Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je to vcelku častý jev, ve školce génius, ve škole norma. Presne jak píšeš, buď mají věnující se rodiče nebo de sami učí, co je zajímá. Ve škole se ale začnou učit všichni a ty znalosti se postupně srovnaji. Do tisíce se naučí počítat všichni v té třídě, a pokud dítko plynule nepokracuje ve svém nadměrném učení, tak logicky ho ostatní v těch znalostech dozenou. My máme u syna to nadání potvrzený z PPP, ale rozhodně to neznamená, že by byl premiant a génius. Naopak, má k tomu nadání rysy PAS a dyslexii, takže ve škole docela potíže, hlavně v jazycích a v sociální sféře. Jinde zase vyniká. Kdyby dítě bylo nadprumerne a bez dalších potíží, tak by se žádné vyrovnání s vrstevníky nekonalo. Taky to tak může vypadat u dětí ambiciózní rodičů, tam ten sesup bývá později, většinou v době, kdy dítě dostane vlastní rozum.
Já mám v okolí hlavně děti kde rodiče žili v tom, že mají doma génia a s nástupem do školy se ukázalo, že je dítě těžce průměrné ![]()
No, já si pamatuju větu, kterou jsem slyšela v první třídě „Nebojte, my si s ním poradíme, on se srovná s ostatními. Takových už jsme tu měli…“ Takže něco je přirozený vývoj dětí, které jsou v předškolním věku akcelerované a něco je „únava materiálu“ způsobená přístupem školského systému k nadaným dětem ![]()
@Jahru píše: Více
Taky nám takový pocit. Proč by se dítě snažilo, když mu stačí jet ve škole 3-5 let prvního stupne na půl plynu. Navíc vidi, že asistenti a učitelé tancují (často bez valného výsledků) okolo podprůměrných, zanedbaných či jinak znevýhodněných děti a děti se zájmem či vzdělávacím potenciálem jsou trošku na druhé koleji, neb na ně není čas, prostor, energie…
Syn je prvňák. Bylo mi řečeno, že je nadprůměrně inteligentní. Díky tomu, že je v individuálním vzdělávání si může jet svým tempem a tak je i v učivu napřed oproti jiným prvňákům. Ale učitelka z jeho kmenové školy doporučila neřešit přeskakování ročníku dřív, než to budou třeba tři třídy, jinak by přeskakoval každý rok. Teď je s učivem na konci druhé třídy. Pokud pojede stejným tempem, bude za rok na konci čtvrté třídy. Ve třetí bude na konci šesté a pak by se řešilo přeskočení. Ale to jeho tempo se klidně může zpomalit. V PPP nikdo neřekl, že by vypadal na PAS apod.. Jen nemá rád kolektiv a je v PPP brán pouze jako sociálně nezralý s tím, že se na něj musí pomalu. Setkávat se s dětmi na hřišti, kroužku apod.. Když chodil do školky, často mi učitelka volala, ať si pro něj přijdu, že ho bolí hlava. Hlava ho bolela často ve větším kolektivu a je epileptik.
@Anonymní píše: Více
Já bych řekla, ze to je tak ve většině případech. Ty nadprůměrné chytré děti v předškolním věku, časem splynou s davem. Nejspíš je to protože nejsou zas tak nadprůměrné, spis jen byly v urcite oblasti napřed a ostatní je pak dohnaly. Naopak znám děti které se jako malé jevily až natvrdle a postupně excelují.
@Anonymní píše: Více
V okolí to vídám - nebo vídám to u rodičů, co si myslí, že dítě je nadané a nikdo jiný si to nemyslí a ona holt pravda se vyjeví… A děje se to tam, kde to „nadání“ je prostě dáno stimulujícím či podnětným prostředím (polopaticky: to, že projevuje zeměpisné znalosti mrně, co má doma glóbus, není nic výjimečného - ale hodně lidí doma žádný globus nemá, že jo). Ale znám i případy, kde to nadání vydrželo, protože někdy to jde ruku v ruce. I opačně, někdo se vyšvihne až díky tomu, že se naučí učit. Jinak, dřív se testovalo nadání normálně abstraktními schopnostmi - prostě dáš před dítě něco, co nikdy nevidělo (nějakou skládačku, hračku) a uvidíš, jestli s tím umí pracovat a pak na podobném principu ovládá i jiné (opět neznámé hračky); dneska se to testuje třeba tím čtením, psaním, pamětí - a to je zavádějící a úplně to ignoruje jemnou motoriku, přitom to je základ toho pravého nadání (z biologické podstaty).
