Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zkus nejakou facebookovou skupinu o cestovani
Tady na portalu pro matky s detmi tech dvacetiletych, svobodnych a bez závazku, co chteji vyletnout z hnizda do ciziny asi moc nebude…
Já byla v Anglii půl roku na Erasmu. Upřímně, žít bych tam nechtěla, zlaté Česko. Ale zkušenost k nezaplacení! Jela bych znovu. Měla jsem tam problém s jídlem - jejich stravovací návyky jsou katastrofa, pokud jsem si vařila sama, tak ok, ale jakmile jsem někam jela a musela si někde něco koupit, tak hrůůza. Celkově i když jsou to Evropané, tak je to jiná mentalita, v něčem lepší a v něčem i horší. Bylo tam i pár Američanů (přes nějaký jiný program) a ti mi teda moc nesedli, nemám americkou mentalitu a uvažování vůbec ráda.
Pokud o tom uvažuješ, tak určitě jeď, nejdřív zkus tu Anglii (pokud se něco pokazí, tak není problém se sbalit a ještě ten den odjet do ČR). Do Ameriky bych si sama asi netroufla, nemám na to koule ![]()
Já v 18 letech narazila na inzerat od paní, co hledala chůvu pro svého syna do Los Angeles. Žádná agentura nic, byl to risk. Zbalila si věci, koupila letenku, zažádala o vízum a za měsíc letěla. Prostě sem sebrala odvahu a vypadla. Chůvu sem dělala rok, stou paní, (Češka) u které jsem bydlela jsme se staly skvělými kamarádkami. Pak si našla jinou práci. Původně jsem měla být v usa jen na půl roku, ale našla jsem si tam přítele (je z Kanady, do USA se taky vydal náhodou) a domů se mi nechtělo. Narodila se nám tam dcera Timea. Pak jsme se rozhodli, že by jsme chtěli zkusit Anglii. Zase se zabalili a za 2,5 měsíce jsme byli v Londýně. Vydrželi jsme tam 5 měsíců, narodil se nám tam dvojcata Teodor a Timon. Zjistili jsme, že Anglie není nic pro nás a přestěhovali se na chvíli do Čech. Zase náhle rozhodnutí
zatím tu jsme dva roky, narodila se nám tu dcera Terezie a dvojčata Tomas a Tobias. A poslední týden mluvíme že by se nám líbilo v Austrálii, tak uvidíme kde nakonec skončíme
. Chce to odvahu a plnit si sny
pokud tě nic nedrží jdi do toho i klidně sama, stačí se jen odrazit. Domu se můžeš vrátit vždycky
![]()
Příspěvek upraven 11.04.19 v 18:41
Jen se toho neboj, ja se sama vydala do NY, sice jako 3 tydenni dovolena s batohem, ale stalo to za to. Pak uz jsem nemela problem sama cestovat, byla jsem sama na semestru v zahranici i jako au-pair. Nyni jsme zase v zahranici, uz rok. S celou rodinou, mam uz 3 letou holcicku a s ditetem stehovani do zahranici uz tak easy neni, dokud nemas zavazky, je to pohoda. Chce to jen udelat prvni krok, vse si zjistit, na vse se pripravit. Vic ti to da, nez vezme. Vratit se muzes vzdy.
@Cristina786 Australie nas taky laka, chybi mi anglofonni zeme, jsme v nemecky mluvici, i kdyz nj po roce davam, uz ptedtim jsem neco umela, v aj se citim lele a hlavne mi to tam vice sedi. U Australie se jen bojim, protoze ziskat vizum neni tak jednoduche, kor po tricitce, porad si rikam, zda se neco neobjevi v praci, ze by me tam vyslali oni
aspon by mi vse vybavili, s australskym pristupem no worries, na to uz nemam nervy
ale nevim jak manzel, ten se na to netvari
@astoret přítel pracuje pro mezinárodní firmu, takže u nás to moc problém s vizem není, přeloží ho kamkoli bez obav
sice se v ČR máme dobře, ale itak přítel by rád pryč. Přítel česky neumí vůbec ani po 2 letech (zvládne česky počítat a pozdravit
) a děti upřednostňují angličtinu.. Venku sice česky mluvi, semnou mluví taky česky , ale mezisebou jedině anglicky..s našimi přáteli mluví česky ale jakmile zjistí že někdo aspoň trochu rozumí anglicky tak už česky nepromluví.. Hlavně se mluvit stydí (posmivali se jim za špatné ř, ž, č a ikdyz se to už naučili tak si nevěří) do Anglie už nechceme, do USA možná časem, ale chtěli by jsme právě zkusit něco nového než nejstarší začne se školou a pak se rozhodnout kde chceme žít ![]()