připadal blbě. ![]()
Zakladatelka
@Terka1603 píše:
Tvoje máma je normální psychopat. Všechno uż tu zaznělo, tak jen dodávám-zlatá střední cesta neexistuje, tvoje máti je prostě magor, je to povahovej rys-nezmění se. Takže jí udělej
Zní to jednoduše. Díky za přímočarost. Zakladatelka
A to jezdíte jen vy tam?? ![]()
Když se urazila, tak bych nejela až dorazí ona k vám. Jestli se jí u vás nelíbí, její problém - může si užít vnoučata a jet zpět.
Nevím, proč táta nepřijede..to je takový podpantoflák? Proč bys dělala ústupky jen ty? Jestli Tě chce táta vidět, ať se také stará, ne? ![]()
A babička s dědou již nežijí?
@Anonymní píše:
K těm dotazům, proč udržuju vztah s mámou: jak jsem psala, nechtěla jsem opakovat historii, kdy máma nemluvila se svými rodiči a já neměla babičku a dědu. To samý nechci dělat svým dětem (minimálně kvůli dědečkovi). Táta k nám sám nepojede, takže zbývá jen cesta tam. A kdyby můj muž nepřijel, ještě by se to otočilo proti němu, takže asi fakt bude lepší, když pojede a bude se bavit jen s tátou, Psaly jste správně, že on nic špatného neudělal. mimochodem, moje matka je přesvědčena, že to ona je chudák a pomalu oběď násilí, protože to říkala v práci „kamarádům“ (=podřízeným) a všichni jí odsouhlasili, jak jsme k ní hrozní a že to teda už je opravdu moc.Takže oni ten její obláček přiživují a ona žije malinko mimo realitu.
Já věřím, že moje děti samy prokouknou, co je a není v chování normální. My se o tom doma bavíme, takže slyší i náš názor. Jak jsem psala, moje matka je typ babičky, že chvilku se dětem věnuje, něco i koupí, to je pravda, ale za chvilku už dítě posílá za mnou a nebaví jí to. Ale fotek na FB si dá hafo je podle toho je to milionová babička. Je to pozér. Ale to je mi fuk. Děti jí mají moc rádi a zase by tam jeli. Já si říkám, že to jednou za čas přetrpím. Trápí mě však ten vztah matka-manžel. Tady primárně nejde o mě. Můj muž říkal, že je ochoten tam jet, i když minule odpočítával minuty, jak si tam připadal blbě.
Zakladatelka
Ahoj,
nečetla jsem všechny příspěvky, ale napíšu.
Tvoje situace mi vehnala slzy do očí. Nechápu, jak může být ´maminka´ tak necitelná.
Já bych asi to udělala takhle. Děti bych přivezla, ale s ní bych nebyla ani minutu. S tatínkem bych se vypravila na procházku, sedla si s ním do kavárny, jeli bychom na výlet. Večer bych vyzvedla děti, a zase jela pryč.
Pokud chceš vyzkoušet kineziologii, aby ses zbavila strachu a ponížení, napiš mi zprávu. Mě to pomohlo ne na 100, ale 200%.
Už bys´ nebyla jako uzlíček nervů, ale vyrovnaná ženská, která na sebe nenechá působit ´zlo´.
@Anonymní píše:
K těm dotazům, proč udržuju vztah s mámou: jak jsem psala, nechtěla jsem opakovat historii, kdy máma nemluvila se svými rodiči a já neměla babičku a dědu. To samý nechci dělat svým dětem (minimálně kvůli dědečkovi). Táta k nám sám nepojede, takže zbývá jen cesta tam. A kdyby můj muž nepřijel, ještě by se to otočilo proti němu, takže asi fakt bude lepší, když pojede a bude se bavit jen s tátou, Psaly jste správně, že on nic špatného neudělal. mimochodem, moje matka je přesvědčena, že to ona je chudák a pomalu oběď násilí, protože to říkala v práci „kamarádům“ (=podřízeným) a všichni jí odsouhlasili, jak jsme k ní hrozní a že to teda už je opravdu moc.Takže oni ten její obláček přiživují a ona žije malinko mimo realitu.
Já věřím, že moje děti samy prokouknou, co je a není v chování normální. My se o tom doma bavíme, takže slyší i náš názor. Jak jsem psala, moje matka je typ babičky, že chvilku se dětem věnuje, něco i koupí, to je pravda, ale za chvilku už dítě posílá za mnou a nebaví jí to. Ale fotek na FB si dá hafo je podle toho je to milionová babička. Je to pozér. Ale to je mi fuk. Děti jí mají moc rádi a zase by tam jeli. Já si říkám, že to jednou za čas přetrpím. Trápí mě však ten vztah matka-manžel. Tady primárně nejde o mě. Můj muž říkal, že je ochoten tam jet, i když minule odpočítával minuty, jak si tam připadal blbě.
Zakladatelka
To se dost mýlíš.
