Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím, že tak zlé to opravdu není. Nechlastá, netýrá tebe ani děti, dluhy snad další taky nedělá
žádný závažný důvod k rozchodu tam nevidím. Vidím jen, že máte problém s financemi, resp. tebe to štve, takže bych si udělala podrobný rozpis příjmů a výdajů. Předpokládám tedy, že splácí půjčky a žádné jiné peníze si neulejvá, takže vyjasnit finanční situaci - když nerad řeší vztah, ať vyřeší prachy
a vztah pak bude o jeden problém lehčí.
@Gina108 píše:
Myslím, že tak zlé to opravdu není. Nechlastá, netýrá tebe ani děti, dluhy snad další taky nedělážádný závažný důvod k rozchodu tam nevidím. Vidím jen, že máte problém s financemi, resp. tebe to štve, takže bych si udělala podrobný rozpis příjmů a výdajů. Předpokládám tedy, že splácí půjčky a žádné jiné peníze si neulejvá, takže vyjasnit finanční situaci - když nerad řeší vztah, ať vyřeší prachy
a vztah pak bude o jeden problém lehčí.
Já si seznam příjmů a výdajů dělám každý měsíc.A pak mu ho dám každý měsíc přečíst,aby viděl,že za NÁS 4 utratím daleko víc,než on za nás(jen nájem).Dluhy další snad už nedělá,myslím,že se poučil.A jinak on platí za nás nájem,pak si platí alimenty,jízdné a zbytek jde jen bankám(teda spíš většina). ![]()
My mame penize dohromady, takze neporadim. Popravde si to jinak ani neumim predstavit.
A mluvila jsi s nim o tom jak se citis?
„A pak mu ho dám každý měsíc přečíst,aby viděl,že za NÁS 4 utratím daleko víc,než on za nás“
A proč to děláš?? To nechápu. Chceš aby se cítil mizerně? Nebo co je účelem? My máme peníze dohromady. Přítel mi dá celou svou výplatu, já zaplatím co je třeba, denně mu dám pár peněz na jídlo, cigarety, část peněz se dá stranou a ze zbytku se platí jídlo, kadeřník, oblečení a když na takové věci peníze nejsou tak nejsou. V divadle jsme nebyli nikdy, v kině jsme párkrát do roka - o tom to přece není. Na procházku a hezký výlet můžete jít kdykoliv a zadarmo. Ohledně toho placení, u nás je jedno kdo u kasy dává peníze - peníze máme dohromady a nikdo neví čí ta dvoustovka byla ![]()
Mně by jako problém přišlo spíš to že je morous - vypadá to že není šťastný a spokojený se svým životem. To, že sex není dva měsíce je taky špatně. Když sám není spokojený tak je jasný že nemůže udělat spokojenou a šťastnou ani tebe. Spíš než hořekovat nad vaším vztahem mu zkus pomoci. Pochop proč je nespokojený a vytáhni ho z toho ven - vrátí se ti to ![]()
Tak nevím,je zlé,když jsou dluhy,platí se výživné.Píšeš,že jste spolu 8 let,takže o výživném víš od začátku,posléze i o dluzích.Logicky ti muselo být jasné,že se vše platit musí.
Vyčítat partnerovi poeníze je hodně špatné.Vědělas do čeho jdeš,tak si nestěžuj.
Předhazovat partnerovi to,že utratíš víc a za cono
.
Pokus se vžít do jeho situace.Máš málo peněz spoustu splátek a tvůj protějšek ti vyčítá,jak jsi špatná a neschopná zajistit finanční pohodu.Budeš pak stejný morous.
Jsem víc jak dva roky bez práce,spletla jsem si datum návštěvy pracáku,takže mě na půl roku vyrazily.Manžel je v důchodě.Takže žijem jen z jeho důchodu,díky mé blbosti z něj platíme i mé zdravotní pojištění.Pravidelně hlídáme vnoučata a ti taky něco stojí.Ani náznakem mi manžel nedal najevo,že musí táhnout všechno sám.Samo,mám výčitky,ale je to on,kdo mě podpoří a řekne .neřeš to,stejně ti to nepomůže.Kasu držím já.Je jen na mě,jak s tím co máme naložím.Prostě něco si odpustíme,nakupuju v akcích.Kino mi nechybí,hezký večer si nůžeme udělat i bez něj.Beztak je to dnes nehorázně drahá záležitost.Takže za mě,nevyčítej,naopak se ho snaž pochopit.Řekni mu,že to nemáte lehké,ale bude líp.
Ptáš se,za co si vážit partnera.Tak snad on není jen pytel problémů a chyb.
Zamysli se,za co by si měl partner vážit tebe.Starost o děti do toho nemotej.
