Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Keyllah Ha když si budou stěžovat tak budou mit pravdu. Rekla bych ze jsme dejmetemu, jedna s těch hlucnejsich rodin
. Ale to me sice mrzet bude ale ne tak jako smutné děti
.
My jsme si mohli vodit kamarády, jenom když byli doma rodiče. A kdyby jsme byli v bazénu, tak by mamka byla určitě s námi na dvoře. Ale ke kamarádům jsme chodili i když rodiče doma neměli.
Nemuzu soudit, bazen nemame. Ale ja bych byla rada, ze deti maji kamarady a jsou venku. Nez aby drepeli sami doma u pocitace.
Bydlím v Praze v bytě a jsem ráda, že syn - 8 let konečně začal chodit s kamarády ven sám. Přijde z družiny a jdou ven na koloběžku, na zmrzku, na hřiště apod. Jsou parta 4-5 kluků, občas je přivede i domů anebo jdou na chvíli k jinému kamarádovi. Já bych ho pustila už loni a občas jsem ho i pustila na hřiště kousek od domu už v 1. třídě. Ale přišla jsem si doslova jak krkavčí matka, protože všechny děti tam byly s maminkama, to samé vodění do školy… Dodnes na konci druhé třídy vodí 99 % rodičů děti až ke vchodu do školy, nepochopitelné. Jsme sídliště a až na minimum vyjímek bydlí děti maximálně 10 minut pěšky od školy.
Tím jsem chtěla říct hlavně to, že dneska jsou rodiče podle mě strašně opatrný a úzkostlivý a dětem to rozhodně neprospěje (aspoň v Praze). Myslím, že vesnické děti jsou na tom o moc líp. U bazénu bych ale cizí děti i já hlídala, zvlášť pokud jsou to neplavci.