Můj muž je náměsíčný

1961
20.5.11 07:23

Můj muž je náměsíčný

Holky, chci se zeptat, jestli někdo nemáte podobnou zkušenost, protože mně to začíná trochu děsit. Normálně můj manžel je náměsíčný a noci kolem úplňku začínají být bezesné. Dřív jenom tak chodil po bytě a vykládal nesmysly, s tím jsem se celkem smířila, ale teď ze spaní, když jsem nebyla doma, vyšel z bytu jenom v trenkách a zabouch si :mrgreen: to bouchnurí ho nakonec zbudilo a tak stál na chodbě a čuměl jak nedozrálý rajče. Taky mi přemísťuje předměty v bytě, vyhodil mi novou baterii do koupelny, kterou jsem měla schovanou ve skřínce pod umyvedlem tak dokonale, že nevím, jak se k tomu dostal a dneska ráno jsem v šuplíku v kuchyni našla namazaný chleba se šunkou :lol: Nemátě nekdo s náměsíčností zkušenosti? Já mu snad uvážu plechovku k noze, abych ho slyšela, nebo nebudu spát, nebo já už nevím :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
18551
20.5.11 07:33

ahoj, osobní zkušenost nemám, ale doktor, který nás učil psychiatrii říkal, že není dobré ty lidi násilím nebo leknutím budit. Spíš jim udělat v cestě jakési „překážky“, které ho po jejich nezdolání většinou sami proberou…tudíž pokud odchází z bytu, zamkni večer dveře a seber klíče z místa, kde je obvykle mívátě a nech si je třeba přes noc v nočním stolku…po neúspěšném otevření dvěří by se měl probudit. Náměsíčnost může být samozřejmě i zrádná a nebezpečná, někdo otvírá okna atd…tím tě nechci vůbec strašit, ale můžeš se zkusit zeptat ve vašem městě nějakého odborníka na názor, jak náěsíčnost odbourat.

Někomu taky pomáhájí např při úplňku dobře zadělaná okna ( závěsy, žaluzie) aby měsíční světlo se nedostávalo do místnosti, a nevím jak máte postel,a le sapní třeba čelem k onu, nebo tak aby obličej směřoval proti oknu se taky třeba v těchto případech nedoporučuje. Tak zksute tohle.

Ještě poslední věc, která pomohla mě - neměla jsem klasickou náměsíčnost, ale zdáli se mi živé sny a hodně jsem mluvila ze spaní…otočit postel jinak, nebo malinko přestěhovat dispozičně ložnici - dát postel prostě jinak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1961
20.5.11 07:48

Loko děkuju, dveře už samozřejmě zamykám :lol: , ale u něj je to i mimo úplněk (i když slabší odvar) a když je doma sám, tak ho neuhlídám. Ale zamyká se už i sám, protože trapas v trenirkách mu už stačil …
Jinak já ho nebudím, nechávám ho na procházce po bytě a čekám, až se vrátí do poslete a zase usne, pak už nevstane. Ale je fakt, že přestěhování ložnice by asi pomohlo, protože máme hlavu přesně naproti dvěřím na balkon a teď v létě je máme dokořán, takže měsíční očko na nás náležitě pálí :zed: Jen nevím, jak manžela přinutím přestěhovat ložnici. Možná ve spánku … :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18551
20.5.11 07:51

no tak to bych opravdu zkusila tu postel, ono to není pro spánek zdravé, spát čelem k oknu…však nemusíte hned stěhovat postel, zkuste jen spát opačně, pár dní, a uvidíte, zda se to zlepší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1961
20.5.11 07:55

No jo, když já ho chudáka nechala nad čelem té postele udělat vestavěné poličky … chudák se s tím dřel tři dny … nějak to budu muset vymyslet. :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18551
20.5.11 07:57

no hele zase co by pro svoje zdraví a klidný spánek vás obou neudělal, že :mrgreen:
tak opravdu zkuste spát hlavou v nohách a myslím že i to by mělo stačit, a ani by ložnisi nemusel stěhovat :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lenka76
20.5.11 08:49

ahojky,ja mam dokonce osobni zkusenost, kdyz jsem byla mala,asi tak kolem 6ti let,tak si pamatuju,ze jsem spala a najednou jsem vstala,a sla si v pyzamu,otevrela si dvere a sla chodbu a obouvala si boty,nastesi nase mama se vzbudila a ptala se kam jdu,a ja ji rekla,ze nevim :lol: ,zula jsem se a sla spat.pak davali retizek na dvere,abych pry nikam nesla,ja jsem nastesti jenom chodila.kdyz to na me prislo,tak jsem otevrela dvere,a kdyz nesli,tak jsem sla zase spat.a pak to prestalo.byla to asi nejaka chvilkova namesicnost.
a co jit s tim k doktorovi?musi to byt hodne neprijemne.