Doba už je taková,někdo má všechno,někdo jen to nejnutnější a jsou i tací,co nemají vůbec nic.Peníze automaticky neznamenají štěstí a pohodu,tu si utváříme sami.Určitě ne ale tak,že tomu druhému vyčtu co se dá,budu na něj permanentně na+aná a od něj budu očekávat,že se na mě bude tlemit celej den.
Pokus se přehodnotit priority.
tak já to mám skoro sejné až na to že manžel ty peníze vydělává a k tomu dodává že za dluhy můžu já protože kupuju pi…ny.samozřejmě to tak není..a sex ten by chtěl každý den ale při jeho vulgárním chování kdy my řekne bež do prd..le p..o(je to každý den) a vzápětí mě hladí a říká miláčku co myslíš..bohužel je mě už odpornej..jsem na něm závislá protože peníze na RD jsou bída..
Mám letitou kamarádku, se kterou toho o sobě hodně víme, takže vím, že je nespokojená ve vztahu - na manžela dokáže vyjmenovat x věcí, které se jí na něm nelíbí, ale když se jí zeptám, proč si ho vlastně brala, že to určitě nebylo kvůli tomu, že je fakt hroznej, tak mi řekne, že kvůli tomu, že čekali mimi a měli se rádi… To jsou ale chatrné základy a už teď se otřásají. Nedavno jsem u nich byla a musím říct, že kdyby se někdo takhle choval ke mně, jako ona k němu, tak teda bouchnu jako sopka!! Ona vidí na něm jen to negativní, jak kdyby měla klapky na očích, přitom já ho znám taky už přes 10 let, má své mouchy, ostatně jako každý, ale podle mého je to dobrák a jediné, co potřebuje je dobré vedení - pochvala, ocenění, dát mu povědomí, že on je místem útočiště, ochráncem. … Teď jsem slyšela kohosi vtipkovat - „když je chlap dobře vedenej, ten nadělá práce“ a v podstatě bych s tím souhlasila.
Chlapi jsou ješitové, potřebují pochvalu, ocenění a pak vrní jak koťata (teda aspoň ten můj jo)!
Podle mého je nejdůležitější, aby sis uvědomila, co vlastně chceš a to pak bude Tvoje startovní čára. Něco jiného budeš dělat, když s ním nebudeš chtít být a něco jiného, když s ním budeš chtít být. To máš jako s kuchařením - jiné přísady použiješ, pokud chceš udělat řízky a jiné na svíčkovou - prostě jen musíš vědět, za čím jdeš a taky proč tam jdeš! Zůstávat ve vztahu kvůli dětem - na jednu stranu ano, na druhou - děti jsou jen návštěva v rodině na pár let, paxi vyrazí za svým a co páni rodiče pak? No, najednou jaxi pominul důvod, proč byli spolu a co teď? … Muž a žena jsou architekty rodiny, na nich záleží, jak bude baráček zvaný rodina vypadat a jak bude pevný v základech - nejde nemít základy a chtít stavět vyšší patro - domeček holt spadne, to je jistá věc!!
Co se týče financí - trochu se v nich pohybuji - nevím, jaké půjčky splácí (hypotéka, spotřebitelák), ale jsou situace, kdy se vyplatí dluhy refinancovat do jedné částky a tím se dost ušetří.
A ještě k účtu - já před svatbou rezolutně prohlásila, že jaxe vezmem, tak chci jeden společný účet. Jak to je teď 1,5 roku po svatbě? - máme pořád každý svůj účet - já platím hypotéku, manžel leasing, já elektřinu, manžel internet a telefony, já poplatky za byt, on naftu, jídlo platíme tak půl na půl. A kino? - když se nám chce, tak jdeme, ale není to často a někdy platí on, někdy já. Vím, že oba jednáme férově, nic si neulejváme pro sebe stranou, jdeme za stejným cílem a je nám spolu dobře a to taky máme dluhy a já bylo čas bez práce…
Taxe drž a zjisti pro sebe, co vlastně chceš, jaká je tvá startovní čára a pak se můžeš vydat ke svému cíli!
Od zakladatelky: Je to asi pravda,že kdybych chtěla,tak na něm vidím i pár dobrých věcí..ale taky jsem nespokojená,tak vidím spíš ty věci špatné.Co se týče dluhů,jsou to ty hnusné kreditky,kde je vysoký úrok.Splatit je naráz jednou splátkou nás taky napadlo,ale žádná banka mu už nechce půjčit,těch kreditek má 6!A pro banku je to nevýhodné,takhla by přišla o velké úroky.Tohle je začarovaný kruh.
