Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No, každej je jinej, ale ten tvůj mi nepříjde jako nějakej extrém
. Až na ty procházky, půl roku nejít společně na procházku je mazec
, a času by s váma měl taky trávit víc. Když né v týdnu, tak o víkendu, nebo když má volno.
já ti nevím, že si chlap zajde jednou týdně do hospody a má koníčky…no já na tom nevidím nic dramatického…
když ti řekne, že mu nevadí, že nevyžehlíš, no tak to nedělej ![]()
jinak maká (je celkem jedno jak těžká je to práce, i sezení v židli 12 hodin pořádně unaví) a navíc si přivydělává po netu…no zase vás zabezpečí…
se mnou chlap taky na procházky nechodí…
nemá na to kdy, v týdnu maká jak šroubek, o víkendu odpočívá nebo dělá kolem baráku…
tak ti nevím, jsem přehnaně nenáročná, nebo ty náročná? ![]()
A zkusili jste si spolu o tom promluvit? Tedy, hezky v pohodičce, aby nevybouchl, jestli k tomu má snad sklony. Říct třeba, že by jsi s ním chtěla něco probrat, ale, že nechceš, aby to bral jako kritiku, jen aby vám oběma bylo spolu pořád dobře, jestli na to může něco změnit nebo ne. Pak - třeba má k tomu důvody, třeba se cítí sám, aniž by jsi si to uvědomovala. Dovedu si představit, že kdybych bydlela s rodinou u svých rodičů - manžel by jistojistě citově strádal a hledal by taky nějaké rozptýlení. Tobě to třeba nepřijde, ale to, že Ti mamka s kdečím pomáhá ho může trochu trápit. Může se Ti vlastně taky svěřit s kritikou na Tebe a e třeba se obrnit, ať Tě to taky nezraní - hlavně bez emocí a v klidu a dobře to dopadne. ![]()
Dramatické to není, ale já bych z toho taky nadšená nebyla.
Můj manžel je taky od rána do večera v práci, ale pokud je doma, tak se věnuje nám a skoro veškerý čas trávíme spolu. Nechtěla bych žít s někým kdo nám denně věnuje 15 min. a nechodí s námi na procházky.
A co když mu naplánuješ nějakou akci ty - zajít spolu do hospody (mamka pohlídá), ve volný den na výlet… to by šel?
Myslím, že koníček chybí tobě. A kdybys jednou týdně zašla posedět večer s kamarády ty, tak by ti ty jeho dýchánky asi tak nemístné nepřišly
.
Mi by asi vadilo jen to,že s náma netráví moc času,především pak s naším dítkem.Nic jiného nějak nelze vytknout.Spíš bych dupala po tom společném čase.15min denně s dítkem je fakt hodně málo.V hlavě bych si vyšrubovala nějaký časový plán a pak s ním předstoupila před manžu.To je asi tak vše co Ti k tomu mohu napsat.Zabezpěčit Vás dokáže,je to důležité,ale raději si urvat od ,,huby" a snažit se i o víc společných chvil ![]()
No a co si myslíš ty?
Každá má jiné priority a nároky.
Takže napíšu jak by to vyhovovalo mě.
Vyhovovalo by mi - že má práci a vydělává, že pokud sází vyhrává a pokud není vaříno, jde k mamince.
Nevyhovovalo by mi- že kamarádi a sport je daleko přede mnou a dítětem.
Váš společný volný čas není na úkor práce ,ale na úkor chození s kamarády ne? To je dost blbé.
A nejvíc mě rozesmála věta : miluje mě, protože mi to často říká
( promin, nemyslím to jako posměšek)..to bys měla poznat, podle jeho chování a činnů, né slov.
Počítám, žes to napsala, kdyby to náhodou četl ![]()
No nemáš to lehký,my jsme s manželem úplně bez rodiny.
