Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli jsem četla pozorně, máme to stejně. Rodiče k nám prostě nejezdí, ani mí, ani manželovi. A když, tak vyjímečně - oslava narozenin nebo na otočku, když vrací děti z výletu. Nechtějí otravovat. Sami jsou šťastní, když přijedem, obsakují nás
V takovémhle prostředí jsem vychovávaná, přide mi přirozené jezdit na návštěvy k babičkám a ne naopak ![]()
Jsem zvyklá, ať už mámu nebo tchýni, konkrétně požádat, v záloze mám ještě švagrovou, když něco potřebuju. Nabídka, že si vezmou děti, proběhla za ty roky asi jedna, maximálně dvě, nevyužila jsem to.
A že bysme na návštěvě u našich něco podnikali, to ne, sedíme, klábosíme, pijeme kafe. U tchýně je to veselejší, má velkou zahradu, tak třeba jednou za rok dostanu hrábě do ruky, jinak žádná velká akce.
A manžela byví tam jezdit?? Jako my jak jsme byli naposledy u tchánovců, seděli jsme tam jako pecky, tchán u počítače, tchýně pobíhala někde po domě a my tam sami. Nikdo se s náma pořádně nebavil nic
Jejich syn si s nimi neměl co říct a byla mu ta návštěva nepříjemná ![]()
Tak můj manžel už rodiče nemá, takže tchánovce řešit nemusím a s mými rodiči to máme tak, že jednou příjdou na návštěvu oni k nám a jednou já k nim, na střídačku. Bydlíme kousek od sebe, asi tak 20min pěšky (když jdu s dětmi já pěšky tak je to tak hodina
), ale i tak se vidíme asi 1-2× do měsíce.
Co se týče hlídání,tak zatím hlídali jen dcerku a to asi 5× za celou dobu, berou si ji občas na chatu na víkend, kluka ještě na hlídání neměli. Mi to nevadí, vím, že děti mají rádi, ale není jejich povinnost mi děcka hlídat každý víkend, spíš se teď věnujou sami sobě ![]()
@Michaela23 píše:
Tak můj manžel už rodiče nemá, takže tchánovce řešit nemusím a s mými rodiči to máme tak, že jednou příjdou na návštěvu oni k nám a jednou já k nim, na střídačku. Bydlíme kousek od sebe, asi tak 20min pěšky (když jdu s dětmi já pěšky tak je to tak hodina), ale i tak se vidíme asi 1-2× do měsíce.
Co se týče hlídání,tak zatím hlídali jen dcerku a to asi 5× za celou dobu, berou si ji občas na chatu na víkend, kluka ještě na hlídání neměli. Mi to nevadí, vím, že děti mají rádi, ale není jejich povinnost mi děcka hlídat každý víkend, spíš se teď věnujou sami sobě
Hezké a rozumné ![]()
Mě třeba nejde o to hlídání a že by si je vzali na noc nebo víkend mi přijde jako sci-fi. Spíš mě ničí ten jejich nezájem a že jim stačí vidět děti jednou za 6 týdnů. To mě mrzí, já už rodiče nemám a vím, že by z dětí byli úplně hotoví a mohli by se rozkrájet, aby s nima trávili, co nejvíc času. A takhle dětem zbyli jen jedni prarodiče, kteří vlastně nemají skoro vůbec zájem. Tchýně víc jak rok po jejich narození prohlašovala, že není babička a ani se ji tak říkat nebude. ![]()
ja myslim ze je to tim ze bydlite v panelaku..ja taky nerada jezdim do bytovky..a tak nejak trpim utkvelou predstavou ze radej prijedou lidi z panelu k nam a uzijou si „prirodu“ pokud to tak neni tak to maji rict
jinak k nam nejezdi ani moje ani manzelovi rodice…nevadi mi to..jezdime my k nim kdyz mam chut ja videt je ![]()
No má tchýně za mluví pořát že je babička a tak a malou za 14 měsíců viděla asi 6× a to 4× jsme tam byli my
Než se narodila mluvila jak nám dají na kočárek že se to u nich dělá, malá byla na světě a od nich nic, až jak jí byl měsíc a my už kočár dávno měli takový na jaký jsme měli, tak přijeli, zeptala se co kočár stál a tolik nám dala