Pomoct s placením bych mu i chtěla,ale nemám vlastně z čeho.Rodičák mi stačí na naší domáctnost a pracovat zatím nemůžu,mám miminko ![]()
Všem děkuji za názory,na každém něco je..asi jsem takhle potřebovala nakopnout!! ![]()
njn kreditky jsou mor. Doufám, že ten tvůj se poučil! Pokud jsi s ním zůstala a jak píšeš máte miminko, tak se snaž na vztahu zabojovat. Podpořit jeho, aby byl lepší a aby se vám oběma líp dýchalo. Až tohle spolu přežijete, pak bude váš vztah o moc silnější.
Ahojky, my taky máme s partnerem společné peníze, dříve jsem měla víc já, teď zase vše platí on. Oba máme půjčky a taky si toho moc nemůžeme dovolit a i když je taky často nervoza protivnej, občas jdeme ven se psem nebo někam posedět za pár korun s kamarády. Stačí mu říct, že mi něco vadí a on se snaží, pokud je to něco zásadního ve vztahu, tak mu zkus prostě naznačit co ti chybí, mimo financí, a uvidíš, třeba se to zlepší ![]()
Ahoj holky,
chtěla jsem se zeptat na Váš názor, jestli vztah ukončit nebo ne, popřípadě za co si partnera vážit.
Byla jsem s bývalým 8 let, psychicky mě týral, podváděl, nevážil si mě..Když to zkusil na mou tetu a já to slyšela, psychicky jsem se zhroutila, skončila na antidepresivech a s ním to ukončila…V tu chvíli jsem čerstvě 2 roky bydlela na vesnici (přestěhovala jsem se s rodinou z Prahy), tak jsem tam neměla žádné kamarády, ty co jsem měla z Prahy jsem časem ztratila, jelikož jsem celý svůj čas věnovala bývalému.
Pár měsíců před rozchodem jsem ubrečená volala kamarádovi, kterého jsem asi 3 roky neviděla (znala jsem ho chvíli) a on byl hrozně milý. Jakmile jsem se s bývalým rozešla, začla jsem se s tímto kamarádem stýkat, chodili jsme po keškách, byla sranda a mě v tu chvíli bylo psychicky lépe…Jezdili jsme po výletech, pořád se něčemu smáli, byli v zoo…Tam jsem najednou (po 3 měsících) zjistila, že bych se ho chtěla dotknout, že mě přitahuje (přitom se mi nikdy moc nelíbil, měl dlouhé vlasy, neslušelo mu to)..Když mě po zoo odvezl domu s tím, že přespí, políbila jsem ho…
V té době jsem ani nevěděla, jestli ho chci, brala jsem ho jako kamaráda, ale něčím mě prostě přitahoval…Bylo mu 24 a mě 25. Vztah měl předtím jen s jednou holkou asi půl roku, zkušenosti s ženami minimální (byl fakt ošklivej). Byl hrozně detinskej, někdy až trapnej, ale já to s nim prostě „vydržela“.
Nechtěla jsem být sama a věděla jsem, že on mě „žere“.
Z práce jezdil hned za mnou, dělal co mi na očích viděl, celý den jsme si psali smsky..
Asi po 2 letech se nechal ostříhat..Úplně prokouknul a je z něj hezkej kluk.
Tenkrát jsem se do něj úplně zakoukala. ![]()
Teď jsme spolu něco přes 3 roky. Myšlenky na bývalého mě definitivně přešli někdy před půl rokem..
Před rokem mě požádal o ruku a od září se snažíme o dítě, nedaří se nám…
Poslední dobou se pořád hádáme a já zjišťuju, že si ho nevážím.
Teď je mi 28, už od 22 let podnikám, mám eshop, 2 roky mám i prodejnu..
Přítel má pouze základní vzdělání, dělá ve skladu za pár šušňů, kutil zrovna taky není.
Pomáhá mi v domácnosti, pere, občas něco uvaří, poklidí…
Teď jsme od prosince v pronájmu a byla potřeba přespárovat koupelna..Udělal to až nedávno :-/
Dělá 12tky, 2× denní, 2×noční a 2 dny volno…Tvrdí, že neměl čas…
Je pravda, že dost často ho využiji na to, aby někde něco vyzvedl a tak, ale že by za půl roku neměl nikdy čas? To určitě ne…
Za co jsme mu vděčná je, že si vzal přes milion „hypotéku“ na můj dluh, jelikož já mám malé přiznání a mě by ji nedali.
Takže on platí hypo a já platim nájem, jídlo a vše okolo..
Teď mi vyčetl (už poněkolikáté), že bych měla šetřit…Ano, utrácim, co se mi líbí si koupim, ale prostě mě naštvalo co zrovna on mi má do toho mluvit…Utrácim svoje peníze, ne jeho…Tak jsem mu řekla, že mám jako šetřit aby se měl ještě líp?