Bydlíme v domě,který opravujeme,takže manžel chodí od rána do večera do práce.To má ještě navíc živnost,takže veškerý volný čas věnuje živnosti a pak až co zbyde tak do opravy domu.Bydlíme tak 5 let a pořád se plácáme a nejsme s ničím hotovi
.Já jsem se synem pořád sama,výlety a procházky u nás neexistují.Také občas vybouchnu,ale není to k ničemu.Všechno musím udělat sama,protože mu už na to čas nezbývá.Takže hlavu vzhůru,je to asi všude podobné
.
Holky, sice píšou, že to není dramatický. A jako asi není - pracuje, věnuje se koníčkům, má tě rád. Ale mně to přijde docela smutný, protože z příspěvku je cítit, jakoby vás vůbec nepotřeboval. Nemusíš vařit, nemusíš žehlit, já nevím, připadala bych si nepotřebná. Tím nechci říct, že bych chtěla být služka a kuchařka, ale přece jen, když protějšek tvou práci ocení, je to fajn… ![]()
Láska se nedokazuje slovy, ale činy…
Mě to dramatický teda přijde. Můj chlap v práci dře (tím neříkám, že práce recepčního člověka nevycucne) a když přijde domů, tak se věnuje synovi, mě a večer ještě pomůže s tím, co jsem nestihla přes den.
Chodí do práce a co? Ty se přece taky vrátíš jednou do práce a pak se budeš sama starat o dítě a domácnost? Pro mně naprosto nepřípustné.
Dítě jste si udělali spolu, takže ty jsi musela dát stranou své koníčky, on by měl taky. Ano, ať si zajde sklukama na pivo, ale ty bys měla mít taky volnost v tomhle směru. Dítě je vás obou, domácnost taky, takže pěkně půl na půl vše.
Zkus si s ním promluvit v klidu a oznam mu, že ten a ten den jdeš s holkama na pivo/víno a že se bude muset postarat on, v případě protestu bych se ho dál neptala, jen to prostě oznámila a brala jako hotovou věc a dodala, že dítě je snad i jeho. Držím palce.
@Anonymní píše:
Ahojky, omlouvám se, že píšu anonymně, ale manžel sem občas chodí a nechci, aby to četl. Nejdříve bych chtěla říct, že manžela moc miluji a vím, že i on mě, protože mi to často říká.
Manžel má plno koníčků (sport - fotbal, hokejbal, atd.) a také hodně kamarádů. Manžel pracuje dvanáctky, dělá recepčního v hotelu - vypadá to asi tak, že např. pondělí a čtvrtek má noční, sobota denní, apod. Občas chodí s kamarády do hospody a přijde třeba ve 3 ráno. Protože má opravdu hodně kamarádů, kteří jsou většinou svobodní, tak ho pořád někdo láká, ať s ním jde do hospody. Manžel jde někdy 3 týdny po sobě (1 den), ale někdy zase třeba měsíc nikam nejde. Jak už jsem psala má rád sport, takže o víkendu chodí hrát hokejbal, v pondělí třeba florbal. Také sází na sport přes internet, ale to mu opravdu jde. Vydělá si tím opravdu hodně peněz. Ale zase přijde z práce a sedí u toho až do noci (podle toho jak jsou zápasy). Tudíž mu už nezbývá čas na nás (já + syn 15 měsíců) - ve středu jsem ho vytáhla na procházku, byl na ní poprvé po půl roce. S malým si hraje třeba 15 minut denně, když se už opravdu naštvu, že potřebuji něco udělat. On přeci chodí do práce (myslím, ale že práce recepčního přeci není tak náročná jako třeba zedník). Bydlíme s mými rodiči v dvougeneračním baráčku, takže mamka mi hodně pomáhá. Když manželovi řeknu, že mu neuvařím, že nemám čas, tak řekne, že si dojede na oběd (je tak zvyklý, dělal to tak i s rodiči). Žehlit mu prý také nemusím… Holky prosím o Váš názor? Moc děkuji.