Pořát jak malé koupí na Vánoce a první narozeniny to a ono a ani za ní nepřijela
Neřeším to už, prostě jsou takoví a naše malá má svou babičku a dědu (mé rodiče) co se o ní zajímají a jezdí za ní ![]()
Taknějak vím očem mluvíš zakladatelko. My máme doma co týden telefonát, kdy přijedem a že jsme tam dlouho nebyli atd. Ale sami nepřijednou. Zrovně minulý týden jsem se jich ptala proč neprijedou oni ( bydlí asi 15km od nás a sem do města jezdí min. 3× týdně něco vyřídit) no a oni, že neví jestli jsme doma a jestli máme čas. Atd. Oba jsou bez práce ( nebo pružnou prac. dobu-jak to nazveme). Oba mají auto a nikdo z nich nezvedne zadek a nepřijede. Třeba aby si vzali malého na procházku nebo si s ním tady pohráli. Ale když tam přijedem, tak by se tchýně přethla. Pořád malého chová a je super babička, ale musím jí ho dovést pod nos…
A nesouhlasím s názorem některých tady, že nemají povinost k nám jezdit a pomáhat nám a hlídat atd. Tak to nikdo nemyslel. Já po nich nechci, aby mi pomáhaly, ale aby trávili čas se svým vnukem z vlastní iniciativy a né abych jim ho tam musela pokaždé vozit.
A stím zastáváním od manžela je to u nás taky na štíru. Když jsme u nich byli a jeho teda si nechtěla umýt ruce, když přišla za venku a chovala malého, tak jsem se pak od manžela dozvěděla, že mu pak jeho matka říkala, že jsem si dovolila moc, že jsem ji na to upozorňovala a že na cizí bych si to dovolit neměla…No a manžel jí na to nic neřekl… A toho je taky víc…
Ahoj,
mám to úplně stejně jako Ty a musím říct, že bych neměnila. Nemám ráda neohlášené návštěvy, protože s malými dětmi nemám doma vždycky uklizeno jak bych si představovala když má někdo přijít. A navíc mám nějaký program třeba. Naši bydlí od nás 5 minut a staví se třeba co druhý den aspoň na chvilku, to mi ale neva. Tcháni bydlí na vesnici asi 12 km odsud, přestěhovali se tam před necelými 6tilety a děláme si s manželem legraci, že zapoměli cestu do města. Přijedou 4× do roka když má někdo z nás narozeniny a vyjímečně se staví na chvilku třeba když jedou k doktorovi. a mě to tak maximálně vyhovuje. přes zimu jezdíme téměř pravidelně 1× týdně k nim. Taky byly tendence že budeme sedět u nich doma, je přece zima atd. Ale manžel vždycky při příjezdu zahlásí, my jdem ještě na procházku a buď jdou taky nebo ne. Většinou ano. Přes léto trávíme víkendy na zahradě, kterou máme ve stejné vesnici jako oni bydlí a to zase chodí oni k nám. Ale kdybychom ji neměli taky by nepřijeli. Zato tam kluci jezdí přibližně od roka, babička si je klidně vezme i na 4 dny,ale u nich. No neva, když potřebujeme pohlídat tak se domluvíme, dovezeme je tam. takže u nás krátké hlídání zajišťují naši (třeba když jdu k doktorce, k holiči atd., ale i u nich občas spí) a delší tcháni.
nO tak o tom, že by malému něco koupili jen tak, nebo nám na něco dali, jak se narodil…to nemůže být ani řeč…nedostal nic ani manžel, jako jejich dítě…ani v podstatě k svatbě…ale už tady zase slyším názory, jak to není jejich povinnost…no nevím, my spoříme malému už teď aby neodešel s holým pozadím…a mít na dítě založené stavební spoření, aby se z toho pak opravoval barák, my přijde nefér…
Nečetla jsem všechny příspěvky, tak jen napíši, jak je to u nás.