Jednou jsem mu i řekla, že je chlap na hovno…Což mě mrzí, ale vyletělo to ze mě…:-(
Prostě v něm nevidim chlapa..Když mu řeknu něco, co se ho dotkne, tak brečí, nic neumí…Když jsem se mu jedno „svěřila“, že jsem špatná z toho, že nemám na nájem, tak řekl hmmm…Žádná opora…On když nemá na zaplacení, tak já vytáhnu peníze a zaplatim…
Sex také není jeho silnou stránkou, kdyby bylo na něm, tak spolu spíme tak jednou za měsíc…O orálu si můžu nechat zdát, je to stále stejné a nudné ![]()
Přesto bych nejraději vztah zachránila, i když už nemám sílu a spíš to přechází v alergii k němu…
Je mi 28, chtěla jsem už založit rodinu a ne hledat zase někoho dalšího a nakonec třeba zůstat bezdětná…
Dřív mě zahrnoval láskou, bylo vidět, že mě má rád, teď už ne…Hladí mě, když spolu ležíme, když jdeme, držíme se za ruku, ale už to rozhodně neni jako dřív…
Jsem to teda přelouskala nooo ![]()
Podle mě si ho vůbec nevážíš a mám skoro dojem, že Tě absolutně nezajímá. Už se Ti holt nehodí do krámu, tak vymýšlíš, jak z toho vycouvat.
Za toho kluka Tě prosím ukonči to s ním nějak se ctí ![]()
Z toho co jsem pochopil hlavně za velikost a výkonnost výbavičky.
nějakej charakter, finance, spolehlivost, to neřeš, to je podružný
@dendule4 Já ho mám moc ráda, rozhodně mu nechci nijak ublížit a moc mě mrzí, že o něj přijdu (nemůžu být kamarádka, nesnesla bych pohled na něj s jinou holkou), ale já jsem prostě už jinde…Tenkrát byl pro mě andělem, odpíchla jsem se díky němu ode dna a teď mě spíš brzdí…Je to strašně těžký, chce se mi brečet když pomyslim na to, že se rozejdeme, když spolu do teď trávíme veškterý svůj volný čas…Nejradši bych, abych to vůbec nemusela řešit a bylo to ok…Nejhorší je, že jsem na něj pak zlá, ptž si ho nemám za co vážit…:-(
Dnes jsem si četla diskuze o tom,jak se tady hodně píše o tom,že jsou ženy nespokojené ve vztahu atd.Bohužel jsem taky jedna z nich.Nemůžu najít žádný důvod proč si vážit svého partnera..Už jsme spolu oficiálně 8 let.Partner je starší,já ještě studovala střední školu,když si našel práci v Praze.Byl v pohodě,usměvavý,veselý,pěkný.Časem si vzal několik půjček,dohromady za pár set tisíc
Nikdy se o tom moc nechtěl bavit,vzal si je kvůli hlouposti a vlastně je doteď splácí a ještě několik let bude.Mezitím jsme si pořídili už 2 děti.Jak to řešíme?Partner platí nájem,toť vše.Já platím z rodičovské jídlo,elektřinu,internet,plenky,kosmetiku,občas i jiné věci..už mě to celkem štve-platím vlastně vše,kromě nájmu.Občas závidím některým ženským,když je vidím s manželem v obchodě,že za ně platí nákup.
Abych mu úplně nekřivdila,tak uznávám,že mi koupí aspoň dárek k narozeninám,svátku a Vánocům..i dětem.Ale nikdy nic jiného.Nejsem náročná,nejsem na prachy,ale každou ženskou potěší maličkost,aspoň někdy.To já nemám.Kupuju vlastně jen to,co musím a dětem.Jít ke kadeřníkovi,koupit si oblečení nebo někam do divadla,kina..to vůbec.Stejně bych si to musela zaplatit sama.Co si stěžuju,hlavně že peníze vůbec máme,vím,že jsou rodiny,které peníze nemají nebo jich mají málo.Ještě mě ke všemu tomu štve to,že partner je takový morous,pořád na něco naštvaný,protivný.Nebo je naopak strašně sebevědomý,ničeho si neváží..Když jsem byla podruhé těhotná,skoro se mě už ani nedotkl..žádné pohlazení,obejmutí,polibek.Maximálně pusa,jako pro nějakou kámošku.Sex už jsme neměli tak 2 měsíce..ten mi ani tak nechybí,spíš ty doteky,pusa,obejmutí.Někdy si říkám na co toho chlapa mám-nestará se o nás,nic spolu nemáme,na co mi je?Aspoň že má rád děti,ale ty ho taky někdy štvou.Chtěla bych mít někdy chlapa, o kterém bych mohla říct,že si ho vážím,ale obávám se,že takového už nenajdu.Díky za vyslechnutí a těším se na případné reakce,jak to vidí i někdo nezávislý.Jo a mluvit o našem vztahu a všem jsem s ním zkoušela,ale on nemá tyhle vztahové problémy rád řešit,obtěžuje ho to.Tak dobrou 