  • Citovat
  • Upravit
1961
20.5.11 09:00

Lenko76 - taky dobrý :mrgreen: (můj táta třeba jako malinký prý načůral do kredence v domění, že je na toaletě)
K doktorovi, nevím, nevím - možná kdybych měla doma chov skotů a mohla ho tam párem volů dotáhnout, tak jo, ale on chodil na psychinu jako malý a od té doby to má tak zošklivené… což by nebyl takový problém, ale je to pro něj ztráta času.
My jsme měli na táborech holčičku náměsíčnou, a když byl úplněk, tak jsme jí kolem stanu museli stavět plechovky, a hlídkovat, kdyby se někam vydala (pač jsme stanovali na koupališti u lesa …) Ale takové věci se mi teda zas fakt dělat nechce.
Mě to jako nijak v životě nepřekáží, jen jsem zvědavá, čeho se ještě dočkám :lol: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1961
20.5.11 09:08

Jo holky, teď jsem si vzpomněla na ještě něco vtipného. Moje mamka ze spaní strašně mluví, třeba
4 hodiny si s ní táta povídal, než plácla nějakou blbost a on zjistil, že mamka po celou dobu spokojeně spí. A jednou, když byl brácha malej, tak máma tátu v noci vzbudila s tím, že je brácha zarolovaný ve spacáku pod postelí. Tak táta chudák musel vytáhnout spacák, celý ho rozbalit a ukázat jí, že tam není. Až pak sebou máma plácla jak mrtvola a spala dál. A jednou prý leželi vedle sebe na posteli, máma spala, najednou se napřímila, kousla tátu brutálně do čela a zase spala :lol: :lol: :lol:
To já se ze spaní jenom děsně směju, až se za břicho popadám, asi jsem veselá nátura :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
xxZuzana
20.5.11 09:20

Ahoj, mám osobní zkušenost a docela bohatou :mrgreen:

Měla jsem období, kdy jsem ze spaní „vyváděla“ fakt divný věci - celá rodina se pak bavila na můj účet. Evakuovala jsem byt - měla jsem pocit, že hoří, nebo že se valí voda skrz zeď… tak jsem křičela, tahala přítele z postele za nohu a balila evakuační zavazadlo. Ráno pak ležel u dveří úhledně sbalený balíček - noční košile a v ní zabalené úplně nepotřebné věci, co mi přišlo pod ruku. Kapesníčky, labelo, plyšák :mrgreen:

Přítel si rychle zvykl, po pár nocích už věděl, že má počkat, vysvětlovat a že se nic neděje - že se za pár okamžiků vzbudím. Já se pak probrala, třeba v okamžiku, kdy jsem mu ukazovala na zeď, že se tudy přece valí ta voda - a on to byl obraz - asi jak vytvářel tmavé místo na zdi, tak mě to mátlo.

Hledala jsem po bytě myši, hořely nám závěsy, které nemáme, vyklepávala jsem pavouky z polštářů a příteli dávala do rukou ty vyklepané, že už jsou čisté a že se nemusí bát. Říkala jsem mu, že na mě dýchá zimu a já díky tomu poznám, že byl „za těmi dveřmi“ a změnil se :mrgreen:

Viděla jsem u okna malou holčičku, bála jsem se, že vyskočí nebo vypadne, tak jsem se k ní pomalu blížila a chytala ji. Probudila jsem se, když jsem byla u parapetu, bylo léto, okno pootevřené - to uznávám, to je nebezpečné.

Po bytě jsem chytala vraha, měl sedět zády k nám a odpočíval, než nás zneškodní. Nakonec se z něj vyklubala nahrnutá deka v rohu postele :mrgreen: Ale než jsem to pochopila, dlouho jsem přemýšlela, jak ho zneškodnit, budila jsem přítele, nakonec jsem se k vrahovi přibližovala s holýma rukama - nenapadlo mě (naštěstí) vzít si třeba paličku na maso.

