Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Starší bude mít letos 10 let a vždy se snažím jak to jde respetkovat její rozhodnutí, názor, přijímám její pocity, jsem i hodně empatická, takže asi skoro vždy vím, jak by bylo mě kdybych byla jí a někdo tlačil mě, i když jsem proti…
tlak vždy způsobuje protitlak.
@Petulka1234 píše:
Starší bude mít letos 10 let a vždy se snažím jak to jde respetkovat její rozhodnutí, názor, přijímám její pocity, jsem i hodně empatická, takže asi skoro vždy vím, jak by bylo mě kdybych byla jí a někdo tlačil mě, i když jsem proti…
tlak vždy způsobuje protitlak.
A to ji takhle vychazeji vstric vsude? Asi tezko, ne? Abys ji neprokazala spis medvedi sluzbu.
V zivote se vsechno netoci podle prani jednotlivce a rozhodne si kazdy nemuze delat jen to, co se mu chce.
@Petulka1234 píše:
Starší bude mít letos 10 let a vždy se snažím jak to jde respetkovat její rozhodnutí, názor, přijímám její pocity, jsem i hodně empatická, takže asi skoro vždy vím, jak by bylo mě kdybych byla jí a někdo tlačil mě, i když jsem proti…
tlak vždy způsobuje protitlak.
A myslíš, že v reálném světě bude fungovat vše podle ní? Když nebude chtít chodit do školy, tak ji necháš doma?
@Petulka1234 píše:
Starší bude mít letos 10 let a vždy se snažím jak to jde respetkovat její rozhodnutí, názor, přijímám její pocity, jsem i hodně empatická, takže asi skoro vždy vím, jak by bylo mě kdybych byla jí a někdo tlačil mě, i když jsem proti…
tlak vždy způsobuje protitlak.
Jsou situace, kdy jde bez problémů respektovat rozhodnutí dítěte. Pokud se to týká jen jeho, tak určitě. Pokud je do toho zavzato více lidí, nemůže se to přeci řídit jednotlivcem, ale celou tou skupinou, ne?
Respektovat a být respektován. Nemá to jen tu složku ty směrem k dítěti, ale i obráceně. A mělo by to být vyžadováno, učeno k tomu. Že to je obousměrné. Ne že jeden skáče podle druhého.
No já bych ji teda nenutila, jako myslím si, že by správná máma, měla dítě namotivovat a tátovi pomoct.. a neřešit co bylo před xx lety, jeslti se staral či nestaral..Určitě bych to nebrala tak, že si má něco vyžrat atd..zase si myslím že mimo rodinu nebyl, a znám víc tatínků co jezdí s kamionem, s dětmi nejsou, ale toto jsem fakt neslyšela, že by dítě řeklo nejedu s tátou a hotovo..
Určitě bych dítěti řekla, že výlet, bude fajn, že si to s tatínkem užijí, že se těším, až mi poví co kde viděla..
Určitě bych neplašila a nebo dokonce bych nenavrhovala, že pojedu teda s nima
je to ale můj osobní názor..
Zase nevím co se s tím vyřeší, že v 5 letech prostě si rozhodně, že s tátou nebude, co pak v 6, 7.. ![]()
Možná bych domluvila to spaní.. třeba
Co si má co pětileté dítě vybírat, jestli pojede někam s otcem?
@Petulka1234 píše:
Starší bude mít letos 10 let a vždy se snažím jak to jde respetkovat její rozhodnutí, názor, přijímám její pocity, jsem i hodně empatická, takže asi skoro vždy vím, jak by bylo mě kdybych byla jí a někdo tlačil mě, i když jsem proti…
tlak vždy způsobuje protitlak.
To je sice hezké, ale coby máma bys ji měla naučit také opaku - tedy tomu, že její rozhodnutí není vždycky určující a že jsou v životě situace, kdy prostě rozhodují jiní. Že má právo na svůj názor, má právo být rozladěná z nastoleného řešení, ale musí se mu dokázat podřídit.
Zrovna toto, co řeší zakladatelka, je ideální příležitost pro takové „učení“ - dítěti nic nehrozí, bude mít program se svým tatínkem a v pěti letech celodenní přítomnost maminky nepotřebuje. Není vůbec žádný důvod, aby se maminka podřídila jeho vynucování a jela taky - naopak, byla by to typická „medvědí služba“.
@Michelle_M píše:
Chudák otec, který se sporadicky začal starat, až když musel, jelikož žena šla do práce (čili počítám kolem toho třetího roku)… Ale jo, ať jedou, může to být velmi poučné pro oba
No, tipuju, ze real spis byl, ze matka nechtela půjčovat dite, respektive i ted vse rozhoduje decko, takze pokud predtim chtělo byt s matkou, tak ta cela polichocena byla rada, ze se nemusi dělit s otcem.
@Petulka1234 píše:
Starší bude mít letos 10 let a vždy se snažím jak to jde respetkovat její rozhodnutí, názor, přijímám její pocity, jsem i hodně empatická, takže asi skoro vždy vím, jak by bylo mě kdybych byla jí a někdo tlačil mě, i když jsem proti…
tlak vždy způsobuje protitlak.
Tady nekdo četl Respektovat a byt respektovan nebo je fanda Nevychovy, co?
@Prosimklid píše:
Tady nekdo četl Respektovat a byt respektovan nebo je fanda Nevychovy, co?
Spíš jen Respektovat bez té druhé části
Rozhodně by jela, ale od samého počátku bych to podávala jako „tyjo, táta tě vezme na výlet, to je bomba, co? Já tu budu muset dělat nudné věci jako uklízet, prát, vařit a tak, ale vy si to můžete užít v lese/na hřišti/u vody jen spolu! To máte bezva, úplně vám závidím a příště snad budu moct jet s vámi!“ jedna věc je totiž dítě nutit do něčeho, co nechce a druhá je ho motivovat. Když si nejsi jistá, nebude s tím smířené ani dítě ![]()
@Prosimklid píše:
Tady nekdo četl Respektovat a byt respektovan nebo je fanda Nevychovy, co?
Nečetla jsem nic z toho, řídím se tím jak to cítím, ne tím jak by to mělo být…
@BohunkaP Však píšu, že se vždy snažím (rozuměj - ne vždy to výjde a to právě z toho důvodu, o kterém píšete) jak to jde respektovat její názor, rozhodnutí…
Nechávám jí prostor, na to, aby se mohla také rozhodnout. Chci aby věděla, že jí přijímám celou takovou jaká je i s jejími názory.
Kolikrát za mnou příjde a něco řekne a já jí řeknu: Brouku a opravdu to tak chceš, nebo to říkáš, jen, aby jsi mě nezklamala a nebo si splnila mé očekávání. Pamatuj broučku, že vždy budu raději, když to řekneš, tak jak to cítíš, ju?
No a to je celé, já se nepovažuji, za někoho, kdo je někdo více, či méně, prostě s ní mluvím, tak aby věděla, že jí miluji, takovou jaká je, se všemi jejími pocity, názory…
@veruka85 a nestálo by za to, zapátrat, jestli nechce jet, protože tam nebude máma nebo, jestli má i jiný důvod? Jinak já bych volila nějaký rozumný kompromis, výlet ano, ale spinkání už doma. Ale lámat to za každou cenu přes koleno mi úplně nepřijde ok..