Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslíte někdy na svojí smrt?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.4.18 20:58
Po těžké bouračce žiju každou chvíli, jako by byla poslední 
a nemyslim na to.. ale už dávno vim, že jsou nedůležité blbiny atd..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 21:01
Nemyslím na to, jaká bude moje smrt, jestli to bude bolet, bude to dlouhé nebo krátké. Ale sem tam myslím na to, co bude s mou rodinou, když tady nebudu, co bude s dětmi. Nebo co by bylo kdyby manžel nebyl. Nejsou to radostné myšlenky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.18 21:02
Občas na to myslím ale to asi každý. Přemýšlím jak zemřu a jestli to bude bolet. Já se držím tohoto: „Nebojím se smrti ale umírání.“ 
Smrt je vlastně vysvobození. Z tohoto zkaženého světa 
- Citovat
- Upravit
21.4.18 21:03
To, co popisuješ ty, zakladatelko, mi připadá takové dost sebelítostivé, jako by ses v těch podrobnostech vyžívala- což nevím, jestli je pro tebe úplně zdravé
jinak na vlastní smrt, stejně jako na smrt blízkých a známých občas myslím. A občas se to vyplní.
Přijde mi to přirozené. Taky jsem si zajistila, kdo by převzal mé děti - to je také vlastně myšlení na vlastní smrt.
Příspěvek upraven 21.04.18 v 21:04
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 21:04
@Anonymní píše:
Ahoj, píšu raději anonymně protože se tady docela bojím hejtů. Můj dotaz zní, zda myslíte na svojí smrt (a svých blízkých). Zda si připouštíte fakt, že jednou umřete, jednou bude všechno ve vašem životě naposled. Třeba že jste dnes naposled viděli slunce a vnoci vám praske aneurysma o kterém nevíte, že manžel už nekoupí slíbený chleba, protože ho třeba porazí auto, že jste dnes naposledy jeli výtahem, protože večer uklouzete ve vaně a zlomíte si vaz, že třeba dnešní den - 21. 4. bude jednou dnem vaší smrti, datum, které jste prožili tolikrát bude jednou poslední den. Přemýšlíte o tom, jaké to bude? Jestli rychlé, že ani nebudete vědět, že je to tady, nebo budete trpět? Co s vámi tyhle úvahy dělají? Co vás k tomu napadá? Myslím na to každý den, několikrát, všechno si takhle relativizuji (zítra udělám to a to, jestli se toho dožiju), ale vůbec nevím proč…
Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma). Na svoji smrt někdy pomyslím, ale ne denně. Nemám žádnou závažnou nemoc, tak snad tu ještě chvíli budu. Na smrt blízkých myslet nechci, to mi je pak smutno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.18 21:05
@Russet píše:
Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma). Na svoji smrt někdy pomyslím, ale ne denně. Nemám žádnou závažnou nemoc, tak snad tu ještě chvíli budu. Na smrt blízkých myslet nechci, to mi je pak smutno.
- Citovat
- Upravit
21.4.18 21:07
@Russet píše:
Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma).
od kdy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.18 21:09
Raději na to nemyslím, protože jsem loni při autonehodě přišel o ženu a maminku mé malé dcerky. Kdybych tu už nebyl, kdo by se o ní postaral?
- Citovat
- Upravit
21.4.18 21:10
@harpyje píše:
od kdy?
Jsou možné obě varianty, ale jsem zvyklá na to i.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.18 21:10
@Anonymní píše:
Raději na to nemyslím, protože jsem loni při autonehodě přišel o ženu a maminku mé malé dcerky. Kdybych tu už nebyl, kdo by se o ní postaral?
To je strašný, moc mě to mrzí 
zakl.
- Citovat
- Upravit
21.4.18 21:12
@Russet píše:
Vím jistě, že mi nepraskne aneurysma (je to aneurisma). Na svoji smrt někdy pomyslím, ale ne denně. Nemám žádnou závažnou nemoc, tak snad tu ještě chvíli budu. Na smrt blízkých myslet nechci, to mi je pak smutno.
@martina.se píše:
Po těžké bouračce žiju každou chvíli, jako by byla poslední
Mám to stejné, ten okamžik před nárazem 9.dubna 2018 bych nepřála nikomu zažít. Už jsem raději sepsala závěť. Najednou vám blbosti jako že svítí slunce, tráva je zelená, umíte se umýt a jiné přijdou strašně fajn a už neřešite blbosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 21:16
Myslím, ale to asi každý.
Jen pevně doufám, že umřu dřív než děti a manžel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 21:17
@krajta píše:
Mám to stejné, ten okamžik před nárazem 9.dubna 2018 bych nepřála nikomu zažít. Už jsem raději sepsala závěť. Najednou vám blbosti jako že svítí slunce, tráva je zelená, umíte se umýt a jiné přijdou strašně fajn a už neřešite blbosti.
tak nějak.. a např hádky mi přijdou směšné atd.. a s rodinou, dětmi, partnerem, se pokaždé loučím tak, aby věděli, že je mám ráda atd.. jsou důležité a nedůležité věci.. jednou to přijde, strach z toho nemám, už vím, že to může být mžik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 21:29
Taky me to obcas prepada, takova uzkost, co kdyz se neco stane s partnerem nebo se mnou, kdo se pak o deti postara. Nejvetsi strach mam z toho zanechat po dobe sirotky, uvahy o tom jake bude umirani, me nenapadaji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, píšu raději anonymně protože se tady docela bojím hejtů. Můj dotaz zní, zda myslíte na svojí smrt (a svých blízkých). Zda si připouštíte fakt, že jednou umřete, jednou bude všechno ve vašem životě naposled. Třeba že jste dnes naposled viděli slunce a vnoci vám praske aneurysma o kterém nevíte, že manžel už nekoupí slíbený chleba, protože ho třeba porazí auto, že jste dnes naposledy jeli výtahem, protože večer uklouzete ve vaně a zlomíte si vaz, že třeba dnešní den - 21. 4. bude jednou dnem vaší smrti, datum, které jste prožili tolikrát bude jednou poslední den. Přemýšlíte o tom, jaké to bude? Jestli rychlé, že ani nebudete vědět, že je to tady, nebo budete trpět? Co s vámi tyhle úvahy dělají? Co vás k tomu napadá? Myslím na to každý den, několikrát, všechno si takhle relativizuji (zítra udělám to a to, jestli se toho dožiju), ale vůbec nevím proč…