Promluv si s ním o tom, pokud tě to trápí. Je škoda, abyste se kvůli jeho tzv. nedostatku času (na kamarády má času dost…) odcizili. Jinak myslím, že to není u Vás nějaká hrůza, ale zase když to necháš tak a nic mu neřekneš, tak to taky není dobré…
Ahoj, já budu reagovat jen na to, že práce recepčního není náročná. Je a to velmi, mám 15 letou kariéru za sebou a věř, že je to hodně psychicky náročný, to není jen podávání klíčů, jak tomu bývalo. Je to o penězích, hmotný zodpovědnosti a umění se vcítit do hosta. Samozřejmě záleží, kde manžel dělá, já dělala v gigantických hotelích. To jen na jeho obhajobu, jinak je to jen na vás dvou.
Díky za příspěvky. Asi jsem to napsala špatně. Těch 15 minut se synovi věnuje, když jsme doma (prostě ho asi nebaví si s ním hrát - stavět kostky, atd.), ale jinak se snaží pro nás vymýšlet program - třeba dnes hrál zápas ve fotbalu, tak jsem se se synem byli podívat atd. Když si to po sobě čtu, tak máte pravdu, že to není zase tak hrozné.
S tím žehlením, atd. mě to občas mrzí. Musím napsat, že mi sám říká, že můžeme spolu zajet na oběd, ať nevařím. Možná to pro někoho bude nepochopitelné, ale jak tu někdo psal nepřipadám si pak potřebná a necítím se jako manželka (nevím jak to napsat), ale je pravda, že manžel to neví. To je moje chyba.
Spíš mě štve, že přijde domů z práce a místo toho, aby si s námi hrál, tak sedne k počítači a sází. Vím, že mu to fakt jde a vydělá tak hodně peněz, ale nemusí tam být pořád. Ale to mu nevysvětlím…
S tím žehlením - ano žehlit nemusím, ale kdybych pustila chlapa ve zmačkané košili do práce, tak by mi to prostě přišlo blbé!
Děkuju všem za názory, asi to fakt občas přeháním. Můj taťka je pořád doma, ani jako mladý nechodil do hospody, tak mi to teď přijde asi divné, když manžel má své koníčky atd.
Ty jsi snad tu diskuzi ani nečetla.
Vždyt s vámi vůbec netráví žádný čas..
Nevím jestli je taková zábava koukat jak se táta honí za mičudou..to by měl spíš dělat s prckem.
Myslím, že jsi těžce submisivní a nemáš žádné srovnání.
ale možná , že tě to až tak netrápí, což je v podstatě dobře.
Ahojky, omlouvám se, že píšu anonymně, ale manžel sem občas chodí a nechci, aby to četl. Nejdříve bych chtěla říct, že manžela moc miluji a vím, že i on mě, protože mi to často říká.
Manžel má plno koníčků (sport - fotbal, hokejbal, atd.) a také hodně kamarádů. Manžel pracuje dvanáctky, dělá recepčního v hotelu - vypadá to asi tak, že např. pondělí a čtvrtek má noční, sobota denní, apod. Občas chodí s kamarády do hospody a přijde třeba ve 3 ráno. Protože má opravdu hodně kamarádů, kteří jsou většinou svobodní, tak ho pořád někdo láká, ať s ním jde do hospody. Manžel jde někdy 3 týdny po sobě (1 den), ale někdy zase třeba měsíc nikam nejde. Jak už jsem psala má rád sport, takže o víkendu chodí hrát hokejbal, v pondělí třeba florbal. Také sází na sport přes internet, ale to mu opravdu jde. Vydělá si tím opravdu hodně peněz. Ale zase přijde z práce a sedí u toho až do noci (podle toho jak jsou zápasy). Tudíž mu už nezbývá čas na nás (já + syn 15 měsíců) - ve středu jsem ho vytáhla na procházku, byl na ní poprvé po půl roce. S malým si hraje třeba 15 minut denně, když se už opravdu naštvu, že potřebuji něco udělat. On přeci chodí do práce (myslím, ale že práce recepčního přeci není tak náročná jako třeba zedník). Bydlíme s mými rodiči v dvougeneračním baráčku, takže mamka mi hodně pomáhá. Když manželovi řeknu, že mu neuvařím, že nemám čas, tak řekne, že si dojede na oběd (je tak zvyklý, dělal to tak i s rodiči). Žehlit mu prý také nemusím… Holky prosím o Váš názor? Moc děkuji.