Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak jsem jim tam odhlasovala, že se má narodit a pro narození je velikánská většina ![]()
No upřímně, ani nevím, jestli se má narodit takhle debilním rodičům
Chudák dítě už předem.
Nedokážu si představit jeden den ucítit prvně pohyby a druhý den jít na potrat
Vždyť už musí mít i bříško..hnedka bych si prďolku malýho vzala
A jí podvázat!
zuzouš píše:
Nedokážu si představit jeden den ucítit prvně pohyby a druhý den jít na potratVždyť už musí mít i bříško..hnedka bych si prďolku malýho vzala
A jí podvázat!
podvázat projistotu hned pod bradou ![]()
Ahoj. Holky pořad myslim na jednu věc co se stala. Bojim se jestli nejsem nějaký blázen nebo co
Stalo se to v unoru. Máme doma kotel, kde topíme. Na něm sedává nás kocourek. Když jsem přikladala, on tam seděl. Najednou mě napadlo: co by se stalo kdybych ho tam hodila? Nikdy bych to neudělala, miluju zvířata, ani jsem to udělat nechtěla
Jen mě to v jeden moment napadlo. Proč???a navic jsem si to představila, jak by to bylo hrozné. Prosim uklidněte mě. Jsem z toho dodnes špatná, jak na to vzpomenu. Stalo se vám něco podobného?
Občas mě napadaji podobné myšlenky. Nejvíc takové, co by se stalo, kdyby mi ujel kočárek do frekventovane silnice, kdyby mi ujel pod jedouci metro, kdyby mi syn vypadl z balkonu na chodník
potom z toho až nemůžu spát, ale samozřejmě bych to nikdy neudělala. Své děti miluju na devše.
Nestalo..
Ale nedělala bych z toho tragedii..vyplavala ti chvilková krutá myšlenka, ale od toho jsme lidé, kteří své chvilkové puzení a myšlenky umějí ovládnout a filtrovat přes vyšší emoce a inteligenci.. Říká se že každý má někde v sobě kus zlého.. ale i dobrého.. A záleží jakou cestou jde, co ho formovalo, co převáží
Buď v klidu. Takovéhle myšlenky napadají spoustu žen ohledně dětí, přestože ví, že by nikdy nic takového neudělaly. Prostě mozek to z nějakého důvodu vyprodukuje. Tak mu řekni, ať si to nacpe tam, kde slunce nesvítí a zasměj se tomu. Věř, že v tom nejsi sama. Ale jen málokdo je ochotný o tom mluvit.
Já jsem někdy před 20 lety hlídala roční holčičku někde ve 13.patře, normálně jsem s ní nechodila na balkon, protože mne napadaly myšlenky typu-co kdyby mi ruplo v bedně a já ji shodila dolů?
Je to mnohem častější, než si lidi myslí, neboj.
Ja myslim, ze je to normalni, stavalo se mi casto, kdyz jsem jela v aute, jaky by to bylo strasny, kdyby jsme se vybourali, narazili do tam toho stromu, vjeli pod kamion atd. Jsou to jen myslenky, nektery tak rychly, ze az pak mi dojde, co je to kolikrat za blbost ![]()
Víš co se stává mě? Že řídím auto a říkám si, co kdybych otočila volant a narazila do toho protijedoucího… A nevím proč! Nebo třeba přijíždí vlak a říkám si, jaký by to bylo pod něj skočit a co by se pak dělo… Ale jinak jsem normální! ![]()
Tohle se mi nestalo, ani vraždění domácích zvířátek, nebo dětí, ale občas když jedu MHD, napadne mě taková nutkavá myšlenka sáhnout člověku, co je přede mnou, na hlavu.
@jenny.fields píše:
Buď v klidu. Takovéhle myšlenky napadají spoustu žen ohledně dětí, přestože ví, že by nikdy nic takového neudělaly. Prostě mozek to z nějakého důvodu vyprodukuje. Tak mu řekni, ať si to nacpe tam, kde slunce nesvítí a zasměj se tomu. Věř, že v tom nejsi sama. Ale jen málokdo je ochotný o tom mluvit.
Já jsem někdy před 20 lety hlídala roční holčičku někde ve 13.patře, normálně jsem s ní nechodila na balkon, protože mne napadaly myšlenky typu-co kdyby mi ruplo v bedně a já ji shodila dolů?Je to mnohem častější, než si lidi myslí, neboj.
no musím říct že takhle mi taky jebalo po porodu… do dnes jsem to nikomu krom manžela neřekla, myslela jsem si, že jsem zrůda