Bezny jev, řekla bych🤷♀️ ono je celkem snadné se v předškolním roku hodně naučit, když se ditku rodiče věnuji a má ještě i samo zájem. Naučit se písmena a pocitat a třeba i číst není nic extra těžkého.
Ale nějak neumím uvěřit tomu, že nějaký predskolak násobí a dělí do tisíců a zná historii a zeměpis (když nemyslím par fakt, která ho naučili rodiče, ale nějakou komplexnejsi znalost v souvislostech). To zase podle mě mají rodiče krapet velké oči a ve škole se ukáže, že to zase až takovy génius nebude ![]()
@Semtex píše: Více
Můj výpis dovedností je zobecněný na popisu několika různých dětí. Všechny děti jsou již dávno školní a i středoškoláci.
Samozřejmě že třeba v tom dějepise a zeměpise nešlo o dokonalé encyklopedické znalosti, ale stejně o nadstandardní znalosti proti ostatním dětem a to včetně toho, že se aktivně zajímalo a vyhledávalo.
Já myslím, že tak, jako se zařadilo do průměru, z něj zase na střední vystoupí. Je tam tendence ke konformitě, všechny děti chtějí být stejné, ty chytré se nehlásí, aby nebyly za šprty. Navíc některé mají ještě dost starostí se socializací, nerovnoměrným vývojem a tak. Tím mám na mysli skutečně chytré děti (často se projevující i docela mimo) a ne děti ambiciózních matek, excelující v MŠ.
Mám obě děti hodně šikovné, optikou IQ asi nadané, ale žádný jedinečný talent tam není. Jsou ve třetí a čtvrté třídě, oba pořád premianti. Ale syn jede na půl plynu, nástup do školy pro něj bylo kruté rozčarování (on četl Harryho Pottera a spolužáci slabikovali) a zájem o všechno nové dost upadá. Když vidí, co stačí na jedničku, tak prostě víc neudělá, po náhodné trojce z písemky si ověří v Bakalářích průměr, zjistí, že je to v pohodě a nemá žádnou motivaci se zlepšit, jede cestou nejmenšího odporu (upřímně doufám, že se dostane na víceletý gympl a zase se trochu nakopne). Dcera četla knížky od pěti let, takže ta četla složité knížky ještě dřív a pálí jí to, ale tuhle mi říkala „mami, já si musím povídat o tom, jak je která úča blbá, protože bych jinak byla už úplná šprtka, ale vůbec mě to nebaví“. Prostě obě děti když chtějí zapadnout, tak sjíždí do toho průměru.
To nadání se podle mě nepozná ze školního prospěchu, ale třeba v matematickém klokanovi, logické olympiádě atd. Třeba to ty děti pořád mají, ale nemají to kde ukázat ![]()
@zrcadlo Vítej v klubu.
Jen závidím, že Ti děti ctou. U nas tohle nepodedilo ani jedno, jsou na to line. ![]()
@Semtex Hele ten náš příbuzný v MŠ zkoumal rovnice a v první třídě dával odmocniny, násobení a dělení do tisíců pro něj bylo hračka. To je ale opravdu nadané dítě s unikátním talentem, skočil matematikou rovnou na druhý stupeň a pořád jde tímto směrem. Takže jsou takové děti, ale asi jich není celá skupina v rámci pár známých rodin. Právě proto, když mi někdo tvrdí, jak strašně chytré mám děti, tak je vyvadim z omylu, šikovné a bystré jo, ale nijak extrémně nadané fakt ne, to ulitlo jinde v rodině ![]()
Mám dotaz na všechny, kdo zažili něco podobného. Máte v okolí nebo v rodině dítě, co bylo v předškolním věku hodně dopředu proti ostatním a najednou kleslo?
Není to tak dlouho, co jsme to řešily s kamarádkami a všechny jsme se shodly, že se to u našich dětí stalo kolem mezi druhou a čtvrtou třídou. Jedná se o děti, co v předškolním věku plynule četly, počítaly v tisících, nasobily, dělily, znaly historii, zeměpis. Čím si myslíte, že to může být? Pozorovaly jste to u svých dětí také?
My dospěly k tomu, že buď byly jen chytré a našly si okruh zájmu, který rozvíjely, dokud je to bavilo, nebo prepalily začátek, nebo to je v rodině, kdy jsou všechny děti z velmi podnětného prostředí a rozvíjeli jsme je, co to šlo.