Ven z bytu jsem nikdy nešla, ani nic moc nebrala do rukou - jsem spíš evakuační typ - zachraňuji lidi z nebezpečí. Křikem a taháním z postele. Dost často jsou to sny děsivé, ale mně tak nepřijdou - nebojím se, nemám z toho trauma, jen prostě zachraňuju.

Když se narodila Adélka, změnilo se to. Dokud jsem ji kojila, pravidelně jsem ji hledala pod polštářem, že se dusí, že ji nemůžu najít… přitom spala v klidu v postýlce. Ale pak byl klid - sny už skoro nikdy nemám, spím dobře. Na oknech máme black out závěsy, žádné stíny na zdech se nám tedy netvoří, je úplná tma. Také jsme se přestěhovali, možná i nový byt funguje. Četla jsem cosi o poruchách spánku - že mi chybí něco jako třetí spánková fáze. Díky tomu si pamatuji skoro všechny sny, do detailu.

  • Citovat
  • Upravit
337
20.5.11 09:31

Ahoj,

jsem si vzpomněla, když mi bylo taky asi 6 let. Tak jsem byla náměsíčná, u babičky jsem šla ke dveřím a snažila jsem se je otevřít, naštěstí bylo zamčeno, tak jsem šla zase spát. A doma jsem šla do předsíně, asi 5 kroků od wc a tam jsem si sedla na „bobek“ a vyčůrala se na koberec a šla spát :-D naštěstí jsem to už nikdy neudělala. Pamatuji si to, ale prostě jsem se neovládala. Naštěstí je to už pryč.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
QQQQ
20.5.11 09:41

Baráška byl ve školkovském věku taky náměsíčný. Jednou v noci vstal a šel na chotbu, tam si nazut taťkovy těžké pracovní boty a chodil v nich po chodbě. Byla tam tvrdá podlaha tak to hodně nahlas klapalo. Mě a mamku to probudilo a byly jsme cele po*rané strachy, že je u nás zloděj :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
9622
20.5.11 09:50

:lol: No to je dobrý, evakuační typ :lol:
Já byla taky náměsíčná jen jako malá…A jenom když sem měla fakt nějakej živej sen. Jednu dobu se mi pořád zdálo, že chodím sklepama v našem činžáku a za každýma dveřma je něco fakt divnýho :mrgreen: no a pamatuju si, že jednou sem si takhle kráčela sklepem :lol: a najednou mi v cestě stála hranice dřeva, která hořela a za ní mamka…No prej sem tehdy slezla z patrový postele a šla přes celej byt až k našim do ložnice a tam sem na mamku řvala ‚Mami, to dřevo!!‘ :lol:
Ségra byla větší expert, ta chodila tak různě čůrat do pračky a tak…A taky si se mnou povídala, jednou sem jí poslala spát do kuchyně pod stůl a ona fakt vzala peřinu a šla :lol: (já sem byla hnuuusnááá :mrgreen: ) a jednou pod postelí hledala nějakou svojí tajnou lásku ze školy a tak :lol:

Jinak bych zašla třeba bez manžela k nějakýmu doktorovi a zeptala se :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1961
20.5.11 09:55

xxZuzana :lol: :lol: :lol: :lol:
Tak ty jsi mě odrovnala :-D Tak to je fakt pekelný :lol: Vlastně mám tedy ještě fakt kliďase. Stěhovat se budem až tak za 4 roky, tak snad ho to taky uklidní :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16557
20.5.11 12:06

Já byla jako dítě taky náměsíčná,ale pak to samo nějak odeznělo :nevim:
Když mi bylo asi 10 - 12 let,tak jsem si jednou v noci odemkla byt s polštářem v ruce a šla si lehnout do výtahu.A pak si ještě pamatuju,že jsem si jednou takhle v noci napouštěla vodu do dřezu,mamku vzbudilo světlo a hluk v kuchyni,tak se mě ptala co dělám a já jí odpověděla,že se jdu vykoupat.
A pak jsem ještě někde v novinách četla,že nějaká náměsíčná holčička otevřela okno a vypadla z něj :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová