Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Teda musím říct že návštěvy na hřišti až na velké výjimky mně taky nebaví,malá je spíš sama pro sebe nechce si s dětmi hrát jen je ráda pozoruje,ale jak se nějaké přiblíží balí hračky a ke mně,navíc veškeré „atrakce“ jsou nad její síly,takže běhat za ní po hřišti a neustále ji odněkud sundávat je fakt pro mně nad moje síly.
Ale zase jdu docela ráda třeba do parku kde běhá a stačí jí to. ![]()
Já jsem táák ráda, že už máme období plácání báboviček za sebou. Jak já to nesnášela. A každý den jsem se těšila, až si konečně budu moct vlézt do postele. Na tu postel se teda ještě pořád každý večer těším.
![]()
Náš prcek 18m, taky děti pozoruje, ale nehraje si s nima.Pro mě je utrpení jít na hřiště, za celé léto jsem narazila na jednu normální maminku, jinak je to samá afektovaná nebo moc nezávislá maminka, tzn. její dítě může všechno.Nejradši chodím do parku, tam si sednu on si lítá, občas mu podám míč
teď se blíží zima, já mám už stres jak to bude, asi budu muset chodit do nějakého MC
aby znal malé děti
tak jsem si říkala jednou týdně, to bych mohla zvládnout
On si teda vystačí sám i doma, ale já si myslím že kontakt s vrstevníkama potřebuje
když mi to někdo vyvrátí budu ráda
![]()
já tedy nevydržím být doma, furt na mě jde spaní, jsem schopen při hraní se synem na koberci usnout ![]()
Hřiště celkem OK, tím že jsme skoro v Praze, tak tady jsou uplně super hřiště ( kroužky na vodě, Gutovka… )
ale nejraději s ním cestuju, za jednu jízdenku projedeme autobus, tramvaj, vlak, metro… Zábava na celé dopledne, pořád je na co se dívat, o čem si povídat…
Hodaka píše:
Náš prcek 18m, taky děti pozoruje, ale nehraje si s nima.
Většina dětí si s vrstevníky začne hrát až ve věku kolem 3-4 let. Do té doby jen pozorují, případně se jen účastní stejné činnosti, takže to vypadá jako společná hra - např. maminka dělá bubliny z bublifuku a několik děti honí bubliny.
Hodaka píše:
Náš prcek 18m, taky děti pozoruje, ale nehraje si s nima.Pro mě je utrpení jít na hřiště, za celé léto jsem narazila na jednu normální maminku, jinak je to samá afektovaná nebo moc nezávislá maminka, tzn. její dítě může všechno.Nejradši chodím do parku, tam si sednu on si lítá, občas mu podám míčteď se blíží zima, já mám už stres jak to bude, asi budu muset chodit do nějakého MC
aby znal malé děti
tak jsem si říkala jednou týdně, to bych mohla zvládnout
On si teda vystačí sám i doma, ale já si myslím že kontakt s vrstevníkama potřebuje
když mi to někdo vyvrátí budu ráda
![]()
Jááááá jsem taaaak ráda, že už chodí do školky … nééééé že bych se ho chtěla zbavit, ale právě že na ty bábovičky a komínky dohlíží někdo jinej .....
A zaplaťpánbůh, že jsem ze vsi, kde se my holky- mámy známe právě už ze školky!!!! Nemám nejmenší problém s kýmkoli o čemkoli promluvit, ale je fakt, narazit na blbce (nebo s prominutím teda na někoho, s kým úplně nesdílím stejné životní principy), tak to si radši nechat ty pobyty na hřištích ujít …
Podle mě nejsou špatný matky ty, který to nebaví, hrát si s dítětem nebo jít s ním ven, ale ty, který to kvůli tomu nedělají. Dítě potřebuje rozvíjet a je prostě potřeba se mu nějakej čas denně věnovat. Neříkám, že v jednom kuse, ale alespoň chvíli. Je to jako chodit do práce, leckoho to nebaví, ale jít se musí. Takže netrápila bych se tím, že mě to nebaví, ale pokud upřednostňuju svojí lenost před věnováním se dítěti, jsem špatná matka a tím bych se trápit měla. Tím samozřejmě nenarážím na nikoho z této diskuze, je to bráno obecně.
Příspěvek upraven 22.09.11 v 13:17
To jsem ráda, že jsem asi normální. Mě ale ani nebaví se procházet po ulici, malej jede na odrážedle atd. ![]()
A všechny matky na hřišti jsou tak happy
jen já ne.
Altche píše:
Podle mě nejsou špatný matky ty, který to nebaví, hrát si s dítětem nebo jít s ním ven, ale ty, který to kvůli tomu nedělají. Dítě potřebuje rozvíjet a je prostě potřeba se mu nějakej čas denně věnovat. Neříkám, že v jednom kuse, ale alespoň chvíli. Je to jako chodit do práce, leckoho to nebaví, ale jít se musí. Takže netrápila bych se tím, že mě to nebaví, ale pokud upřednostňuju svojí lenost před věnováním se dítěti, jsem špatná matka a tím bych se trápit měla. Tím samozřejmě nenarážím na nikoho z této diskuze, je to bráno obecně.Příspěvek upraven 22.09.11 v 13:17
A proto mě to trápí ![]()
Prosim te a koho by bavilo resit ty stale se opakujici zabo mysi valky na piskovisti, hrat benbinton s ditetem, kteremu 1500 upadne kosik nez se do nej s palkou strefi, stale dokola varit veci, ktery ti malej se zhnusenym vyrazem ve tvari vyplivne a pak si da k veceri po 365. v tomhle roce testovinove vrtulky… ![]()
Me osobne z tehle stavu vysvobodil az odchod do zamestnani. Dozala jsem si veci mnohem lepe zorganizovat, tesit se na dcerku a lip si s ni cas uzivat.
Najit si praci byl sice obrovsky problem, nakonec to vyresila zivnost. Ale ten bajecny pocit, ze delam konecne neco … neco… neco, proste NECO je k nezaplaceni.
PS: Jinak fakt nechapu zamestnavatele, proc nechtej zamestnavat maminy po materske. Ja se hnala do prace s takovym nadsenim a nasazenim… ze vsichni ti, co me nechteli, muzou fakt jen litovat.
No ale ted teda nevim, jestli jsem ti poradila. Tak jsem to proste vyresila ja… ![]()
A ono to snad někoho baví???
![]()
Ale jinak mě by svědomí nedovolilo nejít ven..Jednou to dítě mám a udělám to, co je dobrý pro něj..za pár měsíců po mě ani neštěkne, takže to vydržím..
Nebaví mě vařit, ale vařím, nebaví mě žehlit ale žehlím, nebaví mě..no prostě cokoli, ale když to jinak nejde udělám to..
Já mám pocit, že dnes se málokdo umí upozadnit a trochu přestat myslet na sebe..
Si myslím, že když se člověk zamyslí, že tato neatraktivní péče trvá jen dejme tomu 3 - 4 roky jinak velmi dlouhého života, tak se to dá.. ![]()
Příspěvek upraven 22.09.11 v 13:34
Anonymní píše:
To jsem ráda, že jsem asi normální. Mě ale ani nebaví se procházet po ulici, malej jede na odrážedle atd.
A všechny matky na hřišti jsou tak happyjen já ne.
A jsi si jistá že ty matky na hřišti tojen nepředstírají, jak jsou happy?
Ne každý tomu podlehne a ne každý to umí otevřít se a některé to opravdu baví. ALe tědch je asi dost málo ![]()
Anonymní píše:Altche píše:A proto mě to trápí
Podle mě nejsou špatný matky ty, který to nebaví, hrát si s dítětem nebo jít s ním ven, ale ty, který to kvůli tomu nedělají. Dítě potřebuje rozvíjet a je prostě potřeba se mu nějakej čas denně věnovat. Neříkám, že v jednom kuse, ale alespoň chvíli. Je to jako chodit do práce, leckoho to nebaví, ale jít se musí. Takže netrápila bych se tím, že mě to nebaví, ale pokud upřednostňuju svojí lenost před věnováním se dítěti, jsem špatná matka a tím bych se trápit měla. Tím samozřejmě nenarážím na nikoho z této diskuze, je to bráno obecně.Příspěvek upraven 22.09.11 v 13:17
Prostě to musíš překousnout i když těto nebaví. měto kolikrát taky nebaví ale prostě musím. Přesně tak , jeto jak chození do práce,
PRosímtě kolikrát na mě visí mladší jak klíště do toho starší se přidává a visí na mě obě dvě , až semi chce začít brečet a smát zároven , mám stavy že se asi začnu tlemit jen tak protože mi hrábne
protože jsou jak přísavky a „nedají mi pokoj“ a prostě musím cojiného mi zbývá
Ale ten stav neštěstí zase vystřídá štěstí když mě obejme řekne mám tě ráda apod. nebo se přitulí a dá mi pusu apod. a dalíš a další věci prostě není to vždycky super , a nebaví měto si hrát, hrátsi člověče nezlob se apod. hrát pexeso, nebo stavět komín či dělat bábovičky, ale prostě to proty děti udělám. Protože to potřebují a jeto tak správné.
![]()
Lizbeth píše:
A ono to snad někoho baví???![]()
![]()
Ale jinak mě by svědomí nedovolilo nejít ven..Jednou to dítě mám a udělám to, co je dobrý pro něj..za pár měsíců po mě ani neštěkne, takže to vydržím..
Nebaví mě vařit, ale vařím, nebaví mě žehlit ale žehlím, nebaví mě..no prostě cokoli, ale když to jinak nejde udělám to..
Já mám pocit, že dnes se málokdo umí upozadnit a trochu přestat myslet na sebe..
Si myslím, že když se člověk zamyslí, že tato neatraktivní péče trvá jen dejme tomu 3 - 4 roky jinak velmi dlouhého života, tak se to dá..
Tak přemýšlím
jaký by to bylo super ,kdyby jsme si mohly mi mamky vybrat. Ty co potřebují být užitečné tak jít na půl úvazku do práce,aby se cítily užitečné a pro dítě by mněly jesle. Dítě spokojené mamky taky.
Já osobně jsem mamka na plný úvazek
jsem 3 roky doma a neumím si představit, že malou dám do školky nejraději bych sní byla do až školy. Chodíme do kroužů, na plavání,hřiště,herny atd…mezi dětmi( v kolekivu) je pořád. Mně to baví, ale nemůžu si to dovolit finančně. Druhé nepřichází a tak práce a školka je v mém ( našem) případě nutné zlo.
Kdyby tady byl systém podpory na obouch stranách co?