Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci jít ven
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.8.20 10:15
A co si najít nějaký nový koníček, poznáš tam nové lidi a třeba to bude lepší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.20 10:19
Najdi si nějaký sport nebo jinou aktivitu, co tě bude bavit 
Popřemýšlej, co chceš dělat v budoucnu za povolání a zaměř se na to…
Ale občas zalézt doma do pokoje a číst si, na tom není nic špatného, jen to nesmí být pořád 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.20 10:23
Že by déprésé… nesedávej panenko v koutě a nad ničím nepřemýšlej a jdi teď ven 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.20 10:23
Kdyz se Ti nechce chodit ven, muzes se doma venovat samostudiu pravopisu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.20 10:28
@Anonymní píše:
Co by jste dělali na mém místě vy?
Zůstala bych doma a dělala to, na co mám náladu.
Je normální, že se v životě střídají různá období, různé stavy a nálady… a pokud to není z nějakého důvodu nezbytné, není důvod se přemáhat a nutit do něčeho, do čeho se nám zrovna nechce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.20 10:39
@Anonymní píše:
Ahoj.
Nikdy jsem neměla problém v tom jít ven, jenže poslední měsíce mě přepadávalo to že se mi nikam nechce, ale vždycky jsem šla. Po tom co jsme se vrátili z dovolený tak se ve mě něco zlomilo, když mi napíše někdo jestli nechci jít ven většinou odpovím že nevím, nebo že mám něco na práci apod.Nemám chuť se jít projít s lidmi který vidím pořád, a když jsem šla včera ven s někým novým tak mě akorát naštvala jeho namyšlenost.
Hlavně v našem městě není žádný vyžití.. za několik let co tu bydlím znám každý kousek města a není tu co novýho oběvovat.
Dokonce radši jedu s rodiči za známýma než abych šla s kamarádkou.
Nevím možná je to kvůli kamarádkám právě co jsem poznala na dovolený, a vidíme se jednou za rok- minulý rok jsme se pravda ani neviděli jelikož bydlí na druhé straně republiky a ne vždy každý výjde čas..pořád se mi po nich stýská a musím na ně mysletRadši bych byla doma a buď si jen četla, nebo se flákala, když čtu tak konečně uteču do jinýho" světa a na všechno zapomenu.. na druhou stranu bych šla ven- možná radši i sama opět ALE- nechuť jít místem kudy jsem šla několikrát. Jsem nejraději sama zavřená v pokoji, když příjde mamka si popovídat tak se jí nedokážu svěřit protože si myslím že by se mi dostala odpověď ve smyslu:,, Tak to ale musíš překonat, já nevím co se to s tebou děje.. taky by jsi nemusela pořád nadávat na naše město".
Ani se netěším do školy na svou třídu, což se mi taky nestalo.. mám tam dva lidi asi z 25 lidí co se dá s nima bavit.. Vím že si teď asi myslíte že nejsem normální, nerozhodná nebo vybíravá. Jenže já už nemůžu, štve mě že takhle plýtváním časem nejde mi to překonat…
Co by jste dělali na mém místě vy?
A kolik Ti je let? Tipuji puberta nebo adolescence.
Já jsem od začátku věděla, že ta korona bude mít dalekosahlejsi sekundární důsledky než je riziko nemoc sama. Pokud máš za sebou půlroční prázdniny, kdy jsi byla celkově zalezla doma, není se čemu divit.
Toto může být začátek psychiatrické diagnózy, deprese. Potřeba být doma, nechuť kamkoliv chodit a s kýmkoliv se bavit, netěšit se na to, co Ti dříve dělalo radost. Zvlášť, pokud jsi taková dříve nebyla.
Jako první se svěř mamce a potom to společně řešte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
26.8.20 12:39
@Ebixa @welovefashion Tady máme DDM, dřív jsem tam chodila ale pak jsem přestala protože se mi tam přestalo líbit. Momentálně bych tam chtěla chodit na AJ, bohužel jsem se dneska koukla jestli tam bude volno, ale oni ho už ani neprovozují. A další kroužky mám buď vyzkoušený, nebo to jde úplně mimo mě.
Co se týče povolání to můžu v tomhle případě bohužel" dělat z domova- cukrařina
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.8.20 12:51
@Jana206 Je mi 16, já se přiznám že v průběhu karantény jsem musela alespoň 2× do týdne ven abych se nezbláznila(samozřejmě jsem dodržovala všechna opatření, a chodila ven daleko od lidí).
