Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč se tím zabýváš?
Máš svůj svět, své starosti. Kdo bude chtít, vždycky Ti nějaký ten negativní názor vecpe. Tak to prostě přestaň řešit, lidé jsou takoví, jací jsou a žij si svůj kvalitní život okořeněný vírou v cokoliv.
![]()
Tak zalezi o jake nabozenstvi jde
mormoni a jehovisti maji taky miliony priznivcu a je to sekta. To by mi u kamaradky taky asi vadilo…nicmene je to tvoje vec, pokud tim nekoho neovlivnujes a hlavne jsi sama o sve vire presvedcena, nemelo by te to rozhodit s domnivam se (za predpokladu, ze to vazne neni sekta), ze opravdovy pratele by te soudit nemeli.
No tak předně bych nic nezmiňovala, píšeš, že nikomu nic nevnucuješ, ale očividně jim tu informaci nějak dáváš.
A pak pokud jsi si jistá v kramflecích, tak bych si z toho nic nedělala. Maximálně bych se zamyslela nad tím, jakými lidmi se oblopuju.
Vira=verit. Pokud opravdu necemu veris, potom te nemuzou rozhazet nejake poznamky, zvlast pokud svou viru nikomu nevnucujes, nikoho nepresvedcujes a jen podle ni zijes.
Je mozne, ze si nejsi jeste sama sebou jista a proto te zranuji poznamky od druhych. Pokud si budes v jakekoli veci jista, tohle te nerozhodi. Je to tvuj zivot, ty ho zijes, ne ostatni.
Ahoj, mám téměř stejné zkušenosti se svým nejbližším okolím a to jsem si dovolila v dospělém věku „pouze“ uvěřit v křesťanského Boha a dát se pokřtít. Přesně jak píšeš, i ta nejmenší zmínka o víře je jak červený hadr na býka
Ráda si přečtu, co kdo k tomuto tématu napíše. Skoro jsem přišla o nejlepší kamarádku, a to podotýkám, že rozhodně nikoho o ničem nepřesvědčuju ani nic podobného. No ale člověka to prostě asi hodně změní a lidi to neskutečně dráždí. Nicméně teď se to celkem usadilo do stádia tiché tolerance, je ale jasný, že pokud bych o své víře začala mluvit (což mně jinak přijde normální, že člověk mluví s blízkými o tom, co ho naplňuje), tak bude oheň na střeše.
Mně vadí když mě třeba odsuzují v rodině, mám je ráda a nechci o ně přijít. I když nic nevnucuju, občas mi sami něco napíšou
je to pro mě těžké ![]()
@jenny.fields jo někdy se zmínim, že jsem někde byla…nebo se někdo zeptá, proč už nejím maso, možná je to chyba a neměla bych o tom prostě mluvit vůbec. Prostě tabu.
Asi nebudeš moct se ani zmínit.
Lidi většinou nic o víře neví a dělají chytráky. Sama jsem byla svědkem nepříjemného „zaškatulkování“ jen kvůli víře.
@Anonymní píše:
Prosím anonymně nebo smazat, chodí sem i lidi, o kterých teď budu psátvždycky jsem věřila na něco, jak se říká: takový ten český „něcista“. Vyrůstala jsem v ateistické rodině, slavily se jen Vánoce a narozeniny, Vánoce byly hlavně o televizi a o jídle
abych to zkrátila, vždycky jsem měla zájem o jedno asijské náboženství, nebudu jmenovat, žádná sekta, hlásí se k němu několik milion lidí po světě
taky jsem upravila stravovací režim, nejím už maso
Občas se jdu pomodlit s ostatními, snažím se vzdělávat, ale to je všechno. Nikoho neobtěžuji, nikomu nic nevnucuji. Ale je to jako červený hadr, stačí se jenom zmínit o nějaké drobnosti a hned se dozvím: náboženství je pro slabochy, jsi člověk bez vůle, je to jen móda, to tě přejde!
Já už nevím, přijde vám to normální? Jsem z toho zničená a unavená. Mimo manžela mě každý hned odsuzuje a nic neví
dost dobře nechápu, jak se o tom druzí můžou dozvědět, víra přece není napsaná černou fixou na čele a v davu nepoznáš věřícího od ateisty… pokud tedy nenosí nějaké řeholní roucho, tam je to pak vidět přímo fyzicky… je spousta lidí, kteří nejí maso, takže tím to asi taky nebude…
Jinak když věříš, pak ti je přece ukradené, co si o tom myslí okolí… to je v tobě, ve tvé hlavě, ve tvé duši… je to stejné, jako když má někdo rád třeba modrou barvu… tisíc lidí mu může říct, že fialová, žlutá, červená nebo oranžová je lepší, ale on stejně zůstane věrný modré…
@bublinek píše:
Asi nebudeš moct se ani zmínit.
Lidi většinou nic o víře neví a dělají chytráky. Sama jsem byla svědkem nepříjemného „zaškatulkování“ jen kvůli víře.
Trosku ot, ale ja sama jsem se naopak nekolikrat setkala s vericim, krery o sve vire vedel mene nez ja - ateista. Jednalo se celkem o elemntarni veci A to je vec, ktera mi vadi. Konkretne napr krestan nevedel co/kdo je pri modlitbe duch svaty, resp jaky ma pri modlitbe vyznam ![]()
A jak se o tom okolí dozví, když ani v anonymní diskuzi na internetu nechceš jmenovat konkrétní viru?
@Regina Hero je to v nejbližší rodině a okolí, třeba brácha
u těch se to nezatají, hlavně když mě třeba navštíví doma
a nejde to úplně přejít, ty poznámky mě prostě hrozně mrzí (třeba že jsem slaboch)
dělá to mezi náma propast
@Anonymní píše:
@Regina Hero je to v nejbližší rodině a okolí, třeba bráchau těch se to nezatají, hlavně když mě třeba navštíví doma
dělá to mezi náma propasta nejde to úplně přejít, ty poznámky mě prostě hrozně mrzí (třeba že jsem slaboch)
Takže jsi hinduistka a máš doma oltáříček? ![]()
Asertivita. Nastavení hranic. A protřídění přátel.
@Anonymní píše:
@Regina Hero je to v nejbližší rodině a okolí, třeba bráchau těch se to nezatají, hlavně když mě třeba navštíví doma
dělá to mezi náma propasta nejde to úplně přejít, ty poznámky mě prostě hrozně mrzí (třeba že jsem slaboch)
a vysvětlili Ti, proč jsi slaboch?
Prosím anonymně nebo smazat, chodí sem i lidi, o kterých teď budu psát
vždycky jsem věřila na něco, jak se říká: takový ten český „něcista“. Vyrůstala jsem v ateistické rodině, slavily se jen Vánoce a narozeniny, Vánoce byly hlavně o televizi a o jídle
abych to zkrátila, vždycky jsem měla zájem o jedno asijské náboženství, nebudu jmenovat, žádná sekta, hlásí se k němu několik milion lidí po světě
taky jsem upravila stravovací režim, nejím už maso
Občas se jdu pomodlit s ostatními, snažím se vzdělávat, ale to je všechno. Nikoho neobtěžuji, nikomu nic nevnucuji. Ale je to jako červený hadr, stačí se jenom zmínit o nějaké drobnosti a hned se dozvím: náboženství je pro slabochy, jsi člověk bez vůle, je to jen móda, to tě přejde!
Já už nevím, přijde vám to normální? Jsem z toho zničená a unavená. Mimo manžela mě každý hned odsuzuje a nic neví