Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
No, dokud studuje tak bych ho doma nechala, ale já si jednoho takového co do 29 let bydlel u rodičů vzala (studoval při práci). Doma něco přispíval, pomáhal (hlavně kolem baráku), s rodiči vztahy nadstandartní, vzorný syn (jedináček), ale ta etapa (alespoň krátká) kdy by se staral sám o sebe a svou domácnost mu prostě zoufale chybí. Prostě přešel plynule z péče maminky do mé péče, neumí vařit, prát, úklid taky nic moc a odráží se to i na schopnosti pečovat o děti (když je má tedy někdy pohlídat). Kdyby se se mnou něco stalo tak skončí i s dětmi zase u maminky. Takže za mě nechat dostudovat a pak vypustit do světa.
Ale tohle přece není pravidlo. Je to o nastavení člověka, ochotě učit se novým věcem. Ke mě přišel chlap taky od rodičů, neuměl nic, matinka mu všechno donesla až pod nos a dneska se postará o domácnost i o děti. Učil se to za pochodu, protože to prostě bylo třeba.
@Sorin V reakci na úvodní příspěvek říkám: Klidně ho doma nechte. Důležité je, aby byl schopen fungovat bez „mamahotelu“, najít si partnerku (je teda trochu divný, že ve 25 ještě žádnou nemá), vydělat si sám… Pokud tam toto je, tak mě to nepopuzuje. (Kór s perspektivou bytu po babičce.) Ale jestli má problém si najít slečnu, tak to to bydlení u rodičů celkem může být problém…
Starší syn řekl, že do 25 jde z domu, a taky to tak udělal. Mladší má 25 za rok a na nějaký odchod to nevidím
, má to tu pohodlné.
Občas mluví o společném bydlení s kámoši, to se vždycky zaraduju, ale nakonec je z toho PRD ![]()
Mě to nepřijde divné. Pokud se dítě nechová jako nemakacenko a příživník, klidně bych ho nechala u sebe bydlet, do tech 30 určitě a pak by se vidělo. Jako holce by mi to ale asi přišlo divný, že je ještě u rodičů, hledala bych v tom nějaký háček Jinak ne, nebudu vyhazovat své dítě z domu jen proto, že se to sousedce nelíbí.
Já znám spoustu 40tiletých, kteří žijí u rodičů
, tak v 25 bych to ještě nehrotila
@Danulinka16 píše:
Mě to nepřijde divné. Pokud se dítě nechová jako nemakacenko a příživník, klidně bych ho nechala u sebe bydlet, do tech 30 určitě a pak by se vidělo. Jako holce by mi to ale asi přišlo divný, že je ještě u rodičů, hledala bych v tom nějaký háček Jinak ne, nebudu vyhazovat své dítě z domu jen proto, že se to sousedce nelíbí.
Přesně tak. Znám lidi, kde žijí v baráku i tři generace pohromadě, a zvládají to/i když já bych to nedala
/, a nikomu to nepřijde divné, tak nechápu, proč by mělo někomu vadit, že svobodný syn, který studuje, a podílí se na chodu domácnosti, bydlí s rodiči. ![]()
@Sorin píše:
Ahoj,
zajímalo by mě, jestli jsme opravdu tak divní, nebo ne. Nastíním situaci, Máme jednoho syna, je mu 25 let. Měl by za půl roku dostudovat magisterské studium. Syn s námi bydlí, bydlíme v Praze. Máme byt velký akorát, nepřekážíme si. Se synem máme super vztahy, je hodný a pracovitý, pomáhá s chodem domácnosti, zde žádný problém není. Nepočítáme s tím, že by se syn hned po škole stěhoval pryč. A to je právě to jádro problému, protože všude slyšíme, jak je to divný, proč nebydlí už dávno pryč atd. No a nám zase přijde divné, syna za každou cenu vyhazovat a nutit ho, aby si hledal nějaké bydlení pryč a strkal peníze cizím za nájem. V Praze jsou nájmy dost vysoké a ano, spoustu lidí byt sdílí, ale on má jen pár kamarádů a všichni mají bydlení vyřešené a sám se vyjádřil ve smyslu, že netouží sdílet byt se 3 cizími lidmi, to radši zůstane doma s námi a bude přispívat vlastním rodičům. Do 40 tu nebude, časem si určitě třeba najde přítelkyni a půjdou bydlet spolu a také se časem asi uvolní byt babičce atd, ale prakticky jde jen o to: Jsi dostudovaný, tak alou z domu. Chápu, že často se rodiče a dospělé děti nemohou vystát, mají špatné vztahy a děti chtějí samy co nejdříve pryč, ale u nás je v tomto směru vždy pohoda, takže o to je situace složitější. Samozřejmě, vždy beru, že je to naše věc a rýpaly z okolí posílám slušně někam, ale zajímal by mě i názor ostatních rodičů.
Ja jeste necetla jine reakce, pouze tvou otazku a na tu odpovim muj nazor:
Drive bylo uplne normalni, ze zilo dokonce nekolik generaci dohromady, takze ne, divne to neni. Pokud si se synem tak dobre rozumite, proc by se mel stehovat? Navic to ani preci nechcete. Podle toho, co pises, vam doma vubec nevadi. Az si jednou najde pritelkyni se kterou to bude myslet vazne, jeste budou oba radi, ze on mohl neco tim, ze bydlel u vas, usporit
. Ja bych to, co si myslí jini, vubec neresila. ![]()
@nostress píše:
Přesně tak. Znám lidi, kde žijí v baráku i tři generace pohromadě, a zvládají to/i když já bych to nedala/, a nikomu to nepřijde divné, tak nechápu, proč by mělo někomu vadit, že svobodný syn, který studuje, a podílí se na chodu domácnosti, bydlí s rodiči.
S námi bydlí dcera i vnučkou. A nostress
![]()
@Anna766 píše:…a minimálně půlka Emimina.
S námi bydlí dcera i vnučkou. A nostress![]()
@nostress píše: …a minimálně půlka Emimina.
Jako že s námi bydlí?
@Anna766 píše:
Jako že s námi bydlí?
Tak trochu, i když jenom přes obrazovku počítače, naštěstí. ![]()
@nostress píše:
Tak trochu, i když jenom přes obrazovku počítače, naštěstí.
No, celý emimino by se k nám nevešlo no ![]()
@Anna766 píše:
No, celý emimino by se k nám nevešlo no
Když by jste se trochu uskromnili…
![]()
@nostress píše:
Když by jste se trochu uskromnili…![]()
My jsme skromní jako Lenin už teď ![]()