Reklama

Myslíte někdy na svojí smrt?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.04.18 20:56
Myslíte někdy na svojí smrt?

Ahoj, píšu raději anonymně protože se tady docela bojím hejtů. Můj dotaz zní, zda myslíte na svojí smrt (a svých blízkých). Zda si připouštíte fakt, že jednou umřete, jednou bude všechno ve vašem životě naposled. Třeba že jste dnes naposled viděli slunce a vnoci vám praske aneurysma o kterém nevíte, že manžel už nekoupí slíbený chleba, protože ho třeba porazí auto, že jste dnes naposledy jeli výtahem, protože večer uklouzete ve vaně a zlomíte si vaz, že třeba dnešní den - 21. 4. bude jednou dnem vaší smrti, datum, které jste prožili tolikrát bude jednou poslední den. Přemýšlíte o tom, jaké to bude? Jestli rychlé, že ani nebudete vědět, že je to tady, nebo budete trpět? Co s vámi tyhle úvahy dělají? Co vás k tomu napadá? Myslím na to každý den, několikrát, všechno si takhle relativizuji (zítra udělám to a to, jestli se toho dožiju), ale vůbec nevím proč…

Stránka:  1 2 3 4 Další »

Reklama

Reakce:
 
martina.se
Hvězda diskuse 56894 příspěvků 21.04.18 20:58

Po těžké bouračce žiju každou chvíli, jako by byla poslední :think: a nemyslim na to.. ale už dávno vim, že jsou nedůležité blbiny atd..

 
terinka4444
Hvězda diskuse 66570 příspěvků 21.04.18 21:01

Nemyslím na to, jaká bude moje smrt, jestli to bude bolet, bude to dlouhé nebo krátké. Ale sem tam myslím na to, co bude s mou rodinou, když tady nebudu, co bude s dětmi. Nebo co by bylo kdyby manžel nebyl. Nejsou to radostné myšlenky.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.04.18 21:02

Občas na to myslím ale to asi každý. Přemýšlím jak zemřu a jestli to bude bolet. Já se držím tohoto: „Nebojím se smrti ale umírání.“ :andel: Smrt je vlastně vysvobození. Z tohoto zkaženého světa :poblion:

 
harpyje
Extra třída :D 10663 příspěvků 21.04.18 21:03

To, co popisuješ ty, zakladatelko, mi připadá takové dost sebelítostivé, jako by ses v těch podrobnostech vyžívala- což nevím, jestli je pro tebe úplně zdravé :think:

jinak na vlastní smrt, stejně jako na smrt blízkých a známých občas myslím. A občas se to vyplní.
Přijde mi to přirozené. Taky jsem si zajistila, kdo by převzal mé děti - to je také vlastně myšlení na vlastní smrt.

Příspěvek upraven 21.04.18 v 21:04

 
Russet
Extra třída :D 10314 příspěvků 21.04.18 21:04
@Anonymní píše:
Ahoj, píšu raději anonymně protože se tady docela bojím hejtů. Můj dotaz zní, zda myslíte na svojí smrt (a svých blízkých). Zda si připouštíte fakt, že jednou umřete, jednou bude všechno ve vašem životě naposled. Třeba že jste dnes naposled viděli slunce a vnoci vám praske aneurysma o kterém nevíte, že manžel už nekoupí slíbený chleba, protože ho třeba porazí auto, že jste dnes naposledy jeli výtahem, protože večer uklouzete ve vaně a zlomíte si vaz, že třeba dnešní den - 21. 4. bude jednou dnem vaší smrti, datum, které jste prožili tolikrát bude jednou poslední den. Přemýšlíte o tom, jaké to bude? Jestli rychlé, že ani nebudete vědět, že je to tady, nebo budete trpět? Co s vámi tyhle úvahy dělají? Co vás k tomu napadá? Myslím na to každý den, několikrát, všechno si takhle relativizuji (zítra udělám to a to, jestli se toho dožiju), ale vůbec nevím proč…

Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma). Na svoji smrt někdy pomyslím, ale ne denně. Nemám žádnou závažnou nemoc, tak snad tu ještě chvíli budu. Na smrt blízkých myslet nechci, to mi je pak smutno.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.04.18 21:05
@Russet píše:
Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma). Na svoji smrt někdy pomyslím, ale ne denně. Nemám žádnou závažnou nemoc, tak snad tu ještě chvíli budu. Na smrt blízkých myslet nechci, to mi je pak smutno.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Aneurysma ;)
zakl.

 
harpyje
Extra třída :D 10663 příspěvků 21.04.18 21:07
@Russet píše:
Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma).

od kdy? :think:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.04.18 21:09

Raději na to nemyslím, protože jsem loni při autonehodě přišel o ženu a maminku mé malé dcerky. Kdybych tu už nebyl, kdo by se o ní postaral?

 
Russet
Extra třída :D 10314 příspěvků 21.04.18 21:10
@harpyje píše:
od kdy? :think:

Jsou možné obě varianty, ale jsem zvyklá na to i.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.04.18 21:10
@Anonymní píše:
Raději na to nemyslím, protože jsem loni při autonehodě přišel o ženu a maminku mé malé dcerky. Kdybych tu už nebyl, kdo by se o ní postaral?

To je strašný, moc mě to mrzí :,( zakl.

 
krajta
Kecalka 126 příspěvků 21.04.18 21:12
@Russet píše:
Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma). Na svoji smrt někdy pomyslím, ale ne denně. Nemám žádnou závažnou nemoc, tak snad tu ještě chvíli budu. Na smrt blízkých myslet nechci, to mi je pak smutno.
@martina.se píše:
Po těžké bouračce žiju každou chvíli, jako by byla poslední :think: a nemyslim na to.. ale už dávno vim, že jsou nedůležité blbiny atd..

Mám to stejné, ten okamžik před nárazem 9.dubna 2018 bych nepřála nikomu zažít. Už jsem raději sepsala závěť. Najednou vám blbosti jako že svítí slunce, tráva je zelená, umíte se umýt a jiné přijdou strašně fajn a už neřešite blbosti.

 
Rive
Ukecaná baba ;) 1009 příspěvků 21.04.18 21:16

Myslím, ale to asi každý.
Jen pevně doufám, že umřu dřív než děti a manžel.

 
martina.se
Hvězda diskuse 56894 příspěvků 21.04.18 21:17
@krajta píše:
Mám to stejné, ten okamžik před nárazem 9.dubna 2018 bych nepřála nikomu zažít. Už jsem raději sepsala závěť. Najednou vám blbosti jako že svítí slunce, tráva je zelená, umíte se umýt a jiné přijdou strašně fajn a už neřešite blbosti.

tak nějak.. a např hádky mi přijdou směšné atd.. a s rodinou, dětmi, partnerem, se pokaždé loučím tak, aby věděli, že je mám ráda atd.. jsou důležité a nedůležité věci.. jednou to přijde, strach z toho nemám, už vím, že to může být mžik :think:

 
marka123
Zasloužilá kecalka 515 příspěvků 21.04.18 21:29

Taky me to obcas prepada, takova uzkost, co kdyz se neco stane s partnerem nebo se mnou, kdo se pak o deti postara. Nejvetsi strach mam z toho zanechat po dobe sirotky, uvahy o tom jake bude umirani, me nenapadaji.

Stránka:  1 2 3 4 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají... číst dále >

Váháte, zda a kdy nechat děti očkovat? Udělejte si vlastní názor

Neublížím svému miminku očkováním brzy po narození? Otázku, kdy začít s... číst dále >

Články z Expres.cz

„Žoldáci, kteří sem pustí migranty,“ říká Orbán o Frontexu. Co je agentura zač?

Německá kancléřka apeluje na členské státy Evropské unie, aby pomohly... číst dále >

Rozvodová bitva: Soud rozhoduje o výživném pro Paroubkovou, kolik chce?

U městského soudu v Praze dnes pokračuje rozvodová sága manželů Paroubkových.... číst dále >

Články z Ona Dnes

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo... číst dále >

V Praze nám můžou závidět, říká Šumavan Marek Ztracený

S partnerkou a synem žije v Železné Rudě. To je místo, kde Marek Ztracený... číst dále >


Reklama