Jsem v totožné situaci, až na to, že můj táta od mámy utekl, když jsme byli malí. Já to dokázala před dvěma roky, kdy už pohár absolutně přetekl, udržuji je „nutné styky“ (teď třeba umřela babička, tak jsem v tom mámu nechtěla nechat, ale ani po dvou letech drahá máma nevynechala příležitost, aby do mě neryla, nenadávala a to samé do mého muže, který se mě chudák zastával!!! pročež je to samozřejmě h.a.jzl první kategorie ).
Jde primárně o vztah tebe a tvé mámy, abys ji dokázala kopnout do zádele a kruci se jí taky postavit. Uvědom si, že vám může rozbourat manželství, pokud manžel začne vnímat, že je až za tvou matkou, že se jí podřídíš na vrub VAŠÍ RODINĚ.
Zadruhé bych ráda podotkla, že, vzhledem k tomu, že tvá mamka je opravdu nějakým způsobem psychicky rozbitá, si vyříkáním věcí narovinu vůbec nepomůžeš, páč ona bude stejně ten chudák (to je ta bublina… ), smiř se s tím dopředu, že ona svůj vztah k tobě změnit nedokáže. Ten postoj musíš změnit ty!!
Promiň, píšu to asi trochu drsně, ale opravdu, opravdu vím, o čem mluvíš, prožívala jsem to.
Máš svoji rodinu a jsi už velká holka, tak se nenech zastávat manželem, ale zastaň se vlastního štěstí sama!
@Lenka512 píše:
A to jezdíte jen vy tam??![]()
Když se urazila, tak bych nejela až dorazí ona k vám. Jestli se jí u vás nelíbí, její problém - může si užít vnoučata a jet zpět.
A babička s dědou již nežijí?
Nevím, proč táta nepřijede..to je takový podpantoflák? Proč bys dělala ústupky jen ty? Jestli Tě chce táta vidět, ať se také stará, ne?
Prarodiče na straně manžela už nejsou.
Oni jezdí k nám, nebo my tam jednou za 2-3 měsíce. Jinak jsme v kontaktu po soc. sítích a telefonu. Táta sám nepřijede, matka by mu dala co proto.
Ona si to nepřeje, prý se mu bez ní stýská (což otec vyvrací).
Když to s ním rozebírám, tak říká, ať to neřešíme, že ho máma taky strašně štve, ale že když to řeší, je to pak ještě horší. A má ji rád, to vím.
Mladší dítko mě ještě potřebuje, takže ho dát pryč nemůžu, navíc máma je hlídat nechce (předpokládám, že by je tam ani sama nechtěla) a já osobně po mých zážitcích z dětství si to taky neumím představit. Chci být dětem nablízku.
Je zajímavý, že když naši přijedou k nám do bytu, tak má blbý řeči i na pořádek. Ona je hrozně přes pořádek, pedant, ale sama u sebe tak „puntlich“ není. (třeba týden nemytý umyvadlo, vana - to by mě neprošlo). Jednou jsem se naštvala a před její návštěvou si půjčila od sousedů uklízecí službu. Vycídili celej byt, od hlavy až k patě, včetně „stoletý“ špíny, prostě takový to uklízení, co děláte jen jednou za čas. 2 lidi tu byli celej den. A ty prachy.
Představte si, že máma měla řeči jako vždycky, že mám pod skříní prach, na futrech v koupelně též a taky že ve sprchovým koutě je něco…
Tak jsem se snažila (zapřáhla jsem i muže) vždycky při další návštěvě makat jako šroub a uklízet, lezla jsem po zemi i po stropě a koukala, z jakýho úhlu je co vidět a stejně řekla zase tu samou větu, že bych si mohla uklidit a že mě s tátou špatně vychovali. Můj muž mi pak řekl, že se na to může vys*t
a teď mi i zakazuje před máminou návštěvou uklízet (dělám to potají
).
Před její návštěvou jí volám, co chce pít (mění se to, co je dobré jednou, příště mě seřve, že TOHLE přece už nepije, že si někde přečetla, že TAMTO je lepší), jíst (pokaždý drží jinej jídelníček). Vařím speciálně pro ni, má tu slaný domácí pečivo, napečený sladký několika druhů… no jako snažím se. Ale stejně je vždycky něco blbě. To si nestěžuju, jen se tím snažím ilustrovat, v jakým světle ji vidí můj muž a proč se mě zastává. V téhle diskuzi nejde o mě, myslím, že nepotřebuju zachraňovat. Máma mě zraňuje, to určitě hodně, ale je to celoživotní a řekla bych, že jsem na to zvyklá. Jakkoli divně to zní a uvědomuju si to. Ale trápí mě spíš ten vztah manžel-moje matka, chtěla bych tu rodinu nějak držet pohromadě, fakt hlavně kvůli dětem a mýmu tátovi. I můj muž má mýho otce moc rád, hezky si spolu pokecají. Tím spíš, že se svým tátou nemůže.
Zakladatelka
@Lenka512 píše:
Myslela jsem prarodiče Tvoje - rodiče od matky.
Aha, promiň, to jsem blbě pochopila. Ne, už nejsou. Máma s nima léta nemluvila, celý moje dětství, až těsně před smrtí dědečka se tam párkrát zastavila. Zakladatelka