Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Moje matka sběratelka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.10.24 15:46
Těžko radit. Zažila jsem toto u několika klientů. Často už rodinu neměli, do našich služeb se dostali po oznámení sousedů, magistrátu.. Dokud nechce ten člověk sám, nic neuděláš. Odmítni chodit na návštěvy, vídat se v prostředí jejího domu.. zkus použít mírný psychický nátlak. Ale bývají tvrdohlaví, jsou svéprávní.. Kdyby došlo k ohrožení jejímu nebo druhého, majetku, újmou na zdraví, volat policii a záchranku, nedobrovolná hospitalizace a nasazení medikace. Nejsem psychiatr, ale snad obsedantně-kompulzivní porucha (to hromadění), možná počínající neurodegenerativní onemocnění (demence..?) Zkusila bych kontaktovat Centrum duševního zdraví ve vašem městě nebo blízkosti, poradit se tam. Sociální odbor vašeho městského úřadu. Domluvit si konzultaci u psychiatra, zatím pro tebe, co by se dalo vymyslet. Není to lehká situace, držím moc palce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.24 16:01
@teroonka mám ještě i sestru, ta s matkou vychází tím stylem, že matce dá za pravdu a všeci ostatní jsou zlý a chtějí ji zle a ona je v pohodě. Sestra to dělá proto, protože má zálusk na celý majetek. Matce jde po ruce a hlavně i proti mě.
Já řeknu svůj názor a tím pádem by mě matka nejraději vydědila.
Je tvrdohlavá a na vině jsou vždycky ti druzí, těžké pořízení.
- Citovat
- Upravit
13.10.24 16:08
@Anonymní píše: Více
Na věky tu jistě nebude, ale jiná také nebude. Bude pořád lakomá, bude se posmívat, pomlouvat a bude žít v bord.elu. Pokud se k tobě chová stejně, utla bych to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.24 16:16
Moje máma má celý život našlápnuto na sběratelství. Není to tak strašné, jako v pořadech o sběračích, ale nedá se u ní sednout ani na židli. Uklidit u ní nikdo nesmí, křičela by kvůli každé blbosti a ještě by nám několik měsíců vyčítala, co jsme jí provedli strašného, že jsme vyhodili nějakou blbost, byť by to tak nebylo. Prostě, co by pak nemohla najít, určitě bychom za to mohli my. Takže jí neuklízím, binec přeskakuji, když přijdu na návštěvu. Je to hodně hrozné říci, ale uklidím jednou až po její smrti, do té doby to dělat nebudu.
- Citovat
- Upravit
13.10.24 18:11
@Tayen píše: Více
Pokud je paní 75 a více, tak už bych s tou léčbou tak optimistická nebyla. Dovedeš si představit někoho v sedmdesáti nebo osmdesáti, jak ho vyléčíš a on změní svůj celoživotní způsob života? Já si to představit nedovedu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 18:59
@Kipa22 píše: Více
V rodině se něco podobného povedlo, hodně starý člověk, plno let nevycházel, všechno špatně a pak se dostal přes praktika a nevím ještě koho do péče psychiatra, nechal si dát léky a během měsíce z něj byl úplně normální důchodce. Změna neskutečná. Měl depresi a bohužel to x let neřešil, není přece blázen a on doktora nepotřebuje. To jen, že to jde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 19:05
@K.Black píše: Více
Jasně…v dalších sto letech se může hodit ledacos 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 19:07
@Anonymní píše: Více
U nás je to jiný případ…nesmí se sáhnout na nic po jejich rodičích…je fuk, že to nepoužívá…a posledních sto let to na sebe nikdo nevezme…nic se nesmí předělat…a vše se dělá tak, jak se tu dělalo posledních 60 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.24 09:24
Dohlížíme s manželem na mého strýce - 87 let. Má 2kk. Do jednoho pokoje se nedá vejít vůbec, ve zbytku bytu jsou jednosměrky… šílené. Nikdo, kdo ho pozná jenom zvenku, by nevěřil na jakém smetišti žije. Je inteligentní, sečtělý…
Nedá se s tím dělat nic, průběžně vyhazuji kelímky, pytlíky, tácky od rajčat… všude krabice, ve kterých jsou další krabice, 3 rozbité vysavače, které někde posbíral, několik nefunkčních rychlovarných konvic, protože tam stačí něco vyměnit… před víc než 20 lety si koupil lednici, která je pořád zabalená v předsíni, protože v kuchyni by musel vyhodit nějaké krámy, které nutně potřebuje.
Před pár lety jsem mu vyhodila nějaké desky ze starých vestavěných skříní, které někdo vyhodil k popelnicím… doteď to mi to nezapomněl.
jediné, co se nám povedlo, že manžel odvezl do sběrných surovin nějaké kusy mědi, mosaze… bylo toho asi 15 kilo, ale dostal za to nějaké prachy, tak se toho vzdal.
Já už jsem na to rezignovala, už jenom posbírám odpadky, vyluxuji jednosměrky, doma si pak dám panáka a okamžitě uklidím nějakou skříň, nebo šuplík
Jsem v kontaktu s člověkem ze sociálky, ten mi říkal, že takových lidí je víc než by se zdálo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.24 09:32
@evi3 píše: Více
Tomu věřím.
Ale já bych to teda nedělala 
.
Klobouk dolů 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.10.24 12:01
@evi3 56908341
Věřím, že je takových lidí víc. U nás v příbuzenstvu taky. Ještě doma nemají jednosměrky, ale nic moc nevyhodí, nevytřídí a sem tam donesou něco domů s cílem „to se bude hodit“.
Jediné, co neshromažďují jsou ty odpadky, ale i tak pocit u nich doma nic moc. Napůl je uklizeno, ale vše je ušmudlané, docela špinavé, skříně plné krámů, které nikdo nepoužívá. Je to děs. Co jsem viděla a slyšela, tak oni to neřeší. Počítají s tím, že to po jejich smrti uklidí jejich děti.
- Citovat
- Upravit
smajlik345
14.10.24 21:18
Lituji lidí, kteří to potom budou uklízet. Protože tohle se nedá posbírat lopatou a vyhodit. Ale člověk to musí posbírat ručně ať nevyhodí něco cenného, důležitého co je pod tou hromadou bordelu
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