Když už se to začalo vracet do normálu, tak jsem tam byla víc než dost. Většinou jsem vynechávala víkendy- protože se kolikrát někam jelo, nebo jsem chtěla zůstat doma a odpočinout si od kamarádek. Zní to hnusně, ale když se s nima stýkáte každý den tak to taky nedělá dobrotu, a po chvíli si lezete krkem. A ano taky byli dny kdy jsem nešla ven třeba 2-3 dny, jen se psem nebo nakoupit popř. navštívit babičku.
To bych řekla že je celkem v pohodě. No a pak mě přepadávala tahle myšlenka víc, až to došlo tak jak to teď je. S mamkou si zkusím promluvit a uvidíme. Každopádně moc děkuju 
- Citovat
- Upravit
26.8.20 13:12
A to nad tím musíš tolik přemýšlet, jestli se ti chce někam chodit? Není lepší si říct, musím na vzduch? Potřebuješ i zážitky, než jen snít a shnít nad knížkou. Promiň za to přirovnání, ale nechápu tvé obtíže. A co koupaliště, byla jsi? Na zmrzlinu? Na menší výlet po okolí třeba na kole? Nebo do lesa pro,,dříví''. Máš teď tolik volného času a skoro žádné povinnosti, nenech to utéct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.20 15:41
@spinkánek Pomalu celý léto jsem buď někde na pískovně kam jedu na kole, taky jsem byla na brigádě, výletů jsem podnikla asi 7, bydlíme v činžáku takže dříví nepotřebujeme 
. Teď to bude znít pro někoho možná zle, ale taky by vás ta voda přestala bavit.Ne každý den je vhodný někam ject, nebo kdybych měla jet na výlet někam dál tak si to neužiju. Chápu že nemám žádný nic moc povinnosti.
Když jsem doma tak zas tolik nehniju, když už tak ať teda něco dělám. Kromě knížky se snažím naučit na klávesy, uklízím, nebo si hraju se psem apod. Já vím že to z ní jako nějaká blbá výmluva která se pořád opakuje…
Lidi co jsou v našem městě jsou buď falešní, nebo hulí apod. Takže se do týhle skupiny taky nehrnete když vám to vadí. Jsem ten typ člověka co nedokáže za někým dojít začít se bavit.
Někdy si opravdu říkám že až budu moct-mít práci, něco našetřenýho apod. tak bych se měla někam odstěhovat, a postavit se na vlastní nohy.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj.
Nikdy jsem neměla problém v tom jít ven, jenže poslední měsíce mě přepadávalo to že se mi nikam nechce, ale vždycky jsem šla. Po tom co jsme se vrátili z dovolený tak se ve mě něco zlomilo, když mi napíše někdo jestli nechci jít ven většinou odpovím že nevím, nebo že mám něco na práci apod.
Nemám chuť se jít projít s lidmi který vidím pořád, a když jsem šla včera ven s někým novým tak mě akorát naštvala jeho namyšlenost.
Hlavně v našem městě není žádný vyžití.. za několik let co tu bydlím znám každý kousek města a není tu co novýho oběvovat.
Dokonce radši jedu s rodiči za známýma než abych šla s kamarádkou.
Nevím možná je to kvůli kamarádkám právě co jsem poznala na dovolený, a vidíme se jednou za rok- minulý rok jsme se pravda ani neviděli jelikož bydlí na druhé straně republiky a ne vždy každý výjde čas..pořád se mi po nich stýská a musím na ně myslet
Radši bych byla doma a buď si jen četla, nebo se flákala, když čtu tak konečně uteču do jinýho" světa a na všechno zapomenu.. na druhou stranu bych šla ven- možná radši i sama opět ALE- nechuť jít místem kudy jsem šla několikrát. Jsem nejraději sama zavřená v pokoji, když příjde mamka si popovídat tak se jí nedokážu svěřit protože si myslím že by se mi dostala odpověď ve smyslu:,, Tak to ale musíš překonat, já nevím co se to s tebou děje.. taky by jsi nemusela pořád nadávat na naše město".
Ani se netěším do školy na svou třídu, což se mi taky nestalo.. mám tam dva lidi asi z 25 lidí co se dá s nima bavit.. Vím že si teď asi myslíte že nejsem normální, nerozhodná nebo vybíravá. Jenže já už nemůžu, štve mě že takhle plýtváním časem nejde mi to překonat…
Co by jste dělali na mém místě vy?