Tchánovce máme cirka 5 minut cesty autem (cirka 4 km), moji mamku mám půl hodiny (cirka 30 km) a je to hodně podobné tvému případu. Teda s tím rozdílem, že moje mamka k nám moc nejezdí, protože se za volantem po městě se semafory necítí zas tak dobře. Ale přeci jen cirka jednou za měsíc přijede (tatínka už nemám). Můj přítel je hodně časově zaneprázdněn o víkendech, takže je trávím povětšinou sama s malou a jeden víkend jedu za svou mamkou, další ke tchánovcům. Snažím se to střídat, ale co si budeme povídat, prostě moje mamka a pobyt v mém rodném domě je pro mě příjemnější, než strojené vysedávání u stolu u tcháovců. U mamky strávím klidně celý víkend, u tchánovců jen pár hodin odoledne a mám dost. Tchánovci k nám taky nejezdí, pouze v případě, když poprosím o hlídání, tak přijede přítelova maminka pohlídat. Pravda je, že je ani nezvu, u nich je to složitější. Každou návštěvu musím hlásit dopředu (cirka aspon den), zatímco u mojí mamky tohle nefunguje. Kdo chce, staaví se na kafe, pokecá. Je tam pořád živo, stále nějaká ta návštěva. U tchánovců jsem nikdy nikoho jiného z příbuzných nepotkala. Nálada u mojí mamky a u tchánovců se nedá srovnat. Jsem ráda za to, jak to je. Mimochodem z vnučky jsou taky odvaření, hlavně dědeček
Přestala jsem ten jejich organizační pořádek s návštěvami řešit a řekla jim, že můžou kdykoliv přijet. (Neřeším, zda mám uklizeno, napečeno nebo nemám.) Nehodlám se nervovat tím, že bych měla volat tchyni až se zastaví. Když chce, tak at přijde. Neujalo se to, a když jim výslovně neřeknu, tak nepřijdou a mně to nevadí.
@areca píše:
A nesouhlasím s názorem některých tady, že nemají povinost k nám jezdit a pomáhat nám a hlídat atd. Tak to nikdo nemyslel. Já po nich nechci, aby mi pomáhaly, ale aby trávili čas se svým vnukem z vlastní iniciativy a né abych jim ho tam musela pokaždé vozit.
Ani to není jejich povinnost a nemáš právo to po nich vyžadovat. ![]()
„Vlastní iniciativu“ si prostě nemůžeš na nikom vynucovat… Na druhou stranu, samozřejmě ani nikdo nemůže nutit Tebe neustále někam jezdit, pokud opravdu nechceš.
Tejchi takněj. Když tam jedem, tak přijedem na oběd, který přoběhne ve stresu a všichni pak vyhlídají kolik jim dal ten oběd práce atd. Tak moc nechápu, proč nás na něj zvali. Aby nám pak vyčetli, jak se kvůli nám nadřou? No a pak si jdou po obědě všichni lehnout a my tam sedíme samy. Pak se za dvě hodinky proberou a vykládám si s něma jen já ( ze slušnosti) a manžel si čte třeba noviny… Takže já postrádám smysl takových návštěv. O
BohunkaP já chápu jak to myslíš. Ale příjde mi normální, že by měla být ve vztahu nějaká rovnováha… Nemůže to být jen jednostranné no? To je jak v partnerství, když se snaží pořád jen jeden, tak už ho to taky přestane bavit…
no to mi manžel taky jednou řekl, že se m nejezdí, protože nemají na naftu…opakuji, že bydlí 20 km…ale na pivo má děda vždycky a ne jedno